Související články

Evropská unie bude muset přijímat víc zodpovědnosti nejen za vlastní bezpečnost, ale i za její zajištění v mezinárodním měřítku, řekl ministr pro EU Juraj Chmiel na konferenci o bezpečnosti a o lisabonské smlouvě. Chmiel míní, že Spojené státy na sebe nebudou chtít v budoucnu brát tak velké břemeno zodpovědnosti za dění ve světě jako nyní. Dodal, že v současnosti se pokládají základy fungování unie po přijetí lisabonské smlouvy a že Česká republika se do těchto aktivit intenzivně zapojuje.

Je to jen šest týdnů, co jsme se v ekonomické rubrice zabývali osudem eurozóny a výhodností či nevýhodností toho, že Česká republika do ní nejenže dosud nevstoupila, ale ještě nejméně několik let tuto šanci ani nebude mít. Řecká krize ale stejnou otázku nastolila znovu – a mnohem silněji. Proto se k ní vracíme i dnes.

Evropská komise pohrozila Česku soudem kvůli výběru vojenských transportních letadel CASA. Českou vládu podezírá z porušení unijních pravidel pro veřejné zakázky. Podle komise Česko mělo letadla vybrat na základě celoevropského tendru, ale místo toho o zakázce za 132 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) rozhodlo bez výběrového řízení. České ministerstvo obrany pohrůžku Evropské komise odmítlo komentovat. "Vzhledem k tomu, že jsme neobdrželi žádné vyjádření Evropské komise, nemůžeme se k dané věci v tuto chvíli vyjádřit," řekla ČTK mluvčí obrany Lucie Kubovičová. Ministr obrany Martin Barták si podle svých slov chce rozhodnutí komise nejdříve přečíst. Barták byl v době schvalování zakázky prvním náměstkem tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové.

Možnost pořízení čtyř transportních letadel CASA C-295M vyráběných konsorciem EADS loni v dubnu schválila tehdejší vláda Mirka Topolánka. Nákup však byl terčem kritiky od samého začátku. Napadl jej mimo jiné italský výrobce transportních letounů Spartan, který o zakázku rovněž usiloval, ale vláda se nakonec rozhodla, že výběrové řízení nevypíše. Český antimonopolní úřad navíc nyní zkoumá smlouvy na servis letounů CASA, který opět bez výběrového řízení připadl společnosti Omnipol. Česko má nyní dva měsíce na to, aby svůj postoj komisi vysvětlilo. Pokud tak neučiní, nebo odpověď nebude dostatečná Brusel zažaluje ČR u unijního soudu v Lucemburku. Pokud by Česko soud prohrálo, musí stávající situaci napravit, nebo jej může postihnout další žaloba. Pokud by Češi prohráli soud i podruhé, nevyhnuli by se citelné finanční sankci. Podle Evropské komise dosavadní vysvětlení české vlády, že nebylo potřeba vypisovat výběrové řízení, protože šlo o vojenskou zakázku, která měla ochránit základní bezpečnostní zájmy země, není dostatečné.

Ekonomické problémy Řecka mohou dát nový impuls snahám o další unifikaci Evropské unie, například v oblasti státních rozpočtů členských zemí, které by v budoucnu mohl kontrolovat a schvalovat Brusel. V rozhovoru pro pondělní vydání týdeníku Euro to řekl prezident Václav Klaus, podle kterého by toto řešení ovšem znamenalo další oslabení státu a posílení nadnárodního konceptu EU. Finanční potíže Řecka mohou podle Klause v lepším případě demonstrovat problém eurozóny jako takové, což může vést k přehodnocení některých tendencí uvnitř EU. "Druhá varianta je, že to bude posilovat ty, kteří věří v další a další evropskou unifikaci. Pak problémy Řecka povedou k dalšímu utužování harmonizačně-unifikujících tendencí v EU. To by byl velmi neblahý scénář, ale přesně sem míří zcela absurdní úvaha, která se objevila minulý týden, aby EU začala kontrolovat rozpočty jednotlivých členských zemí," odpověděl Klaus na dotaz, jak hrozící bankrot Řecka ovlivní eurozónu a EU. Pokud by státní rozpočty členských zemí EU v budoucnu opravdu schvaloval Brusel, tak by to podle Klause znamenalo "fatální oslabení státu jako institutu a posílení nadnárodního konceptu EU" a byl by to pokus o depolitizaci státního rozpočtu, který je po staletí hlavním politickým nástrojem. "Všechny ostatní zákony jsou de facto v zemi okrajové, klíčový je zákon o státním rozpočtu, který určuje, kdo dostane do ruky kolik stovek milionů korun, se kterými pak může páchat své dobro, nebo častěji antidobro. Státní rozpočet je navýsost politický instrument, na něm přece padají vlády. Depolitizace státního rozpočtu, dání ho do rukou jakýchsi kvaziexpertů EU, to je pro mě konec světa," uvedl Klaus.

V minulém dílu rubriky "Ptejte se právníka" jsme hovořili o výroku německého ústavního soudu, který dal za pravdu stěžovatelům, kteří se domáhali, aby nemohly být archivovány jejich telefonické hovory pokud nejsou soudním rozhodnutím odposloucháváni. Dnes se přesuneme na německé silnice.

Český prezident Václav Klaus vystoupil ve čtvrtek na Humboldtově univerzitě v Berlíně. V rámci cyklu "Humboldtských rozhovorů o Evropě" přednesl před akademickou obcí projev, kterému dal název Otazníky na současnou evropskou integrací a v němž znovu kritizoval koncept Evropské unie i její integrační praktiky. S podrobnostmi je ve studiu Vilém Faltýnek.

Většina Čechů (55 procent) podle průzkumu společnosti CVVM nechce přijetí společné evropské měny euro, tento výsledek ve sledovaném období průzkum CVVM zjistil poprvé od roku 2001. Tehdy naopak většina (52 procent) placení eurem v Česku chtěla. Nyní by přijetí eura uvítalo 38 procent lidí. Mezi lety 2001 a 2010 se postupně převrátily většinové preference, v roce 2007 odpůrci zavedení eura poprvé získali mírnou převahu nad zastánci. "V posledním výzkumu pak tento rozdíl nabyl na významu a činí 12 procent," konstatoval průzkum CVVM. Ještě loni bylo proti euru 47 procent lidí a 44 pro. Mezi hlavní odpůrce eura patří hlavně voliči ČSSD, KSČM, senioři, vyučení a lidé se špatnou životní úrovní. Zastánci eura jsou voliči ODS, vysokoškoláci, lidé do 30 let a občané s dobrou životní úrovní, konstatoval průzkum.

Podle mínění sociální demokracie poškozuje volební lídr ODS Petr Nečas svými výroky o špatném stavu veřejných financí mezinárodní rating České republiky. Zemi bankrot nehrozí, její dluh je mezi nejnižšími v EU, řekl ekonomický expert ČSSD Jan Mládek. Za současné problémy podle něj mohou "dárečky ODS bohatým a daňové mičurinství vlády" premiéra a někdejšího předsedy občanských demokratů Mirka Topolánka. Za jeho vlády podle Mládka změny na odvodech do sociálních fondů vedly k jejich snížení až o 20 miliard ročně. Mládek prohlásil, že nynější zadlužení ČR nemají na svědomí sociální demokraté, ale právě ODS, která v 90. letech minulého století podle něj "vedla řecké účetnictví", tedy skrývala a přelévala dluhy.

Letecká uzávěra nad Evropou, kterou zapříčinil sopečný prach z Islandu, způsobila českým cestovním kancelářím a hotelům škody téměř za půl miliardy korun. Zhruba 380 milionů připadá na hotely. Po jednání podnikatelů na ministerstvu pro místní rozvoj to ČTK sdělil ministr Rostislav Vondruška. Ministerstvo se bude snažit pro postižené podnikatele sehnat nějakou formu státní pomoci. Obě strany se dohodly, že příslušné asociace připraví klíč pro její rozdělení. Vyšší škody pro hoteliéry vysvětlil tajemník Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek mimo jiné delším časovým dopadem uzávěry. "Přišli jsme o hosty a konference i do budoucna, neboť řada lidí své pobyty zrušila a zřejmě se vůbec nevrátí," uvedl tajemník. MMR bude žádat ze státního rozpočtu na škody stovky milionů korun. Úřad se bude rovněž snažit povzbudit cestovní ruch pro druhou polovinu roku reklamní kampaní. "V tuto chvíli ministerstvo požádá vládu o mimořádnou finanční pomoc, která podpoří cestovní ruch v souvislosti se škodami, způsobenými sopečným prachem," uvedl ministr Vondruška. Možné finanční zdroje se budou hledat i na úrovni Evropské unie. Ministerstvo financí ale nadšení chladí. "O pomoci v tuto chvíli jednoznačně neuvažujeme, i z důvodu stavu veřejných rozpočtů," potvrdil dřívější slova svého nadřízeného náměstek ministra financí Ivan Fuksa. Podle něj v úvahu připadají pouze "organizační opatření nefinančního charakteru", jako příklad dal Fuksa znovupřilákání zahraničních filmařů do Prahy.

Evropská unie likviduje český potravinářský průmysl a vysocí státní úředníci a zástupci Česka v Bruselu nedostatečně hájí zájmy domácích zemědělců a potravinářů. Na pražském setkání k problematice českého zemědělství v EU to řekl majitel skupiny Agrofert Holding a jeden z nejbohatších tuzemských podnikatelů Andrej Babiš. Evropskou unii během svého vystoupení přirovnal k bývalé Radě vzájemné hospodářské pomoci. Česko je podle něj druhořadým členem EU. Zatímco zahraniční výrobci prakticky neomezeně vyvážejí své produkty do českých zemí, naopak to díky různým protekcionistickým opatřením není možné. Zejména německý potravinářský průmysl a polské zemědělství ničí domácí výrobce, uvedl.