Pro klienty českých bank se možná začíná blýskat na lepší časy

28-07-2005

Dvanáctého května vtrhli kontroloři antimonopolního úřadu do kanceláří šéfů České spořitelny, Komerční banky a ČSOB. Důvodem bylo podezření, že tyto velké banky mezi sebou uzavřely kartelovou dohodu o bankovních poplatcích, na kterou doplácejí všichni jejich zákazníci. Bylo to v době, kdy si média a veřejnost už několik týdnů brala na paškál právě různé bankovní poplatky. Ať už šlo o načasovanou akci nebo ne, faktem je, že některé banky už na vnější tlak reagují vstřícně. Více už se dozvíte od Zdeňka Vališe.

Rozruch kolem bankovních poplatků začal už v polovině března. Česká obchodní inspekce oznámila, že porovná výši a množství poplatků u nás a v Evropské unii a pohrozila kontrolou. Květnový vpád kontrolorů antimonopolního úřadu do tří velkých peněžních ústavů pak signalizoval možnost vzniku kartelové dohody mezi bankami o těchto poplatcích. V bankách je prý podezřele stejný vývoj cen a banky mají z poplatků daleko větší zisk než je obvyklé v západní Evropě. Výnos z poplatků přitom každoročně stoupá. Například u České spořitelny ten výnos za poslední tři roky vzrostl dokonce o dvě miliardy korun. Podle poslední studie World Retail Banking Report je ve výši bankovních poplatků v žebříčku 19 zemí za Českem už jen Polsko a Čína. Banky nařčení z kartelové dohody rozhořčeně odmítají. Pokud jde o výši poplatků říkají, že cenová politika je přece věcí trhu. Navíc porovnání s jinými zeměmi je poněkud zavádějící. Jak říká obchodní ředitel České spořitelny Jiří Škorvaga, jde o srovnání výše poplatků s průměrnou výší hrubého domácího produktu na hlavu.

"Máme nízké HDP na hlavu. Nejhůř vychází Čína právě proto, že je chudá. V momentě, kdy země se stává bohatší, posouvá se samozřejmě na tom žebříčku k lepším proporcím."

Banky také argumentují tím, že při srovnávání poplatků je nutné zohlednit rovněž úroky, které klient dostane. Ty jsou v Česku vyšší než v zahraničí. Není zde tedy srovnatelný jednotný základ. Ostatně rozložení poplatků v rámci Evropské unie je různé. Jsou banky, které jsou mnohem levnější než banky v České republice, na druhé straně jsou banky výrazně dražší. Náměstek ministra financí Tomáš Prouza vidí problém v něčem jiném.

"Každá banka má své drobné odchylky. Problém je podle mě někde jinde. Ceníky bank nejsou transparentní, klient není schopen si jednoduše srovnat jednotlivé nabídky a potom si neumí dobře vybrat."

Jinými slovy řečeno, snad v každé bance se stejná služba jmenuje jinak, takže šance většiny lidí se v tom vyznat jsou mizivé. Podobné je to i s různými takzvanými balíčky služeb. Mluvčí Československé obchodní banky Milan Tománek ale tvrdí, že mu to připomíná návrat ke státnímu poručníkování.

"Všechny produkty se mají jmenovat stejně? Proč se nejmenují všechny akční modely stejně?Proč nemáme na trhu jenom Škodu Octavii? A dále. V sazebníku se mají velmi přesně srovnávat jednotlivé produkty co do operací, konstrukce balíčku. A já říkám, že pokud by toto mělo platit, tak to samozřejmě nepovede ke zvýšení konkurence, ale k jejímu umrtvování, k unifikaci produktů."

Ministerstvo financí nicméně bez ohledu na výsledek šetření antimonopolního úřadu nebo České obchodní inspekce připravuje poměrně tvrdá opatření, která by měla zajistit větší ochranu majitelů účtů a také širší nabídku vzájemně si skutečně konkurujících bankovních domů. Jde prý zatím o nejrozsáhlejší pokus, jak řadu bankovních poplatků snížit nebo dokonce zrušit. A také, jak klientům bank umožnit snadnější přechod od jedné banky k druhé. Velmi snadné by mělo být pro klienta i porovnání, jak je ta která banka drahá. Zatím to prakticky nejde. Ministr financí Bohuslav Sobotka také slibuje přenositelnost čísel účtů.

"Zejména pro podnikatele to může znamenat snížení administrativy a transakčních nákladů."

Ministerstvo se opírá i o reakce veřejnosti na svůj návrh, které získalo v uplynulém měsíci. Z nich prý vyplývá, že klienti českých bank navrhovanou regulaci bankovního trhu podporují. A na co si lidé nejvíce stěžovali? To už je otázka pro mluvčího ministerstva Marka Zemana.

"Především na problémy spojené s přechodem z jedné banky do druhé. K tomu došlo nejvíce příspěvků. S největší kritikou se setkaly také výstupní poplatky při změně bankovního domu."

Mluvčí Československé obchodní banky Milan Tománek soudí, že pouhé dvě stovky komentářů, které získalo ministerstvo od lidí, nemají nějakou vypovídající hodnotu.

"Mrzí mě, že ze dvou stovek připomínek za situace, kdy v této zemi je nějakých osm nebo možná devět miliónů retailových bankovních účtů, dává ministerstvo těm dvěma stovkám hlasů váhu, která jim ani statisticky nepřísluší."

To ovšem nic nemění na faktu, že ministerstvo bude svůj návrh změn dál prosazovat. Momentálně, jak říká Marek Zeman, o nich jedná se zástupci klientů bank, poslanci i s Českou národní bankou.

"Výsledkem naší práce bude v polovině srpna přehled doporučených změn, kterými by měl bankovní sektor projít, včetně harmonogramu, ve kterém by se měly tyto změny uskutečnit. Tento náš materiál posléze v průběhu září projedná vláda a případně přijme i doporučení k legislativním změnám."

Změny zákonů ale možná nebudou ani nutné. Některé banky už totiž samy v uplynulých dnech ohlásily snížení nebo dokonce zrušení některých poplatků. Například Česká spořitelna podle své mluvčí Kláry Gajdůškové ruší k 1. srpnu devět poplatků.

"Jsou to vesměs poplatky administrativního charakteru. Je mezi nimi poplatek za zrušení účtu, poplatek za deaktivaci vkladní knížky, poplatek za deaktivaci účtu vedeného v rámci služby Service 24, poplatek za neoprávněnou reklamaci apod.."

Mluvčí Raiffeisen Bank Tomáš Kofroň ale zdůrazňuje, že úpravy poplatků ve prospěch klientů neprovádí banka pod tlakem ministerstva financí.

"Ceny v obchodní strategii připravujeme dlouhodobě, a to bez ohledu na současné nálady nebo přání ministerstva financí. Veškeré změny v ceníku jsou připravovány několik měsíců dopředu."

Případné nářky některých bank, že snížení či zrušení různých poplatků musí dotovat z jiných výnosů, považuje ministr financí Bohuslav Sobotka ze bezpředmětné.

"Banky jsou právnické osoby a i jim klesly v uplynulých letech daně. My jsme snížili sazbu daně z příjmu právnických osob o sedm procent, vztaženo k roku 2006. Nepochybně v důsledku snižování daní banky ušetřily poměrně značné finanční prostředky. Myslím tedy, že není na místě otázka, z čeho by opatření na zlepšení služeb klientům měly financovat."

28-07-2005