Související články

Češi patří v Evropě mezi nejčistotnější národy. Tvrdí to alespoň nedávný průzkum zjišťující hygienické návyky v několika evropských státech. Osobní hygienu, tedy mytí těla a vlasů, čištění zubů nebo holení, považuje za velmi důležitou 76 procent Čechů. Téměř tři pětiny Čechů (58 procent) se této činnosti věnuje více než půl hodiny denně, třetina dotázaných dokonce více než 50 minut denně. Průzkum provedla společnost GfK pro společnost Geberit, která se zabývá výrobou sanitární techniky.

V minulých letech se podobné průzkumy uskutečnily i ve Švýcarsku, Německu, Itálii, Španělsku, Nizozemsku, Francii, Británii, Belgii, Dánsku, Norsku, Polsku a Slovensku. Z průzkumu vyšli jako nejčistotnější národy Poláci a Italové, za méně podstatnou považují osobní hygienu Norové, Nizozemci a Belgičané.

Zavedení kontrolních hlášení u daně z přidané hodnoty (DPH) bude z hlediska očekávání výběrů daní podstatně důležitější než připravovaná elektronická evidence tržeb. Na konferenci Aktuální problémy fiskální politiky to řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Hlášení by mělo umožnit rychlejší přísun informací Finanční správě, a tím i včasný zásah proti možným daňovým únikům. "Kontrolní hlášení míří na stranu příjmů a evidence tržeb na stranu nákladů. Efektivita obou nástrojů se nesčítá, ale násobí," uvedl ministr. Přesné odhady lepšího výběru v případě Česka neuvedl, Slováci podle něj po zavedení kontrolních hlášení vybrali za rok a půl o 800 milionů eur více (21,6 miliardy korun). V případě evidence tržeb MF očekává zvýšení daňových příjmů o zhruba 12 miliard korun.

Díky kontrolnímu hlášení mohou finanční úřady například porovnávat trendy, srovnávat data a nalézat odchylky ve výkazech daného plátce proti obdobným společnostem, a tím lépe zacílit daňové kontroly. Podnikatelé povinnost kritizují kvůli nárůstu administrativy. Babiš upozornil, že rozdíl mezi reálně vybranou DPH a možným výběrem je v Česku 22 procent, tedy zhruba 86 miliard korun (3,2 miliardy eur). Průměr EU přitom podle ministra činí 15 procent a u vyspělých zemí kolem deseti procent. Rumunsko na druhou stranu má podíl na 41 procentech.

Bývalý prezident Václav Klaus bude usilovat o to, aby vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) "zlegalizovala" svůj postoj k rozhodnutí Evropské unie o kvótách na přerozdělování uprchlíků v mimořádných parlamentních volbách nebo referendu. Řekl to v Událostech, komentářích na České televizi. Koaliční kabinet ve středu oznámil, že se kvótám, s nimiž nesouhlasí, nebude bránit soudní cestou. Klaus je přesvědčen o tom, že vládě nikdo nedal mandát k tomu, aby přijala opatření, které podle něj může zcela změnit bezpečnost i charakter naší země.

Peníze určené na řešení migrační krize by Evropská unie měla posílat do států mimo Evropu, řekl na tiskové konferenci po návštěvě Moravskoslezského prezident Miloš Zeman. Reagoval tak na výsledky středečního mimořádného summitu EU k migraci. Zeman prohlásil, že peníze poslané do Evropy jsou vyhozené. Evropská unie by podle něj měla směřovat finanční pomoc do zemí, odkud uprchlíci odcházejí nebo do těch, které s nimi sousedí.Takovými zeměmi jsou podle něj Jordánsko nebo Turecko.

Do sociálního začleňování v Česku by v příštích letech mohlo plynout kolem deseti miliard korun z EU. Mohlo by si je rozdělit sedm desítek měst a obcí. Projekty má koordinovat vládní agentura pro sociální začleňování. Novinářům to řekl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Podle něj se situace v agentuře po jarních protestech a odchodu dvou pětin pracovníků stabilizuje. Takzvaných vyloučených lokalit v Česku přibývá. Za posledních devět let se počet těchto chudinských míst podle analýzy zdvojnásobil ze 300 na 600. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115.000 lidí. Nyní agentura spolupracuje s 36 místy.

Česká republika je podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) připravena podílet se na vytvoření případné společné evropské pohraniční stráže, která by chránila vnější schengenskou hranici. Sobotka to řekl novinářům při návštěvě hradecké univerzity. O společné pohraniční stráži se podle premiéra jednalo na středečním summitu lídrů EU v Bruselu. Česká republika by podle něj byla schopná vyslat do společné stráže vojáky či policisty.

Česká republika by podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) měla sama aktivně začít s uprchlíky pracovat. Do nově vzniklých středisek v hraničních státech, kde by běženci o azyl v EU žádali, by měla poslat své úředníky. Ti by s oprávněnými žadateli už na místě pracovali a nabídli jim v Česku ochranu. Dienstbier to řekl v rozhovoru s ČTK. "Nemělo by být naší ambicí zacházet s cizinci tak, aby si mezi sebou sdělili, že se mají zdaleka vyhnout ČR, ale spíš se aktivně snažit jim nabídnout - určitému počtu, který je pro nás dobře zvladatelný - možnost pobytu a užívání ochrany," uvedl ministr.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle opoziční ODS selhal, když se ani nepokusil na summitu EU otevřít otázku zavedení povinných kvót na přerozdělování uprchlíků. V souladu s mandátem od Sněmovny by vláda měla využít všech právních i politických prostředků, aby rozhodnutí ministrů vnitra o povinných kvótách bylo zrušeno. Novinářům to řekl místopředseda strany a europoslanec Jan Zahradil. Vláda by se podle něj měla připojit ke slovenskému návrhu napadnout povinné kvóty u soudu.

České republice hrozí, že nebude moci čerpat dotace 14 miliard Kč z evropských fondů na rozvoj vysokorychlostního internetu pro koncové uživatele, neboť neplní podmínky jejich čerpání. "Národní plán pro rozvoj sítí nevyhovuje evropským pravidlům," uvedli zástupci telekomunikačních firem (ICT) spolu s hospodářskou komorou. Česko již dříve definovalo záměr pokrýt do roku 2018 populaci internetovým připojením nejméně 30 Mbit/s. Podle členky představenstva hospodářské komory Hany Továrkové chybí některé náležitosti, které EU pro čerpání dotací vyžaduje, zejména analýza současného stavu internetového pokrytí. Firmy proto vyzvaly vládu, aby nezávislou analýzu nechala zpracovat. Jako zpracovatele navrhly Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) chce se zástupci trhu jednat.

Výsledek summitu Evropské komise k migraci považuje místopředseda vlády a šéf hnutí ANO Andrej Babiš za zklamání. Lídři podle něj přijali obecné formulace bez konkrétních závěrů, uvedl na dotaz ČTK. "Základní problém zastavení ilegálního přílivu uprchlíků nebyl vyřešen, ani boj proti pašerákům," uvedl Babiš. Jediným konkrétním výsledkem je příslib jedné miliardy eur pro světový potravinový program a pro vysokého komisaře OSN. Podle Babiše by takzvané hotspoty měly být zřízeny mimo Evropu například v Turecku, Libyi nebo Tunisu. "Ne v nejhůře hospodařících zemích EU Řecku a Itálii, které nezvládají ochranu Schengenu ani registraci uprchlíků," dodal šéf ANO. Podle dalších českých politiků jde o krok správným směrem, který ale přišel pozdě.

Humanitární organizace Člověk v tísni a filozof a sociální vědec Marek Hrubec dnes v Praze převezmou Cenu evropského občana. Evropský parlament takto letos za přispívání k evropské integraci a za podporu společných hodnot ocení celkem 47 občanů a organizací ze všech 28 členských států Evropské unie. Na říjen je v Bruselu pro oceněné připravena slavnostní ceremonie. "Letos porota především ocenila občany, kteří poskytují zdravotní služby a potraviny nejchudším, solidaritu, vzdělání a pomoc v boji proti radikalizaci ve společnosti a při ochraně práv osob," uvedla předsedkyně poroty a místopředsedkyně parlamentu Sylvie Guillaumeová.

Za nevládní neziskovou organizaci Člověk v tísni, která pomáhá lidem už více než dvě desetiletí, cenu převezme její ředitel Šimon Pánek. Filozof a sociální vědec Marek Hrubec bude oceněn za svou práci na severovýchodě Burundi, kde založil univerzitu. Cenu evropského občana (Civi Europaeo Praemium) uděluje Evropský parlament od roku 2008.