Související články

Ministerstvo vnitra zřejmě přijme podle mluvčího Jiřího Hájka i ty kandidáty pro volby do Evropského parlamentu, kteří ke dni registrace ještě nebudou uvedeni v evidenci obyvatel ČR. Zákon totiž ukládá ministerstvu registrovat kandidáty do 24. dubna. Zároveň ale umožňuje kandidovat v Česku občanům ostatních členských zemí EU, kteří budou podmínku uvedení v evidenci obyvatel splňovat až od 27. dubna, tedy o tři dny později. Vyřešit tuto termínovou nesrovnalost pomůže splnění další podmínky, kterou je zákonem předepsané prohlášení kandidátů, podle něhož jim "nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do Evropského parlamentu", řekl ČTK Hájek. Prohlášení musejí adepti na europoslance předložit ke kandidatuře. Pokud by se ukázalo, že prohlášení neodpovídá pravdě, případ by řešil soud, dodal mluvčí.

Problém s uvedením do evidence obyvatel by se mohl týkat lídra kandidátky nedávno uznané Občanské federální demokracie, kterým je podnikatel Viktor Kožený. Nemá české, ale irské občanství, a žije na Bahamách. Kvůli obžalobám z rozsáhlých podvodů je trestně stíhán, byl na něj vydán mezinárodní zatykač. Výkonný místopředseda strany Pavel Matějka ČTK řekl, že Koženého právníci činí kroky k tomu, aby podnikatel zákonné podmínky kandidatury splnil.

Po květnovém vstupu země do Evropské unie se zřejmě zvýší počet zahraničních pacientů, kteří se budou záměrně jezdit léčit do České republiky, řekl výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR Jaromír Gajdáček. Například pacienti ze Slovenska a Polska podle něj do Česka zamíří kvůli podstatně levnější zdravotní péči. Ve chvíli, kdy se země stane součástí unie, bude se muset řídit nařízením Evropské komise, a cizincům na českém území tak lékaři budou muset poskytnout neodkladnou péči, dodal Gajdáček. Stejná pravidla ale budou platit i pro české pacienty, kteří za zdravotní péčí budou moci vyjet do členských zemí EU a české pojišťovny jim to zaplatí. Léčení v zemích na západ od České republiky je ale až desetkrát dražší, a tak na ně pojišťovny budou muset nalézt ve svých fondech prostředky. Zájem pacientů ze zahraničí o léčbu v Česku je v současné době znatelný například v příhraničních oblastech, řekla již dříve ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřina Musílková. Například pro německou pojišťovnu je výhodné posílat pacienty do Česka, ceny péče jsou totiž nižší, takže za své pojištěnce zaplatí méně. Výhodné je to i pro občany samotné, v Německu by platili deset euro jen za vstup k lékaři.

Česká republika se po rozšíření Evropské unie možná stane vyhledávaným místem pro cizince, kteří u nás budou využívat levnější lékařskou péči. O tématu "zdravotní" turistiky se také diskutovalo na setkání ministrů zdravotnictví deseti přistupujících zemí a některých stávajících zemí Evropské unie, které se uskutečnilo v Senohrabech u Prahy. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Objem českého vývozu do zemí Evropské unie letos šlápl na plyn a meziročně stoupl o 8,7 procenta na 165,6 miliardy korun. Poptávka po tuzemských produktech výrazně narostla zejména v Belgii, Itálii, Rakousku a Německu. Naproti tomu poklesl export do Francie. Vyplývá to z posledních údajů Českého statistického úřadu o vývozu za první dva měsíce. Vývozní tempo podle analytiků dále poroste. Ekonomika EU je ve viditelně lepším stavu než před rokem, o čemž svědčí ukazatele podnikatelské důvěry i výroby. "Za první pololetí letošního roku očekávám zrychlení meziročního tempa růstu exportu do EU nad deset procent," uvedl Pavel Sobíšek z HVB Bank. Loni nebyl meziroční růst vývozu do zemí EU ani pětiprocentní.

Sociální demokracie přivedla podle svého předsedy Vladimíra Špidly Česko do Evropy navzdory těm politickým stranám, které se cítily příliš slabé a neměly k tomu odvahu. "Stačí se rozhlédnout a vidíme sílu, protože my jsme ta síla, která přivedla Českou republiku do Evropské unie," chlubil se v sobotu na hoře Říp socialistům a jejich stoupencům, kteří se tam sešli před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu. "Volební výsledek neleží na ulici, ale leží v našem odhodlání," povzbuzoval předseda sociálnědemokratické kandidáty. Ujišťoval je, že jsou první ligou, stejně jako sociální demokracie. Za druhou ligu je totiž označil bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman. Volební výsledek podle místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse závisí na tom, zda sociální demokraté věří sami sobě a svému programu. ČSSD má podle něj důvod si věřit, protože je prý jedinou silou, která je schopna prosazovat zájmy obyčejných lidí, kteří chtějí poctivě pracovat a podnikat.

V projevech Špidly a Grosse ani jednou nezazněla slova "sociální stát", který šéf ČSSD sliboval národu před volbami v roce 2002 rovněž na Řípu. Zmínil se o něm až volební lídr Libor Rouček s tím, že Evropa tuto myšlenku stále obhajuje. Senátor Richard Falbr, který je na druhém místě eurokandidátky ČSSD, podotkl, že má svátek. Nikdy si prý nepomyslel, že ho oslaví na Řípu. O programu nehovořil, zdůraznil jen, že jeho heslo je: "Vždycky k vítězství."

Ministři zdravotnictví deseti zemí přistupujících k EU a dále Irska, Itálie, Rakouska a Nizozemska podepsali druhou Pražskou deklaraci. Dokument se zabývá možnostmi zdravotní péče pro občany v jiné členské zemi, vzájemným uznáváním kvalifikace zdravotnických pracovníků, systémem úhrad za péči v zahraničí a podporou zdravého životního stylu obyvatel. Deklaraci podepsali ministři na závěr dvoudenního jednání v Senohrabech nedaleko Prahy. Podporu jejich záměrům na koordinaci zdravotnických programů vyslovila vedle Světové zdravotnické organizace i Rada Evropy, jejíž zástupce deklaraci podepsal. Sdělila to ministryně zdravotnictví Marie Součková. "Témata dokumentu se netýkají jen 25 zemí EU, ale společenství 45 zemí, které jsou členy Rady Evropy," vysvětlil generální ředitel pro sociální soudržnost RE Alexander Vladyčenko. K první deklaraci loni v září se RE nepřipojila. Na současném textu oceňuje, že zdraví má i rozměr lidských práv.

Občané zemí, které se 1. května připojí k EU, budou mít právo na ošetření v kterékoli členské zemi. Ministři řešili, jak jim toto právo zajistit. Hovořili i o čekacích lhůtách na neakutní operace. Pokud by pacient čekal na operaci ve své zemi déle než rok, pojišťovna by mu musela uhradit operaci v zahraničí. Ministři se dohodli, že země budou spolupracovat při sběru, správě a vyhodnocování dat pacientů. Mělo by to vést k efektivnějšímu poskytování zdravotní péče a včasnému přijetí opatření, pokud by "pacientská turistika" mohla ohrozit systém poskytování péče v té které zemi. Clearingové centrum by mělo urychlit a zprůhlednit úhrady za péči v zahraničí. Evropské transplantační centrum se sídlem v Praze by zvýšilo šance pacientů na to, že se dočkají vhodného orgánu.

Podle Součkové budou mít občané užitek i z toho, že na zdravotnické programy půjdou peníze z fondů EU. "Deklarace přinese občanům v příhraničních oblastech i možnost, pokud bude mezivládní ujednání, aby nemuseli za ošetřením cestovat do vnitrozemí, ale mohli využít stávajících bližších center na druhé straně hranice," dodala ministryně.

Evropa vždy představovala různost a pluralismus názorů: na politiku, náboženství i třeba na to, který sýr je nejlepší. Identifikovat se s Evropou proto představuje identifikovat se s růzností, a evropanství proto nijak neruší národní identity. Prohlásil to na úvod 13. ročníku česko-německé konference v Jihlavě předseda Senátu Petr Pithart. Přirovnal jednotlivé identity člověka k letokruhům stromu, od nejvnitřnějšího ztotožňování se s rodinou, obcí, regionem, státem, ale třeba i kontinentem. Silný je ten strom, který má hodně letokruhů, a to lze vztáhnout i na člověka: slabý je ten, který má jen několik "letokruhů identity" a všechny ostatní odmítá jako nepřátelské, uvedl Pithart. Podle jeho slov lze určitou formu identity najít i u Evropské unie - projevuje se přerozdělováním bohatství chudším zemím či regionům. V této souvislosti ale předseda Senátu kritizoval bohaté unijní státy, že se v souvislosti s nynějším rozšířením společenství snaží snížit procento takto přerozdělovaných prostředků. "Má to snad znamenat, že tato evropská identita je už minulostí, že platila jen v rozdělené Evropě?" řekl Pithart.

Letošní 13. ročník česko-německé konference v Jihlavě se koná pod tématem Identita v nové střední Evropě. Pořádají ji jako vždy společně pražská Nadace Bernarda Bolzana a katolicky orientovaná sudetoněmecká organizace Ackermannova obec. Mezi hosty a přednášejícími jsou historici, politici i pamětníci obou stran a diplomatičtí zástupci Německa, Slovenska a Rakouska. Hlavní, sobotní jednání konference se zaměřilo na témata zacházení s národními dějinami a schopnosti EU překonat zásadní problémy postkomunistické střední Evropy.

Česko-německé usmíření zřejmě musí vycházet z teze, že se oba národy ve všem neshodnou, ale přesto si naslouchají. Dospěla k tomu sobotní diskuse v Jihlavě. "S tím, že my Češi a Němci se při pohledu na dějiny nikdy ve všem neshodneme, se budeme muset smířit. Podstatné ale je, že každá strana se přesvědčí, že ji protistrana vnímá a poslouchá. Jen v tom je východisko," charakterizoval situaci historik Jan Křen. Podle dalších diskutujících ale může být toto "pochopení v nesouhlasu" náročné. Dosavadní výchova a vzdělávání na obou stranách totiž podle nich tomuto postoji neodpovídají. Politolog Jaroslav Šabata se vyslovil pro "společnou vzpomínkovou kulturu, jež by zahrnovala všechna utrpení". Současně je ale podle něj potřeba, aby všichni Středoevropané včetně Čechů a Němců dospěli k formální shodě, že Postupimská dohoda a z ní vycházející akty byly výsledkem historického vývoje a jejich zpětná revize nepřichází v úvahu.

Poukázal také na to, že česko-německá deklarace o usmíření z roku 1997 nebyla vysídleneckými organizacemi přijata a vyjadřují se proti ní i někteří čeští intelektuálové. Podle Šabaty by význam deklarace měl být zhodnocen v rámci jednání o Postupimi, jehož východiskem by mohla být debata o těchto otázkách v rámci Česko-německého diskusního fóra a Fondu budoucnosti.

Také předseda spolupořádající Ackermannovy obce Walter Rzepka vyjádřil názor, že je třeba "hledat usmíření". Ocenil skutečnost, že nejvyšší čeští představitelé nedávno označili vysídlení sudetských Němců za z dnešního hlediska nepřijatelné. Tento podle jeho slov slibný náběh pak ale jiní čeští politici "vědomě zahráli do autu", takže bylo zmařeno odškodnění "několika těžce nemocných sudetských Němců, kteří ke zdravotní újmě přišli v důsledku vyhnání".

Voliči podle předsedy ODS Mirka Topolánka chtějí jasná, nediskriminační pravidla hry v rozšířené Evropské unii. Návrh evropské ústavní smlouvy tento požadavek nesplňuje, prohlásil Topolánek při debatě v Senátu o pokrocích při vyjednávání euroústavy. Čeští představitelé by měli zamezit situaci, kdy by tři větší státy v budoucí EU mohly blokovat vůli 22 zbývajících zemí. "Naši voliči chtějí hlavně jasná pravidla hry. A jsem hluboce přesvědčen (o tom), že drtivá většina lidí v této zemi nechce něco jako ústavu nebo to, co se prezentuje jako Smlouva zakládající Ústavu (pro Evropu). Chtějí jasná, nediskriminační pravidla našeho působení v Evropské unie. To si myslím, že návrh ústavy nesplňuje," uvedl Topolánek.

Připustil, že tři čtvrtiny voličů ODS si podle průzkumu této nejsilnější opoziční strany přejí euroústavu a čtyři pětiny chtějí hájení národních zájmů v EU. Topolánek ale problém vidí v tom, že občané netuší, co je to vlastně evropská ústavní smlouva, a "málokdo tuší, co jsou to vlastně ony národní zájmy". Úkolem politiků je jim to vysvětlovat, míní. Národním zájmem není vstup do EU jako cíl, "naším cílem musí být v EU obhájit naše národní zájmy," dodal. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) k tomu uvedl, že "základním národním zájmem České republiky je účinná Evropská unie, která je schopná mít globální vliv, a samozřejmě účinná pozice České republiky tak, aby mohla tento vliv spoluvytvářet". Evropská ústavní smlouva podle premiéra směřuje k tomu, aby pozice jednotlivých států a národů byly vyrovnané.

Hodně lidí se podle senátora ČSSD Milana Štěcha domnívá, že "EU bude do určité míry metlou i na ty někdy přízemní a malé české poměry". "Možná, že to je naivita, že z toho vystřízliví, ale je to dobrá víra. My bychom je jakýmsi zveličováním národních zájmů, které - jak řekl kolega Topolánek - ani neumíme správně definovat, neměli strašit, že to bude ztráta identity, že to bude něco horšího. Toto se používá tehdy, když chybí argumenty a síla protlačit ty své někdy možná úzké zájmy," míní Štěch. Topolánek odmítl tvrzení Daniela Kroupy (za ODA), že by české nepřijetí euroústavy znamenalo vystoupení země z unie, označil to za strašení. S Topolánkem se v tom ztotožnil do jisté míry i Špidla. Důsledkem by podle něj nebylo bezprostřední vystoupení z unie, ale Česko by se dostalo do druhořadé pozice, případně i následný odchod z EU.

Podle Topolánka by neměla vzniknout blokační minorita tří států, které zamezí dalším 22 zemím v prosazování pozitivních věcí. Na mysli měl systém přijímání většinových rozhodnutí v EU, takzvanou dvojí většinou, zohledňující počet zemí i počet obyvatel. Topolánek odmítl podléhání nátlaku takzvaného tvrdého jádra, jako příklad uvedl útoky německého kancléře Gerharda Schrödera a švédského premiéra Gorana Perssona na nízkou míru zdanění. "Výroky typu: Jestli budete snižovat přímé daně a dopustíte se toho zločinu daňového dumpingu, bude vám krácena finanční pomoc Evropské unie,...je strašidelný příklad neuvěřitelné zpupnosti," prohlásil Topolánek.

Zahraniční turisty k návštěvě České republiky bude poprvé v historii zvát velká televizní reklamní kampaň. Vysílat ji bude v dubnu a květnu téměř 1500krát pět celosvětových satelitních televizí ve svém evropském vysílání. "Předpokládá se, že reklamu shlédne 150 milionů diváků," řekl na dnešní tiskové konferenci ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Výroba spotu a nákup reklamních časů na televizních stanicích CNN, BBC, Discovery, National Geographic a Eurosport stála milion eur, tedy asi 30 milionů korun. Prostředky poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj. "Cílem spotu je přesvědčit, že dovolená v ČR je vždy pohodová a klidná," řekl novinářům ředitel vládní agentury na podporu turistiky CzechTourism David Gladiš. Přípravě kampaně předcházela řada výzkumů a analýz, která podle něho ukázala, že ČR je turisty vyhledávána právě pro pohodu a klid, kterou zde chtějí zažít.

Už za 28 dní vstoupí Česká republika do Evropské unie. Integrace do společenství s sebou přinese řadu změn. Na co připravit? Jak se přičlenění k Unii odrazí v běžném životě? To jsou otázky, které si dnes klade hodně lidí. Zdeněk Vališ zjišťoval, jak to bude po 1. květnu se zdravotní péčí.