Související články

Česká republika na vstupu do Evropské unie (EU) jedině vydělá. Na pondělní konferenci o EU v Krnově na Bruntálsku se na tom shodli politici a představitelé EU. Tvrdí totiž, že stát získá více prostředků, než bude muset v souvislosti s členstvím v unii vynaložit. V prvních letech země dostane z evropských strukturálních fondů navíc osm miliard korun ročně, které může využít na dobře připravené rozvojové projekty.

"Česká republika bude muset jako člen EU poskytnout podle kodaňských dohod do pokladny EU asi 30 miliard korun ročně. Zároveň bude mít právo dostat z Bruselu ročně 38 miliard korun," řekl velvyslanec Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian. "Pokud se čeští občané rozhodnou v červnovém referendu připojit se k EU, členství jim přinese prosperitu, a to včetně lidí, kteří žijí na venkově," dodal. K EU by se ČR měla připojit v květnu 2004.

Podle předsedy Poslanecké sněmovny ČR Lubomíra Zaorálka (ČSSD) vytvoří EU pojistky pro případ, že by země slíbené peníze nečerpala. "Dovedu si představit, že v celé řadě míst Moravskoslezského kraje může mít (vstup do EU) velice pozitivní význam. Může to být aktivní prostředek na snížení nezaměstnanosti a vytvoření nových pracovních míst. Ale iniciativa musí být na lidech," dodal. Podle něj bude ještě věcí diskuse výše prostředků, které budou určeny na spolufinancování jednotlivých projektů.

Také hejtman Evžen Tošenovský(ODS) si myslí, že nejlidnatějšímu kraji v zemi může po vstupu do EU paradoxně pomoci jeho vysoká nezaměstnost a nízké výdělky. "Nezaměstnanost je velmi silný argument, protože v rámci EU získají programy z oblasti s vysokou nezaměstnaností vysokou prioritu při schvalovacích procesech," řekl. Velmi dobrou příležitost v regionu vidí Tošenovský pro oblasti Jesenicka a Beskyd, které jsou historicky velmi zaostalé.

Konference o Evropské unii se uskutečnila s cílem podpořit přípravy vstupu České republiky do EU. Akci, jíž se zúčastnilo asi 450 zástupců obcí, podnikatelů, zemědělců a neziskových organizací z Moravskoslezského kraje, uspořádalo Regionální evropské informační středisko města Krnova ve spolupráci s místním zastupitelstvem.

Komentátor Lidových novin upozorňuje, že se ve stínu bojů v Iráku odehrává politická bitva o budoucnost OSN. Z vyjádření amerického ministra zahraničí Colina Powella lze podle něj odvodit novou představu radikálních amerických konzervativců o roli OSN. Podle této představy bude OSN připuštěna nanejvýš k humanitární pomoci, píše komentátor.

Většinová část Evropské unie včetně bruselské centrály se, jak známo, staví k válce s Irákem odmítavě. A tento fakt přirozeně vrhá stín na vztahy se Spojenými státy. Česká republika jako kandidátská země naopak vyjádřila pro postup Washingtonu pochopení. Jak uvádí Zdeněk Vališ, Praha byla v této souvislosti postavena před choulostivou volbu, co více odpovídá národním zájmům.

Evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen je spokojen, že nový český prezident Václav Klaus svým výrokem minulý týden zřejmě definitivně neutralizoval vleklý spor kolem platnosti Benešových dekretů, který vzrušoval rakouské a německé poslance v Evropském parlamentu v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Předseda výboru Elmar Brok (CDU) řekl, že Klaus vyslovil naprosté minimum; udělal to však v pravou chvíli a poslanci jeho gesto pochopili jako splnění svých požadavků. Podobně to vnímal i Verheugen: "To, co řekl, nebylo víc než zopakování podstaty česko-německé deklarace, kterou ostatně sám podepsal. Český prezident podle Verheugena "férově" vysvětlil sled událostí, co je vyvolalo, jaké byly souvislosti a jaký byl výsledek. Usoudil, že když tyto události poměříme hlediskem dnešních sdílených hodnot a standardů, dospějeme k závěru, že nesprávné věci se staly na obou stranách.

Klausovo počínání oceňuje také Jean-Michel De Waele, odborník na střední Evropu ve Svobodné bruselské univerzitě. "Je to dobrá ukázka politického citu a zkušenosti - Klaus se chová jako skutečný politik a hraje momentálně pozitivní roli," usoudil. "Je s podivem, jak snadno dokázal něco, čeho nebyla sociálně demokratická vláda schopna." Prezident se překvapivě distancuje také od jednoznačné podpory americkému postupu vůči Iráku, což narušuje jeho pověst totálního stoupence klasického britského konzervatismu, pokračoval De Waele. "Pochybuji, že kdyby byl býval na Hradě už on, byl by vlezl do americké pasti tak, jako to udělal Václav Havel. Ten se v poslední den svého prezidentování v očích Evropy značně zdiskreditoval; jeho postoj má pro zemi dalekosáhlé důsledky." De Waele na druhou stranu neočekává, že by se Klaus zřekl své značné nedůvěry vůči Evropské unii - jeho euroskepticismus bude o to vlivnější, oč slabší budou české vlády v příštím období.

Komunistická strana Čech a Moravy svým příznivcům podle očekávání doporučuje, aby v červnovém referendu nehlasovali pro vstup země do EU. Rozhodnutí členů Ústředního výboru KSČM oznámil její předseda Miroslav Grebeníček. Komunisté podle jeho slov nezpochybňují členství v unii v dlouhodobější perspektivě. Nynější stanovisko zaujali kvůli údajně špatným podmínkám integrace, které vyjednala vláda a za něž KSČM nechce být odpovědná. Česko prý také není na vstup do unie připraveno.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekl, že ve straně jsou na vstup země do EU různé názory. Asi čtvrtina členů a příznivců KSČM je připravena říci v referendu ano, ústřední výbor nebude doporučení nikomu vnucovat. Výsledek referenda bude KSČM respektovat, dodal.

Přibližně pět desítek lidí přišlo v sobotu odpoledne na pražské Staroměstské náměstí vyjádřit svůj nesouhlas se vstupem země do Evropské unie. "Chceme si připomenout smutné výročí zahájení okupace naší země nacistickým Německem. Stejně jako 15. března 1939 přišel náš stát o samostatnost, může ji ztratit i nyní - vstupem do EU," řekl ČTK František Červenka ze sdružení Občané proti EU, které sobotní demonstraci svolalo. V hloučcích demonstrantů, kteří postávali v chladném počasí na náměstí, bylo možné zahlédnout zejména starší občany a také mladíky, kteří svým krátkým sestřihem vlasů, tmavými bombry a vysokými koženými botami dávali jasně najevo příslušnost k nacionalistickým hnutím. Demonstranti měli v rukou například transparenty s nápisy "Bůh - vlast - rodina" nebo "Občané proti EU". Chybět pochopitelně nemohla ani státní vlajka. "Byť je nás tady poměrně málo, apeluji na vás: vysvětlete lidem, že nám hrozí další zaprodání," uvedl Jan Skácel z mimoparlamentní politické strany Národní sjednocení.

Většina lidí si myslí, že Česká republika bude na vstup do EU připravena a že se do dvou let skutečně stane novým členským státem. O připravenosti země je přesvědčeno 54 procent, o přijetí 76 procent lidí, což je od roku 1996 nejvíce, uvedl průzkum agentury STEM. Jeho výsledky v sobotu poskytlo ministerstvo zahraničí. Největší pochybnosti o míře příprav měli lidé v roce 1999, od té doby se situace zlepšuje. Téměř dvě třetiny občanů zastávají názor, že za uplynulý rok země značně postoupila v přípravách vstupu do EU, uvedl STEM.

Proti průzkumům z let 2000 a 2001 je podíl občanů příznivě hodnotících pokrok v přípravách významně vyšší. Pětina lidí si však nadále myslí, že ČR do EU vstoupí s nedostatečně sladěnými normami. Podle STEM se snížil počet lidí, podle nichž nebude ČR do EU ani přijata, ani nebude připravena. Zatímco v roce 2001 tento názor zastávalo 42 procent, loni to bylo 30 procent, letos 28 procent respondentů.

Asi tři čtvrtiny lidí si myslí, že Evropská unie nařizuje České republice věci zbytečné či proti národním zájmům. Zároveň většina Čechů zastává názor, že současné země EU mezi sebe Českou republiku opravdu chtějí. Z výzkumu agentury STEM, jehož výsledky v sobotu poskytlo ministerstvo zahraničí, dále vyplynulo, že 80 procent veřejnosti se stabilně zajímá o problematiku EU. Do značné míry však pouze vlažně. Zájem o EU v porovnání s loňským rokem mírně stoupl, uvedl STEM. Zatímco loni v listopadu ho mělo 75 procent lidí, letos v únoru to bylo o pět procent více. Povšechnou představu o tom, co bude vyžadovat vstup do EU, si podle mínění umí udělat stejně jako loni zhruba polovina lidí. Počet lidí, podle nichž EU nařizuje věci zbytečné či proti národním zájmům, stoupl; zatímco v roce 2001 to bylo 62 procent, letos 71 procent. Zbytek si myslí opak.

V populaci je nyní podle STEM o něco kladnější vztah k EU. Nejsilnější je skupina lidí, podle kterých je ČR v EU sice vítaná, ovšem za cenu přijetí nevýhodných opatření. Tento názor zastává 41 procent dotázaných. Před dvěma lety byla přitom nejpočetnější skupina, podle níž EU Česko nechce a zároveň nařizuje zbytečnosti.

Odpůrci vstupu Česka do Evropské unie vypsali veřejnou peněžní sbírku na svoji protievropskou kampaň. Od státu totiž peníze nedostali, řekli zástupci občanského sdružení Občané proti EU. Se žádostí o finanční pomoc jsou zároveň připraveni se obrátit na spřízněné zahraniční kruhy, například předáka francouzské krajní pravice Jean-Marie Le Pena. Zároveň se odpůrci členství v EU chtějí obrátit na Evropský parlament, aby doporučil odložení červnového referenda kvůli nerovným podmínkám v kampani, a také na Nejvyšší soud. Euroskeptici neúspěšně žádali ministerstvo zahraničí o 25 milionů na zřízení protiintegračního centra. Nyní chce peníze na jeho činnost získat ze sbírky "za samostatný český stát". "Oslovit zahraničí se chystáme poté, co nebude možné získat prostředky doma," uvedl David Macháček z Vlastenecké fronty. Výtěžek sbírky i podrobný rozpis toho, za co byly peníze utraceny, hodlají odpůrci vstupu zveřejňovat na internetu. Číslo účtu je 213278399/0800 a patří Akci národní obnovy.

Občané proti EU dále kritizovali vládu, ministerstvo zahraničí i Českou televizi, že kampaň před všelidovým hlasováním je jednostranná a zaměřená jen na propagaci vstupu do EU. "Veřejnoprávní televize má sloužit všem, a ne úzké skupině vyvolených, případně těch, kteří si na vyvolané hrají," prohlašují. Podle nich se do informační kampaně nevhodně a jen proevropsky zapojila i Česká biskupská konference.

Česká města a regiony musí být připraveny, aby hned od prvních dnů po vstupu země do Evropské unie dokázaly využít nabízené finanční možnosti. "Potřebujeme dobře připravené projekty..., které odpovídají evropským normám," řekl velvyslanec a vedoucí Delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian po své návštěvě Kutné Hory. ČR má podle něj obrovské kulturní dědictví a mnoho historických památek - jednou z nich je i Kutná Hora. "Členství v unii přinese zvýšený turistický ruch," uvedl Cibrian. Peníze z EU by proto podle něj mohly posloužit například k zlepšení infrastruktury, dopravy a služeb ve městě. Kutnohorský starosta Ivo Šalátek (ODS) řekl, že město samo není schopno na peníze z evropských programů dosáhnout. Šanci uspět proto vidí v regionální spolupráci - založili už proto s okolními obcemi mikroregion Kutnohorsko. O konkrétních projektech teprve jednají.