Související články

Vstup České republiky do EU může mít nepříznivý dopad na život lidí v důchodovém věku. Na besedě v kladenském středisku péče o seniory to připustil vedoucí Delegace Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian. Důchodový systém podle něj totiž zůstává i po přičlenění ve výlučné kompetenci národních států. "Možná je netaktické to říkat, ale mám větší obavu o české důchodce než zemědělce," prohlásil Cibrian. Podle vedoucího delegace platí, že vstup země do EU přinese lidem větší prosperitu, a tedy i dodatečné zdroje pro růst důchodů. Současně ale naznačil, že například zemědělci mohou z těchto zdrojů čerpat více, a to na úkor jiných skupin obyvatel.

Šéfové států a vlád 15 členských zemí Evropské unie zahájili jednu z nejdůležitějších schůzek v dějinách tohoto společenství. V pátek se mají se státníky z deseti kandidátských zemí včetně České republiky dohodnout o ukončení vstupních rozhovorů, což definitivně otevře cestu ke vstupu těchto států do EU. Předsedající dánský premiér Anders Fogh Rasmussen na tiskové konferenci krátce před startem rokování podotkl, že nemá od ostatních členských států mandát, aby kandidátským zemím slíbil více peněz. Debata se v posledních dnech smrskla prakticky na otázku, zda unie poskytne vstupujícím uchazečům navrch dvě miliardy eur, které byly sice vyčleněny pro rozšíření, členské státy se je však zdráhají rozdat. Rasmussen vyzval ke "kompromisu" a k "pružnosti". Zároveň varoval, že nepřijetí konečné nabídky hrozí odložit historické rozšíření o mnoho let. Podle diplomatů jsou za kverulanty vedle Polska považovány Česká republika a ze zcela jiných důvodů Malta, v menší míře pak Maďarsko a Slovinsko. Ostatní jsou víceméně spokojeni.

Také člen Evropské komise pro rozšíření Günter Verheugen vyzval členské a kandidátské země Evropské unie, aby plánované rozšíření EU uskutečnily nyní. Varoval, že nějaké zablokování rozšíření by mělo hrozný dopad na veřejné mínění v kandidátských zemích; rozšíření podle něj bude nyní nebo nikdy. Potvrdil, že postoje 15 členských a deseti kandidátských zemí jsou "stále poměrně vzdálené".

Český ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach v Londýně hovořil s britským kolegou Andrewem Smithem. Ocenil britské rozhodnutí neuplatňovat vůči České republice a dalším novým členům unie po jejich přijetí do EU přechodné období v pohybu pracovních sil. Británie tento týden oznámila, že se nepřipojí k těm státům unie, které toto základní právo občanům nových členských zemí v příštích několika letech nepřiznají. Spolu s Británii to oznámilo zatím pět zemí, ostatních deset nechce nechat občany nových zemí pracovat na svém území alespoň dva roky. Ministr Škromach s Brity jednal o tom, jak vyzkoušet v České republice jejich nový systém pracovních středisek, které spojují agendu služeb zaměstnanosti s výplatami sociálních dávek. Domnívá se, že by vhodným regionem pro spolupráci v této oblasti bylo Ostravsko, protože Británie má rovněž zkušenosti s útlumem hornictví a hutnictví.

Prezident Václav Havel poletí v pátek do Kodaně. Zúčastní se tam závěru summitu Evropské unie. Na vrcholnou schůzku patnáctky zavítá jako zvláštní host a zúčastní se slavnostní večeře hlav států, šéfů vlád a ministrů zahraničí zemí EU a deseti kandidátských států. Jeho výsadní postavení na summitu souvisí zřejmě hlavně s tím, že je nejdéle sloužícím evropským prezidentem.

Ještě před slavnostní večeří státníků čeká na Havla v zámku Christiansborg krátká audience u královny Margarety II. Na ni ho doprovodí i premiér Špidla a ministr zahraničí Svoboda. Cesta do Dánska je pro šestašedesátiletého prezidenta Havla jednou z posledních zahraničních návštěv. Už 2. února totiž Pražský hrad opustí. Před tím se Havel chystá ještě na návštěvu do sousedního Německa a jeho vůbec poslední zahraniční cesta v prezidentské funkci povede na Slovensko.

Koaliční vláda premiéra Vladimíra Špidly v Poslanecké sněmovně obhájila podmínky vstupu České republiky do Evropské unie. Sněmovna totiž neschválila návrh opozičních občanských demokratů, podle nichž měla konstatovat, že podmínky dojednané vládními vyjednavači jsou neuspokojivé a neodpovídají pozici Česka mezi ostatními kandidátskými zeměmi.

Zemědělci, kterým se nelíbí dojednané podmínky vstupu České republiky do Evropské unie, zablokují ve čtvrtek dopoledne na dvě hodiny kamiónovou dopravu na několika hraničních přechodech. Rozhodlo o tom představenstvo a krizový štáb Agrární komory. "Hraniční přechody zatarasíme zemědělskou technikou," řekl ČTK tajemník Agrární komory Jan Záhorka. Zemědělci chtějí zablokovat kamiónovou dopravu na hraničních přechodech Mikulov, Rozvadov, Dolní Dvořiště a Jiříkov ve směru do České republiky. Blokáda hraničních přechodů bude od 10 do 12 hodin a je naplánována na stejný den, kdy bude v dánské Kodani zahájen dvoudenní summit EU. Na něm má být slavnostně ukončeno vyjednávání s deseti budoucími členy EU. Od summitu se očekává, že rozhodne o vstupu kandidátských zemí do EU v květnu 2004.

Prezident Agrární komory Václav Hlaváček ČTK řekl, že zemědělci chtějí blokádou přechodů přinutit politiky, aby se více zabývali problémy českého zemědělství. "Nic jiného nám nezbývá. Upozorňujeme na problémy, které se netýkají pouze zoufalých zemědělců, ale ve svém důsledku celé společnosti," uvedl Hlaváček. Neobává se, že protestní blokáda pošramotí obraz zemědělců u veřejnosti. "Budeme blokovat pouze kamiónovou dopravu," řekl. Dodal, že pokud výsledek nadcházejícího summitu EU bude pro české zemědělce nepříznivý, zváží Agrární komora další protestní akce.

Česká republika de facto ukončila v noci na úterý jednání s EU o bilaterálních zemědělských otázkách včetně výrobních kvót. Otevřen zůstal v podstatě jen požadavek na zvýšení přímých zemědělských podpor v prvních letech po vstupu, který v pondělí večer formálně oživili všichni vyjednávači visegrádské "čtyřky". Kvůli podmínkám vstupu do EU se v Praze během podzimu konaly již tři zemědělské demonstrace. Česko podle ministra zemědělství Jaroslava Palase v jednání o zemědělských kvótách neprosadilo dva ze svých konečných požadavků. Jde o limit pro krávy bez tržní produkce mléka a vývozní kvótu pro cukr, kde zůstalo 13.000 tun místo žádaných 60.000 tun.

Hlavní český vyjednavač s EU Pavel Telička považuje za zavádějící a předčasné hovořit o penězích, které dostane Česko od unie na hlavu. V těchto propočtech zatím ČR vychází z kandidátských zemí nejhůře s asi 70 euro na osobu, což rozhořčilo některé české poslance a senátory. Telička toto číslo nezpochybnil, ale zároveň zdůraznil, že finální rozhodnutí o financích padne až na nadcházejícím summitu v Kodani. "Přepočítávat na hlavu můžeme všechno. Ovšem víte dobře, že můžeme potom hovořit o specifikách země - jestli někdo má či nemá schengenskou hranici, jestli někdo má či nemá jadernou elektrárnu, která má být utlumena," uvedl Telička. Míní, že příjmy i odvody peněz nelze přesně stanovit, lze je jen odhadnout - na rozdíl od kompenzací, které jsou nyní ve výši 564 miliónů euro pro ČR nejvyšší z kandidátských zemí. I tak ale bude ČR v Kodani usilovat o jejich zvýšení. Telička podotkl, že při jednání o finančních otázkách s EU je ČR zhruba v polovině a má jasné limity, pod něž nehodlá na nadcházejícím kodaňském summitu jít. Uvedl, že Praha bude usilovat právě o navýšení kompenzací od EU, které budou jako jediné obsaženy ve smlouvě o přistoupení, i navýšení přímých plateb pro zemědělce.

Na nadcházejícím summitu Evropské unie nebude žádný kandidát moci zablokovat vstup ostatních zájemců o členství v EU; připravení kandidáti na vstup nebudou muset čekat na ty nepřipravené, varovalo ve středu dánské předsednictví EU vzpurné kandidáty. "Jsme odhodlaní dosáhnout dohody s co nejvíce kandidátskými státy a doufáme, že to bude s deseti. Ti, kteří jsou připraveni (k uzavření přístupových rozhovorů), přitom nebudou muset čekat na ty, kteří připraveni nejsou," citovala agentura AFP nejmenovaného dánské představitele. Agentura poznamenala, že největší kandidátský stát Polsko dosud odmítá přistoupit na podmínky navržené unií pro přijetí Varšavy do EU od roku 2004. Země, jejíž ekonomika je hodně závislá na zemědělství, požaduje vyšší zemědělské dotace. Chce o tom jednat tento týden na summitu v Kodani, a to přes varování Dánska. Dánský ministr zahraničí Per Stig Moeller v úterý upozornil, že podobný postup je riskantní. "Když se snažíte vyhrát všechny karty současně, riskujete, že je všechny ztratíte," řekl.

EU vyjádřila na podzim připravenost přizvat na summitu ke členství Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Kypr, Maltu, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Některé státy včetně ČR vyjádřily odhodlání požadovat do poslední chvíle lepší finanční podmínky pro svůj vstup, především v zemědělské oblasti.

Česká republika by měla pokračovat v decentralizaci státní správy. Shodli se na tom odborníci Evropské unie, kteří se v Praze zúčastnili slavnostního zahájení projektu Phare 2001. Projekt zaměřený na podporu reformy veřejné správy, který počítá s rozpočtem 40,3 miliónu korun, potrvá do konce příštího roku. Kromě Česka se do něj zapojí také Francie a Španělsko. Finanční pomoc je určena ministerstvu vnitra, respektive jeho odboru pro reformu veřejné správy. Cílem je vytvořit podmínky pro efektivní činnost samosprávných územních celků. Experti se budou snažit zmapovat chod veřejné správy a doporučí, jak ho vylepšit. Projekt je rozdělen do tří základních oblastí. Zabývat se bude legislativou, kontrolou mechanismů a komunikační strategií. "Stát by se měl co nejvíc přiblížit občanovi," zdůraznil na středeční tiskové konferenci vedoucí delegace Evropské komise Ramiro Cibrian. Je podle něj důležité, že Česká republika úspěšně uzavírá jednání s unií. Skutečnost, že Česko dostane ze společné evropské pokladny ze všech nově přijatých zemí nejméně peněz, považuje za spravedlivou.

Senátory z výboru pro evropskou integraci ve středu zřejmě uspokojilo vysvětlení hlavního českého vyjednavače Pavla Teličky, který je na neveřejném jednání informoval o dosud dohodnutých podmínkách vstupu Česka do EU. Některé zákonodárce už v úterý popudilo, že Brusel chce Praze dávat méně peněz v přepočtu na jednoho obyvatele než jiným kandidátským zemím. "Na základě informací, které jsme obdrželi, bych nehodnotil výsledky našeho vyjednávacího týmu až takto příkře," řekl ČTK po jednání předseda výboru Jiří Skalický. Podotkl, že definitivní výsledek vyjednávání padne až na kodaňském summitu EU, který bude ve čtvrtek a v pátek. Sice se pravděpodobně nepodaří zvýšit přímé platby do zemědělství, klíčovou otázkou budou kompenzační platby, míní Skalický. "Lze očekávat přinejmenším získání práva na dorovnávání přímých plateb našim zemědělcům v příštích letech," uvedl senátor.