Související články

Pokud by se Evropská unie shodla na úpravě lisabonské smlouvy a znamenalo by to přenesení pravomocí na evropskou úroveň, pak by Češi o těchto změnách pravděpodobně rozhodovali v referendu. Novinářům to řekl český premiér Petr Nečas. O případných úpravách "Lisabonu", který reformoval unii a její vnitřní mechanismus, bude jednat začínající summit EU v Bruselu. Přenosem pravomocí by podle premiéra bylo dočasné odebrání hlasovacích práv členským zemím, které nebudou plnit rozpočtová pravidla. Právě to je částí návrhů, které chtějí prozatím jen v eurozóně prosadit dva klíčoví členové unie: Německo s Francií.

Česká republika je zastáncem dalšího rozšiřování Evropské unie. Podporuje také výstavbu plynovodu Nabucco. V Bruselu to po setkání s eurokomisařem pro rozšíření Štefanem Fülem řekl český premiér Petr Nečas. Plynovod o délce 3300 kilometrů by měl spojit ložiska zemního plynu kolem Kaspického moře s centrální distribuční stanicí v Rakousku.

Česká republika patří podle studie Evropské unie spolu s Estonskem, Litvou a Švédskem k zemím, kde jsou děti nejvíce ohroženy rizikovým obsahem internetu. Asi dvě třetiny z nich se již setkaly na internetu s pornografií, šikanou, zneužitím osobních dat nebo některými z dalších faktorů, které studie financovaná Evropskou komisí hodnotila jako rizikové. Nejméně ohroženy jsou naopak děti v Turecku, Portugalsku a Itálii. Výzkumu organizovaného sítí EU Kids Online a koordinovaného Londýnskou školou ekonomie a politických věd se během jara a léta letošního roku účastnilo 23.420 dětí ve věku 9-16 let z 23 zemí EU a Norska a Turecka.

V průměru se s jedním nebo více z online rizik setkalo 39 procent dotazovaných dětí. Nejčastějším potenciálním rizikem, s nímž se setkalo 29 procent dětí, byla internetová komunikace s lidmi, které nikdy předtím neviděly. Většině dětí však podle jejich slov taková internetová setkání nezpůsobila újmu. Naopak nejvíce se dětí dotýkala internetová šikana, se kterou se jich ale setkalo nejméně - přibližně pět procent.

Tuzemští zemědělci by opět mohli vyjít do ulic, pokud jim stát na dorovnání přímých plateb z Evropské unie v příštím roce nevyplatí alespoň tři miliardy korun. ČTK to řekl prezident Agrární komory (AK) Jan Veleba. V rozpočtu kapitoly zemědělství není na dorovnání přímých plateb zatím ani koruna. Podle smluv dojednaných před vstupem ČR do EU by stát farmářům v roce 2011 mohl vyplatit až 4,8 miliardy korun. Agrárníci pravděpodobně v průběhu listopadu uspořádají v pražské Lucerně celostátní shromáždění zemědělců. Farmáři dlouhodobě upozorňují na klesající rozsah českého zemědělství, zejména snižování živočišné výroby. Například stavy skotu a prasat za posledních dvacet let klesly o 60 procent.

Prezident Václav Klaus přijme na Pražském hradě předsedu vlády Petra Nečase. Mezi témata diskuse obou politiků bude patřit jak sto dní vládnutí středopravé koaliční vlády, tak i blížící se Evropská rada 28. a 29. října, na kterou se Nečas chystá. Právě na tomto setkání by měly být prezentovány pracovní návrhy expertní skupiny ministrů financí zemí EU na podobu sankcí za porušení rozpočtových pravidel eurozóny. Praha také odmítá návrhy například na to, aby Brusel v budoucnu určoval členským státům podobu jejich rozpočtu.

Nečas ve středu zdůraznil, že s vládní sestavou ODS, TOP 09 a VV, která začala fungovat před sto dny, je schopen prosadit připravované klíčové reformy. Novinářům řekl, že kabinet prošel zatěžkávacím obdobím, když musel učinit nepopulární opatření. Práci prý vládě neulehčilo ani období před komunálními volbami, ve kterých jsou koaliční strany soupeři.

Česká a Slovenská republika by mohly vytvořit společné pracovní skupiny, které by sloužily k předávání zkušeností mezi oběma státy v různých oblastech. To je jeden z výsledků pondělní pracovní návštěvy slovenské premiéry Ivety Radičové v Praze. S předsedy obou komor parlamentu i s premiérem Petrem Nečasem jednala také o fungování Evropské unie.

Ekonomická obnova zemí střední a východní Evropy, včetně České republiky, bude po krizi rychlejší než v západoevropských zemích. Na přednášce společnosti Prague Twenty to uvedl prezident Václav Klaus. Podmínkou rychlejšího ekonomického zotavení je podle něj racionální a rychlé vyřešení problémů veřejných financí, tedy vysokých rozpočtových schodků. Problémem řady středoevropských zemí je podle prezidenta mimo jiné to, že po přechodu z komunismu převzala evropský sociální model. Tento model byl podle Klause ve středoevropských zemích zaveden částečně proto, že jej lidé chtěli, a částečně kvůli členství v Evropské unii. "Tento model není přitom přátelský k ekonomickému růstu. Je více statický než dynamický a více se orientuje na stabilitu," uvedl prezident. Krize byla podle Klause do střední a východní Evropy importována, ale zároveň ukázala v plné síle strukturální problémy ekonomik. Její dopad byl na jednotlivé státy regionu rozdílný. Podle Klause to záviselo kromě dalších faktorů na velikost země a velikosti jejího vnitřního trhu. "Pro větší zemi je jednodušší odvrátit krizi, než pro typickou malou ekonomiku závislou na exportu," uvedl.

Euro podle prezidenta odeznívající hospodářskou krizi přežije. "Ale jeho dlouhodobá krize bude pokračovat a budeme za tento experiment platit velkou cenu," uvedl. Existence jednotné evropské měny je navíc podle Klause důvodem, proč je v Evropě slabý ekonomický růst. Klaus se rovněž vyslovil pro zrušení Mezinárodního měnového fondu. "Zvyšování jeho role, která je výsledkem krize, je špatná cesta. MMF je zodpovědný za zaváděná opatření, za která ale neponese zodpovědnost," uvedl.

Se členstvím Česka v EU je podle zářijového průzkumu STEM spokojena jen těsná většina občanů - 52 procent. Tento podíl patří v posledních pěti letech k nejmenším. Zhruba stejný podíl lidí nyní také unii důvěřuje. Naopak Evropskému parlamentu (EP) důvěřuje menšina Čechů - jen něco přes dvě pětiny, zjistil průzkum, jehož výsledky má ČTK k dispozici. STEM upozorňuje, že většina z Čechů, kteří jsou se členstvím země v EU spokojeni, vyjadřuje uspokojení opatrně - "spíše" spokojeno je 41 procent a "určitě" spokojeno 11 procent lidí. Spokojenost výrazně klesla od loňského ledna. Česko se tehdy na půl roku ujalo předsednictví unie a se členstvím bylo spokojeno 66 procent lidí. To bylo nejvíc za posledních pět let.

Plzeň jako kandidát na Evropské hlavní město kultury pro rok 2015 předložila zajímavý projekt s evropským kontextem, se silným politickým závazkem a jasným rozpočtem. To byly důvody, proč se mezinárodní komise rozhodla doporučit za kulturní metropoli Evropy právě západočeské město a dát mu přednost před Ostravou. Projekt Ostravy byl ovšem také velmi kvalitní, komise město povzbudila, aby se ho snažilo realizovat bez ohledu na výsledek soutěže. Píše se to v hodnotící zprávě komise, kterou v pátek zveřejnilo na webu ministerstvo kultury (MK). "Komise vyhodnotila oba projekty jako zajímavé, poznamenávajíc, že města zvolila velmi rozdílný přístup," stojí ve zprávě. Za rozhodující kritéria považovala porota uskutečnitelnost projektů v reálném časovém horizontu a přínos projektu pro Evropu. To právě znevýhodnilo Ostravu, která prý zvolila příliš ambiciózní program urbanistické přeměny průmyslové infrastruktury v kulturní prostory. U Plzně porota ocenila evropské vazby a kontakty, realistický rozpočet a profesionální personální složení týmu. Za pozitivní prvek komise považovala rovněž silný politický závazek, který prý vycítila od politiků bez ohledu na stranickou příslušnost.

Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky doporučila ministrům, aby se na svém nejbližším zasedání, nejpozději však do konce října, věnovali otázce financování drogové problematiky. Podle rady je totiž toto financování v žalostném stavu. Rada se na tom usnesla v úterý, sdělil ČTK ředitel sekce protidrogové politiky Jindřich Vobořil. Podle něj je v Česku nastaven zastaralý systém financování a v porovnání s dalšími zeměmi Evropské unie jde o dlouhodobě podfinancovaný stav. Už po zářijovém schválení návrhu státního rozpočtu pro příští rok Vobořil upozornil na to, že dlouhodobé škrty v rozpočtu na drogovou problematiku povedou nutně k zavírání služeb, ať už jde o léčebná zařízení či preventivní a léčebné programy. Jen za resort zdravotnictví, školství a z úřadu vlády má jít podle návrhu v příštím roce na dotační protidrogové programy asi o 15 milionů korun méně než letos. Vobořil v srpnu ČTK řekl, že na boj proti drogám chybí v ČR nejméně 50 až 70 milionů korun.

Třetina českých dětí od dvou do šesti let věku má více zkažených zubů než je průměr Evropy. Přispívá k tomu nedostatek zubařů pečujících o malé děti, řekl novinářům prezident České stomatologické komory (ČSK) Pavel Chrz. Ze 6500 zubařů se na děti zaměřuje jen 63. Většinu dětí ošetřují běžní zubaři. Mají s nimi více práce a také se obávají, že na péči budou tratit, a tak děti do péče brát nechtějí. Komora se to podle Chrze snaží změnit. Podporuje řadu preventivních programů a vyjednala se zdravotními pojišťovnami finanční zvýhodnění dětské péče.