Související články

Rozloha lesů v ČR se neustále zvyšuje. Jejich plocha od roku 1966 vzrostla o 50.000 hektarů a loni pokrývaly již 2,645 milionu hektarů půdy. Jedním z důvodů je skutečnost, že hospodaření na zemědělské půdě se vzhledem k systému dotací mnohde nevyplácí a pro majitele půdy bývá výhodnější pozemek zalesnit. Píšou to úterní Lidové noviny. "Evropská unie podporuje mimozemědělské způsoby údržby krajiny. A les je k takovým účelům ideální," vysvětluje Hugo Roldán z ministerstva zemědělství.

Rozhodnutí o pořízení vlastního bytu či domku vzalo minulý měsíc do vlastních rukou rekordní množství lidí. V červnu si totiž lidé vzali nejvíce hypoték v historii. Většinu z nich bezesporu přivedly k rozhodnutí nízké úroky. Zároveň se také potvrzuje dlouhodobý trend, kdy lidé dávají přednost vlastnímu bydlení. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Komentáře středečního tisku hodnotí působení Jiřího Paroubka po 100 dnech ve funkci premiéra. Podle Lidových novin je Paroubkovou metodou zametání problémů pod koberec. Mladá fronta Dnes soudí, že teprve v souvislosti s policejním zásahem proti účastníkům CzechTeku se poprvé ukáže, jaký je vlastně Paroubek politik.

Kolem 200 podpisů proti vstupu Turecka do Evropské unie získali na Václavském náměstí aktivisté mezinárodní občanské iniciativy Hlas pro Evropu. V pátek odpoledne se zhruba stovka lidí, z nichž větší část tvořili organizátoři akce, vydala za doprovodu policie k sídlu vlády, kde předali otevřený dopis premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Kampaň přišli pod sochu svatého Václava podpořit také europoslanci Josef Zieleniec a Tomáš Zatloukal. Podle bývalého ministra zahraničí Zieleniece není v zájmu Evropské unie ani České republiky, aby Turecko do unie vstoupilo. "Znamenalo by to, že by EU ztratila základ, na němž stojí," uvedl. Dodal, že porušení územního vymezení Evropy by povzbudilo ke členství další země, například ze severní Afriky a střední Asie. Skupina mladých lidí z Česka, Maďarska, Rakouska a dalších zemí postavilo pod sochou svatého Václava stánek s informačními letáky a podpisovými archy a vedle něj rozvinulo transparenty s nápisy "Další turecká ghetta v evropských městech?", "Demokracií k islamizaci?" či "Demokracie nebo islamizace?". Modré a červené balonky byly zase popsány hesly "Turecko není Evropa". Kolemjdoucím, kteří se pod výzvu podepsali, vadí hlavně kulturní rozdíly. Podle iniciativy by přijetí Turecka do unie mělo pro Evropu mnohem nebezpečnější dopady než zklamání Ankary v případě jejího odmítnutí. Země na Bosporu se podle nich nepřibližuje standardům EU, ale míří opačným směrem. V zemi se pošlapávají lidská práva, ženy nemají rovnoprávné postavení s muži a pokračuje diskriminace menšin, upozorňuje kampaň. Ani jedna strana není podle aktivistů na případný vstup Ankary do EU připravena. Turecko by však mělo zůstat strategickým partnerem EU, tvrdí organizátoři akce. Iniciativa podle mluvčí Jany Kadeřábkové získala od jarního zahájení v různých evropských městech kolem 30.000 podpisů, v České republice se prý pod ni podepsalo více než 11.000 lidí. Pokračovat bude do září. Turecko by se podle expertů mohlo stát členem EU v nejlepším případě za deset až 15 let. Evropská komise koncem června rozhodla, že vyjednávání s Ankarou začne letos v říjnu.

Aktivisté občanské iniciativy Hlas pro Evropu sbírají na pražském Václavském náměstí podpisy proti vstupu Turecka do Evropské unie. Na mezinárodní akci, která se letos v Praze koná již poněkolikáté, mají vystoupit také poslanci Evropského parlamentu Josef Zieleniec a Tomáš Zatloukal (oba SNK). Odpoledne průvod zamíří k sídlu vlády, kde představitelé kampaně předají otevřený dopis premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Podle iniciativy jsou kulturní i ekonomické rozdíly mezi Tureckem a Evropou příliš velké a ani jedna strana není na případný vstup Ankary do EU připravena. Turecko by však mělo zůstat strategickým partnerem EU, píše se v dopise premiérovi.

Pro jednotný postup při řešení bezpečnostních otázek v širším evropském prostoru se na setkání vedoucích představitelů resortů vnitra šesti středoevropských zemí a Rumunska v rakouském Štýrském Hradci vyslovil český ministr vnitra František Bublan. "Považujeme za důležité i výhodné navazovat dobré styky se sousedy, aby zejména státy s vnější hranicí Evropské unie s nimi měly co nejlepší vztahy," řekl Bublan po podpisu o přidružení Rumunska a Bulharska k zemím takzvané salcburské skupiny, kterou tvoří vedle Česka také Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Podle českého ministra vnitra nebudou muset oba nováčci prozatím plnit řadu norem jako ostatní země Fóra Salcburk, neboť zatím nejsou členy Evropské unie. Jejich přítomnost na zasedáních sdružení je ale podle Bublana přínosem a shromážděné informace mohou posloužit celé EU k přijímání opatření či norem. "Stále se mluví o azylu, migraci a o kontrolách, ale my ten problém musíme řešit už tam, kde vznikl, odkud ti lidé přicházejí. U nás už mnohdy bývá pozdě," vyložil. V této souvislosti se na schůzce států salcburské skupiny hovořilo především o Ukrajině, Moldavsku a Bělorusku. V otázkách vnitřní bezpečnostní politiky se středoevropské země potýkají s obdobnými problémy a hodlají tudíž nadále prohlubovat koordinaci policejní spolupráce v boji proti organizovanému zločinu, terorismu a korupci. Cílem je umožnit efektivnější výměnu informací z databází, posílit kooperaci v oblasti přeshraničního pronásledování a nastavit podmínky ke společnému vstupu pětice zemí salcburské skupiny do schengenského prostoru v roce 2007. Tím dojde ke zrušení hraničních kontrol mezi starými a novými členy EU. Středoevropské země se chtějí společně zasadit rovněž o přijetí evropského azylového zákona. Podle rakouské ministryně vnitra Liese Prokopové, jejíž země bude v prvním pololetí příštího roku Evropské unii předsedat, je výhledovým horizontem rok 2010. Její slovenský kolega Vladimír Palko předložil návrh na vytvoření fondu EU, z něhož by státy poměrně k délce vnější hranice mohly čerpat finance k zajištění její ochrany. Jednání, která osobně podpořil také místopředseda Evropské komise Franco Frattini, provázela ve Štýrském Hradci rozsáhlá bezpečnostní opatření.

Vysoký český policejní důstojník odcestoval do Bagdádu, kde se podílí na misi Evropské unie, jejímž cílem je zajišťovat výcvik a školení iráckých policistů, soudců a úředníků. ČTK to potvrdil mluvčí českého zastoupení při EU Jan Vytopil. Cílem operace EujustLex je vytipovat v Iráku osoby, které pak absolvují stáže v členských zemích EU, aby byly připraveny na působení v podmínkách demokracie; do školení je zapojena i Česká republika. Český policista, jehož jméno nebylo z bezpečnostních důvodů sděleno, má v Iráku působit půl roku. Policejní specialisté z ČR se podílejí také na operacích EU v Makedonii a v Bosně a Hercegovině.

Filmový trh v Česku po několika letech zvyšování návštěvnosti a tržeb letos výrazně oslabil. Podle Hospodářských novin lidé přestávají chodit do kin. Jejich tržby v pololetí meziročně klesly o 24 procent. Podle ředitele společnosti Falcon Jiřího Bradáče za propadem stojí hlavně malý počet divácky atraktivních snímků. Zatímco letos podle něj z českých filmů u diváků výrazně zabodoval pouze Román pro ženy, loni v první půlce roku byly úspěšné filmy Kameňák 2 a poslední díl Básníků.

Dvanáctého května vtrhli kontroloři antimonopolního úřadu do kanceláří šéfů České spořitelny, Komerční banky a ČSOB. Důvodem bylo podezření, že tyto velké banky mezi sebou uzavřely kartelovou dohodu o bankovních poplatcích, na kterou doplácejí všichni jejich zákazníci. Bylo to v době, kdy si média a veřejnost už několik týdnů brala na paškál právě různé bankovní poplatky. Ať už šlo o načasovanou akci nebo ne, faktem je, že některé banky už na vnější tlak reagují vstřícně. Více už se dozvíte od Zdeňka Vališe.

Dva čeští vojáci pomohou chránit vzdušný prostor Pobaltí. Armáda by se chtěla příští rok podílet na ochraně vzdušného prostoru tří pobaltských republik. Estonsko, Lotyšsko a Litva nemají vlastní stíhačky a jejich území proto pomáhají chránit "staré" státy NATO. Pokud plán schválí vláda a Parlament, pošle Česká republika do Litvy na čtyři měsíce dva experty řízení letového provozu, řekl mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek. "Působili by na pozemním stanovišti v Litvě v mnohonárodním týmu," uvedl mluvčí. Jejich úkolem má být řízení letů stíhaček, kontrola letového provozu a navádění letounů na vzdušné cíle. Severoatlantická aliance se stará o obranu vzdušného prostoru pobaltských zemí od jejich loňského vstupu do NATO. Ve vedení mise NATINEADS se již vystřídalo například Nizozemsko, Belgie či Dánsko. Všechny tři státy vlastní moderní stíhačky typu F-16. Česká republika podle Čírtka s nasazením svých nových strojů Jas- 39 Gripen do mise zatím nepočítá.