Související články

Občané Šluknovského výběžku a německého Sohlandu mají k sobě opět o něco blíž. Začátkem dubna byl mezi oběma městy otevřen hraniční přechod pro osobní vozidla s nepřetržitým provozem.

Čeští senátoři ze zahraničního výboru budou v úterý v Budapešti sbírat zkušenosti s přípravou na referendum o vstupu do EU. Maďaři budou o začlenění do unie rozhodovat už v sobotu. Podle průzkumů by měli vstup schválit podobně jako Slovinci před dvěma týdny. V Česku se má euroreferendum konat v červnu. "Pozvali nás na jednodenní návštěvu, abychom se seznámili s přípravami," řekl v pondělí ČTK k účelu cesty šéf lidoveckých senátorů Josef Kaňa.

Zřejmě jen jednotliví zástupci z Rakouska a Německa budou proti smlouvě o českém vstupu do Evropské unie, kterou budou ve středu schvalovat ve Štrasburku poslanci Evropského parlamentu vedle dohod o začlenění dalších devíti kandidátských zemí do společenství. Signalizuje to v pondělí rakouská agentura APA i prohlášení některých politiků z vysídleneckých kruhů. Vzhledem k tomu, že procedury předepisují souhlas EP s každým návrhem na vstup jednotlivě, může parlament teoreticky hlasovat proti přijetí ČR kvůli sporu o takzvané Benešovy dekrety, připomíná APA. Většina poslanců ale takový postup odmítá a čeká se spolehlivá většina i pro českou smlouvu.

Čeští včelaři nepožadují před vstupem Česka do Evropské unie žádná přechodná období. Tuzemské právní předpisy a výsledky včelařské praxe harmonizují s normami EU. Na nedělní mezinárodní konferenci ve Fryštáku to řekl tajemník Českého svazu včelařů Miroslav Peroutka. "Naše hygiena je vysoká, včelstva máme zdravá i bez používání chemických přípravků," podtrhl. V České republice podle něj přibývá včelařů, kteří odvádějí profesionální práci. Již asi 60 včelařů má po 150 včelstvech, což je podle unie optimální pro profesionalizaci práce. Jedno včelstvo tvoří královna-matka a několik tisíc včel. Při výnosech kolem 15 kilogramů medu ze včelstva ročně není včelaření ekonomicky lukrativní, pro menší včelaře je finančně nezajímavé. V regionech s vysokou nezaměstnaností by přitom podle Peroutky mohlo pomoci doplnit příjmy občanů.

EU přispívá na rozvoj technologií včelaření, tlumení varoázy a dalších nemocí včel, přemisťování včelstev, rozbory medu a výzkum i vzdělávání. "Podpora se týká hlavně větších chovatelů a spolků," uvedl Peroutka. Český svaz včelařů vypracoval program po vstupu ČR do EU, chystá též konzultace o prioritách s českým ministerstvem zemědělství a Bruselem, sdělil tajemník. Česko by podle něj potřebovalo asi 700.000 včelstev. "Na podzim jsme jich zazimovali přes 500.000, vinou nepříznivé zimy odhadujeme, že o 100.000 včelstev přijdeme," spočítal Peroutka.

Vývoz českého zboží na trhy Evropské unie, na kterou připadá zhruba 70 procent veškerého exportu země, v posledních měsících opět nastartoval růst. Zvyšovat se však nedaří vývoz do každé členské země unie. Například do Nizozemska či Británie, jež dříve táhla export do EU, vyváží Česko méně. "Růst vývozů do zemí EU je tak tažen zeměmi, jako jsou Rakousko či Itálie," řekl ČTK ekonom Volksbank CZ Vladimír Pikora. Český vývoz do EU podle celních statistik v lednu a únoru meziročně stoupl asi o 4,5 procenta a dosáhl téměř 149 miliard korun. Dovoz přitom stagnoval na 127 miliardách, z čehož Česko vytěžilo obchodní přebytek přibližně 22 miliard korun proti necelým 16 miliardám v lednu a únoru 2002. "Ukázalo se správné nebýt přehnaně optimistickým po lednovém meziročním zvýšení českého vývozu do EU," uvedl hlavní ekonom Patria Online David Marek. V únoru se vývoz podle něj vrátil spíše ke stagnaci a osmiprocentní lednové zvýšení bylo patrně pouze výjimkou v jinak negativním trendu. "Export byl v únoru poměrně slabý a nedal žádný signál, že by se zahraniční poptávka měla zlepšovat," domnívá se i Pavel Sobíšek z HVB Bank.

Sobotní koncert Orchestru mládeže Evropské unie v pražském Obecním domě byl pro českého premiéra Vladimíra Špidlu hlubokým hudebním zážitkem. Zároveň v něm podle jeho slov vyvolal předsevzetí ještě víc "zabrat", aby výsledek červnového referenda o vstupu České republiky do EU byl lepší, než naznačují dosavadní výzkumy veřejného mínění. Nadšeně přijaté vystoupení symfonického tělesa vedeného dirigentem Vladimirem Ashkenazym uzavřelo program jarního turné po Evropě. Představil se při něm již v Bruselu, Curychu, Budapešti, Varšavě a Petrohradě. Připomíná si letos 25. výročí. Vedle hráčů z členských zemí k němu byli jako hosté přizváni po dvou také mladí hudebníci ze tří z desítky kandidátských zemí - z Česka, Maďarska a Polska.

V podání Orchestru mládeže Evropské unie zazněla 2. symfonie Sergeje Rachmaninova a jako pozornost českým posluchačům Dvořákův Karneval; sólistkou Beethovenova 4. klavírního koncertu byla mezinárodně uznávaná mladá pianistka Héléne Grimaudová. Pražské publikum poprvé při podobné příležitosti zažilo, že po české národní hymně v úvodu programu následovala i hymna EU - melodie z Beethovenovy 9. symfonie. Večer se konal pod vlajkami Evropské unie a "evropská" modrá barva vládla i na šatech hráček. Přes ramena měly navíc šátky s evropskými hvězdami. Orchestr vystoupil ve své historii v Praze již potřetí.

Většina zástupců rakouské krajně pravicové strany svobodných v Evropském parlamentu bude hlasovat proti vstupu České republiky do Evropské unie. Prohlásil to předseda FPÖ Herbert Haupt v diskusním pořadu televize ORF. Zároveň však toto prohlášení relativizoval ujištěním, že FPÖ podpoří podpis přístupových smluv Rakouskem. Haupt nejprve konstatoval, že poslanci FPÖ v EP budou hlasovat "většinově proti vstupu Česka". Posléze řekl, že ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová a kancléř Schüssel obdrží od FPÖ zmocnění pro evropský summit v Řecku, kde chtějí členské státy EU formálně podepsat přístupové smlouvy. V Evropském parlamentu zaujme frakce FPÖ stejnou hlasovací pozici, jako zástupci německých konzervativců CDU a CSU, dodal Haupt. Z původní pětice poslanců FPÖ v EP ale budou proti přijetí Česka do unie pouze dva, Wolfgang Ilgenfritz a Hans Kronberger. Sám Haupt totiž přiznal, že šéfka evropské frakce FPÖ Daniela Raschhoferová hodlá hlasovat pro přijetí ČR do unie. Pro vstup chtějí hlasovat také Peter Sichrovsky a Gerhard Hager, kteří před časem ze strany vystoupili, ale ponechali si mandáty v EP.

Zásadní nesouhlas se zřízením úřadu evropského prezidenta a naopak podporu posílení komunitární metody v EU vyslovili v Bruselu zástupci malých zemí v Konventu o budoucnosti EU. Tento postoj je obsažen v dokumentu, který byl vypracován z iniciativy 16 států včetně České republiky a který tvoří alternativu k návrhu Francie a Německa na vytvoření instituce prezidenta EU voleného na více let šéfy států a vlád členských zemí. Zástupci malých zemí totiž míní, že systém, kde se po půl roce střídají v předsednictví EU jednotlivé země, zaručuje rovnost členů EU. Funkce prezidenta by ji proti tomu narušila.

Za vynikající označil česko-rakouské vztahy rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Prohlásil, že plánovaným rozšířením Evropské unie v příštím roce se splní jeho sen. Schüssel to řekl ČTK po středečním jednání s českým premiérem Vladimírem Špidlou. Schüssel neuvedl, zda se oba státníci dotkli také citlivých poválečných témat, jimiž trpí vztahy mezi oběma zeměmi. Špidla, s nímž Schüssel jednal asi hodinu, z toho půl hodiny mezi čtyřma očima, se ke schůzce nevyjádřil. Schüssel poznamenal, že hovořili o spolupráci menších zemí, jako jsou ČR či Rakousko, v rozšířené EU, ekonomické a pohraniční spolupráci.

Prezident Václav Klaus po Velikonocích zavítá do Vídně. K jižním sousedům pojede na jednodenní návštěvu 23. dubna, a dokončí tak představovací sérii návštěv v okolních státech. Po schůzce prezidenta s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem to řekl Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. S rakouským kancléřem podle něj prezident hovořil zejména o vztazích mezi zeměmi. "Pan prezident připomněl, že právě dobré sousedské vztahy považuje za prioritu v zahraniční politice," uvedl mluvčí. Václav Klaus s předsedou rakouské vlády hovořil také o ekonomice a hospodářské situaci v Rakousku. "Pan kancléř se zmínil o tom, jak se těší na spolupráci v Evropské unii," poznamenal Klvaňa. Během krátkého setkání se podle mluvčího politici vůbec nedostali ke kontroverzním tématům, jako jsou třeba Benešovy dekrety či jihočeská jaderná elektrárna Temelín.

Čechy spojuje nejistota, jak bude vypadat jejich životní úroveň i česká ekonomika po vstupu do Evropské unie. Lidé jsou mírnými optimisty, zároveň jsou ale svázaní množstvím obav a jejich odpovědi si často protiřečí, vyplývá z průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM). Právě na životní úrovni se vstup do EU projeví nejvíc, soudí veřejnost. Necelá polovina obyvatel je přesvědčená, že si česká ekonomika v EU pohorší a jen třetina lidí očekává celkové zlepšení. Sami sobě lidé věří více. Obavu ze zhoršení vlastní životní úrovně má sice přes 60 procent Čechů, ale jen třetina dotázaných si myslí, že k tomu skutečně dojde. Šanci na zvýšení vlastní úrovně vidí v Evropské unii každý druhý Čech. Většími optimisty jsou již tradičně pravicově orientovaní mladí lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy. Obavy z budoucnosti mají naopak lidé starší, s nižším vzděláním a voliči levicových stran. Mezi perspektivní obory lidé zařadili pohostinství a další obory spojené s cestovním ruchem, finančnictví, pojišťovnictví a také stavebnictví. Na trhu práce se podle dotázaných nejlépe uplatní lékaři, státní úředníci a další lidé s vysokou kvalifikací, ale také například umělci. Největší problémy mohou mít podle veřejnosti po vstupu průmysloví dělníci, drobní podnikatelé a zemědělci.