Související články

Společné prohlášení České republiky a Rakouska k takzvaným Benešovým dekretům podle vzoru česko-německé deklarace z roku 1997 se nedá vyloučit a dokonce by mohlo být dobrou věcí, nesmí se k němu ale dospět pod jakýmkoli tlakem, cituje rakouský list Der Standard českého prezidenta Václava Havla. Prohlášení, které by bylo přijato pouze proto, že je to podmínka pro vstup naší země do EU, by nemělo žádný smysl. Smysluplné by bylo jedině, kdyby se uskutečnilo z vnitřní potřeby pro pravdu," uvedl Havel v rozhovoru se zástupci významných světových deníků.

Evropský parlament se přizpůsobil stanovisku členských států EU, aby termín přistoupení nových členů byl stanoven na 1. května 2004. V rezoluci o rozšíření unie "patnáctku" také požádal, aby nedopustila nevýhodné postavení nových členů po vstupu. EP přejímá také návrh šéfa Zelených Daniela Cohn-Bendita, aby všechny členské a kandidátské země podepsaly "evropskou deklaraci", v níž by vzájemně uznaly všechny zločiny a násilnosti spáchané za druhé světové války a po ní a litovaly jich. Cohn- Bendit původně tento návrh formuloval místo odstavce věnovaného v české části rezoluce Benešovým dekretům. Rezoluce se tradičně pozastavuje nad úplatkářstvím a dalšími nešvary v kandidátských zemích a připomíná, že EP si od nich a od Europolu objednal zevrubné zprávy o korupci a organizovaném zločinu, které mají být hotovy do konce roku.

Česká republika bude možná jednou z mála kandidátských zemí EU, ne-li jedinou, která nebude moci po vstupu do Evropské unie přejít na eura. Toto varování uvádí ve své předběžné zprávě z nedávné mise v Praze Mezinárodní měnový fond (MMF). "Hrozí vážné riziko, že Česká republika bude jednou z mála, ne-li jedinou zemí, která kvůli příliš malé snaze snížit svůj deficit nebude mezi zvolenými," uvádějí experti MMF ve zprávě. MMF připomíná, že rozpočtový deficit ČR dosáhl letos devíti procent hrubého domácího produktu při vyloučení příjmů z privatizace.

Každá země, která chce přejít na společnou evropskou měnu a vstoupit do měnové a ekonomické unie, musí splnit kritéria maastrichtské dohody. Ta mimo jiné žádá, aby rozpočtový deficit nepřekročil tři procenta hrubého národního produktu a vnitřní zadlužení nepřesahovalo 60 procent HDP. Po přechodu na euro musejí země respektovat podmínky dohody o stabilitě a růstu, která ukládá vyrovnaný rozpočet. MMF připomíná, že další kandidátské země z východní Evropy již maastrichtská kritéria splnily nebo je plní. Zpráva poukazuje na potřebu hlubokých reforem v České republice, nebo budou výhledy pro období po roce 2006 ještě horší.

Evropská unie nehodlá s kandidáty jednat o většině základních bodů svého stanoviska ohledně financování rozšíření, k němuž dospěla koncem října. Ministrům zahraničí 10 kandidátských zemí to řekli v Bruselu komisař Günter Verheugen a dánský ministr zahraničí Per Stig Möller.

"Výsledek bruselského summitu EU nemůže být předmětem jednání. To platí zvláště pro délku náběhového období pro přímé zemědělské podpory, sumy vyčleněné na strukturální operace a jakoukoli žádost o postupné zvyšování příspěvků do rozpočtu," prohlásil Verheugen na společné schůzi, které se za ČR účastní ministr Cyril Svoboda.

Odmítl tak rozhodně požadavek, na kterém se v pondělí ve Varšavě shodli šéfové států a vlád kandidátských zemí, aby EU umožnila nabíhání odvodů kandidátů do společného rozpočtu v závislosti na zvyšování jejich příjmů z něj.

Nechal naopak otevřené dveře zvýšení počáteční hladiny přímých plateb pro zemědělce v nových zemích, která byla zatím stanovena na 25 procent; nezmínil se o ní ani slovem.

Někteří lidé v Evropská komisi uvažují o vyšší startovní sumě, ovšem s tím, že by její růst byl pak pomalejší. Podle jiných je to vyloučeno. "S návrhem na přímé platby už nepůjde pohnout," citoval jeden z mluvčích zemědělského komisaře Franze Fischlera.

"Čas, který máme ke skončení jednání, se krátí. Vyzývám vás proto, abyste se soustředili na ukončení procesu a nezatěžovali rozhovory o finálním balíku žádostmi, které nemají šanci uspět," prohlásil komisař v neobvykle tvrdém projevu. Zdůraznil, že "prostor pro jednání je omezený".

Po pondělní schůzi začne unie podle jeho slov připravovat poslední návrhy na adresu vstupujících členů. Předsedající Dánsko chce mít tyto "balíky" hotové do konce týdne; seznámí s nimi ostatní členské státy, ale zároveň i uchazeče, aby se neztrácel čas.

Podle ministra Möllera se mají kandidáti soustředit na dílčí finanční otázky, jako jsou zemědělské výrobní kvóty a výpočty finančních toků z rozpočtu a do rozpočtu. "Nemá cenu se zakopávat a hájit neobhajitelné," uvedl. "Je třeba se zaměřit na to, co je realisticky možné."

EU chce uzavřít rozhovory s ČR, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Kyprem a Maltou na summitu v Kodani 12. a 13. prosince, tedy za 24 dní. Do té doby musejí členské a kandidátské státy najít společnou řeč, která by podle názoru unie měla být velmi podobná její řeči. Manévrovací prostor pro vlády vstupujících zemí je tudíž minimální.

Ministři zahraničních věcí Evropské unie vyslechnou v pondělí své protějšky z deseti kandidátských zemí včetně Česka na společné schůzi v Bruselu. Až se s nimi rozloučí, poradí se mezi sebou, jakou odpověď dát na jejich vesměs finanční požadavky. Stanoví také termín jejich přijetí do EU, pravděpodobně 1. května 2004. Konečné kompromisy ohledně nejcitlivějších věcí lze očekávat až na ministerském zasedání ve stejném složení 9. a 10. prosince, případně o dva dny později na nejvyšší úrovni v Kodani. Kandidátské země zatím nic neslevují ze svých požadavků. V pátek ve Varšavě na nejvyšší úrovni zopakovaly, že nabídka EU ohledně zemědělských dotací je pro ně nepřijatelná. Důrazně navíc požádaly o možnost postupně zvyšovat vlastní odvody do rozpočtu unie, podle toho, jak porostou jejich příjmy z něj.

Vstupujícím zemím jde nejen o absolutní výši částek, které budou odvádět a dostávat, ale také o jejich původ a určení. Zatímco peníze směřující do Bruselu bude třeba stahovat z obecné příjmové části státních rozpočtů (v českém případě 800-900 miliónů eur ročně), dotace z EU jsou vesměs určeny na konkrétní účely, jako zemědělství, budování infrastruktur, ochrana životního prostředí a podobně. Odtud pramení obava, že odvody mohou poškodit například sociální sféru, pro kterou nelze prostředky z fondů EU obvykle použít.

Závěrečná fáze jednání o rozšíření Evropské unie je hlavním tématem konference, na níž se do Prahy sjeli mladí politici ze zemí visegrádské čtyřky. Na jednání pozvali zástupce ministerstev, aby s nimi hovořili mimo jiné o komunikační strategii v přístupových jednáních a o postupu vyjednávání v rámci kapitoly zemědělství. Visegrádská mládež na sebe upozornila počátkem roku v souvislosti se zrušení schůzky premiérů zemí Visegrádu v Budapešti kvůli výrokům tehdejšího maďarského premiéra Viktora Orbána o takzvaných Benešových dekretech. Tehdy svou budapešťskou konferenci nezrušila. Odmítla své setkání nechat negativně ovlivnit "diplomatickým napětím na vládní úrovni".

Evropská unie poskytne z fondu ISPA dotaci 33,4 milionu eur, tedy více než jednu miliardu korun, na výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizací v povodí řeky Dyje. Je to zatím největší ekologická podpora, kterou ČR v Bruselu získala. Celková investice v deseti aglomeracích přesáhne 1,47 miliardy korun a týká se 130.000 obyvatel Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Podle jednatele Svazu vodovodů a kanalizací měst a obcí Josefa Novotného budou stavby zahájeny na jaře 2004 a dokončeny maximálně v roce 2006. Za peníze EU se bude stavět v Třebíči, Blansku, Novém Městě na Moravě, Moravských Budějovicích, Bystřici nad Pernštejnem, Šlapanicích, Boskovicích, Náměšti nad Oslavou, Jaroměřicích nad Rokytnou a v Jemnici. ČR letos u fondu ISPA uspěla s dotacemi i pro město Jeseník a projekt Čistá Bečva. Pro sladění předpisů o odpadních vodách má Česká republika s EU sjednáno přechodné období do roku 2010. V 733 aglomeracích ale musí investovat odhadem 60 miliard korun.

Celkem 43 procent Čechů soudí, že členství v EU je z všeobecného hlediska výhodné. Tvrdí to průzkum veřejného mínění kandidátských zemí Eurobarometer, který byl zveřejněn v pátek. Opačný názor zastává 14 procent českých respondentů a 28 procentům je to lhostejné. Ve srovnání s ostatními devíti státy, které mají vstoupit do EU v roce 2004, patří Česko k méně optimistickým zemím. Za přínosné považuje své členství v EU 67 procent Maďarů, na Slovensku tvrdí 58 procent občanů, že členství v EU je pozitivní věcí, v Polsku je o výhodnosti členství v unii přesvědčeno 52 a v Litvě 48 procent dotázaných. Méně optimismu než Česko vykazují už jen Slovinsko, Lotyšsko a Estonsko. Tamní občané vidí členství v unii jako výhodné ve 43, respektive 35 a 32 procentech.

O vstupu do Evropské unie rozhodnou Češi v referendu, které se bude konat pravděpodobně v polovině června příštího roku. Senát podle očekávání jednomyslně schválil návrh ústavního zákona, který stanoví pravidla plebiscitu o začlenění země do unie. Lidé budou v referendu odpovídat na otázku: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?". Pro přistoupení bude třeba souhlas nadpoloviční většiny hlasujících. Rozhodnutí je historické, neboť český parlament poprvé svou pravomoc rozhodovat o osudu země přenesl na voliče, jak připomněl i místopředseda ústavně-právního výboru Jaroslav Šula. Radost senátorů byla o to větší, že zákon o referendu byl vypracován v Senátu. Zákon, který je pátou přijatou změnou Ústavy, podpořilo všech 67 přítomných senátorů. Normu musí ještě podepsat prezident Václav Havel, podle Ústavy ji nemůže vetovat. Zákon nabyde účinnosti 1. března 2003.

Dosud největší podporu vstupu České republiky do Evropské unie zaznamenalo v říjnu mezi občany Centrum pro výzkum veřejného mínění. Pro začlenění by hlasovalo 47 procent dotázaných. Češi budou o vstupu do EU rozhodovat v referendu v polovině června příštího roku. Veřejnost v ostatních kandidátských zemích by většinou hlasovala pro vstup do unie, vyplynulo ze studie, kterou zveřejnila společnost TNS Factum.