Související články

Kvalita správy a řízení akciových společností pokulhává za úrovní zemí Evropské unie. Česká republika zaostává zejména v ochraně akcionářských práv, informačních povinnostech a vymahatelnosti práva. Velké nedostatky jsou i v etice podnikání. Vyplývá to z analýzy auditorské a poradenské firmy Ernst & Young. Růst úrovně správy a řízení domácích společností je ale dle výzkumu Ernst & Young patrný. Jedním z nejdůležitějších počinů poslední doby byl loňský vznik tzv. kodexu vycházejícího z principů zemí OECD, a jeho částečné včlenění do zákonů a právních norem. Samostatnou kapitolou jsou obecné principy podnikatelské slušnosti, která souvisí s vývojem celé společnosti. "Přerušení kontinuity soukromého vlastnictví v ČR zapříčinilo devalvaci otevřenosti, upřímnosti a poctivosti v podnikání," zní jeden ze závěrů Ernst & Young.

Hlavní český vyjednavač s Evropskou unií Pavel Telička věří, že ani případný krach summitu v Bruselu, kde jednají ministři zahraničí evropské patnáctky o financování rozšíření unie, neohrozí náš vstup do EU v roce 2004. Nejpravděpodobnější je podle něj varianta, že se na většině finančních otázek šéfové států a vlád EU na summitu dohodnou a zbytek doladí později. Ministři se v úterý neshodli na tom, jak financovat přistoupení deseti kandidátských zemí do unie, a nechali proto rozhodnutí na nejvyšší představitele zemí EU. Ti budou ve čtvrtek v Bruselu jednat o financích a zemědělské politice. Telička přivítal postoj Nizozemska, které odblokovalo kapitolu "hospodářská soutěž". Je tak podle něj vysoce pravděpodobné, že kapitola, týkající se mimo jiné restrukturalizace hutního průmyslu, bude uzavřena. V hospodářské soutěži chce ještě jednat o obchodování s černým uhlím. Telička zopakoval, že kapitolu zemědělství Praha s Bruselem uzavře zřejmě až v prosinci v Kodani. Vyjednavač věří, že se podaří nalézt kompromis v otázce přímých plateb pro zemědělce. Telička nedávno uvedl, že čeští farmáři stoprocentní subvence nedostanou a je nereálné o ně žádat.

Rakouské evangelické církve vyjádřily jednoznačnou podporu vstupu České republiky do Evropské unie, a to bez jakýchkoli podmínek. Příslušné prohlášení bylo ve středu v St. Pöltenu předáno českému lutheránskému biskupovi Vladislavu Volnému. Zdůrazňuje se v něm, že neexistuje žádná souvislost mezi takzvanými Benešovými dekrety a vyhnáním sudetských Němců po druhé světové válce. Na druhé straně bylo toto vyhánění včetně takzvaného divokého odsunu československými úřady nejen trpěno, ale někdy i podporováno. Rakouská církev připomíná, že podle dnešního chápání mezinárodního práva není hromadné vyvlastňování majetku, odnímání státního občanství a vyhánění přípustné. Při posuzování slučitelnosti právního řádu kandidátské země s normami EU nejde ale o prověřování historických událostí aktuálními právními měřítky, nýbrž o zjišťování, zda jsou příslušné normy dnes ještě účinné.

V Praze se v úterý sešli ministři zahraničí všech uchazečů o vstup do Evropské unie, aby projednali společný postup při řešení zbývajících témat: finančního postavení nových členských států a zejména zemědělských dotací. Dohodli se na tom, že zatím nebudou vyjednávací kapitoly zemědělství a finanční politika uzavírat.

Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes v Lucemburku podle očekávání neshodli na způsobu, jak financovat rozšíření unie o deset kandidátských zemí, včetně ČR. Zásadní rozpory přetrvávají zejména ohledně toho, jak tyto státy zapojit do nákladné společné zemědělské politiky.

Diplomatické zdroje v Lucemburku novinářům sdělily, že o klíčovém problému přímých zemědělských podpor se v podstatě ani nediskutovalo. "Když dánský ministr Per Stig Möller vyzval kolegy, aby sdělili případná nová stanoviska k této otázce, rozhostilo se kolem stolu úplné ticho," vylíčil jeden z nich začátek debaty.

Při jednání o objemech dotací ze strukturálních fondů a vyrovnávacího (kohezního) fondu Německo navrhlo snížit částku 25,4 miliardy eur doporučovanou Dánskem pro období 2004 až 2006 o čtyři miliardy. Francie, Švédsko a Nizozemsko ho podpořily pochybností, zda navrhovaná částka není pro nové členy moc vysoká.

Čtyři země - Německo, Británie, Švédsko a Nizozemsko - nesouhlasí s návrhem, aby EU některým nováčkům včetně ČR poskytla v prvních letech po vstupu kompenzace, které by zaručily, že jejich rozpočtové postavení vůči unii nebude horší než před přistoupením. Tyto země souhlasí pouze s takovými úhradami, které by zaručily, že se noví členové neocitnou v mínusovém postavení. Dánský ministr Möller na to reagoval poukazem, že navrhované kompenzace budou stát každého občana Evropské unie v letech 2004 až 2006 pouhá dvě, nanejvýš tři eura. Úterní nesoulad nevěští nic dobrého před summitem EU, na kterém se mají nejvyšší představitelé "patnáctky" ve čtvrtek a v pátek v Bruselu dohodnout právě o těchto otázkách.

Proces rozšiřování Evropské unie může po irském referendu pokračovat podle dojednaného scénáře. Jak ale uvádí Zdeněk Vališ, čeští politici určitě vědí, že euforie není na místě.

O víkendu padla jedna z posledních překážek, která mohla ještě ohrozit vstup České republiky do Evropské unie. Napjatě očekávaný výsledek referenda v Irsku, ve kterém se rozhodovalo i o rozšíření unie, je pro Čechy příznivý.

Jen chabě vyhlížejí šance, že se nejvyšší představitelé 15 členských zemí budou koncem nadcházejícího týdne v Bruselu schopni dohodnout na společných stanoviscích vůči kandidátům ohledně finančních aspektů rozšíření. Pokud se jim to nepodaří, nebude možné zahájit závěrečnou fázi vstupních rozhovorů mezi EU a deseti státy, které mají vstoupit v roce 2004. EU by se tak dostala do značného vnitřního napětí. Státní tajemník Pavel Telička, který vyjednává vstup České republiky do EU, usoudil, že unie "možná takovou krizovou situaci potřebuje, aby našla řešení - buď na summitu, nebo krátce po něm".

V podstatě jde o to stanovit, zda nováčkové mají po vstupu získat nárok na omezené přímé zemědělské dotace, v jaké výši a s jakou náběhovou křivkou; zda jim mají být přiznány rozpočtové kompenzace, aby se nedostali do horšího postavení, než v jakém byli před vstupem; jak vysoké mají být jejich dotace ze strukturálních fondů a kohezního (vyrovnávacího) fondu. Na každou z těchto tří otázek dávají zatím členské státy odlišné odpovědi. Zatímco většina podporuje návrhy Evropské komise, které vesměs leží na stole už řadu měsíců, menšina se zdráhá s nimi souhlasit a podmiňuje své "ano" buď jednostrannými výhodami pro sebe, nebo přísliby takových výhod do budoucna.

Čeští zemědělci začínají nahlas mluvit o razantních protestech, především o blokádách silnic a demonstracích. Děje se tak poté, co v úterý vznikla petice, ve které žádají vládu, aby se zabývala jejich situací. Uvedla to televize Nova. Petici během čtyřech dnů podepsala už skoro polovina zemědělců, to alespoň říkají její tvůrci, dodala televize. Protesty by mohlo odvrátit jen úspěšné jednání zemědělců, komisařů Evropské unie a vlády. To proběhne 11. listopadu. Zemědělci říkají, že pokud jejich protesty nic nezmohou, je možné, že za nějaký čas budou z polí jen zarostlé louky a z družstev chátrající opuštěná stavení, uvedla televize.

Souhlas Irů s rozšířením Evropské unie o nových deset zemí včetně České republiky posílí v první reakci korunu k úrovni kolem 30,40 Kč za euro. "Lze očekávat i zvýšený zájem o domácí dluhopisy ze strany zahraničních investorů," řekl analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl. Reagoval tak na výsledek irského referenda.