Související články

Významná česká krajanská organizace Američtí přátelé České republiky zaslala v pátek dvěma činitelům Evropského parlamentu dopis, ve kterém vyjadřuje "vážné obavy" ze způsobu, jakým EP pojednává poválečné dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše. "AFoCR ... vyjadřuje vážné obavy z iniciativy vyvolané v Evropském parlamentu s cílem přimět Českou republiku, aby se právně distancovala od dekretů, které nesou podpis někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše," uvedla organizace v dopise zaslaném předsedovi Evropského parlamentu Patu Coxovi a předsedovi výboru pro zahraniční věci, lidská práva a společnou bezpečnost a obranu Elmaru Brokovi. AFoCR v dopise shrnula historii vzniku dekretů a zdůraznila, že nesouhlasí s navrhovaným zněním několika paragrafů dokumentu připravovaného Evropským parlamentem. Dokument označuje Benešovy dekrety za diskriminační vůči Němcům a Maďarům a za podnět k tomu, aby byli zbaveni práv a vypuzeni z domovů. "Takový popis dekretů protiřečí faktům i historii," zdůraznila organizace. "AFoCR se domnívá, že Evropský parlament by měl odmítnout iniciativy založené na krátkodobých politických ambicích některých (politických) stran usilujících o destabilizaci pozitivní, i když stále vratké středoevropské rovnováhy," zdůraznil list podepsaný prezidentem AFoCR Miltonem Cernym.

Čeští politici odmítají zpochybnění československého zákona z roku 1946 o amnestii násilí vůči Němcům. Právě na tento zákon narážel komisař Evropské unie Günter Veheugen v interwiev pro chystané pondělní vydání vídeňského týdeníku Profil, když hovořil o tom, že v otázce Benešových dekretů jsou ještě nejasnosti, o nichž je třeba s Prahou hovořit. Verheugen podle agentury APA v rozhovoru pro Profil uvedl, že v otázce takzvaných Benešových dekretů jsou ještě nejasnosti. Patří k nim zákon o amnestii z roku 1946, na jehož základě nebyly trestány vraždy sudetských Němců spáchané do října roku 1945. Pokud by zákon o amnestii z roku 1946 byl zrušen, stali by se podle odborníků z partyzánů, odbojářů a například i z účastníků atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha vrahové. V pátek se šéfové parlamentních stran dohodli na usnesení, kterým se postavili za dekrety prezidenta Edvarda Beneše a také další poválečné zákony. Usnesení má ještě schválit sněmovna. "V prohlášení jsme konstatovali, že válečné a poválečné zákony byly realizovány po válce a dnes již nemají žádné právní účinky. To se vztahuje i na tu amnestii," zdůraznila Marvanová. Podobný názor zastává i místopředseda ODS a stínový ministr zahraničí Jan Zahradil.

Evropská komise předala v úterý členským státům EU návrhy společných stanovisek vůči deseti kandidátským zemím v kapitole zemědělství. Podle očekávání v nich zachovala základní nabídku ze svého lednového projektu, zejména přiznání jen části přímých podpor zemědělcům z rozpočtu EU a jejich zvyšování na stoprocentní úroveň po dobu deseti let. České zemědělské podniky a jednotlivci by tak měli v roce 2004 dostat čtvrtinu sumy, na jakou by měli nárok, kdyby byli například v Německu nebo ve Francii. V roce 2005 to má být 30 procent a o rok později 35 procent.

Do středu zájmu v České republice se opět dostaly tzv. Benešovy dektrety. Ty byly i hlavním předmětem jednání dvou předních evropských politiků, britského premiéra Tonyho Blaira a komisaře Evropské unie pro rozšíření Güntera Verheugena, kteří minulý týden navštívili Prahu. Více v rubrice Jaromír Marek.

Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová navrhuje, aby Česká republika symbolicky odškodnila sudetské Němce odsunuté po druhé světové válce. Český parlament by měl podle ní přijmout prohlášení o tom, že některé Benešovy dekrety přinesly bezpráví. Zároveň by měl zrušit jejich platnost směrem do budoucnosti. Šéfka rakouské diplomacie to řekla v diskusním pořadu televize ORF. Dodala, že by se to mělo stát ještě před naším vstupem do Evropské unie.

Vládní nacionalističtí svobodní (FPÖ) v neděli kritizovali komisaře Verheugena za jeho postoj k dekretům. Předseda parlamentní frakce FPÖ Peter Westenthaler na sněmu vídeňské organizace strany nazval komisařův postoj "obrovskou provokací" vůči Rakousku a opět uvedl, že Česká republika do unie s Benešovými dekrety vstoupit nemůže.

V závěru týdne přijel do Česka na dvoudenní návštěvu komisař Evropské unie pro rozšíření Günter Verheugen. Cílem návštěvy především bylo uklidnit Čechy znepokojené posledním vývojem situace kolem tzv. Benešových dekretů v souvislosti se vstupem země do Unie. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen je přesvědčen, že Česká republika letos překoná všechny problémy, které zbývají dořešit v přístupových jednáních. Verheugen, podle něhož se negociace vyvíjejí slibně, v Praze zopakoval předpoklad, že jednání skončí v závěru roku. Rok 2003 by tak byl ve znamení ratifikací přístupové dohody zeměmi současné patnáctky. "Česká republika je na dobré cestě a nemám žádné pochybnosti, že bude v první skupině kandidátů," uvedl Verheugen po jednání s ministrem zahraničí Janem Kavanem.

Dekrety prezidenta Beneše patří minulosti, prohlásil ve čtvrtek před novináři člen Evropské komise pro rozšíření Günter Verheugen. Ve společném prohlášení s premiérem Milošem Zemanem uvedl, že poválečné prezidentské dekrety o zbavení občanství a majetku sudetských Němců nemají v současnosti právní účinky. Zároveň spolu se Zemanem řekl, že nejzazším datem pro majetkové restituce v Česku zůstává 25. únor 1948. "Majetkové restituce nejsou věcí Evropské unie, ale České republiky. Nikdy jsme toto téma nenastolili a nehodláme to udělat," prohlásil Verheugen. Potvrdil tak při čtvrteční návštěvě ČR stanovisko Evropské komise, podle něhož nejsou dekrety součástí jednání o přistoupení Česka k Evropské unii a nijak jeho vstup do EU neovlivní.

Evropská komise očekává, že se v České republice v dohledné době začne uplatňovat zákon o veřejné kontrole, tedy že se vytvoří a začne fungovat interní systém finanční kontroly, který zatím fungoval například u výkonné moci jen sporadicky. Řekl to ve čtvrtek v Bruselu prezident českého Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Lubomír Voleník. Po setkání s členkou komise pro rozpočet Michaele Schreyerovou dále uvedl, že komise pokládá přijatý český zákon o kontrole veřejné správy za dobrý a chápe, že je již jen otázkou času, než se plně zavede do praxe. Panuje shoda, že v této citlivé otázce je potřeba postupovat rychle, ale hlavně kvalitně.

Pasáže o Benešových dekretech pravděpodobně vypadnou z textu zprávy Evropského parlamentu o ČR. Ministr zahraničí a vicepremiér Jan Kavan předpokládá, že EP se 10. června ani nebude zabývat rezolucí k dekretům, jak původně plánoval, ale nejprve počká na vlastní právní analýzy. Českou expertízu dekretů, podle níž tyto dokumenty neodporují právu Evropské unie, už EP má. Tvrdí v nich, že prezidentské dekrety, které jsou spojeny s odsunem Sudetských Němců po válce, jsou historické dokumenty, které dnes nemají právní účinky a těžko je lze srovnávat s evropským právem. Podle Kavana se i díky české diplomacii začíná dařit věcný přístup k této problematice, která zvyšuje napětí ve střední Evropě.