Související články

Evropští socialisté budou 14. a 15. listopadu ve Varšavě jednat o globální spoluodpovědnosti sjednocené Evropy, rozšíření Evropské unie a o budoucnosti sociální demokracie. Zasedání se zúčastní předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla a místopředseda ČSSD Petr Lachnit. V Evropské sociálnědemokratické straně (PES) jsou sdruženy sociálnědemokratické, socialistické a labouristické strany evropské patnáctky a kandidátských zemí Evropské unie. Evropští socialisté se scházejí střídavě v sídlech členských stran. Několik akcí se v minulých letech konalo také v Lidovém domě, pražském sídle ČSSD. V pátek odpoledne naváže na zasedání socialistů schůzka takzvané laekenské skupiny. Jejího jednání se účastní Špidla v doprovodu Pavla Teličky, který je hlavním vyjednavačem podmínek vstupu Česka do unie.

Evropská komise podle očekávání vyjádřila znepokojení nad výší deficitu veřejných financí v České republice. Podle předpovědi, kterou komise zveřejnila, dosáhne letos český rozpočtový schodek 6,4 procenta hrubého domácího produktu a ve dvou následujících letech nelze podle ní očekávat jeho snížení kvůli absenci přesvědčivého konsolidačního programu. Bilanci veřejných financí v Česku charakterizují podle komise "vysoké mandatorní a kvazimandatorní výdaje, potřeba pokrýt náklady spojené s transformací a náklady vznikající pokračující restrukturalizací podnikové sféry". Rozpočtový deficit v roce 2003 dosáhne podle odhadů 6,6 procenta HDP, neboť se v něm odrazí i náklady vyvolané letošními srpnovými povodněmi. O rok později vyčísluje komise schodek na 6,3 procenta HDP. Česku se nedávno dostalo výtek kvůli výši schodku od ministrů financí a komisař pro ekonomiku a finance Pedro Solbes to potvrdil: "V některých případech zůstávají schodky (kandidátských zemí) poměrně vysoké a pro Evropskou komisi je to důvod k vážnému znepokojení," řekl na tiskové konferenci.

Mezinárodní ratingová agentura Moody`s Investors Service zvýšila v úterý rating osmi zemí, které usilují o vstup do Evropské unie. V Případě Česka zvýšila agentura rating dokonce hned o tři stupně. Minulý týden naproti tomu jiná prestižní agentura Standard and Poor`s Česku rating snížila. Jak uvádí Zdeněk Vališ, takový rozdílný přístup může vyvolat všelijaké pochybnosti.

České republice zbývají uzavřít poslední čtyři kapitoly v jednáních o vstupu do Evropské unie. Chybí doladit kapitola dopravy, evropské instituce, rozpočtových otázek a zemědělství. Naším hlavním vyjednavačem je první náměstek ministra zahraničních věcí pro evropské záležitosti Pavel Telička, který poskytl exkluzivní rozhovor našemu kolegovi Mikuláši Kroupovi. Jaký je tedy aktuální stav ve vyjednávání o našem vstupu do unie?

Desítka kandidátských zemí, včetně České republiky, nevstoupí do Evropské unie k 1. lednu 2004, jak se původně očekávalo, ale během jarních měsíců tohoto roku, nejpozději pak 1. června. Nepřímo to uvedl komisař Günter Verheugen.

"Hlavní je, aby byl ratifikační proces dobrý a úspěšný. V každém případě musí skončit před volbami do Evropského parlamentu. Termín 1. července je tudíž vyloučený," uvedl Verheugen v bruselském Středisku evropské politiky. Komentoval tak úvahy, že vstup se uskuteční k 1. dubnu, 1. květnu či 1. červnu 2004, provázené spekulacemi, že z účetního hlediska by pohodlné bylo datum 1. července.

Verheugen vyložil, že je třeba se vyvarovat tlaku na parlamenty členských států, které dostanou Smlouvu o přistoupení k ratifikaci po jejím podpisu, pravděpodobně v dubnu 2003. "Nelze jim říci, zde je 6000 stránek smlouvy a máte na to šest měsíců; to by vyvolalo velmi negativní reakci." Na druhé straně nelze rozšíření provést po volbách do EP, plánovaných na červen 2004.

Podle řady zdrojů v Radě EU i Evropské komisi jsou ve hře tři termíny - 1. duben, 1. květen a 1. červen 2004. V posledních dnech, ba hodinách převládá názor, že nejjistější bude 1. červen. Konečné rozhodnutí učiní v pondělí ministři zahraničí EU; bude pak potvrzeno kodaňským summitem a vepsáno do Smlouvy o přistoupení.

Datum má řadu finančních, institucionálních i praktických dopadů. Bude podle něj spočítán rozpočet EU na rok 2004, upraveno fungování všech klíčových orgánů rozšířené unie. V neposlední řadě na něm záleží, kdy Evropská komise schválí poslední posudky na kandidátské země, takzvané monitorovací zprávy, jež mají být předloženy půl roku před přistoupením.

O možnosti přijmout ČR a dalších devět uchazečů k 1. červenci, tedy přesně v pololetí, se spekulovalo kvůli financím; usnadnilo by to práci účetních ve všech institucích a zejména v Evropské komisi. Verheugen i předsedající Dánsko však trvají na tom, že je třeba dodržet slib, podle něhož uspořádají nové země volby do EP "jako členové".

"Patnáctka" se začne ratifikací zabývat někdy od května 2003. Bude na ni mít tedy zhruba rok, což je v EU průměrná doba pro něco takového. Poslední případ, niceská Smlouva o EU, zabrala rok a půl. Parlamenty členských zemí se budou vyjadřovat k celé smlouvě, jež bude společná pro deset kandidátů. Pokud by si některý z nich přál nepřijmout tu či onu zemi, musí zamítnout celou smlouvu, tedy všechny uchazeče. Referendum se nikde neplánuje, uvažuje o něm nizozemský parlament.

Smlouva, jejíž příprava je v pokročilém stadiu, bude v lednu předložena Evropskému parlamentu, který ji projedná a vysloví se jak k dokumentu, tak k přistoupení každého nového člena. Pokud by někoho zamítl, nebude možné dokument předložit k podpisu plánovanému na 16. dubna do Atén.

Vstupující státy přijmou smlouvu vlastní procedurou, obvykle v referendu. S referendem se počítá i v Česku - příslušný zákon v říjnu schválila sněmovna a v nejbližších dnech o něm má jednat senát; vláda se již předběžně shodla na termínu všelidového hlasování o vstupu ČR do EU 15. a 16. června příštího roku.

Vládní představitelé v čele s premiérem Vladimírem Špidlou v Jihlavě přesvědčovali zemědělce o výhodách a důležitosti vstupu do Evropské unie, zároveň varovali před riziky spojenými s případným nepřistoupením Česka do EU. K 1300 zemědělcům z celé země v Jihlavě hovořili i ministři zemědělství Jaroslav Palas a zahraničních věcí Cyril Svoboda a představitelé zemědělských organizací a zástupci EU. Vládní činitelé seznámili zemědělce se strategií dalšího vyjednávání, v němž budou usilovat především o navýšení kvót pěti prioritních zemědělských komodit. Také chtějí vyjednat možnost dorovnávat přechodně nižší podpory z rozpočtu unie z národních zdrojů. Unie kandidátům nabízí 25 procent přímých podpor v roce 2004 a jejich růst na plnou výši do roku 2013.

Ministr zemědělství Jaroslav Palas varoval zemědělce před riziky, která by jim přineslo odmítnutí vstupu do Evropské unie. "V případě nepřistoupení k Evropské unii zůstaneme osamoceni bez možnosti využít ochranná opatření EU, která má například 2,5krát vyšší protekcionismus než ČR. Zůstaneme-li mimo tuto politiku, budou zemědělci postupně likvidováni," řekl na zemědělské konferenci v Jihlavě.

Různé formy podpory rozvojovým zemím, podněcování spolupráce s nimi či nárazová pomoc v případě pohrom a katastrof stojí EU miliardy eur ročně a jsou důležitou součástí jejího zahraničního působení, které si kandidátské země obvykle nejsou vědomy. Komisař Poul Nielson to chce napravit - jeho prvním cílem při putování do těchto států bude v pondělí Praha.

Tato věc není z hlediska přistoupení nových zemí k EU problematická, tak se o ní při vstupních rozhovorech prakticky nejednalo. Zároveň je to ovšem důležitá a zajímavá oblast naší činnosti, na které se Česká republika a další budou záhy podílet a spolurozhodovat o ní. Proto považuji za důležité na to nyní upozornit jak vlády, tak veřejnost," řekl Nielson před odjezdem do Prahy.

Hodlá Čechy ujistit, že v prvních pěti letech nebudou muset přispívat do Evropského rozvojového fondu (EDF), který slouží zemím Afriky, Tichomoří a Karibské oblasti. Jeho devátá verze podepřená smlouvou z Cotonou vstoupí v platnost od Nového roku; unie zde disponuje na pět let 13,5 miliardy eur. Češi a další nováčkové přispějí až do příštího balíčku od roku 2009.

Plně se budou naopak od prvního dne podílet na financování zahraničních aktivit EU orientovaných do značné míry na rozvojovou spolupráci s třetími zeměmi, včetně Balkánu či Turecka, a také na humanitární a potravinovou pomoc. Na tyto účely EU vydává ročně čtyři až pět miliard eur z celkového rozpočtu zhruba 90 miliard.

Nielsona v Praze v úterý přijme premiér Vladimír Špidla. Během dvoudenní návštěvy se sejde také s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou a dalšími členy vlády, s poslanci parlamentu, promluví se studenty VŠE i s protagonisty organizace Člověk v tísni.

Zejména průběh dalších přístupových jednání mezi Českou republikou a Evropskou unií byl tématem rozhovoru premiéra Vladimíra Špidly a komisaře EU pro zemědělství Franze Fischlera. "V debatě s panem komisařem jsme došli k názoru, že jednání, která jsou před námi, ještě zdaleka nejsou pouhými formálními jednáními," řekl po setkání novinářům Špidla. Předmětem schůzky byla podle něj pouze výměna názorů.

Komisař v rozhovoru zopakoval, že na straně EU je ještě určitá flexibilita ve vyjednávání, ale limitovaná. Špidla k podmínkám navrhovaným Evropskou komisí v kapitole zemědělství řekl pouze to, že jednání ještě neskončila. Cílem je spravedlivá dohoda, dodal. Premiér Fischlerovi nastínil některé priority Česka v závěrečném stádiu vyjednávání. Fischler hovořil mimo jiné o fázích jednání, které budou následovat do Kodaňské schůzky.

Fischler během návštěvy v Praze řekl, že existuje prostor k vyjednávání o zemědělských kvótách, ovšem omezený. Kvóty přitom zpravidla vymezují objem podporované produkce a ČR by je chtěla v řadě komodit navýšit. Změnu vrcholného rozhodnutí EU o přímých platbách nepovažuje komisař za realistickou. Unie kandidátům nabízí 25 procent přímých podpor v roce 2004 a jejich růst na plnou výši do roku 2013.

Zemědělci v České republice a dalších nových členských státech budou po vstupu do Evropské unie vyrábět více obilí a prodávat ho za vyšší ceny než dnes. Potíže s konkurenceschopností naopak čekají výrobce masa, zejména pak vepřového a drůbeže. Vyplývá to z prognózy Evropské komise, kterou prezentovala na odborném semináři v Praze. "Očekávané průměrné ceny v nabízených podmínkách společné zemědělské politiky budou v dnešních kandidátských zemích vyšší a podstatně stabilnější než nyní," uvedl zástupce EK Wolfganng Münch. "Zvýšené příjmy budou zemědělci moci vkládat do vyšších investic a zvyšování vlastní konkurenceschopnosti." Dodal, že restrukturalizaci a modernizaci usnadní nástroje nabízené unií z titulu venkovského rozvoje.

Prostor k vyjednávání o zemědělských kvótách mezi Českou republikou a Evropskou unií podle komisaře EU pro zemědělství Franze Fischlera existuje, ovšem omezený. Česká republika by s unií chtěla vyjednat vyšší limity zejména pro mléko, cukr, škrob a skot, kde jde hlavně o krávy bez tržní produkce mléka. Na příkladu mléka Fischler na páteční tiskové konferenci vysvětloval problémy spojené se zvyšováním kvót. Pokud by se limit pro mléko zvýšil, je třeba produkci umístit na trhu, případně ji lze nabídnout do intervenčního nákupu. Jestliže se pak mléko neuplatní na vnitřním trhu EU, zbývá ho jedině vyvézt. Export však komplikuje to, že unie farmářům garantuje vyšší cenu, než je obvyklá ve světě, a vývozní dotace jsou limitovány závazky v rámci Světové obchodní organizace, uvedl Fischler. Změnu vrcholného rozhodnutí EU o přímých platbách nepovažuje komisař za realistickou. Unie kandidátům nabízí 25 procent přímých podpor v roce 2004 a jejich růst na plnou výši do roku 2013.

S přímými platbami a kvótami navrženými Evropskou komisí vyjadřují stále více nesouhlas domácí zemědělci, kteří se ve čtvrtek již podruhé sešli k manifestaci, tentokrát pod okna konference ministrů kandidátských zemí za účasti Fischlera. Podmínky nabízené EK povedou podle rolníků ke ztrátě konkurenceschopnosti a dalšímu omezení českého zemědělství. Komisař však zdůraznil, že český zemědělský sektor na rozšíření vydělá, ať budou či nebudou přímé platby. Zvýší se totiž podpora rozvoje venkova, producenti získají přístup na trh unie s 500 milióny spotřebiteli a stoupnou také v průměru farmářské ceny, zdůvodnil Fischler.