Související články

Výrazně lepší podmínky, než s jakými Česká republika do jednání vstupovala, získali čeští zemědělci na jednání summitu Evropské unie v Kodani. Na této vrcholné schůzce, kde se deset kandidátských zemí dohodlo na finančních podmínkách svého přistoupení k unii, získala ČR mimo jiné možnost navýšit v letech 2004 až 2006 přímé zemědělské podpory ze státního rozpočtu na 55, 60 a 65 procent úrovně EU. Novinářům to v sobotu řekl premiér Vladimír Špidla. "Přímá platba z EU představuje 25 procent, dalších 20 procent je umožněno převedením z rozvoje venkova, to znamená, že jsou to také unijní peníze, a do 55 procent je to možné dorovnat z národních zdrojů," vysvětlil premiér. K otázce ČTK, zda vláda a parlament umožní toto dorovnávání ze státního rozpočtu, Špidla uvedl: "Slíbil jsem, že vláda udělá vše pro to, aby zemědělce převedla přes přechodné období." Delegátům na okresní konferenci ČSSD v Plzni premiér řekl, že u všech zemědělských komodit kromě cukru dosáhla ČR toho, co chtěla. Potvrdil ale, že jednání byla velmi tvrdá. Zástupci naší země především sledovali, kdy podepíší Poláci, protože podle Špidly bylo nepravděpodobné, že by poté získala další kandidátská země něco navíc.

Zatímco politici vládní koalice výsledky dnešního kodaňského summitu EU přivítali a hovoří o nich jako o maximu možného, opozice a nezávislý expert takové nadšení nesdílejí. S výsledkem jednání s EU je však spokojen i prezident Václav Havel, podle něhož není možné vstup do unie přepočítávat jen na peníze. "Prezident zejména oceňuje několikaletou práci vyjednávacího týmu," řekl ČTK Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Podle Havla je třeba uvažovat nejen o konkrétních finančních výhodách vstupu, ale především o hodnotách, které zemi členství v EU přinese. Myslí si, že kodaňský summit je pro Čechy historickým okamžikem, neboť se stávají občany společného evropského prostoru. Václav Havel, který do Kodaně neodcestoval kvůli špatnému počasí, podle svého mluvčího krátce po uzavření jednání telefonicky hovořil s premiérem Vladimírem Špidlou.

Za jednoznačný úspěch ČR považuje výsledek kodaňského summitu předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Vnímá ho jako dovršení procesu, který začal listopadem 1989 a podle něj možná trval o něco déle, než se čekalo. Upozornil současně, že vše ještě nekončí. "Hodně je toho před námi," řekl ČTK. Dodal, že česká delegace maximálně využila daný prostor. Kladně hodnotil výsledky summitu i místopředseda sněmovního zahraničního výboru Libor Rouček (ČSSD). ČTK řekl, že EU se po letech váhání konečně rozhodla k rozšíření. Pro mnohé je to podle něj naplnění snu o tom, že ČR bude součástí NATO i EU. Myslí si, že premiér Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) vyjednávali do poslední minuty a získali nejlepší možný výsledek.

Předseda sněmovního výboru pro evropskou integraci Pavel Svoboda (US-DEU) ČTK řekl, že Česká republika uhrála v Kodani přijatelný a dobrý výsledek. Příjemným překvapením pro něj bylo, že summit skončil v dohodnutém termínu. Vůle dohodnout se byla na obou stranách, poznamenal. Také lidovecký člen zahraničního výboru Jiří Karas považuje podmínky vstupu Česka do EU za maximum toho, čeho bylo možné v nynější situaci dosáhnout. Není sice těmito podmínkami nadšen, ale bere je na vědomí.

Místopředseda zahraničního výboru a KSČM Miloslav Ransdorf upozornil, že jednání budou pokračovat i po kodaňském summitu. Podle něj půjde o to, aby byla zajištěna konkurenceschopnost českých výrobců ve všech oblastech. Dodal, že důležité bude udržet schopnost dohodnout se, ale i obhajovat vlastní zájmy.

Opozice výsledky vyjednávání vidí skeptičtěji. Místopředsedu ODS Jana Zahradila kodaňský summit přesvědčil o tom, že podmínky jsou méně výhodné než při dřívějším rozšiřování. Ocenil sice, že čeští zemědělci budou moci získávat větší podporu, nelíbí se mu ale, že peníze půjdou z české státní pokladny. "Je to vytloukání klínu klínem," řekl ČTK.

Podle politologa a šéfredaktora časopisu Integrace Lukáše Pachty výsledek kodaňského summitu odpovídá tomu, jak silná byla pozice unie, a naopak slabá pozice kandidátských států. Lepší než Češi byli podle něj Poláci, kteří zvolili taktiku neustálého otevírání požadavků, a tak přitlačili unii do kouta. Obecně však hodnotí výsledek, kterého dosáhli čeští vyjednavači, jako úspěch. "Není možné členství v unii přepočítávat jen na peníze," dodal.

Tématem dnešní rubriky "Česko v komentáři" je vstup naši země do Evropské unie v souvislosti s jejím historickým summitem v Kodani. Našeho stálého posluchače z Německa, profesora ekonomie Jiřího Kostu pozval k mikrofonu Josef Kubeczka.

Prezident Václav Havel kvůli špatnému počasí neletí na summit Evropské unie do Kodaně. Nad kodaňským letištěm jsou mraky jen asi 30 metrů nad zemí. "V takovém počasí se nedá přistát," poznamenal jeden z pracovníků ruzyňského letiště. Zrušení Havlovy cesty potvrdil i mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl.

Nad Kodaní byla mrznoucí mlha a letiště nepřijímá, řekl pracovník ruzyňského letiště. Počasí se podle něj začalo kazit už v pátek odpoledne. Havel se měl zúčastnit páteční slavnostní večeře a setkat se s dánskou královnou Margrethe II.

Havla do Kodaně pozval dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. Havlovo výsadní postavení souvisí s tím, že je nejdéle sloužícím evropským prezidentem. V zahraničí je Havel také vnímán jako symbol demokratických změn ve východní Evropě a sjednocování starého kontinentu.

I proto byl pozván rovněž do Atén, kde se bude příští rok podepisovat smlouva o rozšíření Evropské unie. To už Havel nebude v prezidentské funkci.

Evropská unie v pátek večer na schůzce v Kodani uzavřela na nejvyšší úrovni přístupové rozhovory s deseti kandidátskými zeměmi včetně České republiky.

ČR podle diplomatů získala rozpočtové kompenzace ve výši 87 miliónů eur na období 2004-6. Ve stejné době bude moci převést ze strukturálních fondů EU do státního rozpočtu 100 miliónů eur. Dalším výsledkem je možnost navýšit přímé zemědělské podpory ze státního rozpočtu na 55, 60 a 65 procent úrovně EU v letech 2004- 2006.

Nervozita, střípky informací poletovaly vzduchem a neustávající horečná vyjednávání, tak pusobila atmosféra na jednání na summitu Evropské unie, na kterém patnáctka pozvala deset nových členů ze střední a východní Evropy a Středomoří.

V ohromné tiskové hale kongresového střediska Bella Center na kraji Kodaně sedí u svých počítačů stovky novinářů a píší. Jiní přibíhají z neformálních tiskových briefingů nebo se snaží odchytit příchozího komisaře, ministra nebo mluvčího některé členské země. Ve vzduchu se stále vznáší všudypřítomná otázka: Co se děje? Víte něco nového?

V jídelně pro žurnalisty jsou připraveny křehké saláty, mísy s krevetami a tácy s různými druhy mas ve voňavých omáčkách. U stolů je ale prázdno. Na jídlo není čas. Rozhlasový žurnalista, který na chvíli usedl, vstává od nedojedené polévky a utíká pro minidisk - právě se dozvěděl, že v bludišti národních tiskových sálů se s novináři setkává další z ministrů kandidátských zemí.

Východní Evropa zažívá svůj okamžik slávy. České, slovenské, a především polské požadavky náhle zajímají světové agentury jako Reuters nebo AP. "Jaká je vlastně teď slovenská pozice?" obrací se Marcin Grajewski z Reuters na Roberta Sermeka z TASR. "Čekáme, co se vyjedná, a chceme se na tom podílet," dovídá se.

Oficiální program summitu dávno ztratil smysl. Odehrávají se desítky jednání na různých úrovních. Dánský premiér ráno přijal svého polského kolegu, po něm českého, slovinského a maďarského. A znovu Polsko, které se na poslední chvíli rozhodlo, že bude hrát vabank a chtít všechno.

Některá setkání jsou krátká - deset či patnáct minut. "Jednají poučení lidé. I za pět minut se může něco změnit," nastínil ministr zahraničí Cyril Svoboda, který znovu opakuje, že Česko se požadavku na víc peněz od EU nevzdá. Kvůli tomu, na kolika různých úrovních se paralelně jedná, často ani vysocí diplomaté nevědí, jaký je vlastně poslední vývoj a přicházejí se zeptat spřátelených novinářů.

"Slyšeli jste nějaké drama o Polácích - hrozby, že neuzavřou jednání, cokoliv?" ptá se maďarský novinář György. Nikdo neví.

Uprostřed tiskového střediska se vytvořil hlouček kamer - přišel český premiér Vladimír Špidla. Slepě se k němu vrhají nejen čeští, ale i slovenští, polští a další žurnalisté. "Kdo to je?" ptá se anglicky polohlasně rudovlasá novinářka. "Český premiér," odpovídá jí někdo. Žena kývá a vypíná diktafon - chce informace o Turecku, Česko ji nezajímá. Pak rychle odchází, neboť o několik metrů dál se vytváří další hlouček - komisař pro regiony Michel Barnier obklopený kamerami a mikrofony něco říká.

Mluví tiše, novináři, kteří nestojí těsně u něj, nic neslyší a po chvíli souboj vzdávají. "Slyšel jsem, že druhé kolo jednání skončilo bez výsledku a bude třetí," přitočí se polský rozhlasový moderátor ke skupince kolegů. Nikdo neví, kdy jednání skončí. Dánské předsednictví by chtělo mít výsledek - deset zemí s uzavřenými vyjednávání zhruba v sedm hodin večer. Korunovat by jej měla slavnostní večeře u královny v zámku Christianborg. Jen málo novinářů je ale tak optimistických, mluví se o sobotním ránu, i neděli. Všichni žurnalisté mají ostatně hotelové rezervace do neděle nebo pondělka. "Možná v pátek nebudeme vůbec spát," obává se jeden z žurnalistů. "Viděl jsem lidi, kteří si sem nesli matrace," dodává druhý. Větší jistotu nemají ani diplomaté: "Jak to mám vědět? Nevěštím," odpověděl Svoboda na otázku, kdy myslí, že jednání skončí.

Český ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach v Londýně hovořil s britským kolegou Andrewem Smithem. Ocenil britské rozhodnutí neuplatňovat vůči České republice a dalším novým členům unie po jejich přijetí do EU přechodné období v pohybu pracovních sil. Británie tento týden oznámila, že se nepřipojí k těm státům unie, které toto základní právo občanům nových členských zemí v příštích několika letech nepřiznají. Spolu s Británii to oznámilo zatím pět zemí, ostatních deset nechce nechat občany nových zemí pracovat na svém území alespoň dva roky. Ministr Škromach s Brity jednal o tom, jak vyzkoušet v České republice jejich nový systém pracovních středisek, které spojují agendu služeb zaměstnanosti s výplatami sociálních dávek. Domnívá se, že by vhodným regionem pro spolupráci v této oblasti bylo Ostravsko, protože Británie má rovněž zkušenosti s útlumem hornictví a hutnictví.

Prezident Václav Havel poletí v pátek do Kodaně. Zúčastní se tam závěru summitu Evropské unie. Na vrcholnou schůzku patnáctky zavítá jako zvláštní host a zúčastní se slavnostní večeře hlav států, šéfů vlád a ministrů zahraničí zemí EU a deseti kandidátských států. Jeho výsadní postavení na summitu souvisí zřejmě hlavně s tím, že je nejdéle sloužícím evropským prezidentem.

Ještě před slavnostní večeří státníků čeká na Havla v zámku Christiansborg krátká audience u královny Margarety II. Na ni ho doprovodí i premiér Špidla a ministr zahraničí Svoboda. Cesta do Dánska je pro šestašedesátiletého prezidenta Havla jednou z posledních zahraničních návštěv. Už 2. února totiž Pražský hrad opustí. Před tím se Havel chystá ještě na návštěvu do sousedního Německa a jeho vůbec poslední zahraniční cesta v prezidentské funkci povede na Slovensko.

Expremiér a dlouholetý předseda sociální demokracie Miloš Zeman trvá na tom, že u kapitol přístupové smlouvy k Evropské unii, které uzavřela jeho vláda, bylo dosaženo dobrých podmínek. V rozhovoru pro ČTK tak reagoval na ostrou kritiku, kterou vůči dosavadním výsledkům jednání vznesly opoziční strany.

Blokády zemědělců na třech hraničních přechodech skončily a zemědělci se rozjeli v klidu domů. Agrárníci nesouhlasí s navrhovanými podmínkami vstupu do EU a chtěli akcí podpořit poslední fázi vyjednávání v Kodani. Z vyjednaných podmínek vstupu do EU nejvíce kritizují 25procentní startovací úroveň přímých plateb a jejich dorovnání na stejnou úroveň v EU až v roce 2013. Poklidný protest na hraničním přechodu Rumburk-Neugersdorf na Děčínsku narušila jen krátká hádka zemědělců a zablokovaných řidičů kamiónů.