Související články

Rok 2003 je rokem, kdy rozhodneme v referendu, zda chceme či nechceme do Evropy. Co o Evropě víme, se chtěl přesvědčil časopis "Výběr", česká edice světového měsíčníku "Reader´s Digest", který se v loňském roce spolu s dalšími osmnácti zeměmi evropské divize stejnojmenného amerického nakladatelského kolosu rozhodl zkoumat znalosti Evropanů o jejich světadílu. Výsledek ukázal, že Čech z ulice má nadprůměrné znalosti o Evropě. Více informací má Evelina Himalová.

Do dnešní relace jsme záměrně nezařadili pravidelný výběr z nejdůležitějších událostí tohoto týdne u nás doma. Rozhodli jsme se totiž dát větší prostor rubrice "Česko v komentáři" a připomenout v ní nejzávažnější události loňského roku v České republice. Slovo má Jaromír Marek.

Premiér Vladimír Špidla chystá vlastní kampaň před referendem o vstupu České republiky do Evropské unie. Novinářům v pátek řekl, že podobný úkol zadal i ministrům. Vláda sociálních demokratů, lidovců a unionistů považuje úkol dovést stát do EU za svou prioritu. Referendum se uskuteční v polovině června a je podle premiéra prvním rozhodováním v českých dějinách, které mohou lidé ovlivnit přímo. K tomu, jak se chystá kabinet v nejbližších měsících lidem vysvětlovat klady a zápory vstupu země do společenství, Špidla uvedl, že to nebude to kampaň podobná těm, které prodávají určité předměty. "Bude informační a bude mít politický charakter, bude se v ní angažovat vláda i politické strany," uvedl. Například ministerstvo životního prostředí chystá od konce ledna pravidelné tiskové konference k jednotlivým ekologickým tématům EU. Vláda vyčlenila na informační kampaň před všelidovým hlasováním 200 milionů korun. Část, asi 20 milionů, půjde na činnost regionálních středisek. Do kampaně před referendem se mohou zapojit i neziskové organizace, mezi něž hodlá ministerstvo zahraničí rozdělit v první fázi asi pět milionů korun.

Češi jsou v porovnání s jinými kandidáty považováni spíše za euroskeptiky, i když podpora vstupu země do EU stoupla. Podle expertů bude v referendu hodně záležet na skupině nerozhodnutých. Češi byli v listopadu ve srovnání s Poláky a Maďary nejméně odhodláni přijít k referendu. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění bylo v listopadu k hlasování odhodláno jít jen 46 procent Čechů. V Polsku je to 61 procent obyvatel, v Maďarsku 68 procent. Pro vstup do unie by v referendu podle stejného průzkumu hlasovalo 62,4 procenta Čechů, proti 28,7 procenta.

Jaký bude rok 2003 v české ekonomice, to je samozřejmě otázka, kterou si v závěru loňského roku kladli všichni experti. I přes rozdílné přístupy se shodují v jedné věci. Nejvíce bude záležet na tom, zda dojde k větší konjunktuře v zemích Evropské unie, kam směřuje skoro 70 procent českého exportu. Shoda víceméně panuje i v předpovědích vývoje hlavních ukazatelů. Za klíčový moment je ale většinou považován další osud reformy veřejných rozpočtů. To si myslí i ekonomický expert deníku Právo Roman Pospíšil.

Občané České republiky by měli podle patriarchy Církve československé husitské Jana Schwarze vstupovat do Evropy s pocitem, že se nad nimi rozprostírá společná střecha pro dům národů. Měli by v něm se svými sousedy umět žít. Schwarz tak odpověděl na otázku ČTK, jak se podle jeho názoru budou moci po zakončení nynějšího evropského integračního procesu cítit Češi a Slováci, jejich společný stát před deseti lety zanikl. Vytváření nové sjednocené Evropy podle patriarchy Církve československé husitské upevňují i snahy o duchovní sjednocování. "Chtěl bych poděkovat prezidentu Václavu Havlovi, že loni svolal na Pražský hrad shromáždění představitelů největších náboženských a duchovních proudů z celého světa," řekl Schwarz. Ukázala se tam podle něj touha po sjednocování - aby technickou globalizaci dokázali lidé následovat i v duchovním slova smyslu.

Česká národní banka vyzývá vládu k reformě veřejných financí tak, aby Česká republika byla schopná přijmout společnou evropskou měnu kolem roku 2007. "Zhodnocení pozitivních efektů a možných rizik hovoří ve prospěch rychlého přistoupení České republiky k eurozóně. Proto je třeba realizovat hospodářsko-politická opatření tak, aby nebyla vyloučena možnost přistoupení k eurozóně kolem roku 2007," uvedla ČNB v návrhu strategie přistoupení k jednotné evropské měně, který zveřejnila na svých internetových stránkách. Dokument ČNB zároveň předložila k projednání vládě. Banka konstatuje, že stávající výhled v oblasti fiskální politiky není s rychlým přistoupením k euru plně konzistentní.

Přes všechnu snahu o snížení rozpočtového deficitu zřejmě Česká republika nebude schopna přijmout euro dříve než v roce 2009. V pátek to řekl agentuře Reuters ministr financí Bohuslav Sobotka. "Osobně považuji za realistické a ekonomicky odpovídající datum přijetí eura léta 2009 až 2010, kdy postoupí reálná konvergence české ekonomiky s ekonomikami členských zemí eurozóny," řekl Sobotka. Potvrdil tak časové období, s nímž pro přijímání eura počítá i premiér Vladimír Špidla. Ten minulý týden označil za reálný hrubý odhad přijetí jednotné evropské měny v České republice období 2009 až 2011. Žádný termín ale ještě není stanoven a "nechceme ho lámat přes koleno", řekl premiér. V kontrastu s opatrným přístupem české vlády si Polsko a Maďarsko daly za cíl dostat se do eurozóny co nejdříve, to znamená již v roce 2006 nebo 2007. Tyto snahy však narážejí na odpor Evropské centrální banky a Evropské komise.

Evropské instituce opakovaně kandidáty členství v Evropské unii vyzývají, aby se vstupem do eura nespěchali a místo plnění restriktivních kritérií se soustředili na dohánění ekonomické úrovně Západu. Plnění přísných maastrichtských podmínek pro euro včetně kritéria nízkého deficitu rozpočtu by podle nich mohlo zabrzdit hospodářský růst jako hlavní prioritu nových členů a v konečném důsledku podkopat stabilitu eura.

Hrubý domácí produkt na hlavu v České republice loni činil 59 procent průměru Evropské unie. Spotřeba jednoho českého obyvatelé se v témže roce pohybovala na úrovni 58 procent spotřeby v unii. V Česku bylo nadále lacino - ceny byly na 45 procentech průměru zemí "patnáctky". Z obsáhlé statistiky, kterou ve středu zveřejnil statistický úřad Eurostat, vyplývá rozdělení členských a kandidátských zemí plus států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) bez Malty, tedy celkem 30 subjektů, do šesti skupin z hlediska HDP na hlavu. V první trůní pouze Lucembursko a Norsko, více než 25 procent nad průměrem EU. Do druhé, která je mezi 10 a 25 procenty nad unií jako celkem, patří Rakousko, Island, Nizozemsko, Dánsko, Švýcarsko a Irsko. Třetí skupinu pohybující se kolem průměru (90 až 110 procent) tvoří Švédsko, Francie, Itálie, Británie, Německo, Finsko a Belgie. Přes hranici 75 procent unijního HDP na hlavu se přehouplo Španělsko a zaplňuje tak samo čtvrtou kategorii. Do páté spadá směs členských a kandidátských zemí, jež mají mezi 50 a 75 procenty - Řecko, Portugalsko, Kypr, Slovinsko, Česká republika a Maďarsko. Šestku pak tvoří ti nejchudší - odspoda nahoru Turecko, Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Polsko a Slovensko.

Vládní koalice znovu ve středu vyhrála parlamentní bitvu o podmínky vstupu Česka do Evropské unie. Poslanecká sněmovna přivítala úspěšné ukončení přístupových jednání na summitu unie v Kodani. Dolní komora naopak neschválila návrh opoziční ODS, který označoval podmínky přijetí za neuspokojivé a neodpovídající postavení ČR mezi ostatními kandidátskými zeměmi. Sněmovna také v souvislosti se vstupem do unie poděkovala prezidentu Václavu Havlovi a všem dosavadním českým premiérům a ministrům zahraničí, tedy Václavu Klausovi, Josefu Tošovskému, Miloši Zemanovi, Vladimíru Špidlovi, Josefu Zieleniecovi, Jaroslavu Šedivému, Janu Kavanovi a Cyrilu Svobodovi. Ocenila rovněž přínos českého vyjednavače Pavla Teličky a celého jeho týmu.

Podmínky vstupu musela vládní koalice hájit ve sněmovně více než pět hodin. Podobně je musela bránit už při tříhodinové sněmovní debatě před týdnem. I tehdy nedovolila přijetí návrhu ODS, která podmínky vstupu země do EU považuje za špatné a nevýhodné. Poslanci ODS obviňují současnou a minulou vládu z toho, že za jejich vyjednání nesou odpovědnost. "Žádná jiná státní reprezentace jakékoliv jiné evropské země vstupující do Evropské unie nedojednala horší podmínky pro vstup, než jste je od roku 1998 do dneška dojednali vy," vmetl do tváře vládních politiků šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Podle místopředsedy ODS Petra Nečase "tato země měla nejméně schopné vyjednávače, kteří dosáhli nejhorších a nejslabších výsledků ze všech kandidátských zemí". "Podmínky, za kterých vstupujeme, jsou nejhorší ve srovnání se všemi kandidátskými zeměmi. Za tyto výsledky jsou odpovědní pánové Zeman a Špidla," dodal Hynek Fajmon z ODS.

"Mně se zdá, že kdyby se - a Bůh tomu nedopřej - jednou ujala moci v této zemi ODS, byli bychom Kubou v Severní Americe, tak bychom byli ostrůvkem izolacionismu, bez jakýchkoli přátel," oponoval Libor Rouček (ČSSD). "Jsem přesvědčen, že Česká republika je státem, který má co nabídnout, že máme svou sílu, abychom mohli mít v Evropě vliv podílet se na formování jejích hodnot a jejího zaměření," řekl premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Přidal se k němu ministr zahraničí a šéf lidovců Cyril Svoboda (KDU-ČSL). "Závěr vyjednávání v Kodani nemá vítěze nebo poraženého. Má ale něco, co nás kvalifikuje ještě víc - všeobecně přijatelnou shodu, shodu, která nám zajistí plnoprávné členství v Evropské unii a která nám umožní, abychom mohli plnohodnotně a s veškerou silou, kterou máme, prosazovat další rozvoj Evropské unie," řekl poslancům.

Jediní komunisté, kteří v rozpravě příliš nevystupovali, neměli jednotný názor. Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf řekl, že je třeba debatovat o tom, jak pomoci zemi integrovat se do evropského rámce a jak pomoci občanům, aby tento proces zvládli. Další místopředseda KSČM Václav Exner přiznal, že patří "k těm zhruba 80 procentům členů a řady sympatizantů, kteří nesouhlasí se vstupem České republiky do Evropské unie".

Každé tři měsíce bude Evropská komise zpracovávat zprávy o tom, jak deset kandidátských zemí plní závazky, jež na sebe vzaly v přístupových rozhovorech. První tyto dílčí posudky budou zveřejněny v závěru února. Poslední, konečná "monitorovací zpráva" bude hotova koncem října příštího roku, půl roku před vstupem. Evropská komise si od tohoto procesu slibuje, že bude vstupující země burcovat, aby po uzavření rozhovorů na summitu v Kodani neusnuly na vavřínech. Předpokládá, že zprávy budou inspirovat média v kandidátských zemích, ale také členy parlamentů členských států, které musejí mezi letošním dubnem a květnem 2004 ratifikovat Smlouvu o přistoupení.