Související články

Sedm ministrů financí a dva státní tajemníci z devíti zemí, které letos vstoupí do Evropské unie, našli společnou řeč při obraně dosavadních výdajových stropů v rozpočtu EU. Rozpočtový plán EK na léta 2007 až 2013 počítá se zvýšením reálných výdajů rozšířené EU zhruba o 0,14 procenta hrubého národního důchodu členských států. Požaduje také zachování nepřekročitelného stropu jejich příspěvků 1,24 procenta hrubého národního důchodu. Německo, Francie, Británie, Rakousko, Nizozemsko a Švédsko ale na konci loňska navrhli snížit tento strop na jedno procento. Zástupci přistupujících zemí si více méně notovali také v deklarování snahy o co nejrychlejší zavedení eura. Nejambicióznější v tomto ohledu je trojice pobaltských států a Slovinsko, které pracují s termínem zavedení evropské měny od roku 2007.

Ministři financí také chtějí dále jednat s Bruselem, aby se náklady na důchodovou reformu nezapočítávaly do celkových veřejných schodků. Pravidlo započítávání nedávno potvrdil Eurostat. Pro kandidátské země to ale znamená komplikace při snižování veřejných deficitů pod tři procenta hrubého domácího produktu, tedy hlavní podmínky na přijetí eura.

Životní úroveň své domácnosti považuje za dobrou jen necelých 30 procent českých občanů. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem uvedlo téměř 60 procent dotázaných. Od vstupu Česka do EU občané většinou žádné zlepšení nečekají; častěji mají za to, že se jejich životní úroveň zhorší. Vyplývá to z výsledků únorového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Zhoršení životní úrovně po vstupu do EU očekává více než 40 procent dotázaných a téměř 40 procent si myslí, že se jejich situace nezlepší ani nezhorší; pouze necelých deset procent lidí očekává zlepšení. Zlepšení lidé pravděpodobně neočekávají i kvůli dlouhodobému strachu ze zdražování, kterého se obává okolo 40 procent lidí.

Noví řidiči budou hned od vstupu do EU, tedy od 1. května, dostávat evropské řidičské průkazy velikosti kreditní karty. Staré průkazy zůstanou v platnosti a uznávat je nadále budou také všechny země unie. Dopravní úřady je budou postupně v několika vlnách vyměňovat, a to až do roku 2013, řekl ministr dopravy Milan Šimonovský. Možnost zdarma si řidičský průkaz vyměnit za nový však budou mít od května všichni řidiči.

Senátor Richard Falbr (ČSSD) se nebojí, že by mu jeho spaní při semináři v Bruselu mohlo ubrat příznivce před volbami do Evropského parlamentu. ČTK řekl, že naopak prý dostal mnoho dopisů od fanoušků s kladným ohlasem na své chování. Falbr usnul na přednášce pro novináře v budově Evropské odborové konfederace; vůbec se přitom netajil tím, že si zdřímnul kvůli tomu, že ho nebaví projev maďarského odborníka. Na semináři odmítl i nabídku kávy, protože by mu nepomohla.

Ztráty voličů se neobává a to, že se o záležitosti dozvěděla veřejnost, ho nechává klidným. "Mně to celé přišlo k smíchu, protože na tom nebylo nic tragického," uvedl Falbr, který je na kandidátní listině ČSSD druhý v pořadí. Falbr poznamenal, že usnul na semináři pro třináct novinářů. Vystoupil v jeho první polovině, ve druhé mluvil kolega z výzkumného ústavu Evropské odborové konfederace. "A já na konfederaci jezdil více než deset let. Proto vím, že se tam pořád mluví o tom samém. O tom, že nezaměstnanost v Evropě se nesnižuje. Bohužel, ty věci, o kterých kolega na přednášce mluvil, nepřinášejí výsledek," vysvětlil. "Psalo se o tom v tónu, jako kdybych usnul Prodimu na klíně a přitom šlo skutečně o seminář, kterého se zúčastnil velmi omezený počet lidí," dodal bývalý šéf českých odborářů.

Komentáře pátečního tisku se věnují především vystoupení prezidenta České republiky Václava Klause v horní komoře parlamentu. Všímají si jeho kritiky na adresu českého právního systému. "Hodně zákonů spravedlnost nedělá" je název komentáře Mladé fronty Dnes. Autorka souhlasí s kritikou prezidenta Václava Klause, podle kterého je český právní systém přebujelý a nepřehledný. V tomto nelze s Klausem nesouhlasit, i když i on se na kritizovaném kdysi podílel, píše list.

Česká republika má v úmyslu dokončit proces národní akreditace zemědělské platební agentury podle informací Evropské komise někdy v polovině dubna, tedy skutečně pár dní před vstupem do Evropské unie. Pokud se jí to povede, bude agentura od 1. května moci spravovat peníze z evropských fondů a vyřizovat žádosti podávané českými subjekty.

Komisař Franz Fischler ve čtvrtek naléhavě upozornil, že platební agentura musí ke vstupu fungovat, jinak se peníze nedají do pohybu. "Nelze ztrácet ani vteřinu. Jakékoli další zpoždění povede k tomu, že farmáři přijdou o evropské podpory a zatíží svými požadavky národní rozpočty. To by nebylo ani v zájmu Evropské komise, ani členských států."

Úředníci EK předpokládají, že to české ministerstvo zemědělství stihne a že agentura začne od 1. května fungovat. Očekávají však, že její chod nebude bezchybný. To se ukáže při následných kontrolách. "Pokud bude možné důsledky nedostatků přesně vyčíslit, bude Česko příslušné prostředky vracet. Pokud ne, lze uplatnit tzv. finanční korekturu - obvykle stojí důvodné podezření z nesprávného nakládání s penězi deset procent přímých plateb," uvedl nejmenovaný zdroj EK.

Je však skutečně nutné takto naléhat? Platební agentura se bude starat také o příjmy zemědělců od státu, pro ty však nepotřebuje akreditaci podle pravidel EU. Výkupní ceny budou zaručeny tak jako tak. A přímé platby vyplácí EU vždy zpětně - v lednu 2005 by měla dát to, nač bude mít ČR nárok letos. Vysocí činitelé českého ministerstva zemědělství tudíž nemíní situaci dramatizovat.

Kontroverzní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která má v Česku umožnit vznik chráněných území evropského typu Natura, příští týden proberou senátní výbory. Předpis by měl podle požadavků EU začít platit od 1. května, v Poslanecké sněmovně ho vláda prosadila s velkými potížemi. Zejména opoziční ODS trvá na tom, že zákon omezuje vlastnická práva. I členové horní komory se budou ptát, jak vyhlášení nových chráněných území dopadne na vlastníky půdy.

Už řadu let čelí čeští výrobci potravin velkému tlaku zboží především ze zemí Evropské unie. Jak se změní jejich postavení po vstupu do EU? Udrží se nebo zaniknou? To bylo hlavní téma potravinářského veletrhu Salima, který se konal na začátku března v Brně. I na něm bylo patrné, že zahraniční firmy se už připravují na masivní vstup na český trh. To bylo patrné z rekordního počtu vystavovatelů ze zemí unie, především ze sousedního Rakouska. Budou čeští potravináři schopni čelit konkurenci? Na to jsem se zeptal ředitele Potravinářské komory Miroslava

Česko bude pomáhat Rumunsku a především Makedonii v jejich úsilí o začlenění do evropských struktur a bude chtít navýšit vzájemnou obchodní výměnu. To jsou hlavní závěry z třídenní cesty českého předsedy vlády po těchto zemích. S ním se do Prahy vrátil i Herbert Brynda.

Česká republika má určitý skluz v překladech evropských zákonů, chybějící normy ale nejsou důležité pro každodenní život veřejnosti a podnikatelů. Podle ředitele odboru kompatibility Úřadu vlády Dušana Uhra se nedodělávky týkají takzvaných vnějších vztahů, které upravují společné vztahy unie k ostatním zemím a některým organizacím. Z přibližně 85.000 stran unijního práva zatím chybí takzvaně revidovat asi 25.000. Rovných 17.000 stránek je z oblasti vnějších vztahů. Zbývajících 8000 jsou materiály, které unie pozměnila v nedávné době, a je tedy v jejich překladu logický skluz. To, co komise požaduje, bude podle Uhra do vstupu země do EU hotovo. Společné unijní právo se zaměřuje především na jednotný trh a pohyb lidí v něm. Celý obrovský balík práva bude zveřejněn česky ke dni vstupu ve zvláštním vydání Úředního věstníku EU.