Související články

Tzv. Benešovy dekrety nejsou a nebudou předmětem jednání o podmínkách vstupu České republiky do Evropské unie; patří do minulosti a nynější vlnu vzrušení kolem nich je třeba uklidnit. Shodli se na tom v Bruselu člen Evropské komise pro rozšíření Günter Verheugen a český ministr zahraničí Jan Kavan. "Je jasné, že tyto dekrety, které se týkají vyvlastnění bez náhrady, tedy nikoli samotného odsunu, jsou dnes přežilé," řekl Verheugen před novináři po setkání s Kavanem. Připomněl, že odsun není obsahem dekretů, ale Postupimských dohod. Podotkl dále, že by "nedoporučoval", aby se Česká republika pokoušela zařadit otázku dekretů do jednání s EU, a usilovala o nějakou dohodu či garanční protokol na toto téma v rámci smlouvy o přistoupení. Kavan označil návrh předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause v tomto směru za "absurdní a kontraproduktivní". Oznámil, že pověřil ministerstvo spravedlnosti vypracováním srovnávací studie, která zachytí podobné poválečné zákonodárství o konfiskaci nepřátelského majetku v různých zemích; jakmile bude hotova, dostane ji jak Evropská komise, tak Evropský parlament, který tento týden pověřil zkoumáním Benešových dekretů své vlastní právní oddělení.

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel míní, že v případě tzv. Benešových dekretů by měla být zaručena jejich právní neúčinnost ještě před vstupem Česka do EU. Odstranění či "rušení" dekretů jako takových však odmítá coby bezpředmětné. Schüssel to uvedl pro sobotní vydání deníku Tiroler Tageszeitung. "Je třeba si upřesnit: tzv. Benešovy dekrety nemohou být odstraněny, protože mimo jiné zahrnují také základní předpoklady samostatnosti Československa. To je zcela v pořádku a nikdo by to neměl zpochybňovat," řekl Schüssel podle listu, z něhož cituje agentura APA. Pak je tam ale několik málo dekretů, které jsou sporné, ale ani ty nelze "odstranit z dějin", a to prostě proto, že existovaly. "Nesmějí mít ale žádnou právní účinnost (pro současnost). To musí být dáno najevo," zdůraznil Schüssel.

Konzervativní opozice CDU/CSU se chystá vnést do německé evropské politiky otázku československých dekretů o poválečném vysídlení Němců a Maďarů, a to údajně v reakci na návrh Václava Klause legitimizovat je v Evropské unii. Ve vládní sociální demokracii (SPD) kancléře Gerharda Schrödera se zároveň ozývají obavy, že spory kolem dokumentů zkomplikují rozšiřování společenství. Německá strana dosud vycházela z toho, že dokumenty jsou bilaterální záležitostí, která nesouvisí s jednáním o rozšíření EU.

Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus odmítl odpovědnost za přenesení diskuse o Benešových dekretech o poválečném vysídlení Němců a Maďarů na evropskou úroveň. Klause z toho obvinil německý konzervativní politik Friedbert Pflüger. Klaus při návštěvě Karlových Varů poukázal na to, že celoevropskou diskusi o Benešových dekretech se naopak snaží opakovaně rozpoutat CDU/CSU.

Německá vláda jednoznačně odmítla spojovat vstup České republiky do Evropské unie s dvoustrannými problémy. Ve středeční odpovědi na parlamentní interpelaci zdůraznila, že se to týká i takzvaných Benešových dekretů, i když je Berlín nadále považuje za dokumenty odporující mezinárodnímu právu. "Bilaterální otázky týkající se vztahů Německa a České republiky zůstávají dvoustrannými otázkami a nesmějí se stát otázkami evropskými," konstatoval náměstek ministra zahraničí Ludger Volmer ve Spolkovém sněmu na dotazy konzervativní opozice CDU/CSU. Německá vláda podle Volmera má velký zájem na tom, aby se proces rozšíření rychle rozvíjel. "Doufáme, že mnohé otázky, které jsou dodnes sporné, snad bude možné řešit v podmínkách plného členství v EU." Na námitku, že se už československými dekrety o poválečném vysídlení Němců a Maďarů zabývá Evropský parlament a také maďarský premiér Viktor Orbán je považuje za neúnosné, Volmer označil takové debaty za užitečné a potvrdil právo Evropského parlamentu je vést. Dále připomněl, že nynější německá vláda stejně jako její předchůdkyně považuje vysídlení Němců a jejich vyvlastnění na základě takzvaných Benešových dekretů za protiprávní. Česká strana ale má jiný právní názor a podle mezistátní deklarace z roku 1997 obě strany rozdílné výklady respektují a nehodlají zatěžovat své vztahy problémy minulosti, uvedl Volmer.

Za riskantní označil premiér Miloš Zeman návrh ODS zakotvit ve smlouvě o českém přistoupení k Evropské unii pojistku proti zrušení takzvaných Benešových dekretů. "Návrh má podle mého mínění více nevýhod než výhod, otvírá Pandořinu skříňku. Krátce řečeno, je příliš riskantní," komentoval Zeman návrh ODS. Zeman podotkl, že dekrety nepřekáží českému vstupu do Evropské unie, což dokázala i právní analýza. I Brusel dal najevo, že problém považuje za dvoustrannou záležitost, která nespadá do oblasti přibližování Česka a EU nespadá. Premiér také řekl, že nemá nové informace o návštěvě německého spolkového kancléře Gerharda Schrödera v České republice.

Česká republika by mohla počítat z fondů EU s více než 220 miliardami korun během tří let, pokud se stane členem unie v roce 2004. "Avšak jen v případě, že vláda najde stejný objem peněz ve státním rozpočtu," uvedla Delegace EU v Česku na semináři Hospodářské komory ČR. Podmínkou přidělení peněz na regionální projekty je totiž zhruba poloviční účast členské země. Česku však zatím spíše hrozí snížení těchto prostředků. Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Čestmíra Sajdy totiž země nedosahuje stanovené vyrovnané bilance projektů v dopravě a životním prostředí v programu ISPA. V tomto předvstupním fondu je pro ČR nyní přichystáno ročně 70 miliónů eur a prvních pět projektů má být spuštěno v dopravě a ekologii letos. "Zatím je převaha požadavků na čerpání peněz pro zlepšení dopravy, neboť jsou nákladnější než například čističky odpadních vod," prohlásil Sajda. Do konce roku se však má situace napravit, protože ČR spojí několik ekologických projektů do jednoho, a tím dosáhne požadované minimální hranice pěti miliónů eur. Má jít o čističky na řece Dyji. Dosáhnout na všechny nabízené prostředky z unie je však obtížné i pro některé dlouholeté členské země, například Itálii. Té se podle Sajdy daří čerpat pouhá tři procenta z možné sumy, právě kvůli složitosti procesu a nutnosti mít kvalitní projekty.

Návrh šéfa české Poslanecké sněmovny Václava Klause, aby byly Benešovy dekrety převzaty do vstupní smlouvy s Evropskou unií, čímž by je unie potvrdila a učinila z nich součást svého právního řádu, nebude snadné - na rozdíl od výroků premiéra Miloše Zemana - označit za "nedorozumění", Napsal to německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung v sobotním vydání. Od chladně uvažujícího Klause, který ještě svou politickou kariéru nekončí, lze podle deníku očekávat, že si za svými slovy bude stát. Nepronesl je bezdůvodně. Klaus zasáhl EU v jejím nejslabším místě: jelikož jí dosud byly Benešovy dekrety lhostejné, pak jistě nebude ani proti tomu, aby byly převzaty do vstupní smlouvy. Pro EU tak nastává hodina pravdy. Na této otázce se totiž ukáže, zda unie může být nadále považována za právní společenství, či nikoli, napsal deník.

Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu odmítl vzít zpět své výroky, které byly důvodem zrušení summitu premiérů visegradské čtyřky (V4), a opětovně kritizoval takzvané Benešovy dekrety. "Každý mravný člověk stojí na straně lidské hrdosti a proti mezinárodní tradici, která byla včleněna do legislativy některých zemí a která prohlašuje etnické skupiny, mezi nimi i Maďary, za kolektivně vinné," řekl Orbán. "Toto není problém mezi Maďarskem a Slovenskem nebo mezi Maďarskem a Českou republikou. Toto je evropský problém a já jsem přesvědčený, že až se jednou Evropa spojí do unie, tyto právní přežitky ze špatného historického období odumřou a upadnou v prach stejně jako systém, který je vytvořil."

Země kandidující na členství v Evropské unii do ní nesmějí vnášet své "animozity a spory". Prohlásil to v sobotu šéf sociálnědemokratického poslaneckého klubu v Evropském parlamentu (EP) Rakušan Hannes Swoboda v rozhovoru pro tiskovou službu Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ). Požadoval také, aby EU zaujala stanovisko k takzvaným Benešovým dekretům, a kritizoval "evropské konzervativce", přičemž zmínil i předsedu české Poslanecké sněmovny Václava Klause. "Je naléhavě nutné, aby Evropská komise spolu s Radou (EU) a Evropským parlamentem zaujala jasné stanovisko k dekretům Beneše a Antifašistické národy národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ). Potřebujeme definici, zda a jaké důsledky by tyto dekrety, jež je nutno považovat za historické, mohly mít pro občany EU," řekl.

Jednání o přistoupení k Evropské unii vstupují podle velvyslance Evropské komise v České republice Ramira Cibriana do rozhodujícího stádia. "Jde o moment pravdy, a to jak pro EU, tak pro kandidátské země," uvádí Cibrian v sobotním Právu. Za nejdůležitější pokládá to, že vstoupí-li ČR do unie v roce 2004, bude mít právo spolu s ostatními členskými státy rozhodovat o detailních otázkách příštího finančního rámce na léta 2007 až 20013. Česko je podle Cibriana mezi nejlépe připravenými zeměmi, mnoho úkolů ale ještě zbývá. "Koncem ledna Komise navrhla společné stanovisko k jedné z nejobtížnějších kapitol - ke kapitole zemědělství - spolu se společným finančním rámcem na léta 2004 až 2006," zmínil velvyslanec návrh, který vyvolal nespokojenost u českých zemědělců i samotného ministerstva zemědělství.