Související články

Poslanci Evropského parlamentu schválili drtivou většinou požadavek, aby Evropská unie uvolnila v letošním roce miliardu eur (30 miliard korun) na nápravu povodňových škod v Německu, Rakousku, České republice a na Slovensku. Rezoluce dále zmiňuje už přislíbenou pomoc Česku ve výši 9,75 miliónu eur nových prostředků z programu Phare a 48 miliónů přesměrovaných na nápravu škod v rámci programu ISPA. "Parlament zdůrazňuje, že je třeba kandidátským zemím poskytnout další finanční pomoc z rezervy pro naléhavé potřeby," píše se bez dalšího vysvětlení v dokumentu. Zatím není jasné, podle jakých kritérií a jakého klíče budou peníze rozdělovány. Platí jen politické rozhodnutí, že z fondu budou moci čerpat jak členské, tak kandidátské země.

Všechny politické kluby v Evropském parlamentu podpořily návrh předsedy Patricka Coxe, aby poslanci z kandidátských zemích zasedli v lavicích EP jako pozorovatelé dlouho před vstupem jejich zemí do EU.

Středoevropské státy usilující o vstup do Evropské unie by měly vzájemně koordinovat přípravu a pořádání národních referend o přistoupení. Shodli se na tom polský premiér Leszek Miller s předsedou české vlády Vladimírem Špidlou, který ve středu zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Polska. Oba premiéři na tiskové konferenci ve varšavském zámku Belweder uvedli, že nehovořili o žádných termínech či pořadí, kdy by se lidová hlasování v kandidátských zemích měla konat.

Evropská komise s největší pravděpodobností koncem měsíce nevyjde vstříc ani dílčím požadavkům kandidátských zemí a z taktických důvodů nenavrhne výraznější změny v jejich prospěch v rámci jednání o podmínkách členství v zemědělské oblasti. ČTK to potvrdil generální ředitel pro rozšíření v EK Eneko Landaburu. Český vyjednávač, státní tajemník Pavel Telička v pondělí Landaburuovi naznačil, že kdyby komise v některých dílčích věcech ustoupila, usnadnila by tím české straně zaujímání pružnějších pozic v jiných bodech, takže by šlo o vzájemně výhodný obchod. Pokud se EK naopak bude strnule držet výchozího stanoviska, hrozí, že se všechny problémy nahustí do závěrečné fáze jednání, což by ji mohlo přetížit a zpomalit.

Poválečné dekrety čs. prezidenta Edvarda Beneše nejsou součástí vstupních jednání Česka do Evropské unie. Stejně jako ostatní témata, která do jednání nepatří, musí proto být v případě zájmu některých zemí projednávána bilaterálně, nezávisle na vstupním procesu. Prohlásil to na přednášce ve Vídni dánský velvyslanec Torben Mailand Christensen, jehož země nyní EU předsedá. Reagoval tak jednoznačně na pokusy některých rakouských politických sil, které se ze "zrušení" dekretů snaží udělat podmínku českého přijetí do unie.

Evropská investiční banka (EIB) je připravena poskytnout České republice úvěr až ve výši jedné miliardy eur, tedy přes 30 miliard korun. S poukazem na jednání s viceprezidentem EIB Wolfgangem Rothem to řekl ministr dopravy Milan Šimonovský. "Česká republika by tento úvěr splácela 30 let se sedmiletým odkladem," uvedl ministr s tím, že úvěr by byl úročen dvěma procenty. O předložení nabídky vládě má podle Šimonovského jednat Roth ještě s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. "Já doufám, že to bude předloženo co nejdříve, snad už na nedělním zasedání vlády 8. září," naznačil Šimonovský.

Premiér Vladimír Špidla v neděli uvedl, že ministerstvo financí ukončí jednání o získání výhodné půjčky od EIB na obnovu povodňových škod v hodnotě zhruba 200 miliónů eur (přes šest miliard korun) během několika týdnů. Předseda vlády připustil, že půjčovaná částka může být i vyšší. Podobnou půjčku si český stát bral v roce 1997 po záplavách na Moravě. Úvěry s preferenčními sazbami navrhla EIB Německu, Rakousku, Česku a Slovensku 18. srpna. Půjčky mají umožnit dlouhodobě pokrýt financování nápravy škod, jež způsobily záplavy. Podle hlavního vyjednavače s Evropskou unií Pavla Teličky by tato půjčka byla vůbec nejlevnější, kterou lze dostat.

Politický návrh na zřízení zvláštního fondu EU pro nápravu důsledků katastrof schválili v sobotu ministři zahraničních věcí 15 členských zemí Evropské unie. Oznámili, že tento fond bude sloužit jak členským, tak kandidátským zemím. Není tedy vyloučeno, že z něj bude moci ČR čerpat při odstraňování následků srpnových povodní. "Je to nástroj solidarity pro všechny členské a kandidátské země, pro všechny Evropany," řekl předseda Evropské komise Romano Prodi. Jak dodal, panuje především silná politická vůle tuto solidaritu prokázat. Připomněl, že vrcholné schůzky v Berlíně bezprostředně po záplavách se zúčastnili premiéři Německa a Rakouska, členů EU, stejně jako kandidátů České republiky a Slovenska. Ministři pověřili Evropskou komisi, aby záhy vypracovala přesný návrh statusu takového fondu, jeho financování a podmínek výplat z něj, který schválí na příští řádné schůzi 30. září. Do té doby se k němu vysloví ještě ministři financí. Souběžně se bude návrhem komise koncem září zabývat také Evropský parlament, který ovšem připravuje debatu o následcích povodní už na příští týden. Romano Prodi uvedl, že se Evropská komise bude snažit najít peníze ještě z letošního rozpočtu EU, které by mohly být vyplaceny na sklonku roku - pak by se mohla hlásit také Česká republika. Od roku 2003 má podle jeho představ být do fondu převedeno 500 miliónů eur (15 miliard korun). Slíbil, že exekutiva EU bude dál spěchat. Na detailním technickém návrhu statusu fondu se podle něj již pracuje. Jeho dokončení označil za otázku dní.

Mezi šéfy diplomacií tedy neuspěly názory, že by bylo kvůli "čistotě" hospodaření EU lepší vyčlenit fond pouze pro členské země a kandidátům nabízet případně pomoc z rozpočtových kapitol, které jim jsou určeny. Ministři se shodli, že by nebylo únosné po poslední zkušenosti takto pomoc rozdělovat. "Je to podstatná prověrka evropské solidarity. Fond je v zásadě otevřen i pro kandidátské země," řekla rakouská ministryně Benita Ferrerová-Waldnerová. "Je důležité předvést solidaritu s ostatními uvnitř EU i mimo ni," zdůvodnil rozhodnutí dánský ministr zahraničí Per Stig Möller, který neformální ministerské schůzi v Helsingöru na severním dánském pobřeží předsedal. Ocenil, jak rychle a pružně Evropská komise zareagovala na přírodní katastrofu ve střední Evropě.

Další pomoc při odstraňování následků škod způsobených povodněmi přislíbil komisař Evropské unie pro rozšíření Günter Verheugen, který si ve čtvtek přijel do Prahy prohlédnout škody, které zde napáchala velká voda. Brusel poskytl z fondů určených na podporu kandidátských zemí Česku dosud na 58 miliónů eur, tedy asi 1,7 miliardy korun. Více Jaromír Marek.

Českou republiku navštívil evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Seznámil se tu s rozsahem škod, které způsobily nedávné záplavy, a potvrdil, že Evropská unie pomůže s jejich odstraňováním. Česko jako okamžitou výpomoc dostane 58 milionu Eur, tedy zhruba 2 miliardy korun. Současně může podle Verheugena čerpat i peníze z nově zřizovaného evropského fondu k překonávání katastrof. Zřízení tohoto zvláštního fondu, do něhož bude vloženo půl miliardy eur, schválila Evropská komise ve středu. Verheugen dosud nespecifikoval, kolik peněz z tohoto fondu a za jakých podmínek může získat Česká republika. Podle premiéra Vladimíra Špidly je však nabídka Evropské unie důkazem, že hranice mezi naší zemí a unií se rozplývají. Po schůzce s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodu zdůraznil komisař Verheugen, že Česká republika by měla už nyní připravovat projekty rozsáhlé obnovy země, k nimž bude chtít využít peníze ze strukturálních fondů EU v roce 2004. Znovu potvrdil, že právě toto datum má být rokem rozšíření EU. Verheugen i Svoboda shodně prohlásili, že rychlá pomoc Bruselu po katastrofálních záplavách v Česku je ukázkou, že členství v EU bude výhodné.

Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová nevidí žádný důvod pro to, aby Rakousko vetovalo přijetí České republiky do Evropské unie. Uvedla to agentura APA s odvoláním na vyjádření ministryně v rámci Evropského fóra, které v těchto dnech probíhá v tyrolském Alpbachu. Ferrerová-Waldnerová, která se v neděli odpoledne sešla v Alpbachu s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, podle APA mimo jiné uvedla, že podle ní již "veto kvůli Temelínu nepřichází v úvahu". Pokud jde o takzvané Benešovy dekrety, "musí se o nich ještě mluvit", ale ani v nich nevidí ministryně "důvod pro vetování" (vstupu ČR do EU). Rakouská politička dále uvedla, že počítá s rozšířením Evropské unie o deset nových členů v plánovaném termínu 2004, i když "stále existují některé oblasti, které nejsou bez problémů". K těmto oblastem patří především zemědělství, ale z rakouského hlediska i otázka transitní dopravy. Nové odmítnutí dohod z Nice v irském referendu by podle ní bylo "katastrofou".

První oficiální schůzka nového premiéry Vladimíra Špidly s komisařem Evropské unie pro rozšíření Günterem Verheugenem bude ovlivněna živelní katastrofou, která před dvěma týdny postihla Českou republiku. Verheugen navštíví českou metropoli ve čtvrtek a jednat by měl s diplomaty a politiky o rozšíření EU. Jak však uvedl Jindřich Marek z tiskového odboru Úřadu vlády, hovory se patrně stočí k povodním. O pomoci EU povodněmi postižené České republice bude komisař ve čtvrtek vedle dalších politiků jednat i s prezidentem Václavem Havlem. "Verheugenova cesta v tomto směru naváže na návštěvu předsedy Evropské komise Romana Prodiho v Praze," dodal v této souvislosti mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl.

V jednáních o povodňové pomoci naváží politikové na takzvaný protipovodňový summit z 18. srpna, kdy v Berlíně o pomoci zemím střední Evropy postiženým záplavami diskutovali představitelé EU s premiéry postižených zemí a hostitelem - německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Na konkrétní pomoci se politické špičky nedohodly, Špidla tehdy ocenil zejména návrhy Evropské investiční banky na poskytnutí rozsáhlých úvěrů za výhodné úroky. Spoušť, kterou napáchala rozbouřená Vltava v Praze, si už před berlínskou schůzkou prohlédl Prodi v doprovodu komisařky pro životní prostředí Margot Wallströmové. Potvrdil, že EU poskytne Česku na odstranění následků povodní okamžitou pomoc ve výši skoro 58 miliónů eur, což je více než 1,7 miliardy korun. Komise a Česká republika se dohodly na vytvoření pracovní skupiny, která bude operativně řešit požadavky nejvíce zdevastovaných oblastí.