Související články

Evropská unie na summitu v Kodani předvedla nečekanou lakotu - místo očekávané miliardy eur rozdělila mezi 10 kandidátských zemí navíc pouze něco málo přes 400 miliónů, které budou moci z rozpočtu unie použít navíc v letech 2004 až 2006. Přistoupení 10 zemí k Evropské unii, ukončení těžkých vstupních rozhovorů a vše, co s tím souvisí, je nepochybně historickým úspěchem pro vesměs postkomunistické evropské země i pro samotnou unii. Kodaňský pátek 13. prosince 2002 však nepatřil mezi velké dny dějin evropské integrace, protože se utopil ve sporech o částky nesouměřitelné s politickým významem okamžiku.

Česká republika si sáhla na nejvíce prostředků z 300 miliónů eur, které unie uvolnila navíc, aby usnadnila rozpočtovou situaci nových členů v prvních třech letech po vstupu. Jejích 83,1 miliónu eur je však relativně málo ve srovnání s 48,7 miliónu, jež dostane dvoumiliónové Slovinsko, či s 55,9 miliónu přiznanými souměřitelnému Maďarsku, jehož příjmy na hlavu přitom byly již před summitem podstatně lepší. Nejvíc obdrželo veliké a bojovné Polsko, i když i v jeho případě je výsledek daleko za očekáváním - 109 miliónů eur bude účelově určeno na modernizaci vnější hranice EU, tedy s Ukrajinou a Běloruskem. Jinak unie Polákům umožnila usnadnit využití miliardy eur ze strukturálních fondů. Premiér Vladimír Špidla nesouhlasil s tímto dělením a po druhé schůzce s předsedajícím dánským premiérem Andersem Foghem Rasmussenem je odmítl. Po horečné poradě mezi členskými státy mu byl také nabídnut přesun 100 miliónů eur, tedy tří miliard korun, z prostředků určených na projekty financované ze strukturálních fondů do státního rozpočtu. Polovina této částky bude k mání v roce 2005 a polovina o rok později. Znamená to, že ČR dostane hotové peníze místo příslibu peněz, které lze použít jedině při splnění předepsaných podmínek. Ze strukturálních fondů EU financuje konkrétní projekty, obvykle v oblasti infrastruktur. Adresát je musí navrhnout, připravit, dosáhnout jejich schválení a zajistit jejich spolufinancování, obvykle ve výši 15-25 procent. Navíc prostředky ve formě závazků pro období 2004 až 2006 se projeví jako konkrétní platby na projekty až v následujících letech. Takto zůstane Praze na tyto účely zhruba 900 miliónů; stovku bude možné použít dřív a na cokoli, například na dotace zemědělcům. Právě proto mluvil Špidla na tiskové konferenci o "navýšení kompenzací o 183 miliónů" a vyložil, že jde o "peníze na ruku", o jejichž použití bude rozhodovat sama česká vláda.

V zemědělství povolila unie Česku - a všem ostatním kandidátům - navýšit z vlastních zdrojů přímé podpory pro farmáře na 55 procent úrovně EU v roce 2004, 60 procent o rok později a 65 procent v roce 2006. Znamená to, že tyto dotace se budou skládat z přímých plateb EU (25-30-35 procent), dále pak z pětiny prostředků vyčleněných na venkovský rozvoj (necelých 100 miliónů eur na tři roky) a z peněz ze státní kasy. Úspěch spočívá v tom, že v unii jsou domácí dotace do zemědělství zakázány. ČR bude navíc moci pokračovat v ještě vyšších podporách u komodit, na které bude v roce 2003 z vlastní kapsy platit víc, než jsou zmíněné limity.

Z výpočtů podle tabulek vyplývá, že Česko by mělo v letech 2004 až 2006 "vydělat" na členství v unii 778 miliónů eur, což v přepočtu na hlavu představuje zhruba 78 eur. Je to ze vstupujících kandidátských zemí nejméně - poněkud bohatší Slovinci dostávají po pátečním navýšení 125 na hlavu, poněkud chudší Maďaři 138. U Slováků vychází přepočet na 155 eur na osobu.

Celkově vydává po kodaňských změnách Evropská unie na rozšíření v prvních třech letech 40,85 miliardy eur, což je o 1,64 miliardy méně, než kolik členské státy vyčlenily na tento účel v sedmiletém finančním výhledu v roce 1999. Nic nezmohly námitky Evropské komise, že tehdejších 42,5 miliardy mělo sloužit šesti novým členským státům, nikoli deseti, že unie na rozšíření už desítky miliónů eur ušetřila a že nelze chtít historické sjednocení kontinentu zadarmo. Převážily zájmy členských zemí, zejména těch, které do rozpočtu unie nejvíce platí. Zřetelně se projevily hlavně německé vnitřní ekonomické potíže - kancléř Gerhard Schröder německým voličům předvedl, že když zemi teče do bot, dovede být v Evropě lakomá, i když jsou v sázce historická rozhodnutí a relativně málo peněz.

Výrazně lepší podmínky, než s jakými Česká republika do jednání vstupovala, získali čeští zemědělci na jednání summitu Evropské unie v Kodani. Na této vrcholné schůzce, kde se deset kandidátských zemí dohodlo na finančních podmínkách svého přistoupení k unii, získala ČR mimo jiné možnost navýšit v letech 2004 až 2006 přímé zemědělské podpory ze státního rozpočtu na 55, 60 a 65 procent úrovně EU. Novinářům to v sobotu řekl premiér Vladimír Špidla. "Přímá platba z EU představuje 25 procent, dalších 20 procent je umožněno převedením z rozvoje venkova, to znamená, že jsou to také unijní peníze, a do 55 procent je to možné dorovnat z národních zdrojů," vysvětlil premiér. K otázce ČTK, zda vláda a parlament umožní toto dorovnávání ze státního rozpočtu, Špidla uvedl: "Slíbil jsem, že vláda udělá vše pro to, aby zemědělce převedla přes přechodné období." Delegátům na okresní konferenci ČSSD v Plzni premiér řekl, že u všech zemědělských komodit kromě cukru dosáhla ČR toho, co chtěla. Potvrdil ale, že jednání byla velmi tvrdá. Zástupci naší země především sledovali, kdy podepíší Poláci, protože podle Špidly bylo nepravděpodobné, že by poté získala další kandidátská země něco navíc.

Tématem dnešní rubriky "Česko v komentáři" je vstup naši země do Evropské unie v souvislosti s jejím historickým summitem v Kodani. Našeho stálého posluchače z Německa, profesora ekonomie Jiřího Kostu pozval k mikrofonu Josef Kubeczka.

Nervozita, střípky informací poletovaly vzduchem a neustávající horečná vyjednávání, tak pusobila atmosféra na jednání na summitu Evropské unie, na kterém patnáctka pozvala deset nových členů ze střední a východní Evropy a Středomoří.

V ohromné tiskové hale kongresového střediska Bella Center na kraji Kodaně sedí u svých počítačů stovky novinářů a píší. Jiní přibíhají z neformálních tiskových briefingů nebo se snaží odchytit příchozího komisaře, ministra nebo mluvčího některé členské země. Ve vzduchu se stále vznáší všudypřítomná otázka: Co se děje? Víte něco nového?

V jídelně pro žurnalisty jsou připraveny křehké saláty, mísy s krevetami a tácy s různými druhy mas ve voňavých omáčkách. U stolů je ale prázdno. Na jídlo není čas. Rozhlasový žurnalista, který na chvíli usedl, vstává od nedojedené polévky a utíká pro minidisk - právě se dozvěděl, že v bludišti národních tiskových sálů se s novináři setkává další z ministrů kandidátských zemí.

Východní Evropa zažívá svůj okamžik slávy. České, slovenské, a především polské požadavky náhle zajímají světové agentury jako Reuters nebo AP. "Jaká je vlastně teď slovenská pozice?" obrací se Marcin Grajewski z Reuters na Roberta Sermeka z TASR. "Čekáme, co se vyjedná, a chceme se na tom podílet," dovídá se.

Oficiální program summitu dávno ztratil smysl. Odehrávají se desítky jednání na různých úrovních. Dánský premiér ráno přijal svého polského kolegu, po něm českého, slovinského a maďarského. A znovu Polsko, které se na poslední chvíli rozhodlo, že bude hrát vabank a chtít všechno.

Některá setkání jsou krátká - deset či patnáct minut. "Jednají poučení lidé. I za pět minut se může něco změnit," nastínil ministr zahraničí Cyril Svoboda, který znovu opakuje, že Česko se požadavku na víc peněz od EU nevzdá. Kvůli tomu, na kolika různých úrovních se paralelně jedná, často ani vysocí diplomaté nevědí, jaký je vlastně poslední vývoj a přicházejí se zeptat spřátelených novinářů.

"Slyšeli jste nějaké drama o Polácích - hrozby, že neuzavřou jednání, cokoliv?" ptá se maďarský novinář György. Nikdo neví.

Uprostřed tiskového střediska se vytvořil hlouček kamer - přišel český premiér Vladimír Špidla. Slepě se k němu vrhají nejen čeští, ale i slovenští, polští a další žurnalisté. "Kdo to je?" ptá se anglicky polohlasně rudovlasá novinářka. "Český premiér," odpovídá jí někdo. Žena kývá a vypíná diktafon - chce informace o Turecku, Česko ji nezajímá. Pak rychle odchází, neboť o několik metrů dál se vytváří další hlouček - komisař pro regiony Michel Barnier obklopený kamerami a mikrofony něco říká.

Mluví tiše, novináři, kteří nestojí těsně u něj, nic neslyší a po chvíli souboj vzdávají. "Slyšel jsem, že druhé kolo jednání skončilo bez výsledku a bude třetí," přitočí se polský rozhlasový moderátor ke skupince kolegů. Nikdo neví, kdy jednání skončí. Dánské předsednictví by chtělo mít výsledek - deset zemí s uzavřenými vyjednávání zhruba v sedm hodin večer. Korunovat by jej měla slavnostní večeře u královny v zámku Christianborg. Jen málo novinářů je ale tak optimistických, mluví se o sobotním ránu, i neděli. Všichni žurnalisté mají ostatně hotelové rezervace do neděle nebo pondělka. "Možná v pátek nebudeme vůbec spát," obává se jeden z žurnalistů. "Viděl jsem lidi, kteří si sem nesli matrace," dodává druhý. Větší jistotu nemají ani diplomaté: "Jak to mám vědět? Nevěštím," odpověděl Svoboda na otázku, kdy myslí, že jednání skončí.

Prezident Václav Havel kvůli špatnému počasí neletí na summit Evropské unie do Kodaně. Nad kodaňským letištěm jsou mraky jen asi 30 metrů nad zemí. "V takovém počasí se nedá přistát," poznamenal jeden z pracovníků ruzyňského letiště. Zrušení Havlovy cesty potvrdil i mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl.

Nad Kodaní byla mrznoucí mlha a letiště nepřijímá, řekl pracovník ruzyňského letiště. Počasí se podle něj začalo kazit už v pátek odpoledne. Havel se měl zúčastnit páteční slavnostní večeře a setkat se s dánskou královnou Margrethe II.

Havla do Kodaně pozval dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. Havlovo výsadní postavení souvisí s tím, že je nejdéle sloužícím evropským prezidentem. V zahraničí je Havel také vnímán jako symbol demokratických změn ve východní Evropě a sjednocování starého kontinentu.

I proto byl pozván rovněž do Atén, kde se bude příští rok podepisovat smlouva o rozšíření Evropské unie. To už Havel nebude v prezidentské funkci.

Evropská unie v pátek večer na schůzce v Kodani uzavřela na nejvyšší úrovni přístupové rozhovory s deseti kandidátskými zeměmi včetně České republiky.

ČR podle diplomatů získala rozpočtové kompenzace ve výši 87 miliónů eur na období 2004-6. Ve stejné době bude moci převést ze strukturálních fondů EU do státního rozpočtu 100 miliónů eur. Dalším výsledkem je možnost navýšit přímé zemědělské podpory ze státního rozpočtu na 55, 60 a 65 procent úrovně EU v letech 2004- 2006.

Vstup České republiky do EU může mít nepříznivý dopad na život lidí v důchodovém věku. Na besedě v kladenském středisku péče o seniory to připustil vedoucí Delegace Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian. Důchodový systém podle něj totiž zůstává i po přičlenění ve výlučné kompetenci národních států. "Možná je netaktické to říkat, ale mám větší obavu o české důchodce než zemědělce," prohlásil Cibrian. Podle vedoucího delegace platí, že vstup země do EU přinese lidem větší prosperitu, a tedy i dodatečné zdroje pro růst důchodů. Současně ale naznačil, že například zemědělci mohou z těchto zdrojů čerpat více, a to na úkor jiných skupin obyvatel.

Šéfové států a vlád 15 členských zemí Evropské unie zahájili jednu z nejdůležitějších schůzek v dějinách tohoto společenství. V pátek se mají se státníky z deseti kandidátských zemí včetně České republiky dohodnout o ukončení vstupních rozhovorů, což definitivně otevře cestu ke vstupu těchto států do EU. Předsedající dánský premiér Anders Fogh Rasmussen na tiskové konferenci krátce před startem rokování podotkl, že nemá od ostatních členských států mandát, aby kandidátským zemím slíbil více peněz. Debata se v posledních dnech smrskla prakticky na otázku, zda unie poskytne vstupujícím uchazečům navrch dvě miliardy eur, které byly sice vyčleněny pro rozšíření, členské státy se je však zdráhají rozdat. Rasmussen vyzval ke "kompromisu" a k "pružnosti". Zároveň varoval, že nepřijetí konečné nabídky hrozí odložit historické rozšíření o mnoho let. Podle diplomatů jsou za kverulanty vedle Polska považovány Česká republika a ze zcela jiných důvodů Malta, v menší míře pak Maďarsko a Slovinsko. Ostatní jsou víceméně spokojeni.

Také člen Evropské komise pro rozšíření Günter Verheugen vyzval členské a kandidátské země Evropské unie, aby plánované rozšíření EU uskutečnily nyní. Varoval, že nějaké zablokování rozšíření by mělo hrozný dopad na veřejné mínění v kandidátských zemích; rozšíření podle něj bude nyní nebo nikdy. Potvrdil, že postoje 15 členských a deseti kandidátských zemí jsou "stále poměrně vzdálené".

Český ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach v Londýně hovořil s britským kolegou Andrewem Smithem. Ocenil britské rozhodnutí neuplatňovat vůči České republice a dalším novým členům unie po jejich přijetí do EU přechodné období v pohybu pracovních sil. Británie tento týden oznámila, že se nepřipojí k těm státům unie, které toto základní právo občanům nových členských zemí v příštích několika letech nepřiznají. Spolu s Británii to oznámilo zatím pět zemí, ostatních deset nechce nechat občany nových zemí pracovat na svém území alespoň dva roky. Ministr Škromach s Brity jednal o tom, jak vyzkoušet v České republice jejich nový systém pracovních středisek, které spojují agendu služeb zaměstnanosti s výplatami sociálních dávek. Domnívá se, že by vhodným regionem pro spolupráci v této oblasti bylo Ostravsko, protože Británie má rovněž zkušenosti s útlumem hornictví a hutnictví.

Prezident Václav Havel poletí v pátek do Kodaně. Zúčastní se tam závěru summitu Evropské unie. Na vrcholnou schůzku patnáctky zavítá jako zvláštní host a zúčastní se slavnostní večeře hlav států, šéfů vlád a ministrů zahraničí zemí EU a deseti kandidátských států. Jeho výsadní postavení na summitu souvisí zřejmě hlavně s tím, že je nejdéle sloužícím evropským prezidentem.

Ještě před slavnostní večeří státníků čeká na Havla v zámku Christiansborg krátká audience u královny Margarety II. Na ni ho doprovodí i premiér Špidla a ministr zahraničí Svoboda. Cesta do Dánska je pro šestašedesátiletého prezidenta Havla jednou z posledních zahraničních návštěv. Už 2. února totiž Pražský hrad opustí. Před tím se Havel chystá ještě na návštěvu do sousedního Německa a jeho vůbec poslední zahraniční cesta v prezidentské funkci povede na Slovensko.