Související články

Občané Evropské unie by se měli dostat na neakutní operaci ve své zemi nejdéle do jednoho roku. Pak by mohli požádat pojišťovnu, aby jim zákrok zaplatila v zahraničí. O čekacích dobách na operace jednali v Senohrabech u Prahy ministři zdravotnictví přistupujících států Evropské unie s resortními kolegy z Irska, Itálie, Rakouska a Nizozemska. Ministryně zdravotnictví Marie Součková ČTK řekla, že podporuje roční čekací lhůty. "Budu podporovat variantu šest plus šest, to znamená čekat na operaci šest měsíců v oblasti, kde pacient bydlí, a dalších šest v celém státě. Pokud by toto nebylo splněno, mohl by se pacient se souhlasem své zdravotní pojišťovny léčit v zahraničí a ta by mu péči uhradila," uvedla.

Mezinárodní měnový fond vyzval nové členy Evropské unie, aby před přijetím eura omezili výdaje a výrazně snížili rozpočtové deficity a zadluženost. Země střední a východní Evropy by měly snížit své deficity a státní dluhy hlouběji než jen na maximálně povolené limity, tedy na tři procenta HDP u rozpočtového schodku. Deficity v Polsku nebo Maďarsku se nyní pohybují na pěti procentech HDP. V České republice však loni vyskočil schodek podle metodiky Evropské unie na rekordních 12,9 procenta HDP.

Ivan Pilip (US-DEU) na dotaz ČTK potvrdil, že se od prvního května stane jedním ze sedmi viceprezidentů Evropské investiční banky (EIB). O svém jmenování se dozvěděl při středečním jednání, během něhož se v lucemburském sídle banky setkal i s prezidentem tohoto finančního ústavu Philippem Maystadtem. Připomněl, že s EIB spolupracoval již jako ministr financí. Banku považuje za kvalitní a efektivní instituci. Pilip má v Evropské investiční bance reprezentovat všech deset nových členských zemí, jejichž zástupci se budou v této funkci po třech letech střídat. Měl by mít na starosti Polsko, Českou republiku a Slovensko.

Evropská investiční banka je jedním z největších hráčů na světových finančních trzích. Jejím vlastníkem a garantem jsou členské státy EU, takže si může půjčovat za nejvýhodnějších podmínek a poskytovat bezkonkurenčně laciné úvěry. Adresátem jsou obvykle státy a regiony, které si půjčují vesměs na výstavbu infrastruktur.

Už za měsíc vstoupí Česká republika do Evropské unie. Integrace do společenství s sebou přinese řadu změn. Na co připravit? Jak se přičlenění k Unii odrazí v běžném životě? To jsou otázky, které si dnes klade hodně lidí. Zdeněk Vališ například zjišťoval, jak budeme po 1. květnu cestovat.

Zvýšení koncesionářských poplatků, které ve středu schválili poslanci, či návrh KSČM zakotvit češtinu jako národní jazyk jsou hlavními tématy čtvrtečního českého tisku. Lidové noviny se rovněž pozastavují nad posledními výroky premiéra Vladimíra Špidly na adresu Evropské unie a komentář deníku Právo se pokouší vyvést čtenáře aprílem.

Na společný trh Evropské unie bude moci od 1. května dodávat asi čtvrtina provozů na zpracování živočišných produktů. Jde o provozy, které splnily standardy požadované pro zpracovatele s velkou kapacitou. Zbytek může působit na místním trhu v rámci České republiky. Vyplývá to z údajů Státní veterinární správy. Od poloviny loňského roku bylo uzavřeno kvůli nesplnění požadavků 586 z celkových více než 4000 provozů. Evropská komise nedávno vyzvala české orgány, aby "přehodnotily všechny provozy a podnikly veškeré nezbytné kroky, jež umožní stanovit realistické termíny pro odstranění závad". EK uvedla, že považuje za nepřijatelné, aby po vstupu pokračovaly ve výrobě provozy, které neplní normy EU a nevztahuje se na ně dohoda o přechodném období.

Za měsíc se česká republika stane součástí unie evropských států. Přijetím unijní legislativy se změní některá pravidla v řadě oblastí života. Česká republika například otevře svůj pracovní trh. Požádal jsem o rozhovor Michala Medunu, ředitele odboru pro migraci a integraci cizinců ministerstva práce a sociálních věcí. Zajímalo mě, co konkrétně bude muset cizinec, ať ze zemí EU ať z mimoevropských států, učinit, aby mohl v České republice pracovat.

Česká republika by neměla spěchat s přijetím eura, tvrdí německá Deutsche Bank. Studie jejích expertů dospěla k názoru, že brzké přijetí eura by Česku nepřineslo žádné výhody. Počítá s tím, že jednotnou měnu přijme Česká republika jako poslední z nových středoevropských členů Evropské unie zřejmě v letech 2009 nebo 2010. Studie tedy dává zapravdu české vládě, která počítá rovněž s tímto datem. Hlavní překážkou je velký rozpočtový deficit, který bude muset země nejprve snížit.

Před přijetím jednotné měny musejí uchazeči splnit takzvaná Maastrichtská kritéria. Jedním z požadavků je rozpočtový schodek pod třemi procenty HDP. Podle studie dosáhlo loňské rozpočtové saldo v Česku 12,9 procenta HDP - bezkonkurenčně nejvýše ze středoevropských přistupujících zemí. "Ukazuje se, že rozpočtové schodky budou největší překážkou na cestě k euru," řekl jeden z autorů studie Roland Beck.

Český premiér Vladimír Špidla po setkání s šéfem finské vlády Mattim Vanhanenem v Helsinkách ostře kritizoval omezení pohybu pracovních sil v rámci Evropské unie. Přechodné období pro zaměstnávání občanů nových států EU označil za neodůvodněné a za předsudek. Finský premiér nicméně podotkl, že přestože Helsinky trvají na dvouletém přechodném období, jsou zároveň velmi flexibilní při udělování pracovních povolení. Uvedl, že osmdesát procent dosud podaných žádostí bylo vyřízeno kladně.

Ministři spravedlnosti 25 zemí rozšířené Evropské unie se dohodli na zásadách směrnice o odškodňování obětí násilné trestné činnosti včetně teroristických zločinů. Vzdali nakonec debatu o výši odškodnění a v zájmu rychlé dohody souhlasili s formulí, že má být "spravedlivá a přiměřená". Toto řešení vyhovuje České republice. Podle ministra spravedlnosti Karla Čermáka na jedné straně zajišťuje, že všechny členské a hlavně vstupující země budou odškodňovat oběti násilí, což se zatím nedělo. Na druhé upouští od původně navrhovaných vysokých kompenzačních částek, které byly pro ČR a další nové státy nepřijatelné.