Související články

Česká vláda považuje páteční kompromisní dohodu členských zemí Evropské unie o financování rozšíření za dobrý základ pro další jednání, ale nikoliv za uzavřenou věc. Premiér Vladimír Špidla během pondělního summitu kandidátských zemí EU v Kodani prohlásil, že Česká republika patří v tomto ohledu k "tvrdšímu jádru" uchazečských zemí a o podmínkách přijetí bude s Bruselem ještě "vážně" jednat. "Česká republika představuje tvrdší jádro vyjednávání, většina zemí v celkové kalkulaci není tak tvrdá jako my," řekl v pondělí Špidla českým novinářům v Kodani. Právě v metropoli Dánska, které nyní předsedá EU, má "patnáctka" v polovině prosince uzavřít přístupové rozhovory s kandidátskými státy střední a východní Evropy a Středomoří. Desítka zemí má do unie vstoupit začátkem roku 2004. "EU se rozšíří, o tom není pochyb, a vstoupí do ní všechny státy z těch deseti, které budou chtít. Ten, kdo zůstane stranou, zůstane izolován zřejmě velmi dlouho," poznamenal český premiér.

Proti vstupu České republiky do Evropské unie a proti členství v NATO i proti nynější vládě demonstrovalo v pondělí na Palackého náměstí na 150 nacionalistů. Demonstrace ke Dni samostatného československého státu se účastnili i skinheadi, kteří již v poledne pochodem Prahou protestovali proti současné vládní politice. Anarchisté, kteří pohrozili, že nezůstanou stranou, se během akcí nacionalistů neobjevili. Shromáždění se obešla bez incidentů. Přestože během shromáždění jejich účastníci nenarušovali veřejný pořádek, během bezpečnostních opatření police v ulicích zadržela tři osoby. Dva zadržení nemohli prokázat totožnost, třetí je podezřelý z trestného činu propagování fašismu. To, že se ultrapravice s xenofobními a fašistickými tendencemi tváří seriózně, ji činí podle anarchistů o to nebezpečnější. "Její akce na Palackého náměstí by rozhodně neměla projít bez povšimnutí a ani my nebudeme stát stranou," tvrdili v pondělí.

Česká republika získá od Evropské unie v prvních třech letech našeho členství zhruba 615 milionů eur, tedy asi 18,5 miliardy korun. Vyplývá to z dohod, ke kterým dospěly země patnáctky na summitu v Bruselu, kde se řešily otázky financování rozšíření unie na východ. Česká republika a dalších devět kandidátských zemí by měly vstoupit do unie v roce 2004. Celkově budou v prvních letech noví členové dostávat podstatně méně prostředků než zaostávající nynější členské státy, které jsou přitom všechny bohatší než ČR. Zemědělské platby budou teprve nabíhat a příjmy z podpůrných fondů budou limitovány schopností peníze vstřebat i horní hranicí stanovenou na čtyři procenta HDP.

Česká republika a Slovensko věří, že podmínky vstupu nových zemí do Evropské unie budou spravedlivé. Po jednání se na tom shodli český premiér Vladimír Špidla a slovenský ministr zahraničních věcí Eduard Kukan. Šéf slovenské diplomacie se během návštěvy Prahy setkal kromě Špidly rovněž s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem a se svým protějškem Cyrilem Svobodou. Také s nimi mluvil hlavně o Evropské unii. "Věřím, že proces rozšiřování se nezpomalí, nepřibrzdí, a že časový harmonogram, který naznačuje, že v roce 2004 budeme členy unie a že se naši občané zúčastní voleb do Evropského parlamentu, se dodrží," řekl Kukan po schůzce s šéfem sněmovny. Tomu nasvědčuje i německo-francouzská dohoda o přímých platbách do zemědělství po rozšíření evropské patnáctky. Francouzský prezident Jacques Chirac a německý kancléř Gerhard Schröder se ve čtvrtek před začátkem bruselského summitu EU dohodli na zmrazení zemědělských výdajů unie od roku 2007 a na tom, že kandidátské země dostanou nárok na částečné přímé zemědělské subvence. Slovenský ministr zahraničí přijel do Prahy měsíc před summitem Severoatlantické aliance. Od něj si Bratislava slibuje, že v Praze získá společně s dalšími šesti zeměmi pozvánku do NATO. Bude to podle Kukana také zásluhou podpory České republiky. Česko se spolu s Polskem a Maďarskem stalo členem NATO již před třemi lety. Slovensko kvůli výhradám vůči politice tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara pozvánku nedostalo. Kukan se měl dnes sejít také s prezidentem Václavem Havlem. Kvůli nemoci ale Havel schůzku zrušil.

Evropská unie poskytne České republice 61,8 miliónu eur, tedy 1,9 miliardy korun v rámci programů Ispa a Phare. Z toho 41,5 miliónu eur, tedy zhruba 1,3 miliardy korun půjde na pomoc oblastem postiženým srpnovými povodněmi. Finanční memoranda k programům v pátek podepíší vedoucí Delegace Evropské komise v ČR Ramiro Cibrián a náměstek ministra financí a národní koordinátor pomoci EU Zdeněk Hrubý.

Zemědělství se letos podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského propadne po dvou ziskových letech opět do ztráty. Důvodem je především pokles cen zemědělských výrobků, zejména vlivem posilujícího kursu koruny. Loni skončilo odvětví podle odhadu ministerstva zemědělství se ziskem 3,2 miliardy korun, v předchozím roce profit dosáhl 3,7 miliardy korun. Agrární komora, Zemědělský svaz a Konfederace zaměstnavatelských svazů v memorandu uvádějí, že ekonomická a sociální situace českých zemědělců vyžaduje rychlou pomoc státu.

Francouzský prezident Jacques Chirac a německý kancléř Gerhard Schröder se dohodli na zmrazení zemědělských výdajů Evropské unie od roku 2007 na úrovni roku 2006. Schröder to oznámil po schůzce s Chirakem před začátkem mimořádného summitu EU. Sdělil, že zemědělské výdaje se budou v období 2007-2013 zvyšovat pouze o míru inflace, zůstanou tedy stejné jako předtím. Vyplývá z toho, že pokud se noví členové v roce 2006 dostanou na úroveň 35 procent přímých podpor, bude další zvyšování na jejich straně muset při zmrazených prostředcích být doprovázeno snižováním na straně dosavadních členských států. Zbývá spočítat, kdy by se oba procesy střetly, tedy ve kterém roce by se přímé podpory srovnaly pro všech 25 členů Evropské unie.

Potravinářská komora ČR považuje úvahy o rasantním zvýšení cen potravin po vstupu do EU za strašení lidí. Cenu potraviny totiž tvoří z 60 až 70 procent zemědělská surovina a jejich ceny jsou v tuzemsku přibližně na stejné jako zemích EU. Jen šest až osm procent potravinářské ceny činí mzdové náklady, u nichž lze očekávat mírné zvýšení. Jediné, co se liší, je cena pečiva, řekl v Brně novinářům ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna. I když jsou ceny pečiva v přepočtu k EU výrazně nižší, neznamená to podle Koberny, že zde z historických důvodů zůstat nízké nemohou.

Česká republika a Evropská unie uzavřely v rámci přístupových rozhovorů v Bruselu kapitolu "hospodářská soutěž". Umožnilo to Nizozemsko, když v úterý jako poslední země EU odvolalo výhrady proti povolení další státní pomoci českým hutním podnikům. Český vyjednávač, státní tajemník Pavel Telička, souhlasil s tvrdými podmínkami, za kterých EU veřejnou podporu hutím připustila. Zahrnují zejména program restrukturalizace tohoto sektoru, který počítá s omezením výroby a s dosažením produktivity práce běžné v EU. Státní pomoc Vítkovickým železárnám, Nové Huti a Válcovnám plechu Frýdek-Místek může při splnění těchto hledisek pokračovat, nejdéle však do roku 2003.

ČR se uzavřením kapitoly zavázala, že do konce roku 2006 sníží celkovou produkci svého ocelářství o 470.000 tun. Za snížení lze považovat pouze definitivní uzavření a odstavení provozů, nikoli jejich bankroty. Tou dobou bude ukončen proces restrukturalizace a s ním související veřejná podpora. Ve společné pozici EU se neříká nic o tom, jaké budou sociální důsledky tohoto poklesu výroby.

Česká republika se s největší pravděpodobností stane součástí Evropské unie už v roce 2004. Ale kdy budeme tady v Čechách platit evropskou měnou Eurem? To zatím nikdo neví. Transformace české koruny na evropský měnový systém je teprve v plenkách. O tom, co všechno ještě českou ekonomiku čeká než přijme Euro, se diskutuje více v akademických kruzích než v parlamentě.