Související články

Ministr zemědělství Jaroslav Palas věří, že Česká republika přijme některé chybějící zemědělské a veterinární zákony a předejde tak případným sankcím ze strany Evropské unie. Na hrozbu sankcí v sobotu upozornil tajemník českého zastoupení při EU Zdeněk Hájek. "Nepřipouštím si, že by zákony nebyly do 1. května, kdy vstoupíme do EU, schváleny," řekl ministr při zahájení trojice brněnských zemědělských veletrhů Techagro, Animal Vetex a Silva Regina.

Podle něj už chybějící zákony ohledně rostlinolékařství, potravinářství a hnojiv nutné pro začlenění českého agrárního sektoru do Evropské unie schválila Poslanecká sněmovna a nyní jsou v Senátu. Evropská komise podle Hájka České republice pohrozila vyhlášením ochranných opatření, pokud nebudou zákony schváleny do 1. května. Pro tuzemské obchodníky by to znamenalo značné omezení při obchodování na unijních trzích.

Česká republika dosud nemá některé zemědělské a veterinární zákony, a hrozí jí proto sankce ze strany Evropské unie, řekl tajemník českého zastoupení při Evropské unii Zdeněk Hájek. Evropská komise již podle něj diplomaty varovala, že pokud tyto nedodělky nebudou do 1. května odstraněny, mohla by unie vůči České republice vyhlásit ochranná opatření. Pro tuzemské obchodníky by to znamenalo značné omezení při obchodování na unijních trzích.

Evropská komise podle Hájka nese s nelibostí, že Česká republika nemá odpovídající legislativu ohledně rostlinolékařství, potravinářství a hnojiv. Stát přitom slíbil, že zákony budou s evropskou legislativou sladěny do 1. května, tedy do data vstupu země do unie. "Vznesl bych tedy apel na zákonodárce, aby udělali vše proto, aby ČR zbytečně nepociťovala ztráty, které by potom nutně následovaly," uvedl tajemník. Má za to, že větší pozornost evropskému právu by mělo věnovat také české veterinární školství. Podle něj je sice na vysoké úrovni, určitými handicapy ale trpí. "Poskytují mnoho teoretických znalostí; podobné školy zemí EU však kladou ještě větší důraz na praxi," poznamenal Hájek. Při výuce veterinářů by se podle něj mělo dbát i na vzdělávání v řízení.

Evropská unie bude společně bojovat proti terorismu. Dohodli se na tom šéfové států a vlád na summitu unie v Bruselu. Český premiér Vladimír Špidla navrhl, aby byl vytvořen "hasičský sbor rychlého nasazení". Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Senát zřejmě schválí novelu, podle níž budou moci po vstupu Česka do EU získávat česká živnostenská oprávnění občané dalších členských států unie. Pro české živnostníky se tím zvýší konkurence. Vláda odhaduje náklady spojené s prováděním zákona na 6,5 milionu korun vzhledem k výdajům na úpravy programového vybavení projektu evidence podnikatelů na živnostenských úřadech, včetně vedení živnostenských rejstříků a ústřední evidence podnikatelů.

Rakousko neotevře svůj pracovní trh pro obyvatele všech nových členských zemí rozšířené Evropské unie. Národní rada (dolní komora parlamentu) podle očekávání schválila novelu zákona o zaměstnávaní cizinců, která zavádí přechodné období pro pracovníky z osmi přistupujících států včetně České republiky. Výjimku budou mít pouze občané Malty a Kypru. Sněmovna ale nestanovila přesnou délku přechodného období, pouze souhlasila se stávajícími dohodami, které umožňují uplatnit až sedmileté omezení volného pohybu pracovních sil. Potřebu zavedení přechodného období obhajovali především zástupci vládní koalice. Opoziční sociální demokraté naznačili, že tato ustanovení by mohla být protiústavní.

Česko a Portugalsko by podle svých nejvyšších představitelů měly v Evropské unii úzce spolupracovat a prosazovat své názory. Portugalský prezident Jorge Sampaio a jeho český protějšek Václav Klaus, který zahájil oficiální třídenní návštěvu Portugalska, se pro to vyslovili při společném setkání v Lisabonu. Český státník však připustil, že v některých aspektech, například v otázce přijetí a povahy ústavy EU, se názory hlav obou států rozcházejí. Klaus ČTK řekl: "Myslím, že pan prezident (Sampaio) vidí význam evropské ústavy silněji, než ho vidím já. Já jsem spíše pro kvalitní hledání ústavy než pro rychlé hledání." Klaus však zdůraznil, že věří, že vzhledem ke geografickým a demografických podobnostem obě země budou v rámci unie spolupracovat. Jeho slova podpořil i Sampaio, který vzájemné bilaterální vztahy ČR a Portugalska označil za výborné. Možnosti dalšího zlepšení podle portugalského prezidenta nabízí oblast ekonomické spolupráce. "Nadcházející rozšíření je pro Evropu velkou událostí, která jistě přispěje k dalšímu vývoji a prosperitě," dodal Sampaio. K hlavním tématům jednání kromě problematiky vzájemných bilaterálních vztahů patřily zejména otázky spojené s budoucností Evropské unie a týkající se zkušeností z transformace, řekl ČTK ředitel Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Mravec.

Česká republika asi letos nevyužije velkou část z peněz, které jí Evropská unie nabízí. Může se tak stát čistým plátcem a do unijního rozpočtu odvede více peněz, než sama získá, odhadují někteří odborníci oslovení ČTK. Nejhorší bude situace u strukturálních fondů, kde má ČR velké zpoždění a první peníze mohou přijít nejdříve na konci roku. Větší příliv peněz tak prý lze očekávat až v příštím roce.

Česká ministerstva zatím nezveřejnila potřebnou metodiku a firmy nebo obce tak stále nevědí, jak se k evropským penězům dostat. EU přitom umožnila podávat projekty již od počátku roku. První výzvy k podávání projektů by podle ministerstva pro místní rozvoj mohly přijít těsně před vstupem do EU.

Podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka má ČR stále šanci udržet si pozici čistého příjemce, a to díky zemědělským dotacím a prostředkům z fondu soudržnosti, který financuje velké projekty v dopravě a životním prostředí. V něm by měla ČR slavit větší úspěchy, protože již má připravené projekty z obdobného předvstupního fondu ISPA. "Ukazuje se, že udržet si pozici čistého příjemce není určitě nic jednoduchého," poznamenal. Zejména v operačním programu Průmysl a podnikání prý bude letos velmi těžké vůbec nějaké peníze získat. Větší šance na prostředky z unie tak budou mít letos spíše obce než firmy.

V letošním roce ČR odevzdá do unijního rozpočtu asi 19,3 miliardy korun a získat může teoreticky až 24,8 miliardy korun. Přes devět miliard dostane od EU jako kompenzaci a může je použít na cokoli, uvádí ministerstvo financí. Zbylých 15 miliard však bude záviset právě na uskutečněných projektech. Z evropských prostředků může ČR získat do roku 2006 asi 104 miliard korun. Skutečná výše obdržených prostředků však bude záviset na tom, kolik kvalitních projektů obce, kraje a firmy předloží. Do Bruselu naopak stát odvede přibližně 80 miliard Kč.

Plynofikace obcí, nové kanalizační stoky a čistírny odpadních vod, silniční obchvaty, ale i regenerace zničených lesních porostů - to vše za posledních třináct let umožnily finance z evropských fondů v Euroregionu NISA na pomezí severních Čech, Polska a Německa. Více se už dozvíte od Mileny Štráfeldové:

Víkend kromě cen Alfréda Radoka přinesl také hudební ceny Anděl. Do Síně slávy vstoupil písničkář Jarek Nohavica. Deníku Právo na otázku zda do ní vstupuje připraven, řekl: "Vcházel jsem tam s trémou, protože samozřejmě vím, kdo všechno tam sedí kolem stolu a kdo tam na mě čeká. Jsem si vědom toho, že jako nejmladší budu muset chodit pro pivo a dělat rajóny." řekl Nohavica Právu.

Situace ve sněmovně naznačuje, že myšlenka eurozatykače nemá velkou podporu. Prosazuje ho vládní koalice, která ale nemá dost sil na jeho schválení. Opozice ho odmítá. Tvrdí, že vydávání českých občanů do jiných zemí EU by oslabilo právní jistotu a ochranu.

O tom, zda by se evropský zatykač vztahoval i na české občany, bude sněmovna rozhodovat poté, co Evropou otřásl teroristický útok, který si v Madridu vyžádal 200 mrtvých a 1500 zraněných. Některý evropské země považují právě i evropský zatykač za důležitý nástroj v boji proti mezinárodnímu terorismu. Ani v Evropě ale nepanuje jednota a eurozatykač zatím zavedly jen některé státy.

Zatykač měl v rámci "patnáctky" platit od letošního 1. ledna. Termín ale splnilo jen osm zemí. Dalších sedm slibovalo, že ho zavede do národních právních řádů do května. Nyní se v Evropské komisi hovoří o tom, že úkol má být splněn do 30. června. Eurozatykač nyní uplatňují Velká Británie, Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.