Související články

Nové prostranství Evropy otevřel v úterý ve Frýdku-Místku vedoucí delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian. Město vybudovalo toto prostranství během půl roku a z městské pokladny za něj zaplatilo 12,5 miliónu korun. Dominantou celého prostoru se stala socha Europy. Osm let ji tvořil sochař Ladislav Dryák, který v roce 1969 emigroval do Německa. Na sochu musel vypracovat zhruba 30 návrhů tak, aby její podoba vyhovovala všem zemím Evropské unie.

Česko a Slovensko v užívání počítačů a internetu výrazně převyšují průměr v kandidátských zemích, ale stejně výrazně zaostávají za průměrem v členských zemích Evropské unie. Vyplynulo to ze statistiky, kterou v úterý v Bruselu zveřejnila agentura Eurostat. V České republice bylo v roce 2001 téměř 14 počítačů na sto obyvatel, přičemž průměr v 13 kandidátských zemích je sedm počítačů a v EU 30,4 počítače na sto obyvatel. Nejhůře z kandidátů je na tom Rumunsko s necelými čtyřmi počítači na sto osob a nejlépe Slovinsko s 27,5 počítače na sto lidí. ČR je na 7. místě hned za SR se 14,8 počítače na sto obyvatel.

Za nepřijatelné označil předseda Okresní agrární komory v Kroměříži Jan Hašek podmínky, které nabízí českým zemědělcům pro vstup Evropská unie. Kvóty zemědělské výroby jsou podle něj menší než průměr v unii, což by mohlo vést až ke ztrátě zemědělské výroby. Například počet kusů velkého dobytka na 100 hektarů půdy je v EU 41, ale kvóta nabízená pro Českou republiku je 18 kusů. Skot, ovce a kozy jsou však třeba k likvidaci zelené hmoty. Pokud česká krajina zůstane bez dobytka, venkov ztratí zemědělskou výrobu, řekl Hašek. Zemědělci protestují také proti nabídce u přímých plateb. Podle Haška by čeští zemědělci přímé platby ani dotace nepotřebovali, pokud by je neposkytovala EU vlastním zemím. Ministerstvo zemědělství požaduje vstup do EU jako rovný s rovným, řekl ředitel Zemědělské agentury v Kroměříži František Chmelař. Agrární komora však říká, že pokud ne jako rovný s rovným, raději do EU nevstupovat, uzavřel.

Vývoz českého zboží do zemí Evropské unie po propadech v prvních měsících letošního roku opět ožívá a za čtyři měsíce dosáhl 297,5 miliardy korun. To bylo pouze o půl miliardy méně než v lednu až dubnu 2001, když v samotném dubnu vývoz stoupl o více než pět miliard korun na 77 miliard korun. Nejvíce vzrostl vývoz do Německa, Británie, Nizozemska, Francie a Rakouska. Spolu s Itálií jde o hlavní trhy českých podniků v unii, kam směřuje 70 procent všech exportů země. Rozšiřovat se daří vývoz též například do Belgie.

Pokud by se letos konalo referendum o vstupu České republiky do EU, pro by hlasovala zhruba polovina dotázaných a proti přibližně třetina. Pro přičlenění k unii by se vyslovilo 47 procent účastníků referenda, zhruba 31 procent by hlasovalo proti, dosud není rozhodnuta pětina lidí. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury TNS Factum. Z údajů TNS Factum vyplývá, že se vstupem do unie souhlasí převážně lidé do 29 let. S přibývajícím věkem roste podíl nerozhodnutých. Mezi mladými do 29 let je to desetina, ale u lidí starších 60 let třetina. Téměř jednoznačně jsou pro vstup do EU lidé s vysokoškolským vzděláním. Téměř polovina z celé populace by hlasovala pro vstup, necelá třetina proti. Lidé, kteří by se referenda zúčastnili, by hlasovali jednoznačně pro vstup do unie. Referenda by se zúčastnili převážně lidé ve věku 30 až 59 let, vysokoškoláci nebo lidé s maturitou. Z respondentů, kteří mají základní vzdělání, by se zúčastnila zhruba polovina. Hlasovali by spíše obyvatelé měst než venkova.

Zkoušku z dospělosti skládá v těchto dnech téměř 80 tisíc studentů čtvrtých ročníků středních škol. Maturita ale v uplynulých letech podle mínění odborníků i v očích veřejnosti hodně zdevalvovala. Obrat měly přinést státní maturity, které obsahovala vládní reforma školského systému. Tu však poslanci minulý měsíc smetli ze stolu. Znamená to, jak uvádí Zdeněk Vališ, že ti studenti, kteří jsou nyní v prvních ročnících, si s novými maturitami asi nemusí dělat starosti.

Za "velmi dramatickou" označují španělské diplomatické zdroje náladu mezi 15 členskými státy EU, které se už šest týdnů marně pokoušejí dohodnout, zda České republice a dalším budoucím novým členům přiznat přímé zemědělské podpory, které jsou v unii klíčovým zdrojem příjmů farmářů. Problém nyní přistál na stole ministrů zahraničí "patnáctky", kteří se s ním pokusí vypořádat na příští schůzi 10. června. Předsedající Španělsko s podporou Evropské komise navrhuje, aby v pozičních dokumentech vůči 10 kandidátským zemím EU napsala, že mají nárok na jistou úroveň přímých podpor, protože jejich distribuce plyne z evropského práva. O tom, jakou část těchto plateb by nováčkové opravdu dostali, by se mělo jednat až v závěrečné fázi vstupních rozhovorů.

Rakouský prezident Thomas Klestil se vyslovil pro to, aby československé dekrety, týkající se vyhánění po druhé světové válce, byly zrušeny "politickým nebo legislativním prohlášením". Napsala to v sobotu rakouská agentura APA, podle níž Klestil na okraj setkání prezidentů středoevropských zemí ve slovinském Bledu navíc požadoval "uznání morální odpovědnosti za spáchané bezpráví". Zároveň však podle APA nabádal rakouský prezident k "opatrnému zacházení se sporným tématem Benešových dekretů", při němž prý nesmí být zpochybňovány základy československého státu. Mezi Rakouskem a Českou republikou byla v minulosti na obou stranách učiněna prohlášení, která vzájemným vztahům nijak neprospěla, cituje APA dále rakouského prezidenta, podle něhož je třeba bilaterální vztahy obou zemí zlepšit. I proto se prý na podzim pravděpodobně znovu setká s českým prezidentem Václavem Havlem. Havel řekl novinářům po setkání s Klestilem, že tématu Benešových dekretů se s rakouským prezidentem při několikaminutovém setkání jen "trošku dotkli", stejně jako tématu jihočeské jaderné elektrárny Temelín.

O vstupu České republiky do EU rozhodne buď referendum, nebo hlasování obou parlamentních komor. Oba způsoby umožní novela ústavy, která platí od soboty. Hlavní politické strany daly už dříve najevo, že o vstupu země do unie by měli rozhodnout občané v referendu. Hlavní překážkou pro jeho uspořádání je ale zatím to, že Česko nemá zákon, který by konání všelidového hlasování umožnil. Euronovela ústavy, která v sobotu vstoupila v platnost, umožní přenést na základě mezinárodní smlouvy některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizace nebo instituce, to znamená například na EU. Zmíněnou smlouvu musejí schválit občané v referendu, nebo ratifikovat parlament.

O prosazení zákonů, jež by umožnily uspořádat referendum, se politické strany pokusily několikrát, ale vždy neúspěšně. Hlavní problém pokaždé spočíval v tom, že se nedokázaly shodnout, zda republika má mít jeden obecný zákon umožňující pořádat referenda o různých věcech, nebo zda má parlament pro každé všelidové hlasování přijmout zvláštní, jednorázový zákon. První model prosazovala hlavně ČSSD, druhý ODS a Unie svobody-DEU.

Finance evropského fondu pro infrastrukturu jsou malým obcím kandidátských zemí EU nedostupné, stěžoval si ministr Miloš Kužvart při setkání ministrů životního prostředí s komisařkou Evropské komise Margot Wallströmovou na Maltě. Setkání se uskutečnilo koncem minulého týdne. Novinářům Kužvart řekl, že podobné připomínky měli i zástupci dalších kandidátských zemí. Evropská komise vrátila České republice několik projektů sdružení obcí s tím, že podporu může dostat jen obec s více než 2000 obyvatel. Evropská komise zatím podpořila rozvoj infrastruktury v Ostravě, Brně, Olomouci a dalších velkých městech, za což Kužvart projevil na Maltě vděčnost. Ministr upozornil také na to, že na dotace z evropských fondů nedosáhnou města, která prodají svůj podíl ve vodárenských firmách. Evropská unie totiž přispívá pouze na infrastrukturu ve vlastnictví obcí. Prodejem vodovodů a kanalizací už tuto možnost ztratil Zlín a nyní se jedná například o Mladé Boleslavi.