Související články

Blokády zemědělců na třech hraničních přechodech skončily a zemědělci se rozjeli v klidu domů. Agrárníci nesouhlasí s navrhovanými podmínkami vstupu do EU a chtěli akcí podpořit poslední fázi vyjednávání v Kodani. Z vyjednaných podmínek vstupu do EU nejvíce kritizují 25procentní startovací úroveň přímých plateb a jejich dorovnání na stejnou úroveň v EU až v roce 2013. Poklidný protest na hraničním přechodu Rumburk-Neugersdorf na Děčínsku narušila jen krátká hádka zemědělců a zablokovaných řidičů kamiónů.

Česká republika bude při vstupu do Evropské unie moci vylepšit přímé podpory svým zemědělcům, a to zhruba na úroveň 50 procent podpor běžných v unii, v některých případech ještě výš. Vyplývá to z posledního návrhu předsedajícího Dánska ze začátku tohoto týdne, který bude pravděpodobně schválen dnes večer 15 členskými státy na nejvyšší úrovni. Na přímých zemědělských podporách se formálně nic nemění. Praze jsou však nabízeny dodatečné rozpočtové kompenzace, tedy peníze směřující přímo do státního rozpočtu. Čistý zisk Česka v letech 2004-2006, tedy zůstatek po odečtení odvodů od příjmů, činí podle posledních propočtů 665 miliónů eur, tedy 20 miliard korun na tři roky.

Češi jsou ve srovnání s Poláky a Maďary největšími euroskeptiky. Pro vstup do Evropské unie by jich nyní v referendu hlasovalo 62,4 procenta a proti 28,7 procenta, zatímco v Polsku je to 73,5 ku 17,7 a v Maďarsku 75,1 ku 14,3 procenta. Vyplynulo to z průzkumu, jehož výsledky ČTK poskytla Skupina pro výzkum veřejného mínění ve střední Evropě (CEORG). Z českého obyvatelstva podporují vstup země do unie více muži než ženy a především mladší lidé a osoby s vyšším vzděláním. Integrace se také těší trochu vyšší podpoře ve městech než na venkově.

Vstup České republiky do EU může mít nepříznivý dopad na život lidí v důchodovém věku. Na besedě v kladenském středisku péče o seniory to připustil vedoucí Delegace Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian. Důchodový systém podle něj totiž zůstává i po přičlenění ve výlučné kompetenci národních států. "Možná je netaktické to říkat, ale mám větší obavu o české důchodce než zemědělce," prohlásil Cibrian. Podle vedoucího delegace platí, že vstup země do EU přinese lidem větší prosperitu, a tedy i dodatečné zdroje pro růst důchodů. Současně ale naznačil, že například zemědělci mohou z těchto zdrojů čerpat více, a to na úkor jiných skupin obyvatel.

Koaliční vláda premiéra Vladimíra Špidly v Poslanecké sněmovně obhájila podmínky vstupu České republiky do Evropské unie. Sněmovna totiž neschválila návrh opozičních občanských demokratů, podle nichž měla konstatovat, že podmínky dojednané vládními vyjednavači jsou neuspokojivé a neodpovídají pozici Česka mezi ostatními kandidátskými zeměmi.

Česká republika by měla pokračovat v decentralizaci státní správy. Shodli se na tom odborníci Evropské unie, kteří se v Praze zúčastnili slavnostního zahájení projektu Phare 2001. Projekt zaměřený na podporu reformy veřejné správy, který počítá s rozpočtem 40,3 miliónu korun, potrvá do konce příštího roku. Kromě Česka se do něj zapojí také Francie a Španělsko. Finanční pomoc je určena ministerstvu vnitra, respektive jeho odboru pro reformu veřejné správy. Cílem je vytvořit podmínky pro efektivní činnost samosprávných územních celků. Experti se budou snažit zmapovat chod veřejné správy a doporučí, jak ho vylepšit. Projekt je rozdělen do tří základních oblastí. Zabývat se bude legislativou, kontrolou mechanismů a komunikační strategií. "Stát by se měl co nejvíc přiblížit občanovi," zdůraznil na středeční tiskové konferenci vedoucí delegace Evropské komise Ramiro Cibrian. Je podle něj důležité, že Česká republika úspěšně uzavírá jednání s unií. Skutečnost, že Česko dostane ze společné evropské pokladny ze všech nově přijatých zemí nejméně peněz, považuje za spravedlivou.

Senátory z výboru pro evropskou integraci ve středu zřejmě uspokojilo vysvětlení hlavního českého vyjednavače Pavla Teličky, který je na neveřejném jednání informoval o dosud dohodnutých podmínkách vstupu Česka do EU. Některé zákonodárce už v úterý popudilo, že Brusel chce Praze dávat méně peněz v přepočtu na jednoho obyvatele než jiným kandidátským zemím. "Na základě informací, které jsme obdrželi, bych nehodnotil výsledky našeho vyjednávacího týmu až takto příkře," řekl ČTK po jednání předseda výboru Jiří Skalický. Podotkl, že definitivní výsledek vyjednávání padne až na kodaňském summitu EU, který bude ve čtvrtek a v pátek. Sice se pravděpodobně nepodaří zvýšit přímé platby do zemědělství, klíčovou otázkou budou kompenzační platby, míní Skalický. "Lze očekávat přinejmenším získání práva na dorovnávání přímých plateb našim zemědělcům v příštích letech," uvedl senátor.

Zemědělci, kterým se nelíbí dojednané podmínky vstupu České republiky do Evropské unie, zablokují ve čtvrtek dopoledne na dvě hodiny kamiónovou dopravu na několika hraničních přechodech. Rozhodlo o tom představenstvo a krizový štáb Agrární komory. "Hraniční přechody zatarasíme zemědělskou technikou," řekl ČTK tajemník Agrární komory Jan Záhorka. Zemědělci chtějí zablokovat kamiónovou dopravu na hraničních přechodech Mikulov, Rozvadov, Dolní Dvořiště a Jiříkov ve směru do České republiky. Blokáda hraničních přechodů bude od 10 do 12 hodin a je naplánována na stejný den, kdy bude v dánské Kodani zahájen dvoudenní summit EU. Na něm má být slavnostně ukončeno vyjednávání s deseti budoucími členy EU. Od summitu se očekává, že rozhodne o vstupu kandidátských zemí do EU v květnu 2004.

Prezident Agrární komory Václav Hlaváček ČTK řekl, že zemědělci chtějí blokádou přechodů přinutit politiky, aby se více zabývali problémy českého zemědělství. "Nic jiného nám nezbývá. Upozorňujeme na problémy, které se netýkají pouze zoufalých zemědělců, ale ve svém důsledku celé společnosti," uvedl Hlaváček. Neobává se, že protestní blokáda pošramotí obraz zemědělců u veřejnosti. "Budeme blokovat pouze kamiónovou dopravu," řekl. Dodal, že pokud výsledek nadcházejícího summitu EU bude pro české zemědělce nepříznivý, zváží Agrární komora další protestní akce.

Česká republika de facto ukončila v noci na úterý jednání s EU o bilaterálních zemědělských otázkách včetně výrobních kvót. Otevřen zůstal v podstatě jen požadavek na zvýšení přímých zemědělských podpor v prvních letech po vstupu, který v pondělí večer formálně oživili všichni vyjednávači visegrádské "čtyřky". Kvůli podmínkám vstupu do EU se v Praze během podzimu konaly již tři zemědělské demonstrace. Česko podle ministra zemědělství Jaroslava Palase v jednání o zemědělských kvótách neprosadilo dva ze svých konečných požadavků. Jde o limit pro krávy bez tržní produkce mléka a vývozní kvótu pro cukr, kde zůstalo 13.000 tun místo žádaných 60.000 tun.

Hlavní český vyjednavač s EU Pavel Telička považuje za zavádějící a předčasné hovořit o penězích, které dostane Česko od unie na hlavu. V těchto propočtech zatím ČR vychází z kandidátských zemí nejhůře s asi 70 euro na osobu, což rozhořčilo některé české poslance a senátory. Telička toto číslo nezpochybnil, ale zároveň zdůraznil, že finální rozhodnutí o financích padne až na nadcházejícím summitu v Kodani. "Přepočítávat na hlavu můžeme všechno. Ovšem víte dobře, že můžeme potom hovořit o specifikách země - jestli někdo má či nemá schengenskou hranici, jestli někdo má či nemá jadernou elektrárnu, která má být utlumena," uvedl Telička. Míní, že příjmy i odvody peněz nelze přesně stanovit, lze je jen odhadnout - na rozdíl od kompenzací, které jsou nyní ve výši 564 miliónů euro pro ČR nejvyšší z kandidátských zemí. I tak ale bude ČR v Kodani usilovat o jejich zvýšení. Telička podotkl, že při jednání o finančních otázkách s EU je ČR zhruba v polovině a má jasné limity, pod něž nehodlá na nadcházejícím kodaňském summitu jít. Uvedl, že Praha bude usilovat právě o navýšení kompenzací od EU, které budou jako jediné obsaženy ve smlouvě o přistoupení, i navýšení přímých plateb pro zemědělce.

Na nadcházejícím summitu Evropské unie nebude žádný kandidát moci zablokovat vstup ostatních zájemců o členství v EU; připravení kandidáti na vstup nebudou muset čekat na ty nepřipravené, varovalo ve středu dánské předsednictví EU vzpurné kandidáty. "Jsme odhodlaní dosáhnout dohody s co nejvíce kandidátskými státy a doufáme, že to bude s deseti. Ti, kteří jsou připraveni (k uzavření přístupových rozhovorů), přitom nebudou muset čekat na ty, kteří připraveni nejsou," citovala agentura AFP nejmenovaného dánské představitele. Agentura poznamenala, že největší kandidátský stát Polsko dosud odmítá přistoupit na podmínky navržené unií pro přijetí Varšavy do EU od roku 2004. Země, jejíž ekonomika je hodně závislá na zemědělství, požaduje vyšší zemědělské dotace. Chce o tom jednat tento týden na summitu v Kodani, a to přes varování Dánska. Dánský ministr zahraničí Per Stig Moeller v úterý upozornil, že podobný postup je riskantní. "Když se snažíte vyhrát všechny karty současně, riskujete, že je všechny ztratíte," řekl.

EU vyjádřila na podzim připravenost přizvat na summitu ke členství Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Kypr, Maltu, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Některé státy včetně ČR vyjádřily odhodlání požadovat do poslední chvíle lepší finanční podmínky pro svůj vstup, především v zemědělské oblasti.