Související články

Šest zemí Evropské unie včetně České republiky navrhuje, aby unie přijala Evropský pakt pro rovnost mezi ženami a muži. Cílem paktu je zmenšit odstup mezi muži a ženami v oblasti zaměstnání a sociální ochrany a působit ve prospěch rovnováhy mezi muži a ženami v profesionálním i rodinném životě. Návrh je obsažen v dopisu, který vedoucí představitelé této šestice zaslali rakouskému kancléři Wolfgangu Schüsselovi, jehož země nyní v unii předsedá. Za Českou republiku dopis podepsal předseda vlády Jiří Paroubek. Dopis dále podepsali francouzský prezident Jacques Chirac a předsedové vlád Dánska, Španělska, Finska a Švédska Anders Fogh Rasmussen, José Luis Zapatero, Matti Vahnanen a Göran Persson. Signatáři dopisu uvádějí, že chtějí tento pakt předložit na pořad jarní vrcholné schůzky Evropské unie.

Pro hladký průběh českého předsednictví v EU v roce 2009 zřejmě bude muset státní správa a diplomacie přijmout dočasné úřednické posily. Ministerstvo zahraničí odhaduje, že jen českou misi při EU v Bruselu bude nezbytné posílit až o stovku lidí. Nyní tam pracuje 103 lidí, z toho 60 diplomatů, zbytek jsou lidé z administrativy a technické podpory. Členská země předsedá EU vždy půl roku. Češi budou v týmu se Švédy a Francouzi, prim budou hrát od ledna 2009.

Materiál, který shrnuje dosavadní české přípravy, ve středu schválila vláda, řekla její mluvčí Lucie Orgoníková. Podle informací ČTK měli ministři k materiálu řadu připomínek.

Dokument uvádí, že by měly v Praze fungovat dva zvláštní týmy, které by se staraly o organizaci a tematickou přípravu. Tvořit je má deset až dvacet nových lidí. Další pracovníky patrně budou potřebovat velvyslanectví v členských zemí EU a ministerstva. Třeba Lucembursko najalo pro své předsednictví 250 externistů, Nizozemsku stačili pracovníci, které již mělo.

Ministerstvo zdůrazňuje, že úspěchu šéfování EU by mohla pomoci motivace zaměstnanců úřadů v podobě odměn a osobních příplatků. V plánu jsou také školení a jazykové kurzy angličtiny a francouzštiny pro 350 úředníků. Při vládě by měl vzniknout centrální registr pro vzdělávání zaměstnanců národního programu. Jen pět úřadů podle ministerstva uvedlo, že už zahájilo systematickou přípravu na předsednictví.

Země, která EU každý půlrok předsedá, musí zvládnout organizaci summitů a neformálních schůzek. Obvykle má každá země své logo, internetovou stránku, propagační předměty. Neformální schůzky se v EU konají v hostitelské zemi, která zajišťuje dopravu, konferenční prostory, tlumočení a ochranu politiků. Zajištění bezpečnosti schůzek představuje jednu z nejnákladnějších položek předsednictví. Některé země využívají armádu, uvádí materiál. Česko se může inspirovat summity NATO v roce 2002 a schůzky Světové banky a MMF v roce 2000, dodává.

Během předsednictví, které má stát 1,75 miliardy korun, čeká českou vládu řada akcí a témat. Možná se bude konat summit mezi EU a USA a mezi EU a Ruskem. Není vyloučeno, že budou vrcholit přístupová jednání s Chorvatskem. Začít se má jednat o rozpočtu EU a reformě zemědělské politiky. Končit bude funkční období Evropského parlamentu a Evropské komise.

Polsko ve středu večer ustoupilo od veta a uvolnilo tak dohodu Evropské unie o výjimkách v dani z přidané hodnoty. Česku tedy zůstávají výhody dohodnuté s Evropskou unií. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Vláda udělala chybu, když odvolala své veto při jednání s Evropskou unií o prodloužení výjimek v dani z přidané hodnoty, míní většina odborníků oslovených ČTK. Zařazení výstavby většiny nových bytů a rodinných domů do snížené sazby na základě jejího převedení do sociální politiky státu se podle nich v praxi projeví dalším růstem složitosti daňového systému a větším prostorem pro daňové úniky.

"Vláda prohrála. Je to bohužel závažný precedens, protože až se příště bude jednat o něčem podstatnějším, česká vláda bude považována za měkkého partnera," řekl ČTK analytik PPF Pavel Kohout. Miroslav Ševčík z Liberálního institutu upozornil na to, že vláda udělala chybu už dříve při vyjednávání podmínek vstupu ČR do EU. "O daních tvrdily, že budou v národní kompetenci. Mnozí občané na to naletěli a teď se podivují," poznamenal.

"Obětovat se musely všechny státy," soudí Jan Mraček ze sdružení Europlatform. Psychologický nátlak na rebelující členské země byl podle jeho slov velký, potenciální veto by ohrozilo celkový systém výjimek na nižší sazby DPH v EU. V případě krachu rakouského kompromisu by Evropská komise okamžitě vyzvala všechny členské země ke zvýšení DPH u výjimek a přechodných období, dodal.

Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek očekával, že se vládě podaří vyjednat výjimku na ponechání bytové výstavby ve snížené sazbě už proto, že některé staré země EU nedodržely termín a tyto práce do zvýšené sazby nepřevedly. "Rád si počkám na nové vymezení sociálního bydlení. Zatím si neumím představit, jak by do něj mohly být zahrnuty třeba rodinné domky, jak slibuje premiér," podotkl. Rozhodně lze podle něj čekat, že se stavební firmy zaměří na výstavbu toho typu bydlení, které zůstane ve snížené sazbě.

Dvě sazby na stejnou věc budou prostorem k daňovým únikům, uvedl Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku. Opatření prý povede také k pokřivení trhu. Subjekty na trhu se přizpůsobí a budou mít tendenci nabízet většinu bytů jako tzv. sociální bydlení, aby se vešly do dané definice. Stát bude rozšiřovat nabídku půjček do bydlení a dalších opatření, což dále pokřiví trh. "Cílem by nemělo být rozšiřování "sociálního bydlení", ale spíše to, aby bylo více tržního bydlení," řekl.

ČR odsouhlasila dohodu EU o DPH minulý týden. Snížená pětiprocentní sazba by měla i po roce 2007 platit u veškerých dodávek tepla a teplé vody, výstavby většiny nových bytů a rodinných domů a do roku 2010 i u oprav soukromých obydlí. Dohodu zemí EU může odmítnout již jen Polsko, kterému unie prodloužila lhůtu na vyjádření. Polské veto by podle ministerstva financí ohrozilo pouze prodloužení výjimky na nižší sazbu u dodávek tepla a ČR by pak o tomto bodu musela znovu jednat.

Česká republika nebude vetovat unijní dohodu o snížených sazbách daně z přidané hodnoty. ČR se prý podařilo najít způsob, jak ponechat většinu výstavby bytů i rodinných domů ve snížené sazbě DPH i po roce 2007, kdy Česku končí výjimka. Novinářům to bez dalších podrobností řekli premiér Jiří Paroubek a ministr financí Bohuslav Sobotka. "Celá věc je uzavřena. Výsledný kompromis představuje 90, možná 95 procent toho, s čím jsme do toho šli. Česko nebude vetovat dohodu o DPH," řekl Paroubek.

Podle Sobotky bude většina bytové výstavby po roce 2007 zdaněna sníženou pětiprocentní sazbou DPH i v případě, že by unijní dohodu vetovalo Polsko. Bez souhlasu polského ministra by však v roce 2008 podražilo dálkové vytápění domácností a opravy bytového fondu, kde by sazba DPH vzrostla. Naopak v případě jednomyslné dohody by byla výjimka prodloužena do roku 2010. "Našli jsme takovou cestu, která zajistí, že se po roce 2007 nezdraží většina bytové výstavby a výstavba rodinných domů," řekl Sobotka. Podrobnosti hodlá oznámit v neděli odpoledne. Souhlas s návrhem rakouského předsednictví již prý oznámil rakouskému ministrovi financí.

Ještě do voleb chce levice stihnout prosadit zásadní změny ve zdravotnictví. Jedním z klíčů má být pozměňovací návrh sociálnědemokratického poslance Jaroslava Krákory k zákonu o zdraví lidu. Krákora chce podle Hospodářských novin nařídit pojišťovnám, aby nemocnicím i soukromým lékařům prodloužily smlouvy na neurčitou dobu. Lékaři ale přijdou o možnost domlouvat se s pojišťovnami na cenách. Jednat za ně bude lékařská komora, která se bude domlouvat přímo s ministerstvem. Pravice i někteří odborníci považují podle listu návrh za návrat k socialistickému zdravotnictví.

Češi nevěří, že má jejich hlas v Evropské unii nějakou váhu. Jen šestina Čechů si myslí, že mohou nějakým způsobem ovlivnit dění v Evropské unii. Společně s občany Lotyšska to je nejméně v EU. Vyplývá to z aktuálních výsledků Eurobarometru, který pravidelně zkoumá postoje lidí k dění v Evropské unii. I přes tento pocit jsou podle autora zprávy Jana Herzmanna Češi s členstvím v unii spokojeni. Po vstupu se totiž nenaplnily jejich bezprostřední obavy.

Šestnáct let po pádu komunismu Česko ekonomicky předstihlo první ze států západní Evropy. Podle čísel shrnujících výkon ekonomiky a životní úroveň se dostalo před Portugalsko a dotahuje se na Řecko. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Češi se v porovnání s občany dalších evropských států jen velice málo účastní dalšího vzdělávání. Zatímco v EU se do něj průměrně zapojí 9,4 procenta ekonomicky aktivní populace, v Česku to v roce 2004 bylo jen 6,3 procenta. Ochota a schopnost učit se je přitom jeden z důležitých požadavků zaměstnavatelů. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu vzdělávací soustavy za rok 2004, s níž se ve středu seznámí vláda. Podle autorů zprávy není princip celoživotního vzdělávání v České republice ještě dostatečně zažitý. Podpora dalšího vzdělávání dospělých se ale stala součástí Strategie rozvoje lidských zdrojů bývalého vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna, která by měla napomoci dalšímu hospodářskému růstu země.

Míra nezaměstnanosti v prosinci stoupla na 8,9 procenta z listopadových 8,4 procenta. Oznámilo to ministerstvo práce a sociálních věcí. V nezaměstnanosti je tak Česko zhruba na průměru Evropské unie. Podle ekonomů to ale není důvod ke spokojenosti. Pokračuje Zdeněk Vališ.