Související články

Posílení úlohy zastupitelských orgánů zemí Evropské unie a větší spolupráci mezi nimi požadovali předsedové parlamentů zemí EU a kandidátských států, kteří se o víkendu sešli v Aténách. Jak vyplývá z nedělního prohlášení řeckého parlamentu, účastníci podpořili práci Konventu EU, ale současně zdůraznili, že "účast národních parlamentů by neměla zůstávat stranou". Schůzky se účastnili i předseda českého Senátu Petr Pithart a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Podle účastníků setkání by Konvent měl předložit své návrhy Evropskému parlamentu a jednotlivým národním parlamentům před zahájením nové mezivládní konference. Konference, která bude mít poslední slovo, pokud jde o podobu budoucí ústavy rozšířené unie, má začít v říjnu v Římě.

Také pacienti v nemocnicích budou rozhodovat o vstupu České republiky do Evropské unie. V pátek 13. a v sobotu 14. června obejdou členové okrskových komisí nemocné upoutané na lůžka. Některé nemocnice otevřou volební místnosti. Na rozdíl od parlamentních a senátních voleb nedostanou tentokrát lidé předem lístky se jmény kandidátů, neboť tentokrát budou volit jen mezi dvěma odpověďmi - ano či ne. Ve Fakultní nemocnici Motol budou v pátek do 16:00 otevřeny volební místnosti v léčebně dlouhodobě nemocných a hlavní budově. Poté obejde komise s volební urnou ležící nemocné. "Do volební místnosti chodí hlavně starší pacienti, kteří chtějí ukázat, že jsou na tom zdravotně už dobře. Navíc volby pro ně tradičně bývají slavnostní záležitostí, ženy bývají načesané a muži čerstvě oholeni," řekl ČTK Ivan Kazimour, který organizuje hlasování v této nemocnici.

Za tři týdny už budeme znát výsledky všelidového hlasování o vstupu České republiky do Evropské unie. V dnešním vydání pravidelné rubriky Česko v komentáři bude řeč právě o blížícím se referendu. S komentátorkou Lidových novin Petruškou Šustrovou hovoří Josef Kubeczka.

Češi a Malťané jsou největšími skeptiky, když dojde na otázku, zda má Evropská unie mít společnou zahraniční politiku. Češi ale na rozdíl od Malty podporují aspoň společnou bezpečnostní politiku EU. Z průzkumu veřejného mínění Eurobarometer vyplývá, že společnou zahraniční politiku EU podporuje 49 procent Čechů, 29 procent je proti ní. V desítce přistupujících zemí se přitom koncept vnější evropské politiky zamlouvá 67 procentům, 19 procent mu oponuje. Z průzkumu, který byl zveřejněn v Bruselu, vycházejí "hůře" než Češi jen Malťané. Idea zahraniční politiky EU se líbí 46 procentům obyvatel maličkého ostrova, odmítá ji 29 procent. Největší podporu má zahraniční politika EU u Kypřanů (82 procent), Slovinců (74 procent), Poláků (71 procent) a Slováků (70 procent).

Polovina lidí, konkrétně 51 procent, nemá důležité informace ani argumenty pro to, aby v referendu hlasovala pro vstup do Evropské unie, uvedl v pátek zveřejněný průzkum agentury TNS Factum pro ministerstvo zahraničí. Opak tvrdí 41 procent lidí. Necelá polovina dotazovaných také podle průzkumu uvedla, že o EU nemá dost informací. Opačný názor zastává třetina dotazovaných, uvedl průzkum. Informační deficit cítí hlavně občané mezi 45 až 59 lety, lidé mezi 45 až 59 lety, zaměstnanci v dělnických profesích, nezaměstnaní a důchodci. Fakt, že lidé cítí nedostatek informací, přisuzuje ředitel TNS Factum Jan Herzman tomu, že je vyhledávají pozdě. "Řada lidí začala informace hledat na poslední chvíli," uvedl. Tři týdny, které zbývají do referenda, jsou však podle něj dostatečně dlouhou dobou na to, aby si nezbytné údaje našli. Téměř polovina lidí si také podle průzkumu myslí, že na ně stát vyvíjí nátlak, aby vstupu do EU řekli ano. "To odráží skutečnost, že komunikační kampaň je vedena v proevropském duchu," uvedl ředitel TNS Factum Jan Herzmann. Třetina dotazovaných soudí, že má prostor k vlastnímu rozhodnutí.

Průzkum TNS v pátek zopakoval, že v referendu by při více než padesátiprocentní účasti mohlo říci téměř 80 procent hlasujících vstupu do EU. "Vycházím z vztahu podpory vstupu do EU a ochoty jít k referendu," uvedl Herzmann. Hlasovat totiž podle něj chtějí hlavně zastánci vstupu. Ano by vstupu do EU nyní řeklo 51 procent dotazovaných. Třetina nevěděla, jak by hlasovala. K urnám se podle průzkumu chystá kolem 70 procent lidí.

Titulní stránky pátečních deníků ovládly zprávy o čtvrteční demonstraci odborářů ze severu Moravy a zároveň největším protestu v Moravskoslezském kraji od roku 1989. Dalším významným tématem zpravodajství je dění ve sněmovně, kde se vládní koalici podařilo prosadit novelu zákona o dani z přidané hodnoty. V lednu přijde šok v cenách služeb, vláda prosadila první zdražování, nečekané zdražení telefonů a nájmů, hlásají titulky deníků. Další titulky uvádějí: Obří demonstrace proti vládě, Ostravou znělo fuj Špidlovi a vládě, Ostravu zaplavily tisíce

Přibližně osm z deseti účastníků červnového referenda o vstupu České republiky do EU by podle současné prognózy hlasovalo pro vstup. Referenda by se nyní pravděpodobně zúčastnilo 68 procent lidí. Vyplývá to z pravidelného průzkumu agentury TNS Factum. Přistoupení k EU podporuje 81 procent z těch, kteří chtějí v červnu přijít k volebním urnám. V celé populaci je podpora unie nižší, pro vstup by hlasovala pouze polovina všech oprávněných voličů. Pětina obyvatel ČR starších 18 let je proti vstupu a 30 procent neví, jak by se v referendu zachovalo.

Dodatečných 100 milionů eur, tedy zhruba tři miliardy korun, by měl České republice v příštím roce vynést vstup do Evropské unie. Novinářům to po jednání s premiérem Vladimírem Špidlou řekla komisařka EU pro rozpočet Michaele Schreyerová. Důvod vyššího výnosu neuvedla, podle předchozích informací by měl plynout z kurzových rozdílů.

Podle dosavadních informací z ministerstva financí měla Česká republika v roce 2004 z unie dostat 24,8 miliardy korun a naopak do evropské pokladny přispět 19,3 miliardy. Na vstupu tak země měla vydělat zhruba 5,5 miliardy. Špidla také komisařku informoval, že Česká republika plánuje přijmout společnou evropskou měnu v letech 2009 až 2010.

Téměř 730 milionů korun získají v příštích dnech z Fondu solidarity Evropské unie kraje Středočeský, Karlovarský, Ústecký a hlavní město Praha. Jak uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun, nejvíce prostředků obdrží hlavní město, a to téměř 668 milionů korun. "Doufáme, že z Fondu solidarity vyčerpáme celou částku," uvedl Dimun. K dispozici je více než 2,5 miliardy korun. Kraje si v poslední době stěžovaly, že jim ministerstvo pro místní rozvoj na odstranění následků srpnových povodní neposkytuje peníze. Dimun ale již dříve uvedl, že o čerpání peněz z Fondu solidarity musí kraje písemně požádat.

Je známým faktem, že pro každou vyspělou ekonomiku jsou zcela nepostradatelné malé a střední podniky. Například v zemích Evropské unie jejich podíl na tvorbě hrubého domácího produktu přesahuje 60 procent. Česko unii v tomto ohledu rychle dohání. Dnes už malé a střední podniky vytvářejí skoro polovinu hrubého produktu. Z různých stran ale stále znějí nářky, že na rozdíl od západní Evropy je v Česku podpora tohoto podnikatelského stavu hodně mizivá.