Související články

První pracovní den v úřadu českého velvyslance při Evropské unii absolvoval Pavel Telička, do minulého týdne první náměstek ministra zahraničí a státní tajemník. Zůstává hlavním vyjednávačem pro vstup do EU; od dubna bude prvním Čechem, který zasedne v mocném Výboru stálých zástupců (COREPER), i když zatím v roli pozorovatele. Přechodné období" mezi ukončením vstupních rozhovorů loni v prosinci a pravděpodobným vstupem do unie 1. května příštího roku nevidí vůbec jako poklidnou procházku. Telička převzal stálou misi Česka při EU s 25 diplomaty. Jeho úkolem je ji do roka rozšířit v souladu s vládním usnesením na dvojnásobek, dokonale ji připravit na roli Stálého zastoupení České republiky při EU, na obsazení desítek orgánů, výborů, komisí a pracovních skupin, které působí při Radě EU, na pružnou interakci s Prahou. Znamená to přehodnotit strukturu, osvojit si mechanismy fungování unijních orgánů - a především sehnat schopné lidi.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU- ČSL) i expert opoziční ODS Jan Zahradil mají jiné představy o budoucím řízení EU, než jaké ve středu navrhli lídři evropských velmocí. Podle člena evropského Konventu Zahradila návrh jasně dokazuje, že EU je ve vleku velmocenské politiky Německa a Francie. Svoboda byl shovívavější, ale i jeho představa o řízení EU je radikálně odlišná. Podle německého kancléře Gerharda Schrödera a francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka by předsednictví v EU v budoucnosti zajišťovali společně předseda Evropské komise, volený Evropským parlamentem, a prezident EU, jehož by vybrali na několik let nejvyšší představitelé členských států unie. Svoboda si představuje, že v předsednictví unie se budou střídat jako dosud jednotlivé členské státy. Namísto jednoho předsednického státu by to však byly země tři a byly by ve vedení obměňovány postupně. Tento rotační model by podle ministra předcházel i riziku, že by jedna země v určitém okamžiku unii vládnout nedokázala. "Nesdílím ani federalistickou představu Německa, ani představu Francie o tom, že by měl být evropský prezident. Jsem přesvědčen o tom, že současná architektura by se měla měnit málo," řekl Zahradil. Zopakoval názor ODS, že unie by se měla spíš soustředit na zmenšení počtu předpisů a vrácení evropských pravomocí zpět na národní úroveň. Proti prezidentovi EU protestovaly už ve středu v Bruselu hlavně malé země. I podle nich je tato funkce "šita na míru" velkým státům a malé země v EU by připravila o vliv. Nizozemská vláda, zastánce šestiměsíčního rotujícího předsednictví EU, už návrh odmítla s tím, že "nejde o krok správným směrem".

Ačkoli má Česko od prosince členství v Evropské unii prakticky jisté, nejelitnější ekonomický spolek evropských zemí - měnová unie - je Čechům ještě hodně vzdálen. Je známa i hlavní příčina - obrovský rozpočtový schodek.

Čestného předsedu ODS Václava Klause považuje za nejlepšího ze čtyř kandidátů na prezidenta jeho stranický kolega, poslanec Oldřich Vojíř. "V souvislosti se vstupem do Evropské unie potřebujeme prezidenta, který bude velmi silně hájit zájmy našeho státu a pomůže mu zajistit takovou pozici, jakou si zaslouží," řekl v pondělí Vojíř novinářům v Mostě. Šance na Klausovo zvolení však Vojíř nevidí příliš nadějně. "Pokud každá politická strana dá hlasy svému kandidátovi, v prvním kole prezident zvolen nebude. Umím si ale představit i variantu jakési vládní dohody, z níž by jako vítěz voleb vzešel jeden z kandidátů kabinetních stran," uvedl. Nepřímo naznačil, že by jím mohl být za přenechání postu předsedy Senátu sociálním demokratům lidovecký kandidát Petr Pithart.

Informační kampaň k červnovému referendu o vstupu České republiky do EU se soustředí například na starší občany, ženy v domácnosti a lidi žijící na venkově. "Doposud se totiž informace o Evropské unii dostávaly především k obyvatelům větších měst a mladým lidem, kteří běžně pracují s internetem a aktivně pátrají po informacích," řekla ČTK ředitelka odboru komunikační strategie ministerstva zahraničí Jana Adamcová. Ministerstvo zahraničí má proto v plánu působit větší měrou v regionech. V České republice nyní funguje 17 regionálních evropských informačních center. "Jejich činnost koordinujeme s kraji a městy. Pro následující rok a půl chceme rozšířit tuto síť tak, aby v každém kraji bylo alespoň jedno regionální informační středisko a tři městská evropská informační centra," vysvětlila novinářům Jana Adamcová. Velkému zájmu se tato regionální střediska podle Adamcové těší například na Olomoucku.

Celá kampaň přijde na 200 milionů korun. Z toho deset až 20 procent bude věnováno na prezentaci ČR v členských zemích Evropské unie. Česká republika by se zde měla představit jako kandidát připravený na vstup. Polovina ze zbylých peněz bude investována do nákupu reklamních ploch, vysílacího času v rozhlase a televizích, financování regionálních projektů, bezplatné informační linky (800 200 200) a internetového serveru (www.euroskop.cz). Druhou část hodlá ministerstvo využít k podpoře projektů do dvou milionů korun. Tyto peníze poplynou do regionálních evropských středisek, neziskového sektoru, případně na jiné jednorázové projekty. Neziskové organizace se mohou hlásit se svými náměty do 24. ledna. Referendum, v němž se občané budou moci vyjádřit ke vstupu České republiky do Evropské unie, se má konat 15. a 16. června. O vstupu své země do unie budou hlasovat také obyvatelé ostatních kandidátských států.

Hostem dnešního vydání rubriky Česko v komentáři je publicista Petr Holub. Minulý týden jsme se podrobně zabývali nejdůležitějšími událostmi loňského roku v České republice. Dnes se pokusíme probrat tím, co nás čeká letos.

Česká republika by se vzhledem ke stavu rozšíření Evropské unie měla nazývat novým členským státem unie. Během pátečního setkání s českými senátory to řekl šéf Konventu EU Valéry Giscard d'Estaing. V Praze se setkal také s premiérem Vladimírem Špidlou a před odletem do Paříže na něj čekala schůzka s prezidentem Václavem Havlem. Ten přijal šéfa Konventu na zámku v Lánech na Rakovnicku, v letním sídle hlavy státu. "Pan prezident nejdříve panu Giscardovi představil historii lánského zámku," řekl ČTK mluvčí Havlovy kanceláře Martin Krafl. Pak spolu během asi půlhodinového setkání mluvili především o Evropské unii a její institucionální reformě. "Bavili se také o referendu," poznamenal Krafl. Češi by měli o vstupu země do unie hlasovat již v polovině června.

Před cestou do Lán Giscard navštívil horní komoru parlamentu. V rozhovoru se senátory se vrátil k prosincovém summitu v Kodani, kde se unie rozhodla rozšířit o dalších deset zemí. "V současné době jsme ve vrcholu rozšíření Evropské unie, což znamená, že země jako vaše - Česká republika - už se nadále nemůže nazývat kandidátskou zemí, ale novým členským státem unie," řekl Giscard. Předjímal tak výsledky referend o rozšíření EU jak v jejích stávajících členských zemích, tak v České republice. Unie chce přijmout k nynějším 15 dalších deset členů.

Giscard připomněl i poslání Konventu, který má navrhnout reformu dosavadních institucí EU. Předseda Konventu pokládá za důležité, aby Česko jako člen unijní rodiny velice aktivně přispělo k formování "Evropy zítřka". "Konvent je velkorysá a odvážná idea, protože předjímá skutečnosti, které ještě nenastaly. Právě to je pro nás mimořádně významné," uvedl předseda Senátu Petr Pithart. Výsledky práce Konventu, na níž se podílejí i čeští zástupci, ovlivní budoucnost Evropy. Proto budou podle Pitharta důležité také pro rozhodování českých občanů v referendu o přistoupení k unii. Referendum se bude konat v polovině června.

Konvent EU nemá v podstatě žádné pravomoci. Závěry, k nimž dospěje, budou sloužit jako podklad pro práci mezivládní konference, která rozhodne o budoucí podobě EU. Na červnovém summitu v Soluni by měl Konvent předložit návrh evropské ústavy.

Praha začala v Bruselu jednat o vstupu do Evropského hospodářského prostoru (EHP), který rozšiřuje vnitřní trh Evropské unie i na Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Česká republika se mimo jiné snaží, aby přechodná období, jež si vyjednala, uplatnila i vůči těmto třem zemím. Naopak nestojí o to, aby tyto státy vůči ní zavedly ochranářské kroky, jež si dočasně vyjednala EU - třeba omezení volného pohybu osob. Norsko už slíbilo, že ke dni vstupu uvolní svůj pracovní trh a nebude bránit Čechům v přístupu na něj, uvedl státní tajemník Pavel Telička, který se jednání v Bruselu účastní. Podpis smlouvy o vstupu do EHP by se měl krýt se signaturou Smlouvy o přistoupení k EU, která má být slavnostně podepsána 16. dubna v Aténách.

Česká kultura už nyní z evropských zdrojů čerpá finanční prostředky na řadu aktivit. Například české organizace se podílejí na 18 uměleckých projektech, které EU podpořila v rámci programu Culture 2000. Mezi úspěšnými žadateli byly Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Moravská galerie v Brně a nakladatelství One Woman Press. Loni koncem roku vybrala unie ze 750 žádostí z 28 zemí 224 projektů, mezi něž rozdělila 33 milionů eur - přibližně miliardu korun. Významná je i podpora nadnárodního fondu Eurimages působícího při Radě Evropy ve Štrasburku. V květnu 2001 poskytl přes 3,1 milionu korun filmu Ivana Vojnára Lesní chodci, který se záhy objeví v kinech. Přes 1,3 milionu korun získala režisérka Ilona Zioková na německo-český dokument nazvaný Willy - The Silent Movie Pianist. Podle české zástupkyně ve fondu Heleny Uldrichové se členské příspěvky, které do fondu odvádí ministerstvo kultury, domácí kinematografii bohatě vracejí. Například v roce 2000 stát zaplatil asi 200.000 eur, ale na podporu výroby filmů, distribuci a kina získal více než dvojnásobek. Podle ministra Pavla Dostála se finanční podpora EU po vstupu země do unie ještě zvýší.

Společenství evropských národů a států má velmi bohatou historii. Na společné momenty politických a kulturních dějin se zaměřuje publikace předního francouzského historika Jeana Baptista Durosella nazvaná "Evropa a Evropané", jejíž české vydání bylo nedávno pokřtěno v Senátu Parlamentu České republiky. Významnému aktu byla přítomna Evelina Himalová.