Související články

Evropská unie likviduje český potravinářský průmysl a vysocí státní úředníci a zástupci Česka v Bruselu nedostatečně hájí zájmy domácích zemědělců a potravinářů. Na pražském setkání k problematice českého zemědělství v EU to řekl majitel skupiny Agrofert Holding a jeden z nejbohatších tuzemských podnikatelů Andrej Babiš. Evropskou unii během svého vystoupení přirovnal k bývalé Radě vzájemné hospodářské pomoci. Česko je podle něj druhořadým členem EU. Zatímco zahraniční výrobci prakticky neomezeně vyvážejí své produkty do českých zemí, naopak to díky různým protekcionistickým opatřením není možné. Zejména německý potravinářský průmysl a polské zemědělství ničí domácí výrobce, uvedl.

V dnešní rubrice "Ptejte se právníka" se budeme věnovat telefonickým odposlechům a také povinné archivaci hovorů, kterou musí ze zákona provádět telefonní operátoři. Německý Ústavní soud dal za pravdu stěžovatelům, kterým v tomto případě vadil příliš velký zásah do soukromí občanů. Ústavní stížnost již podala i skupina poslanců v ČR. Více se dozvíte z rozhovoru s předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů Igorem Němcem.

Prezident Václav Klaus míní, že eurozóna a euro současné problémy přežijí. Cena ale bude podle něj vysoká - zpomalování ekonomického růstu a zvyšování finančních transferů problémovým zemím. Prezident, který se dlouhodobě netají svou skepsí k projektu jednotné evropské měny, to napsal v článku pro nejnovější vydání týdeníku Ekonom. Důvodem, proč eurozóna jako instituce nezkrachuje, je podle něj to, že do projektu eura už bylo investováno příliš mnoho politického kapitálu. Jednotná měna však podle Klause nepřinesla jejími zastánci očekávaný efekt a její udržování je čím dál nákladnější

Klaus píše, že pokud má odpovídat na otázku "kdy zkrachuje eurozóna?" je třeba alespoň pracovně vymezit, jak chápe slovo "zkrachuje". Nabízejí se podle něj minimálně dvě interpretace tohoto slova. "V jedné z nich bych řekl, že projekt eurozóny, respektive projekt vytvoření společné evropské měny, už dávno zkrachoval. Anebo - jemněji řečeno - nepřinesl efekty, které se od něj očekávaly," napsal.

Školy zřejmě budou moci dostat peníze z fondů EU, aniž je budou muset použít na konkrétní účel. Poskytovatel dotace bude moci u programů nebo projektů určit paušální výdaje, které se nebudou muset prokazovat. Každá škola by tak prý mohla z programu Vzdělání ke konkurenceschopnosti získat kolem jednoho milionu korun. Poslaneckou novelu rozpočtových pravidel, která to umožní, schválil Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. "Je do určité míry možné podle tohoto zákona také platit nebo částečně sanovat mzdy učitelů," řekl senátorům spoluautor novely Walter Bartoš (ODS). Peníze by podle něj mohly být využity na další vzdělávání učitelů včetně jazykového, a na počítačové vybavení škol. Platná rozpočtová pravidla neumožňují, aby peníze šly do škol přímo. Školy musejí vypracovat konkrétní projekt, který musí být schválen. Nově se nebudou se schvalovat projekty, ale jen záměry.

Senát přes nesouhlas levice odmítl formu, jakou chce Evropská komise v nové hospodářské strategii EU do roku 2020 snížit chudobu o 25 procent. Lepší je podle něj vytvořit podmínky pro vznik nových pracovních míst. Redukce relativní chudoby byla jednou z priorit strategie Evropa 2020, na ní se ale EU nedohodla ani na březnovém summitu. Ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel se osobně nedomnívá, jak řekl senátorům, že se plán "desetiletky" EU povede schválit na červnovém summitu.

Čeští středoškoláci excelovali na Přírodovědné olympiádě zemí Evropské unie (EUSO) ve švédském Göteborgu. Obhájili loňské vítězství ze španělské Murcie, a stali se tak po druhé za sebou absolutními vítězi, což se ještě nikomu nepodařilo. Uvedla to Jana Ševcová z Národního institutu dětí a mládeže ministerstva školství. Finále olympiády se proto bude příští rok konat v České republice. Zlatou medaili a absolutní vítězství získal tým studentů Lubomíra Grunda z Gymnázia v Zábřehu, Františka Petrouše z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích a Evy Vojáčkové z Městského víceletého gymnázia v Kloboukách u Brna. Letošního 8. ročníku EUSO se zúčastnilo 42 týmů z 21 zemí Evropské unie. V dosavadní historii soutěže je to rekordní počet.

Českým žadatelům o evropské dotace bylo od roku 2007 do přelomu letošního března a dubna proplaceno 116 miliard korun. Téměř osm miliard se na jejich účtech objevilo během března. Od začátku programového období 2007-2013 Češi podali 34.322 projektů v celkové výši 840 miliard Kč. Dotace zatím byla schválena 40 procentům projektů. Na dnešní konferenci v Ostravě to řekl náměstek ministra pro místní rozvoj Martin Plachý. Počet schválených projektů dosáhl k 6. dubnu téměř 14.000, jejich celková hodnota činí 330 miliard korun. Na celé programové období je pro Českou republiku vyčleněno 787,4 miliardy korun. Nejvíce evropských peněz bylo doposud schváleno v rámci Operačního programu Doprava, téměř 85 procent z vyčleněných 5,77 miliardy eur (zhruba 146 miliard Kč).

Evropští celníci v posledních dvou měsících loňského roku odhalili při společné operaci "Matthew II" miliony kusů nelegálních cigaret, tisíce litrů alkoholu, tuny padělků parfémů nebo přes 1500 kilogramů drog. Evropskou akci řídili celníci z Česka ve spolupráci s polskými kolegy a Evropskou komisí, informoval ČTK mluvčí generálního ředitelství cel Jiří Barták. Hodnota zajištěných věcí se podle něho pohybuje v řádech milionů eur.

Ve čtvrtek 15. dubna začnou v Praze Dny evropského filmu. Jejich 17. ročník bude od 23. do 29. dubna pokračovat v Brně. Ozvěny přehlídky se uskuteční v Boskovicích, Jablonci nad Nisou, Olomouci, Plzni, Uherském Hradišti a Veselí nad Moravou. Přehlídka toho nejlepšího ze současné evropské tvorby letos nabídne 38 filmů z osmadvaceti zemí. Zahajovacím snímkem bude komedie uznávaného současného německého tvůrce Fatiha Akina nazvaná Soul Kitchen, která je vyznáním režisérovy lásky multikulturnímu Hamburku. "Snímek, oceněný na loňském festivalu v Benátkách, doprovodí delegace německých hereček Anny Bederkeové a Dorky Gryllusové. Pražskou část Dnů evropského filmu zakončí ve čtvrtek 22. dubna opět v kině Světozor v české premiéře distribuční společnosti Aerofilms černá komedie Bezva chlap o sympatickém kriminálníkovi od známého norského režiséra Hanse Pettera Molanda, uvedená na Berlinale v hlavní soutěži.

Asi tři čtvrtě miliardy korun dostane do roku 2013 české zdravotnictví z evropských fondů na celoživotní vzdělávání lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotnických pracovníků. Uvedla to ministryně Dana Jurásková. Peníze podle ní stačí pro 39.000 zdravotníků. Dostanou je ti, kteří se školí, i akreditovaná zařízení, která jim školení poskytnou. Z těchto peněz budou hrazeny certifikované kurzy, v nichž získávají lékařští i nelékařští pracovníci takzvanou jinou odbornou způsobilost, dále školení takzvaných kodérů pro vykazování lékařských výkonů zdravotním pojišťovnám, projekty na další vzdělávání zubních lékařů a sester a také semináře a konference. Projekt startuje 1. května a potrvá do 30. dubna 2013.