Související články

Budoucnost Evropské unie bude tématem veřejného slyšení, které ve čtvrtek pořádá senátní výbor pro evropskou integraci. Se svým pohledem mají účastníky slyšení seznámit ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD) a senátor Josef Zieleniec (navržen Unií svobody). Oba hájí české zájmy v Konventu EU. Sněm zástupců členských i kandidátských zemí unie má doporučit budoucí podobu evropského společenství. Na slyšení byli pozváni také reprezentanti dolní komory parlamentu v Konventu, místopředsedové ODS Jan Zahradil a Petr Nečas, oba poslanci ale pozvání na slyšení, které se koná měsíc před volbami do sněmovny, kvůli časovému zaneprázdnění odmítli. Při slyšení mají vedle politiků vystoupit i mluvčí České biskupské konference Daniel Herman a docent Vladimír Vopálka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jejich příspěvky se mají týkat zákonných úprav lidských práv v rámci EU. O tom, jak by měla vypadat reforma evropských institucí, mají hovořit zástupci Svazu průmyslu a obchodu, Českomoravské konfederace odborových svazů a Svazu měst a obcí.

V případě, že by nová česká vláda nezměnila dosavadní postoj Prahy k takzvaným Benešovým dekretům, mohlo by dojít ke zpomalení české integrace do Evropské unie ze strany rakouského parlamentu. V rozhovoru pro nedělní vydání listu Kurier to řekl předseda dolnorakouské zemské vlády a vlivný lidovecký politik Erwin Pröll, který v pátek na toto téma hovořil s bavorským zemským ministrem pro evropské záležitosti Reinholdem Bockletem. Od nové české vlády Pröll očekává "smysl pro realitu". Hejtman sice dodal, že ani v případě neměnnosti českého kursu v otázce dekretů nebude vytahovat kartu zablokování vstupu České republiky do unie, uvedl však, že "zde je také možnost zpomalení integrace v ratifikačním procesu ze strany rakouského parlamentu". "Jak znám náš parlament, nedokážu si představit, že v něm dojde k většinovému závěru bez odpovídajícího přičinění Prahy," cituje list Prölla.

Už poosmé proběhly v Česku 9. května oslavy Dne Evropy. Při této příležitosti se mimo jiné v dolní části Václavského náměstí v Praze představily svými propagačními stánky všechny země Evropské unie. Všechny doprovodné akce oslav organizovaly společně ministerstvo zahraničí, delegace Evropské komise v České republice a pražský magistrát. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Evropská unie připravuje smlouvu o přistoupení deseti nových států včetně České republiky. Vychází přitom z hypotézy, že jednání s touto desítkou o podmínkách přistoupení skončí do prosince, takže smlouvu bude možné podepsat na začátku příštího roku - nejčastěji se mluví o březnu, ba o zvláštním summitu EU a kandidátských zemí v Aténách. Ad hoc pracovní skupina Rady ministrů EU, složená z právníků jednotlivých členských států a ustavená v březnu, se sešla se zatím třikrát. Probrala obecná ustanovení a zabývala se konečnými formulacemi pro jednotlivé kandidátské země v kapitolách, kde nežádají přechodná období - v případě ČR to byly naposledy společná zahraniční politika, celní unie, právo společností a rybolov.

Skupina si například všimla, že Praha dosud nesplnila požadavky EU, pokud jde o uznávání profesních kvalifikací, a požádala ji, aby urychleně zareagovala a poskytla nezbytné informace. Chce mít technickou práci o neproblémových věcech hotovou do druhé poloviny května.

Jaký je vztah Čechů k Evropské unii? Kolik lidí by se v případném referendu vyslovilo pro vstup země do evropských struktur? Podle výroků některých českých politiků, kteří se mnohdy sami považují ua strážce tzv. národních zájmů by se mohlo zdát, že Češi o členství vlastně vůbec nestojí. Jak ukázal nedávný průzkum veřejného mínění skutečnost je zcela odlišná.

Debata kolem takzvaných Benešových dekretů vážně ohrožuje rozšíření Evropské unie, soudí v prohlášení mluvčí německého opozičního bloku CDU/CSU pro evropské otázky Peter Hintze. "Je více než žádoucí, aby Česko a Slovensko prohlásily, že vyhnání bylo bezprávím a že litují důsledků pro lidi, jichž se dotklo," uvádí Hintze. Neočekává, že dekrety budou zrušeny se zpětnou platností. "Jde pouze o to, vyloučit platnost a účinnost diskriminačních ustanovení dekretů ode dne vstupu."

Po vstupu České republiky do Evropské unie stoupnou podle kalkulací Zemědělského svazu náklady českých rolníků více než podpory, které pro ně navrhuje Evropská komise. Vzhledem ke zpevňování koruny budou přitom stagnovat nebo dokonce mírně klesat ceny zemědělských výrobců. "Celý tento vývoj by vedl k dalšímu omezení zemědělské produkce v České republice," řekl na tiskové konferenci předseda svazu Miroslav Jirovský. Zatímco náklady zemědělců by měly podle údajů zpracovaných svazem v roce 2004 proti loňskému roku vzrůst o 10,4 miliardy korun, podpory odvětví by se základě návrhů komise zvýšily o 3,155 na 15 miliardy korun. V dalším roce svaz předpokládá růst nákladů o 17,4 miliardy proti roku 2001 při zvýšení dotací o 6,855 na 18,7 miliardy korun. Ceny zemědělských výrobců přitom podle odhadu Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky v roce 2006 poklesnou proti roku 2001 o pět procent. Nárůst nákladů by ve stejném roce měl činit 27,5 procenta. Vepřové z Francie nesmí kvůli moru prasat do ČR

Státní veterinární správa (SVS) zakázala v pátek dovoz prasat, vepřového masa a tepelně neopracovaných výrobků z Francie. Důvodem je výskyt klasického moru prasat v jednom francouzském departmentu, řekl ČTK ústřední ředitel SVS Josef Holejšovský. Stejné omezení platí také pro černou zvěř a výrobky z ní. Veterinární správa podle Holejšovského postupuje v souladu s bilaterální smlouvou, která na základě požadavku francouzské strany stanovuje, že v případě výskytu klasického moru prasat na území jedné ze smluvních stran bude uzavřena celá země. Při výskytu choroby v Německu například Česká republika uplatňuje dovozní omezení jen na postižené spolkové země, tedy regionálně. Zatímco v loňském roce dovezla Česká republika z Francie 585 tun vepřového masa, letos do 28. dubna to bylo 624 tun. Francie však podle ministerstva zemědělství patří mezi méně významné dovozce. Například importy z Dánska, Německa nebo Itálie se pohybují v řádu tisíců tun za rok.

Evropská komise nechce nijak nastolovat otázku Benešových dekretů v době před volbami v České republice. Bude se držet společného dubnového prohlášení komisaře Güntera Verheugena a premiéra Miloše Zemana. Teprve po volbách bude s novou vládou debatovat o zbývajících sporných bodech. Generální ředitel Eneko Landaburu, vrchní vyjednávač Evropské komise s kandidátskými zeměmi, nepovažuje za naléhavě nutné, aby právní služba EK záhy vypracovala analýzu dekretů. "Problém byl do značné míry vyřešen prohlášením Verheugen-Zeman; podle mých informací není tento dokument v rozporu se závěry rozboru našich právníků. Ti souhlasí také s tím, že dekrety nemají nic společného s rozhovory o přistoupení ČR k EU," uvedl Landaburu. Právníci se nyní soustřeďují na ty dekrety a další poválečné akty, které se netýkají majetku a státního občanství; je to hlavně dekret číslo 16 o trestání za kolaboraci s nacisty a zákon o amnestii z roku 1946. Komise podle něj také dále zkoumá české restituční zákony ze začátku 90. let, zejména na základě stížností, že diskriminují bývalé české občany, kteří po opuštění Československa pozbyli českého občanství a přišli na jejich základě tudíž o nárok na návrat majetku.

Skoncovat s diskriminací německojazyčné menšiny v Česku kvůli takzvaným Benešovým dekretům po vstupu země do Evropské unie a vyslovit politování nad nespravedlivým vyhnáním ze Sudet požadoval rakouský kancléř Wolfgang Schüssel v rozhovoru, který otiskl slovenský list Pravda. Pád železné opony a návrat k demokracii "jsme pokládali za šanci k odstranění problémů diskriminace, které v dekretech z hlediska dnešního posuzování lidských práv jsou", uvedl. "Důležité je, aby se vyslovila přinejmenším lítost nad nespravedlivým vyhnáním lidí ze Sudet, mezi nimi i žen a dětí, kteří neměli s nacionálním socialismem nic společného. Měli bychom se pokusit o to, aby se tehdejší svévole jakoby přeložila do dnešního právního rámce. O tomto tématu je třeba v rámci diskusí o společné Evropě otevřeně hovořit i mezi přáteli a sousedy. Se vstupem Česka do unie už nesmí mezi občany EU existovat žádná diskriminace. A o to se spolu s Evropskou komisí a Evropským parlamentem snažíme," řekl kancléř Schüssel.

Vstup České republiky do Evropské unie se komplikuje poté, co česká Poslanecká sněmovna ve středu potvrdila takzvané Benešovy dekrety. Podle německého nedělníku Welt am Sonntag to prohlásil člen Evropského parlamentu za německé sociální demokraty (SPD) a bývalý předseda tohoto sboru Klaus Hänsch. České usnesení "neodpovídá na všechny otázky, které v souvislosti se vstupem do EU vyvstávají", cituje list politika německé vládní strany. Hänsch nyní čeká na výsledky právní expertízy, kterou si objednal zahraniční výbor Evropského parlamentu i Evropská komise.

Rozbor EP má především zjistit, jak dalece dodnes ovlivňují českou právní praxi výnosy, které vytvářely podmínky pro vyvlastnění a vysídlení Němců. "Máme příklady, kdy ještě dnes dekrety hrají v rozsudcích diskriminující roli," prohlásil Hänsch. Pak by podle něj v rámci EU existovalo mimořádné právo, které by se týkalo Němců. Hänsch zároveň odmítl požadavky předsedy ODS Václava Klause, aby se dekrety legitimizovaly ve smlouvě o členství ČR v společenství. "Pak by i lidé jako já hlasovali proti žádosti o vstup," konstatoval politik SPD.