Související články

Evropská komise (EK) má zásadní připomínky k operačnímu programu Technická pomoc a Operačnímu programu Praha - pól růstu ČR. Ostatní operační programy (OP) lze poslat ke schválení, řekla novinářům ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Schváleny by podle ní mohly být během několika měsíců, první výzvy k předkládaní projektů by měly být vyhlášeny na konci března či během dubna letošního roku.Vůbec nejhůře připravený je právě pražský operační program, jehož novou aktuální podobu navíc Česko zástupcům Evropské komise předložilo až na poslední chvíli, večer před jednáním, které se uskutečnilo minulý týden v Praze.

Vláda schválila analýzu čerpání peněz z evropských fondů v letech 2007 až 2013. Z analýzy vyplývá, že Česko by letos nemuselo vyčerpat až 85 miliard korun. To je ovšem podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové krizová varianta, průměrné odhady se pohybují kolem 23 miliard korun. Šlechtová to uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády. Česko má s čerpáním peněz z evropských fondů problémy dlouhodobě. V roce 2013 nedočerpalo 12 miliard korun a loni dalších devět miliard.

Vláda schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takzvanou finanční ústavu. ČTK to řekl mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Zákon například počítá se zřízením národní rozpočtové rady a s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Finanční ústava má zavést hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje i EU. Zákon ovšem omezuje i výši zadlužení obcí a krajů. Opoziční TOP 09 trvá v souvislosti s finanční ústavou na tom, aby se vláda zavázala ke snižování strukturálního schodku. KSČM vadí, že s parlamentní opozicí o předloze nikdo nediskutoval. Občanští demokraté označili předlohu za značně oslabenou proti původnímu šest let starému záměru. Protože jde o návrh ústavního zákona, vláda bude v Parlamentu potřebovat k jeho schválení i hlasy opozice.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon. K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelních pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje. Návrh počítá u tohoto pravidla s poklesem ekonomiky o tři procenta.

Počet vydaných platebních karet v Česku na konci roku 2014 vzrostl meziročně o téměř osm procent na 11,028 milionu. Vyplývá to ze statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK). Klienti bank vlastnili ke konci prosince 8,73 milionu debetních karet, přes dva miliony kreditních karet a 277.000 takzvaných charge karet. Na domácím trhu je 110.306 platebních terminálů, které akceptují platební karty, z toho 72.132 terminálů pro příjem bezkontaktních karet a NFC," uvedlo sdružení. Během roku 2014 byla uskutečněna téměř každá druhá transakce bezkontaktní platební kartou či nosičem s využitím NFC technologie. Česko se řadí v tomto ohledu k nejvyspělejším evropským zemím.

Velkolepé oslavy 70. výročí osvobození města americkou armádou chytá na letošní první květnové dny Plzeň. Slavnosti svobody, jedna z největších oslav konce druhé světové války v Česku, se letos uskuteční od 30. dubna do 6. května. Plzeň byla jedním z posledním míst, které v Evropě osvobodily americké jednotky. Městskými slavnostmi také symbolicky vyvrcholí rok evropských oslav osvobození, který začal loni 6. června v Normandii při oslavách vylodění spojenců. Na Slavnosti svobody se chystá i množství příznivců vojenské historie z celé Evropy, řekla ČTK Jana Komišová, která se na magistrátu na podílí na přípravě oslav.

Členství v Evropské unii považuje v současnosti za prospěšné 51 procent Čechů. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Ipsos pro úřad vlády, jehož výsledky představil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Při posledním podobném průzkumu pro vládu v roce 2012 členství v EU podle něj pozitivně hodnotilo jen 30 procent Čechů. Podle nynějšího průzkumu je více než třetina Čechů pro federalizaci EU, podobné množství by si jich naopak přálo rozpad unie.

Z průzkumu, do kterého se v lednu zapojilo 1005 lidí ve věku 15 až 65 let, se Češi nejvíce bojí terorismu (32 procent) a přistěhovalectví (17 procent). Téměř 80 procent by jich uvítalo, kdyby se Česko více podílelo na ochraně evropských hranic. Nadpoloviční většina respondentů podporuje vznik společné evropské armády.

Vláda schválila novelou zákona o spotřebních daních, která umožňuje pokračování daňového zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv. Cílem programu je postupně snížit emise z pohonných hmot a zajistit podíl energie v dopravě z obnovitelných zdrojů. V současné době jsou daňová zvýhodnění poskytována na základě programu, jehož účinnost končí letos 30. června. Obecně by podle ministerstva neměl být předložený návrh zákona schválen dříve, než bude zřejmé, že Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě byl úspěšně notifikován EU, tedy než budou jasné konečné parametry daňového zvýhodnění biopaliv.

Nejpalčivějším osobním problémem jsou pro Čechy rostoucí ceny a inflace. Jako jeden ze dvou hlavních problémů je uvedlo 42 procent Čechů, plyne z průzkumu Eurobarometru z konce minulého roku. Na druhém místě průzkumu, který zadává Evropská komise, byla finanční situace domácností, jako problematickou ji uvedla pětina české veřejnosti. Uvedlo to české zastoupení Evropské komise. Jako velmi závažný vnímají Češi i problém přistěhovalectví. K imigraci mají Češi velmi negativní postoj, ať jde o imigraci z členských států EU nebo ze států mimo EU.

Hlavním problémem České republiky byla podle respondentů nicméně nezaměstnanost. Jako jeden ze dvou hlavních problémů ji jmenovalo 40 procent dotazovaných. Následují státní dluh s 27 procenty, rostoucí ceny s 24 procenty a kriminalita s 20 procenty. Hlavním problémem Evropské unie jsou podle Čechů ekonomická situace, přistěhovalectví a terorismus.

Prodej elektromobilů a hybridních vozů v Evropě loni stoupl o polovinu na 97.791 aut. Česko zaznamenalo růst o 23 procent na 588 prodaných vozidel. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu na základě údajů evropského sdružení výrobců ACEA. Podíl elektromobilů na celkových prodejích má nejvyšší Norsko s 13,7 procenta. Česko je s 0,3 procenta pod průměrem EU, který je 0,76 procenta. Nejvyšší počet zaregistrovaných elektromobilů na milion obyvatel je v Norsku, následují Nizozemsko, Švédsko, Rakousko a Švýcarsko. V ČR bylo zaregistrováno 55 elektromobilů na milion obyvatel, průměr za země EU a EFTA je 194 aut.

Prezident Miloš Zeman hodnotí pozitivně čtvrteční dohodu z Minsku o východní Ukrajině. Připomněl ale, že předchozí dohoda byla podobná a nebyla dodržena. Zeman zopakoval, že zrušení nebo zmírnění protiruských sankcí by pomohlo Evropské unii i Rusku. Prezident to řekl novinářům v Abú Zabí, hlavním městě Spojených arabských emirátů.