Související články

Téměř polovina Čechů se domnívá, že Evropská unie má na jejich život příliš velký vliv. Méně vlivu by podle lidí měla mít také sněmovna a ministři, vyplývá z průzkumu agentury STEM. Naopak více by měly ovlivňovat životy obyvatel ČR odbory, konstatují závěry průzkumu. Poněkud více váhy by lidé přáli práci obecních a krajských zastupitelstev.

"Jedinou institucí, u které lze hovořit o názorovém obratu, je Evropská unie. V polovině devadesátých let byla vnímaná jako instituce, jež má na život v naší zemi jen slabý vliv. Tato představa o EU se poměrně rychle proměňovala v přesvědčení, že jde o instituci, která ovlivňuje život u nás víc, než je potřebné. V posledních pěti letech názor, že nepřiměřenost pozice Evropské unie spočívá v jejím příliš velkém vlivu, již zcela jednoznačně převládá," vysvětlují autoři průzkumu.

Česká republika velmi pravděpodobně vyčerpá všechny evropské dotace, které měla přidělené pro léta 2004 až 2006. O část peněz však přijde Praha, celkem o 5,1 milionu eur (asi 142 milionů korun), jež měly směřovat na projekty na podporu zaměstnanosti a lidských zdrojů. Podle ministra pro místní rozvoj Petra Gandaloviče již není možné tyto peníze zachránit.

Česko dosud patřilo v čerpání evropských peněz k nejhorším. Hůře z nových členských zemí EU se podle statistik Evropské komise zatím dařilo pouze Kypru, nepatrně lépe Polsku, Maďarsku a Slovensku. Situace se však v posledních měsících zlepšila. Získávání evropských dotací v Česku komplikuje z velké části přebujelá byrokracie. ČR za ní několikrát čelila i kritice od Evropské komise. České úřady totiž při rozhodování o dotacích často požadují mnohem více podrobností, než po nich chce Brusel.

V případě Prahy Gandalovič nevidí chybu jen v místním magistrátu. Podle něj je neúspěšnost Prahy z velké části paradoxně dána její velkou vyspělostí a bohatstvím, kterým vysoko převyšuje zbylé regiony v ČR. Částka 5,1 milionu eur, o kterou ČR přijde, je původně určena na nezaměstnanost, přestože Praha má jednu nejnižších nezaměstnaností v celé Evropské unii. Potenciální zájemce o evropské peníze navíc mohla odradit vysoká spoluúčast na projektech.

Už delší dobu se mluví o tom, že mezi policisty z elitních útvarů vypukla doslova válka. Ve hře jsou kompetence útvarů v jednotlivých kauzách, ale i prestiž. Zuří pak konkurenční boj. Situace se prý ještě vyhrotila v posledních týdnech kvůli rozhodnutí zrušit finanční policii a začlenit ji do konkurenčního útvaru pro odhalování korupce. O existenci finanční policie se ostatně vedou spory i mezi politiky a odborníky.

Česku se s největší pravděpodobností podaří využít všech peněz vyčleněných z Evropských fondů na roky 2004 až 2006. Na konferenci Bariéry čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU to v úterý řekl ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič. Mechanismus získávání peněz je ale podle ministra příliš složitý a pro období 2007 až 2013 je třeba administrativu zjednodušit. Zpracování některých žádostí by se podle něj mohlo zkrátit z několika měsíců na několik týdnů. K 1. listopadu vyčerpala ČR ze strukturálních fondů EU 11,7 miliardy korun z celkových 44,9 miliardy, které má k dispozici na období 2004 - 2006. Tyto prostředky musí utratit do konce roku 2008. V letech 2007 - 2013 bude moci získat až 750 miliard korun, tedy zhruba 100 miliard korun ročně.

Předsedové parlamentů zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, v pondělí v Košicích vyzvali Evropskou komisi, aby zajistila rozšíření schengenského prostoru volného cestování bez hraničních kontrol podle původního plánu na podzim příštího roku. Evropská komise vysvětluje asi roční až dvouletý odklad technickými potížemi i nepřipraveností většiny nováčků s výjimkou Slovinska. "Jsme přesvědčeni, že pro občany našich zemí je dodržení termínu (pro rozšíření Schengenu) říjen 2007 absolutní prioritou," řekl po schůzce s protějšky předseda Národní rady SR Pavol Paška. Podle předsedy českého Senátu Přemysla Sobotky se za údajnými technickými potížemi se spuštěním nové databáze skrývají hlavně politické důvody. Zdůraznil však, že schengenské principy by neměly zůstat vyhrazené jen starým členským zemím EU.

Evropská komise ve čtvrtek opět varovala členské státy, že odmítne jejich návrhy na objem emisních povolenek kysličníku uhličitého pro léta 2008 až 2012, pokud nebudou dostatečně přísné a nebudou snižovat emise tohoto plynu přispívajícího ke globálnímu oteplování. Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas také oznámil, že s hodnocením některých národních alokačních plánů (NAP) přijde 29. listopadu.

ČR zatím svůj NAP do Bruselu neposlala, ale ministerstvo životního prostředí již navrhlo podstatně vyšší kvótu než činí nynější emise.

Trh s povolenkami je hlavním nástrojem, jímž chce EU splnit požadavky Kjótského protokolu, tedy snížit produkci skleníkových plynů do roku 2012 ve srovnání s rokem 1990 o osm procent. Komise nyní připravuje plán pro léta 2008 až 2012, který vychází z jednotlivých NAP.

České podniky mají v pro léta 2005 až 2007 k dispozici povolenky na 97,6 milionu tun CO2 ročně. Loni vypustily jen 82 milionů tun emisí a na prodeji povolenek vydělaly. Například elektrárenská společnost ČEZ vydělala na povolenkách miliardu korun. Čeští ekologové tento návrh kritizovali a podle šéfa Strany zelených Martina Bursíka tento "návrh vyráží dech". Česká vláda by měla NAP schválit po měsíční diskusi zainteresovaných stran začátkem prosince.

Česku hrozí, že přijde o velké peníze. Do konce prosince je totiž nutné vyčerpat asi 11 miliard korun, které unie přidělila Česku na rok 2004 jako dotaci z evropských fondů. Nyní se tedy ´šturmuje´, aby se alespoň něco podařilo ještě zachránit. Muselo k tomu dojít? To zjišťoval Zdeněk Vališ.

Podle Hospodářských novin Paroubek ví, že Klaus zahnal ODS do "hodně úzké uličky". Paroubek není připraven ustoupit. Minimem možného je pro něj velká koalice - otevřená či skrytá - a volby nejdřív za dva roky. Nikdo neví, zda má skutečně v pravo-zelené stovce své lidi. Tou hrozbou ale tlačí ODS: vládnout budu, ať s vámi, nebo bez vás, píše deník.

Česká republika by měla vstoupit do Evropské jižní observatoře (ESO) 1. ledna 2007, vyplývá ze zprávy, kterou ve středu předloží vládě ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová. Na schůzi kabinetu bude informovat ministry o podmínkách vstupu Česka do ESO a o návrhu dohody. Česká republika schválila záměr vstoupit do ESO letos 26. dubna. Zahájení vstupních rozhovorů se z důvodů příprav a organizace srpnového Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze opozdilo, jednání o podmínkách začalo v září. ESO stanovila výši vstupního poplatku Česka na 7,8 milionu eur (asi 218 milionů korun), z toho Česká republika už šest milionů eur (asi 168 milionů korun) zaplatila na konci roku 2005. Výše vstupních poplatků pro nové členy představuje jejich podíl na zařízeních vybudovaných v minulosti, a proto každoročně vzrůstá.

ESO vznikla v roce 1962 jako vládní organizace Belgie, Francie, Německa a Nizozemska. Později byla rozšířena o další státy. Je umístěna v peruánských Andách ve výšce kolem 2500 metrů nad mořem, kde je téměř po celý rok průzračné ovzduší. ESO pozvedla evropskou astrofyziku do čela světového vývoje a rozšířila spolupráci s evropským průmyslem při vývoji a výrobě nových přístrojů. V souvislosti se vstupem Česka do ESO navštívila delegace Akademie věd v čele s jejím předsedou Václavem Pačesem v minulých dnech observatoř Cerro Paranal v chilských Andách, kde jsou v provozu čtyři osmimetrové dalekohledy Evropské jižní observatoře.

Minimální spotřební daň na pivo, o jejíž nárůst usilovala Evropská komise, se zatím nezvýší. Na úterním jednání se na jejím zvýšení nedohodli ministři financí Evropské unie. Sdělil to náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Celým problémem se ministři financí budou zabývat ještě 28. listopadu. Finské předsednictví sice ustoupilo tlaku Česka a Německa a pivo z návrhu na zvýšení minimální spotřební daně vyjmulo. Takový ústupek se ale nelíbil skandinávským zemím, především Švédům, které podpořili ještě Estonci, a obě země se postavily proti. Tvrdí, že bojují proti nadměrné spotřebě alkoholu a s vyjmutím piva se nedokáží smířit. "Už to vypadalo, že se dohodneme," uvedl Zídek.

Komise navrhla zvýšit minimální spotřební daně na alkohol, tedy pivo, lihoviny a silná vína, o 31 procent. Dopady by se měly pohybovat od jednoho eurocentu (30 haléřů) na pivo například v Česku a ve Španělsku, po 31 centů (asi 10 Kč) na láhev lihoviny třeba na Kypru. O úpravu sazeb komisi požádali ministři financí EU, protože sazby byly stanoveny naposled před 14 lety a od té doby inflace jejich reálnou hodnotu snížila. Česko patřilo k největším odpůrcům návrhu od začátku září, kdy svůj plán na vyšší zdanění alkoholu zveřejnila Evropská komise. Jeho stanovisko podporovali i Němci.