Související články

Ve sporu kolem Benešových dekretů je žádoucí, "ale také nutné" gesto Prahy vůči Německu a Rakousku. Majetkových otázek by se to týkat nemuselo. Takový krok by usnadnil souhlas Evropského parlamentu s přistoupením ČR k Evropské unii. V rakouském Alpbachu to na okraji Evropského fóra prohlásil německý poslanec EP a předseda jeho zahraničněpolitického výboru Elmar Brok v rozhovoru pro agenturu APA. Podle Broka je kamenem úrazu především zákon o amnestii pro Čechy, kteří po válce údajně spáchali zločiny na sudetských Němcích a dodnes jsou beztrestní. Brok vidí "myslitelné řešení" v promlčení účinků zákona. S konečným stanoviskem k Benešovým dekretům prý EP vyčká do poloviny září, kdy mají být předloženy posudky nezávislých expertů.

Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem. Ke kritikům dekretů patří zejména představitelé vysídleneckých organizací v Německu a Rakousku. Ti napadají dekrety týkající se postavení německé a maďarské menšiny, a to především dekrety o konfiskaci majetku a dekret o úpravě státního občanství. Ten až na výjimky zbavil československého občanství ty, kdo v minulosti získali německé nebo maďarské občanství. V dekretech samotných však odsun Němců zakotven nebyl, o jeho uskutečnění rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při okupaci Československa.

Polsko a Maďarsko poskytnou České republice pomoc při likvidaci následků ničivých povodní. Na summitu hlav států visegrádských zemí v Častolovicích na Rychnovsku to ve čtvrtek slíbili prezidenti Aleksander Kwašniewski a Ferenc Mádl. O tom, jakou pomoc může naše země očekávat z Polska, informoval prezidenta Václava Havla jeho polský protějšek Aleksander Kwašniewski:

Referendum o vstupu kandidátských zemí do Evropské unie by se mělo konat kaskádově, tedy v krátkém časovém sledu podle toho, jakou má členství v unii v jednotlivých kandidátských státech podporu. Shodli se na tom prezidenti České republiky, Polska a Maďarska, kteří se sjeli na schůzku hlav států visegrádské skupiny do Častolovic na Rychnovsku. Přejí si, aby výsledky referend ovlivnily zatím nerozhodnuté občany v ostatních státech. "Pokud by se měla referenda konat nyní, jako první by zřejmě bylo referendum v Maďarsku," řekl novinářům polský prezident Aleksander Kwašniewski. Podle jeho maďarského kolegy Ference Mádla je nyní pro vstup země do Evropské unie asi 80 procent Maďarů. V Polsku se pohybuje podpora začlenění země do EU těsně nad hranicí 60 procent. České republice by pro vstup do EU v referendu nyní hlasovalo asi 50 procent občanů. Na Slovensku, ve čtvrté zemi visegrádské skupiny, je podpora o něco málo vyšší.

Předseda Evropské komise Romano Prodi při setkání s premiérem Vladimírem Špidlou potvrdil, že Evropská unie poskytne České republice na odstranění následků katastrofálních povodní okamžitou pomoc ve výši skoro 58 miliónů eur, což je více než 1,7 miliardy korun. Podrobnosti přináší Zdeňka Kuchyňová.

Předseda Evropské komise Romano Prodi, který v pátek ráno přiletěl na bleskovou návštěvu republiky, si z vojenského vrtulníku prohlédl rozsáhlá území na sever od Prahy, které zaplavila voda z rozbouřené Vltavy a Labe. Ze starého ruzyňského letiště vzlétl spolu s prezidentem Václavem Havlem. Z výšky mohli sledovat, jaké škody voda napáchala v hlavním městě a jeho okolí, v Mělníku a dalších městech podél Labe. Společně pak oba politici navštívili kasárna v Litoměřicích, kde sídlí ženijní útvar. V současné době ovšem slouží jako evakuační středisko pro obyvatele Terezína a okolních obcí, které ničivé povodně vyhnaly z domovů. Prodi se s Havlem zajímali, jak se žije evakuovaným lidem a jak se jim líbí mezi vojáky. Šéf Evropské komise přiletěl do České republiky, aby si osobně prohlédl oblasti sužované ničivými povodněmi. Na jejich obnovu hodlá Evropská unie věnovat ze svých fondů necelé dvě miliardy korun. Prezident a náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý ještě na letišti seznámili Prodiho s průběhem katastrofálních záplav a s fungováním záchranného integrovaného systému. Nad vojenskými mapami si prohlédli území, které pustoší více než stoletá voda. Mluvčí prezidenta Ladislav Špaček řekl, že Prodi se zajímal o možné ekologické nebezpečí z chemických závodů podél Labe. Prodi podle Špačka také zdůraznil, že pro EU je samozřejmostí nejen solidarita s členskými zeměmi unie, ale i se státy, které jejími členy zatím nejsou a ocitnou se v těžké situaci. S katastrofálními záplavami bojuje celá střední Evropa. Evropská unie se chystá České republice poskytnout rychle poměrně velkorysou pomoc na odstranění následků povodní. Předseda Evropské komise Romano Prodi v Praze potvrdil, že Evropská unie poskytne České republice na odstranění následků katastrofálních povodní okamžitou pomoc ve výši skoro 58 miliónů eur, což je asi 1,7 miliardy korun. Peníze budou použity zejména na obnovu komunikací, kanalizační sítě, čističek odpadních vod a další infrastruktury. Česko bude mít i možnost čerpat výhodný úvěr Evropské investiční banky. "Evropská unie pomůže České republice stejně, jako by už byla jejím členským státem. Rozšíření se stalo faktem," ocenil velkorysou a rychlou pomoc Bruselu premiér Vladimír Špidla.

Na svou funkci v evropském Konventu se rozhodl rezignovat bývalý ministr zahraničí a současný předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Oznámil to v nedělním diskusním pořadu České televize. Podrobnosti má Josef Kubeczka.

Na stav kodifikace úpadkového práva a na řešení nedobrého fungování obchodních rejstříků se při setkání s místopředsedou vlády a ministrem spravedlnosti Pavlem Rychetským ptal velvyslanec a vedoucí Delegace Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian. Zajímal se o to, jak bude urychleně vyřešen zákonný rámec fungování soudnictví po nedávném nálezu Ústavního soudu, který zrušil podstatné pasáže zákona o soudech a soudcích, přijatého v loňském roce. Rychetský chce o této problematice diskutovat v obou komorách parlamentu. Vicepremiér Cibriana dále informoval, že kodifikace úpadkového práva je již hotova v paragrafovaném znění, které brzy dostanou k diskusi odborné kruhy. Ministr předpokládá zhruba tříměsíční diskusi nad tímto návrhem, který se má stát jednou z nejmodernějších úprav v Evropě. Nový zákon o úpadku bude předložen Poslanecké sněmovně už na jaře 2003. Rychetský také Cibrianovi sdělil, že současný model obchodních rejstříků nezůstane zachován. Je přesvědčen, že zásadní změnu můžeme očekávat v horizontu tří let a že v prvním stupni rejstříkového řízení nebude nutné, aby o zapsání či nezapsání do rejstříku rozhodovali soudci. Cibrian informoval vicepremiéra Rychetského o tom, že Evropská komise chce do konce letošního roku uzavřít politická jednání s ČR.

Za pomoci Evropské unie pokračuje město Krupka na Teplicku v rekonstrukci svého hradu z počátku 14. století. Nyní získalo z programu Phare CBC téměř 204.000 eur (6,2 milionu korun) na přestavbu druhého a třetího podlaží jednoho z objektů hradu, takzvaného Panského domu, na ubytovací zařízení. Podle tajemníka radnice Františka Růžičky město přidá přes 2,5 milionu korun a příští rok budou mít turisté přímo na hradě k dispozici převážně dvoulůžkové pokoje s příslušenstvím. Růžička poznamenal, že radnice investovala od roku 1990, kdy začala rekonstrukce hradu, do obnovy této památky přes 12 milionů korun. Další miliony dostala Krupka od státu a EU. V areálu již byly zpevněny hradby, vydlážděny cesty, zpřístupněn Rytířský sál a pokračuje rekonstrukce Panského domu. O letních prázdninách provádějí turisty hradem studenti gymnázia, kteří mají připraveny i informace z historie hradu a jeho okolí.

Česká republika je připravena uzavřít příští měsíc s Evropskou unií dohodu o restrukturalizaci ocelářství a odstranit tak klíčovou překážku přístupových rozhovorů. Agentuře Reuters to řekl vedoucí delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian. Dohoda o hutnictví umožní Praze dokončit jednání o kapitole o hospodářské soutěži. To je jedna ze zbývajících šesti oblastí, kde Česko s EU ještě vyjednává o vstupních podmínkách. V říjnu a listopadu by se pak jednání měla soustředit na kapitoly, které mají finanční dopady. Za nejobtížnější zbývající kapitoly jednání se považují témata zemědělství a rozpočtu.

Ke vstupu do EU by měl české soudy a justiční orgány připravit partnerský projekt Reforma justice a řízení, v němž bude České republice pomáhat ministerstvo spravedlnosti Severního Porýní-Vestfálska. Mluvčí českého ministerstva spravedlnosti Iva Chaloupková sdělila, že projekt potrvá dva roky a je součástí programů PHARE. Vedle německých partnerů se na něm budou podílet též experti z Británie. Němečtí a britští odborníci budou podle mluvčí mimo jiné působit u vybraných soudů a provedou důkladnou analýzu současného stavu české justice. Ministr spravedlnosti Severního Porýní-Vestfálska Jochen Dieckmann ve středu v Düsseldorfu uvedl, že EU přebírá náklady na pomoc České republice při budování efektivnější justiční orgány v ve výši 850.000 eur (25,5 miliónu korun). Podle Chaloupkové bude české ministerstvo přispívat na ty položky projektu, které je podle pravidel PHARE povinna hradit kandidátská země.