Související články


Český exprezident Václav Havel v Bruselu uvítal, že se v Evropské unii schyluje k přijetí první evropské ústavy. Označil ji však za přehnaně složitý a nesrozumitelný text, který se vůbec nehodí ke schvalování v referendech, protože lidé by nevěděli, o čem hlasují. "Na jedné straně je nesmírně důležité a dobré, že tato ústava (návrh) vznikla, že se k ní dopracovali. Je to výsledek jakéhosi konsensu a je to důležitý krok. To je jasné," řekl Havel ČTK. "Na druhé straně si dovedu představit daleko lepší ústavu, asi desetkrát kratší, srozumitelnou, kterou by se mohly učit děti ve škole. Tohle se nedá číst." Havel je ovšem pro to, aby ústava byla přijata, protože v každém případě představuje krok kupředu ve srovnání se současným stavem. "Myslím, že to přijato bude," odpověděl na dohady, co by se stalo, kdyby právě třeba ČR dokument odmítla. "Domnívám se, že by se EU musela rozejít se zemí, která by se vzbouřila a ústavu nechtěla - přece nebude jedna země vetovat celoevropský projekt, budou-li ostatní pro." Právě složitost návrhu ústavy podle Havla vylučuje její schvalování v referendech. "Chápu, že premiéři Vladimír Špidla nebo britský Tony Blair mají své vnitropolitické důvody, proč o tom pořádat referenda. Já sám si myslím, že o takové věci referendum být nemůže, protože z těch, kdo by přišli hlasovat, a moc by jich nebylo, by asi jen každý tisící měl tu ústavu přečtenou. Jak by se k ní pak mohli vyjadřovat? A pokud by byli proti, tak proti čemu, proti kterému ze stovek paragrafů?" Český exprezident se domnívá, že se prostě nelze zeptat lidí na názor na ústavu, kterou nečetli a číst nebudou. Dalo by se to obejít otázkou, zda jsou pro další integraci, případně pro to, aby existoval společný základní dokument. Přímé schválení ústavy však nemohou od lidí politikové očekávat - vždyť návrh ústavy nečetla nebo nedočetla ani většina z nich. Havel se v Bruselu účastnil po boku premiéra Špidly slavnostní recepce ke vstupu Česka do EU a s ní spojené vernisáže z díla architekta a designéra Bořka Šípka. Odpoledne promluvil v prestižním Středisku evropské politiky (EPC).

Vlajky deseti nových zemí se permanentně uhnízdily na nových stožárech a staly se součástí koloritu. Zazněla spousta velkolepých promluv o historickém významu okamžiku. Konaly se slavnosti, večírky, trachtace a jiné šibřinky. Pavel Telička se nastěhoval do devátého poschodí skleněné budovy na rohu ulic Breydel a Belliard, spolu se třemi členy svého kabinetu a několika sekretářkami. Jeho pondělní tiskovka o bruselském startu Závodu míru byla vůbec prvním formálním vystoupením některého z nových komisařů před novináři. Ve středu je posvětil Evropský parlament, o den později členské státy. Zbývá ještě složit přísahu, což prý podle ustavujících smluv není nezbytná podmínka komisařování, takže se to stane až v červnu. Na první schůzi ve třiceti se probíraly stěžejní otázky jako ústava a finanční výhled. Telička se vyjadřoval ke všemu. Polská Danuta Hübnerová pak měla potíž tisku vysvětlit, proč podporuje postoj komise k ústavě, když ho její vláda, je-li jaká, odmítá.

Komise se zatím nerozhoupala k žádným hrozbám na adresu nových členů, i když se o nich po chodbách šušká. Poláci čekají, že dostanou vyhubováno za státní pomoc ocelárně Huta Czenstochowa, Maďaři za zjednodušený systém zatížení malých podniků daní z přidané hodnoty a Čechům by se mohlo stát, že se nebude líbit zdanění dětských plen pětiprocentní sazbou DPH nebo neexistence rostlinolékařského zákona. Podle dobrého zdroje však netřeba čekat nějaké rychlé procedury - doba hájení potrvá přinejmenším celý květen. První zasedání Výboru stálých zástupců (Coreper) rozšířené unie se muselo odbýt bez českého velvyslance, protože Jan Kohout řídí nadále ministerstvo zahraničí místo zraněného Cyrila Svobody. V sekretariátu Rady EU se vyskytly dohady, jak to vlastně ti Češi s tou unií myslí, když do Coreperu posílají jenom nižší diplomaty. Přesto o sobě dalo Česko vědět, například tvrdým postojem při debatě o mandátu pro jednání se Švýcarskem o zdanění úroků z bankovních vkladů.

Evropský parlament se sešel naposled v dosavadním složení, včetně pozorovatelů z nových zemí, kteří se na dva a půl měsíce proměnili v řádné poslance. Poslancování je nebude stát moc úsilí, protože běží volební kampaň a parlament nezasedá. Dlouze se debatovalo o osudech rozšířené EU, ale docházelo také ke scénám dojatého loučení, protože spousta poslanců už v červnových volbách nebude kandidovat a některé výrazné osobnosti se ve svých stranách neprosadily na nepochybně zvolitelná místa. Z českých protagonistů jsou to třeba Vladimír Laštůvka (ČSSD), který léta spolupředsedal parlamentnímu výboru přidružení EU-ČR, jeho předchůdce v této funkci Daniel Kroupa (nezávislý), ale také Pavel Svoboda, momentálně předseda integračního výboru v Poslanecké sněmovně, jemuž druhé místo na kandidátce US-DEU zdaleka nezaručuje návrat do EP. Nebo Jarmila Konečná (KSČM), která proslula jako nejmladší pozorovatelka.

Právě v parlamentu prošel zatěžkávací zkouškou nový jazykový režim. Na poličkách v tiskovém středisku přibyly nové značky, také CS a SK, a pod nimi úhledné komínky dokumentů v češtině a slovenštině - některé přeložené výrazy zněly až nepatřičně. Jitka Špačková z tiskového oddělení svedla celonoční boj s technikou, ale i jí se nakonec povedlo obšťastnit novináře českým shrnutím třídenního zasedání.

Zato v sídle Evropské komise hlavně polští žurnalisté pokračovali v boji za svá práva, tedy za tlumočení "velkých" tiskovek po zasedání kolegia do všech oficiálních jazyků. Mluvčí Reijo Kemppinen unaveně vysvětloval, že není dost kabin, že se všichni dočkají, až se EK po prázdninách přestěhuje do rekonstruovaného paláce Berlaymont, a prosil o shovívavost. Jinak to v Bruselu týden po rozšíření vypadá pořád stejně. Zatímco noviny žily událostí několik dní, lidem nepřipadala dvakrát důležitá; podobně jako ostatní národové dosavadní "patnáctky" nepociťovali příliš důvodů k oslavě. Dobře to vystihl francouzský týdeník Le Nouvel Observateur, když napsal, že cítí "lehkou nevolnost a hanbu", když vidí, že "radost deseti nováčků z připojení k nám je tisíckrát větší něž naše radost z jejich uvítání".

Neplatí to zajisté obecně. V Dublinu minulý týden sice tisk zajímalo víc nasazení vodních děl proti několika desítkám demonstrantů než samotná ceremonie vstupu deseti zemí, lidé si ho však byli pozitivně vědomi. Jako onen hoteliér, který si odmítl nechat zaplatit za tři noci. "Přece nebudete mít celý život spojen vstup vaší země do unie s tím, jak jste u mě musel vyklopit tři stovky," vysvětlil s odzbrojující logikou.

Potíže při odbavování kamionů se zbožím ze zemí mimo Evropskou unii, které po vstupu České republiky do EU vznikly v souvislosti s přechodem na nový počítačový program, již celníci podle svých slov z valné časti odstranili. Zatímco v pondělí a v úterý na některých vnitrostátních celnicích čekaly kamióny na odbavení i celý den, dnes je čekací doba maximálně dvě hodiny, řekl ČTK mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták. "V tuto chvíli je většina softwarových chyb odstraněna, celní úřady projednávají zboží jak při dovozu, tak při vývozu. Dnes ve 12:30 byly čekací doby všude do dvou hodin," řekl Barták.

Nový systém odbavování kritizují zejména spediční firmy. Ty poukazují na desítky neodbavených naložených kamionů a velké množství zboží blokovaného v celních skladech, které nemůže být propuštěno do volného oběhu. "Celní správa selhala," řekl ČTK Jan Sláma ze spediční firmy Topsped. Škody podle něj nevznikají ani tak přepravcům, jako spíše firmám, které si přepravy objednávají. Naopak sdružení autodopravců Česmad Bohemia nemá podle ředitelky celního odboru Michaely Havelkové žádné zvláštní signály, že by nebylo odbavováno zboží ze zemí mimo EU. Podle ní pouze na některých vnitrostátních celnicích nefungovala aplikace pro režim volného oběhu. V úterý dopoledne však byla zprovozněna. Během dvou dnů si od Česmadu dopravci vyzvedli 259 karnetů TIR, které jim umožňují přepravu zboží mimo EU.

Po vstupu do EU celníci přešli na nový počítačový program potřebný k rychlému odbavení zboží ze třetích zemí, který musí komunikovat i s centrálou v Bruselu. Ten sice podle mluvčího GŘC nanečisto fungoval téměř bezchybně, při zadávání "ostrých " dat první pracovní den po vstupu do EU se ale objevily potíže a celníci museli často zadávat data do systému ručně. Tím se odbavování značně zpomalilo, někde se i zcela zastavilo. Chyba byla podle Bartáka jak na straně celníků, tak na straně deklarantů, tedy spedičních firem a obchodníků, jejichž software v mnoha případech nebyl slučitelný s novým programem. Další problém, který po začlenění do EU nováčkům nastal, bylo přetížení bruselského serveru TARIC, na němž jsou informace o celním sazebníku EU. Podle Bartáka se jím dnes zabývají zástupci celních správ členských zemí EU na zasedání v Bruselu.