Související články

Evropská komise zvýšila o 120.000 na 395.911 tun objem české pšenice, která se může v tendrech nabízet k vývozu z intervenčních zásob. Změna platí okamžitě. EU původně udělila České republice kvótu na vývoz pšenice z unijních intervenčních zásob na úrovni 180.000 tun. Loni v září ji na žádost české vlády zvýšila na 275.911 tun. Vzhledem k tomu, že ČR nemá přístup k moři, bude EU platit nejnižší možné náklady přepravy mezi místem skladování a místem vývozu. Pšenice v rámci tendru EU se může vyvážet téměř kamkoliv mimo EU. Výjimkou je Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora, Makedonie, Albánie, Bosna a Hercegovina, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. EU od loňska organizuje tendry na vývoz pšenice z přeplněných skladů středoevropských zemí, které měly předloni vesměs nadúrodu. Velkou část intervenčních zásob obilí v EU tvoří právě zásoby v nových členských zemích. Česká republika loni sklidila 8,1 milionu tun obilí. Proti předloňské rekordní sklizni to znamenalo pokles o 8,1 procenta. Produkce pšenice klesla na 4,2 milionu tun z více než pěti milionů tun.

Zprávou dne se ve čtvrtek stalo oznámení Českého statistického úřadu o šestiprocentním růstu hrubého domácího produktu za loňský rok. Je to nejlepší výsledek v minulosti České republiky. Dosáhla tak stejného růstu jako sousední Slovensko, a mnohem lepších výsledků než většina ostatních zemí Evropské unie.

Fyzické a právnické osoby ze zemí Evropské unie budou zřejmě moci v budoucnu v Česku zakládat družstva. Umožnit by jim to měl vládní návrh zákona o evropských družstevních společnostech, který Poslanecká sněmovna postoupila v úterý do závěrečného čtení. Předlohu by mohla schvalovat již tento pátek. Úprava počítá s tím, že v případě, kdy konkrétní družstvo bude mít své sídlo na území České republiky, bude podřízeno ustanovením českého právního řádu. Společnost tak bude moci vykonávat veškeré aktivity, které český právní řád dovoluje jakémukoli družstvu, a to za stejných podmínek jako domácím družstvům.

Družstva nebudou ničím zvýhodněna ani znevýhodněna proti národním subjektům. Pokud bude zákon platit, budou moci být družstva aktivnější i mimo hranice státu. Například přemístění sídla evropské družstevní společnosti nepovede k jejímu zrušení ani ke vzniku nové právnické osoby.

Český ministr pro místní rozvoj Radko Martínek se domnívá, že Česká republika dokáže vyčerpat z fondů EU většinu peněz, které pro ni byly vyčleněny v roce 2004 a musí být spotřebovány letos. Pochybuje ovšem, že budou využity všechny prostředky určené pro Prahu. Celkově odhaduje, že Česko dosáhne asi na 80 procent ze zhruba 13 miliard korun, na něž má za rok 2004 nárok ze strukturálních fondů EU.

Při rozhovoru s evropskou komisařkou pro regionální politiku Danutou Hübnerovou uznal, že český systém využívání evropských fondů má nedostatky, je však třeba v něm pokračovat až do vyčerpání peněz vyčleněných pro ČR do roku 2006, protože jinak by se mechanismus zastavil a bylo by třeba dohadovat nové smlouvy na projekty. Pro další sedmileté období Česká republika systém změní.

Podle poslední tabulky ze 3. března zatím ČR využila 18 procent peněz ze strukturálních fondů EU pro léta 2004-6; z roku 2004 to bylo deset procent, vesměs ve formě automatických záloh. Hůře se z nových členských zemí daří evropské peníze využívat pouze Kypru. Rozdíly mezi nimi však nejsou výrazné - Polsko vyčerpalo 20 procent, Maďarsko 23 procent a Slovensko 24 procent.

Čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU, které má Česká republika přiděleny na roky 2004 až 2006, je neuspokojivé. Zejména v případě Evropského sociální fondu, který pomáhá snižovat nezaměstnanost, existuje reálné nebezpečí ztráty přidělených peněz. Vyplývá to z materiálu, který vládě ve středu předloží ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Hlavními příčinami pomalého čerpání z evropských fondů jsou podle ministerstva zpoždění způsobená zejména příliš složitými procedurami při výběru, schvalování a uzavírání projektů.

Čerpat ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti EU může ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004. Do roku 2006 může ze strukturálních fondů obdržet zhruba 52 miliard korun, zatím vyčerpala 4,3 procenta těchto peněz. V letech 2007 až 2013 bude ČR moci z evropských fondů získat kolem 100 miliard korun ročně.

Česká republika bude muset od roku 2007 zjednodušit kontrolu rozdělování peněz z fondů Evropské unie, řekl ve čtvrtek ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Současná několikanásobná kontrola je podle něj příčinou pomalejšího rozjezdu a nižšího čerpání peněz z EU. "Současné období je varováním. Musíme jednoznačně zjednodušit systém kontroly. Budeme odstraňovat věci, které se v tomto období ukázaly jako zbytečné," řekl Martínek.

V letech 2007 až 2013 bude moci ČR z evropských fondů čerpat kolem 100 miliard korun ročně. Podle Martínka to bude první a zřejmě poslední období, kdy bude příliv peněz takto velký, a ČR by jej měla co nejlépe využít. Přidělených zhruba 775 miliard korun chce ČR rozdělovat mezi úspěšné projekty prostřednictvím 24 různých operačních programů. Jednotlivé úřady a kraje se nyní dohadují, kolik prostředků budou moci prostřednictvím svých programů rozdělit. Téměř všichni chtějí více peněz, než jim v pracovním návrhu přidělilo ministerstvo. Celkové dodatečné požadavky dosahují mnoha desítek miliard Kč.

Evropská unie se ve čtvrtek dohodla, že kvůli hrozícímu přebytku cukru jednorázově zkrátí v nadcházející sezoně 2006/07 výrobní kvóty o asi 2,5 milionu tun. Návrh Evropské komise, který akceptovali zástupci členských zemí v řídícím výboru pro cukr, pro Českou republiku znamená snížení výrobní kvóty z necelých 455.000 tun na 411.332 tun.

Karikatury islámského proroka Mohameda zveřejněné v evropském tisku zvedly vlnu odporu v muslimském světě. Severské státy se dokonce staly terčem obchodní blokády. Unie však na události reagovala opatrně a až tento týden v pondělí ministři zahraničí států unie přijali rezoluci, v níž hájí svobodu slova a tisku jako základní právo demokratické společnosti. Konstatují však zároveň, že tyto svobody mají být provázeny odpovědností a respektem k jiným vyznáním. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda navrhoval kategoričtější stanovisko, u svých kolegů

Až 1000 českých úředníků by mohlo využívat bezplatné kurzy francouzštiny, které možná poskytne velvyslanectví Francie v ČR. O zajištění a podmínkách výuky, jež je součástí příprav na české předsednictví v EU, jedná nyní úřad české vlády s velvyslanectvím a Francouzským institutem v Praze.

ČR bude unii předsedat v první polovině roku 2009 a hlavními pracovními jazyky jsou v EU angličtina a francouzština. "Plánuje se, že by francouzské velvyslanectví poskytlo výuku francouzštiny pro 700 až 1000 úředníků zdarma," řekla ČTK Petra Trnková z úřadu vlády. Vyjádření francouzské strany ČTK nezískala.

Právě s Francií a také se Švédskem bude Česká republika ve společném půldruharočním týmovém předsednictví, každá země z toho bude hrát hlavní roli šest měsíců. Žezlo Češi převezmou právě po Francouzích.

Na 350 lidí z ministerstev a dalších úřadů, kteří budou v EU předsedat pracovním skupinám, musí být schopno vést jednání ve francouzštině. Tak na tom musí být i stejný počet jejich zástupců. K této skupině přibudou patrně ještě další lidé, kteří budou muset tento jazyk diplomatů dobře ovládat. První úředníci se mají do kurzů začlenit už letos, nyní se dolaďují detaily výuky.

Výuce francouzštiny, která je méně rozšířená než angličtina, se ještě nedávno některá ministerstva bránila. Ministerstvo zahraničí ale naléhalo na to, aby se zaměstnanci státních úřadů tento jazyk začali učit. Chabá nebo vůbec žádná francouzština na úřadech by totiž mohla Česku předsednictví komplikovat. Kompetentní osoby budou muset být připraveny na hladkou komunikaci s partnery v ostatních členských státech, upozorňuje česká diplomacie. Příkladem jde ministr zahraničí Cyril Svoboda, který bere hodiny francouzštiny.

Úřadům pomáhá i Britská rada (British Council), což je britské kulturní středisko. Například vládě věnovalo jeden milion korun na vybavení anglického centra, kde se mohou zaměstnanci úřadu zdokonalovat angličtinu.

Evropská nabídka pro jednání Světové obchodní organizace o liberalizaci služeb bude obsahovat i české priority, jako je lepší přístup na trh v oblasti počítačových, stavebních a turistických služeb. ČTK to řekl náměstek ministra obchodu a průmyslu Martin Tlapa, který se v Bruselu zúčastnil jednání s Evropskou komisí o přípravě na ženevská jednání WTO. Dalšími prioritami EU má být také liberalizace dopravních, poštovních a energetických služeb. "ČR má zájem hlavně o lepší přístup na trhy pro průmyslové zboží a služby. Ve službách je mnoho věcí natolik regulováno, že fakticky brání firmám z ostatních zemí je poskytovat," řekl Tlapa. Předpokládá, že i kdyby se k dohodě dospělo, otevírání trhů bude spíše postupné.