Související články

Česká republika si vede mimořádně dobře na cestě do Evropské unie. Po setkání s předsedou Senátu Petrem Pithartem to novinářům řekl jeho britský protějšek Irwine of Lairg, předseda Sněmovny lordů. Za důkaz svých slov označil i skutečnost, že ze 30 projednávaných kapitol je už předběžně uzavřeno 25.

Romové z České republiky nehledají ve skutečnosti ve Velké Británii politický azyl, jde jim o ekonomickou migraci; v Česku totiž k žádné perzekuci Romů nedochází, řekl předseda britské Sněmovny lordů Irvine of Lairg. I proto pokládá britské imigrační kontroly na letišti v Praze-Ruzyni za rozumné. Hromadným útěkům českých Romů do Británie by mělo zabránit chystané zpřísnění britských azylových zákonů, míní vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský (ČSSD), s nímž se Irvine setkal v pondělí. Změna azylových zákonů by podle něj měla umožnit, že neúspěšní žadatelé o azyl budou vráceni do země ještě během několika hodin. Nikoli tedy až za měsíce či roky, jako je tomu dnes.

Evropská komise oznámila, že příští týden rozhodne o zvýšení prostředků v rámci programu Sapard pro rozvoj zemědělství v České republice a na Slovensku, aby tak pomohla zemědělcům v oblastech postižených povodněmi. Evropská unie vyplácí v rámci programu Sapard deseti kandidátským zemím ročně celkem 530 miliónů eur. EU poskytuje zemědělcům z bývalých komunistických zemí 50 procent finančních prostředků potřebných pro vybrané projekty a zbývající část pomoci je záležitostí jednotlivých vlád. Po rozsáhlých záplavách ve střední a východní Evropě však vyzvala komise ke zvýšení svého podílu v programu Sapard na 75 z 50 procent v ČR a na Slovensku, aby tak ulehčila vládám, které se potýkají s povodňovými škodami, napsala agentura Reuters.

Česká republika je připravena jednat o návrhu Evropské komise, aby její záporná bilance vůči rozpočtu Evropské unie po vstupu byla napravena kompenzačními platbami. Chce tuto metodu kombinovat s postupným zvyšováním českého příspěvku do rozpočtu EU, řekl státní tajemník Pavel Telička v reakci na obsah pracovního dokumentu Evropské komise. "Jsme spíše pro kombinaci obou metod. Máme pochybnosti, zda by pouhé kompenzace zajistily, aby česká rozpočtová pozice nebyla horší než před vstupem, což je minimální požadavek," uvedl český vyjednávač. Evropská komise tento názor sice sdílí, není však jisté, zda ho stejně chápou i všechny členské státy. Z prvních poznatků vyplývá, že některé z nich mají pocit, že by nevadilo, kdyby noví členové měli po vstupu i horší postavení než před ním. Výpočty Evropské komise, podle nichž by Česko mělo zaznamenat v roce 2004 negativní saldo ve výši 185 miliónů eur, o rok později "vydělat" na členství 49 miliónů a v roce 2006 pak 244 miliónů eur, se podle Teličky prakticky neliší od kalkulací českého ministerstva financí. Česko vždy požadovalo postupné navyšování svého příspěvku do EU, které by kopírovalo zvyšování příjmů z něj. Podle zdrojů v Evropské komisi má však kombinace obou metod jen pramalou šanci na úspěch.

Český ministr zemědělství Jaroslav Palas svým protějškům z 15 zemí Evropské unie na neformální schůzce v dánském Nyborgu vysvětloval, že představy Prahy o budoucím postavení českých zemědělců v EU jsou oprávněné a zdůvodněné. Z debat měl pocit, že mu kolegové naslouchají s porozuměním. Svých prvních kontaktů s ministry EU v uvolněné atmosféře v Nyborgu využil zejména k tomu, aby jim vyložil, jaké požadavky bude Česká republika v podzimních měsících zejména uplatňovat a z čeho nehodlá slevit. Hlavní nápor se podle něj soustředí na dosažení lepších produkčních kvót pro výpočet zemědělských dotací ze strany EU, než jsou ty, které zatím pro Česko navrhla Evropská komise. Česká vláda by měla zemědělcům zaručit, že jejich postavení se po vstupu do EU nezhorší, a čelit tak jistému katastrofismu, který se tohoto sektoru zmocňuje, usoudil ministr zemědělství Jaroslav Palas na okraji neformální schůzky EU v dánském Nyborgu.

Česká ekonomika roste navzdory zpomalení ve druhém čtvrtletí letošního roku rychleji než hospodářství Evropské unie. "Růst HDP ve druhém čtvrtletí o 2,5 procenta je velmi dobrý výsledek v porovnání s vývojem ekonomiky Evropské unie nebo jiných vyspělých zemí," řekla předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohatá na tiskové konferenci. HDP evropské patnáctky vzrostl podle předsedkyně ve druhém čtvrtletí o 0,7 procenta, ekonomika eurozóny se zvýšila o 0,6 procenta. K tomu, aby Česká republika dohnala ekonomickou úroveň Evropské unie, však bude podle ekonomů potřeba ještě několik desetiletí. Ani dostižení Portugalska nebo Řecka, tedy zemí s nejnižší úrovní hrubého domácího produktu na obyvatele v EU, není otázkou nejbližších let.

Ministerstvo financí se neobává, že by srpnové ničivé záplavy uvrhly domácí ekonomiku do recese. Naopak věří, že následné investice na obnovu území po povodních vyrovnají výpadek ve výrobě a exportu a nastartují v zemi vyšší ekonomický růst.

Do případného útoku na Irák po boku Spojených států se evropským politikům vůbec nechce. Rezervovaný postoj zaujímají většinou i české politické špičky. Jak uvádí Zdeněk Vališ, Praha je v dosti choulostivé pozici a bude muset zřejmě lavírovat mezi solidaritou transatlantickou a evropskou.

Premiér Vladimír Špidla prohlásil, že není ohrožen harmonogram přejímání pomoci na odstraňování následků záplav, kterou České republice nabízí Evropská unie. Sdělil, že nyní se shromažďují odhady škod. Evropskou komisi totiž začala znepokojovat pomalá příprava konkrétních projektů obnovy a rekonstrukce infrastruktur poničených povodněmi, na které České republice slíbila přispět 48 milióny eur (1,44 miliardy korun) z programu ISPA. Premiér Špidla v pondělí navštíví Dánsko, která nyní unii předsedá, a bude tam zřejmě diskutovat i o tomto tématu.

Premiér připravované takzvané daňové balíčky, které kritizuje opozice, označil za uměřené. "Povodňový zákon je uměřený a rozumný. Myslím, že to v Poslanecké sněmovně projde," řekl. ČSSD navrhuje vyšší zdanění lidí s příjmy nad 900.000 korun a zvýšení některých dalších daní. "Tady byla povodeň, kterou dějiny neznaly. Potřebujeme rychle zmobilizovat prostředky, protože kromě povodně musí existovat i obyčejný život," poznamenal předseda vlády poté, co v pořadu televize Nova Sedmička diskutoval s předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem.

Vláda bude rozhodovat o konkrétní podobě projektů obnovy a rekonstrukce infrastruktur poničených povodněmi, na který slíbila přispět Evropská unie z programu ISPA, na nedělním zasedání. Návrh kabinetu předloží ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Evropská komise již vyjádřila obavy z pomalé přípravy, ale ministr zatím termínové potíže nepředpokládal. "Já se domnívám, že v tuto chvíli jsme v termínech, které nám umožní čerpat příslušné finanční zdroje," dodal ministr Sobotka. Příprava projektů je podle něj vedle ministerstva pro místní rozvoj také v kompetenci ministerstev životního prostředí a dopravy a dosud probíhala jednání, v jakém poměru by měly být prostředky rozděleny.

Evropská komise slíbila přispět z programu ISPA prostředky v hodnotě 48 miliónů eur (1,44 miliardy korun). "Nyní velmi záleží na tom, aby technické přípravy byly urychleně dokončeny, pokud máme dosáhnout svého cíle, tedy poskytnout tuto pomoc účinně a rychle, alespoň do konce roku," řekl ČTK vyjednávač Evropské komise pro Českou republiku Rutger Wissels. Další prostředky je ČR připravena čerpat od Evropské investiční banky.

Stát uhradí zhruba třetinu z odhadovaných 100 miliard korun škod, které v ČR napáchala velká voda. Další třetinu pokryjí pojišťovny. Kromě 15 až 20 miliard korun, které stát na povodně vyčlení ze státního rozpočtu na rok 2003, půjde na krytí škod i část příjmů z privatizace Telecomu.

České republice chybí podle vicepremiéra pro legislativu Pavla Rychetského 30 proevropských zákonů a referendum. ČR je podle něj jedinou z desíti kandidátských zemí, která zákon o referendu nemá. A přitom je reálné, že evropská patnáctka o rozšíření Evropské unie rozhodne již v prosinci v Kodani a v lednu bude zřejmě hotova smlouva o přistoupení. Rozhodnou-li státy Evropské unie v Kodani o přijetí desíti kandidátských zemí, musí v nich do poloviny příštího roku proběhnout ratifikační proces, aby mohl v druhé polovině roku proběhnout stejný proces v evropské patnáctce. EU nebude ratifikovat přijetí žádné kandidátské země dříve, než se ona sama rozhodne. Rychetský proto ustavil smíšenou pracovní skupinu ze zástupců parlamentních stran, která se ve čtvrtek poprvé sešla k pracovnímu jednání. Nejjednodušší by podle něj bylo, kdyby počátkem roku sněmovnou schválený zákon o referendu schválil i Senát, aby bylo možné přijmout prováděcí zákon.

Rakousko se zasazuje o přijetí České republiky do Evropské unie, Češi a Rakušané ale stojí před výzvou, zpracovat neblahé události své minulosti a otevřít novou kapitolu důvěry. Takový je závěr čtvrteční schůzky rakouského prezidenta Thomase Klestila s jeho českým protějškem Václavem Havlem v jihomoravském Znojmě. Na místě byl i kolega Jaromír Marek.