Související články

Reakce českých občanů na vstup České republiky do Evropské unie (EU) jsou podle vedoucího Delegace Evropské komise (EK) v ČR Ramiro Cibriana obecně velmi normální. Češi mají velmi rozumné a legitimní dotazy a velmi rozumné obavy, řekl v sobotu Cibrian novinářům při závěrečném kole společné informační akce Delegace EK a společnosti OBI. Dosud nejrozsáhlejší veřejná akce o souvislostech vstupu ČR do EU probíhala tři víkendy ve všech 16 tuzemských obchodech OBI. "Drtivá většina občanů má pozitivní přístup a snaží se dostat objektivní a seriózní informace," uvedl. V rámci akce EK umístila do obchodů informační stánky, u nichž se denně podle Cibrianova odhadu zastavilo asi 1000 lidí. Předpokládá se, že asi 50.000 lidí mělo možnost získat informace od vyškolených spolupracovníků EU, většinou studentů. Zákazníci dostali asi 140.000 informačních letáků.

Češi už od loňského prosince vědí, že v roce 2004 se jim otevřou brány Evropské unie. Zatím ale nevědí, v jaké unii se vlastně ocitnou. Současní i nastávající členové společenství se proto už rok dohadují v Konventu Evropské unie o evropské ústavě, respektive o reformách, které by určily budoucí podobu společenství. Jak uvádí Zdeněk Vališ, není vyloučeno, že tuto podobu vtiskne Evropě paradoxně válka v Iráku.

Referendum o vstupu České republiky do Evropské unie (EU) by se mělo konat v pátek a v sobotu. Počítá s tím zákon, který schválila Poslanecká sněmovna. Přesný termín referenda stanoví prezident Václav Klaus. Předběžně se počítá s pátkem 13. a sobotou 14. června. Pokud by občané v referendu vstup země do EU neschválili, mohlo by se nové všelidové hlasování konat až za dva roky. Celkově by jeho organizace měla přijít státní pokladnu na 500 milionů korun. Bude to první referendum v historii Česka. Přistoupení země k EU schválí občané v referendu tehdy, pokud to podpoří nadpoloviční většina hlasujících.

Pátek 13. června ale vyvolal už v minulosti u některých českých politiků nelibost. Obecně je totiž každý pátek třináctého považován za smolný den. Páteční a sobotní termín referenda prosadili poslanci. Vláda uvažovala o neděli 15. a pondělí 16. června. Soudila, že tento termín by mohl zajistit co největší účast voličů. Bála se také, že lidé dají před referendem přednost cestě na chalupy. Zástupci ODS upozornili, že pondělní termín může zkomplikovat chod škol, jež se tradičně stávají volebními místy. Někteří poslanci argumentovali také tím, že i volby do obou komor parlamentu a do obecních orgánů se konají v pátek a v sobotu.

Hlasovat se bude jen na území ČR, ne v zahraničí. Ministři argumentovali tím, že při posledních parlamentních volbách šlo v cizině volit málo lidí, ale organizace voleb stála mnoho peněz. Kdo tudíž nepřijede do ČR, referenda se nebude moci zúčastnit. Rychetský potvrdil, že volit nebudou moci například čeští vojáci, kteří budou na zahraničních vojenských misích.

Evropský parlament schválil vstup Česka a dalších devíti zemí do Evropské unie. Hlasování parlamentu otevírá cestu k českému vstupu do EU. Ten závisí ještě na rozhodnutí národních parlamentů patnácti členských zemí unie a na výsledku českého referenda.

Čtvrteční český tisk se zabývá především dobytím Bagdádu a pádem režimu Saddáma Husajna. Komentátoři rovněž hodnotí průběh a výsledky hlasování Evropského parlamentu o přijetí desítky kandidátských států do Evropské unie.

Německá konzervativní opozice CDU/CSU v Berlíně ujistila, že až bude Spolkový sněm schvalovat smluvní dokumenty o vstupu nových členů do Evropské unie, podpoří je. Učiní tak přesto, že si s Českou republikou ještě přeje dvoustrannou diskusi o takzvaných Benešových dekretech, které nadále považuje za sporné. "Bez ohledu na další potřebu rozhovoru mezi Německem a zejména Českou republikou vyjádří frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu souhlas s ratifikačním zákonem ke smlouvám o vstupu," uvedl v Berlíně zahraničněpolitický mluvčí konzervativců Peter Hintze v reakci na schválení přístupových smluv v Evropském parlamentu. Rozhodnutí EP označil Hintze za "dobrý signál pro národy Evropy". Výslovně přitom zdůraznil, že politicky, hospodářsky a kulturně patří do EU také Česká republika a Slovensko. Pokud jde o "vyhánění dekrety", "nikdo nechce otočit zpět kolo dějin". V Evropě, která se považuje za společenství hodnot, ale musí existovat "jasný postoj proti nespravedlnosti vyhnání", konstatoval Hintze.

Evropský parlament ve Štrasburku schválil ve středu přijetí České republiky do Evropské unie. Otevřel tak cestu k podpisu Smlouvy o přistoupení vysokými českými představiteli za týden v Aténách. Pro přistoupení ČR se vyslovilo 489 z 565 hlasujících poslanců. 39 poslanců bylo proti a 37 členů parlamentu se zdrželo hlasování. Byl to nejhorší výsledek ze všech 10 kandidátských zemí. Pro Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu hlasovalo vždy více a často podstatně více než 500 poslanců. Rozdíl nepochybně způsobily více než dvě desítky pravicových německých a rakouských členů EP, kteří se rozhodli hlasovat proti českému přistoupení nebo abstenovat. Učinili tak kvůli nespokojenosti s dosavadní nijakou reakcí české vlády na požadavek, aby vyjádřila politování nad excesy spojenými s odsunem sudetských Němců po druhé světové válce a nad pokračující platností tzv. Benešových dekretů. Desítka poslanců bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) a devět členů celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU) již dopoledne oznámili, že budou hlasovat proti, a to kvůli českému odmítání vyslovit lítost a také kvůli neochotě ČR odstranit z právního řádu tzv. amnestijní zákon z roku 1946, který považují za obzvlášť diskriminační.

Česká republika již získala z předvstupních fondů a z Fondu solidarity Evropské unie asi 44,2 miliardy korun. Pokud ČR vstoupí do unie, získá v letech 2004 až 2006 z prostředků EU dalších asi 70 miliard korun. Tyto údaje poskytly ministerstvo pro místní rozvoj a delegace Evropské komise. Celkem 28,5 miliardy korun získala ČR z fondu Phare. Na životní prostředí a dopravu EU poskytla 10,5 miliardy prostřednictvím fondu ISPA, 1,4 miliardy korun obdrželi čeští zemědělci z programu Sapard. Dalších 3,8 miliardy korun věnovala unie z Fondu solidarity na odstranění následků loňských ničivých povodní. 45 milionů korun věnoval fond Phare na přípravu českých úředníků, kteří se od svých kolegů z Velké Británie, Francie a Irska učili připravovat projekty na čerpání prostředků z evropských fondů. Zahraniční poradci také pomohli při přípravě Národní rozvojové strategie. V České republice se již uskutečnilo 90 podobných projektů, ve kterých úředníci ze zemí EU předávali České republice své zkušenosti a znalosti. Evropská patnáctka na tyto projekty vynaložila téměř dvě miliardy korun.

Naprostá většina poslanců Evropského parlamentu bude ve středu podle všeho hlasovat pro přijetí deseti nových členských států včetně České republiky. Vůči Česku se však nadále z pravicových německých a rakouských řad ozývají výhrady kvůli poválečnému postupu vůči sudetským Němcům na základě tzv. Benešových dekretů. "Lituji, že česká vláda neměla sílu nebo odvahu, aby učinila prohlášení srovnatelné s tím, které udělal nedávno zvolený prezident Václav Klaus," uvedl Hans-Gert Pöttering, předseda Evropské lidové strany, nejsilnějšího klubu v EP. Evropský parlament bude ve středu hlasovat jednotlivě o přijetí každé z deseti vstupujících zemí. Musí schválit všechny, jinak nebude možné příští týden předložit nejvyšším představitelům 25 států k podpisu Smlouvu o přistoupení, která je společná pro všech deset. Každá vstupující země musí dostat nadpoloviční většinu z celkového počtu poslanců EP, kterých je momentálně 624; pro se tedy musí vyslovit 313 z nich. Kvůli Benešovým dekretům bude proti přistoupení Česka k unii hlasovat Bernd Posselt, předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Pokud bude v České republice po vstupu do Evropské unie platit současný zákon o zadávání veřejných zakázek, který velmi ztěžuje účast zahraničním subjektům, nepřispěje Evropská unie na české projekty ani centem. Na tiskové konferenci ministerstva pro místní rozvoj a delegace Evropské komise to uvedl vedoucí investiční sekce delegace EK Ruud van Enk. Evropská unie se podílí na financování pouze těch projektů, u kterých se výběrového řízení může účastnit jakákoliv firma nebo podnikatel ze zemí Evropské unie. Současný český zákon však podle náměstka MMR Čestmíra Sajdy účast zahraničních subjektů velmi ztěžuje. Podle mluvčího MMR Petra Dimuna již ministerstvo zákon připravilo a je reálná šance, že vstoupí v platnost k 1. lednu 2004, tedy ještě před případným vstupem ČR do EU. Na rychlé přijetí zákona je právě kvůli blížícímu se vstupu do unie velký tlak.