Související články

Po našem vstupu do Evropské unie nastává čas, kdy je vhodné bilancovat českou zahraniční politiku doby od rozpadu Československa do tohoto mezního bodu. K mikrofonu Rádia Praha přichází politolog a diplomat Otto Pick. Ptáme se jej, jak si česká zahraniční politika za uplynulých 10 let vedla.

Prezident Václav Klaus žádá od Ústavního soudu vyjádření, zda je evropská ústava v souladu s českou. Klaus napsal ve středu dopis šéfovi soudu Pavlu Rychetskému, v němž žádá odpověď na otázku, zda ratifikaci evropské ústavy mají předcházet změny české ústavy. Klaus dále napsal, že euroústavu považuje za vůbec nejvýznamnější mezinárodní smlouvu od vzniku samostatné České republiky. Poté, co mezinárodní smlouvy ratifikuje parlament, nebo lidé v referendu, musí dokument stvrdit svým podpisem ještě hlava státu. "V tomto případě, který je svým dopadem zcela výjimečný, vás proto žádám o vyjádření, zda podle názoru Ústavního soudu je možné ratifikaci provést, nebo zda jí mají předcházet změny platné ústavy, které jednoznačně vyloučí vzájemný rozpor obou dokumentů," napsal Klaus v dopise zveřejněném na jeho osobních internetových stránkách.

Prezident v minulosti uvedl, že je stoprocentně proti přijetí ústavy. Podle prezidenta omezuje suverenitu národních států. Ústavu kritizují také občanští demokraté a komunisté. Podporují ji strany vládní koalice. Dosud nebylo rozhodnuto o tom, kdy a jakým způsobem se o ratifikaci smlouvy v Česku rozhodne. Pravděpodobně se k ní Češi vyjádří v referendu.

Společným rysem Čechů a Slováků dvanáct let po rozdělení Československa je nejistota vyvolaná problémy ve společnosti. Jejich naléhavost je ale v obou státech jiná. Situací se zabýval unikátní průzkum, který se snažil zachytit společenské klima ze všech úhlů pohledu. Co Čechy a Slováky trápí, kdo jsou větší optimisté? Jak se dívají po 12 letech na rozdělení státu? To jsou otázky pro Zdeňku Kuchyňovou.

Evropská komise zahájí proti České republice řízení kvůli tomu, že země porušuje směrnice o zpoplatnění silniční dopravy. Ministrovi Milanu Šimonovskému to sdělil komisař pro dopravu Jacques Barrot. Zároveň vyjádřil pochopení pro vážné problémy na českých silnicích a ochotu jednat o změnách, které si česká strana přeje. Komise Praze vyčte, že nedodržuje předepsaný poměr mezi cenou jednodenní a roční známky pro kamiony. Vadí jí také, že v rozporu s příslušnou směrnicí nemá Česko týdenní a měsíční známku, ale 15denní a dvouměsíční. Procedura pro porušení práva začne zasláním varovného dopisu a může vést po zhruba dvou letech k žalobě u Evropského soudního dvora.

Praha podle Šimonovského nemíní v nejbližší době na praxi zpoplatňování cokoli měnit. Doufá zejména, že se do konce příštího roku povede zavést místo nynějšího časového zpoplatnění systém výkonového mýtného podle počtu ujetých kilometrů. Ten již má být slučitelný s předpisy EU. Do té doby chce prosadit přechodný režim, kdy by si jednodenní časové známky kupovali za zhruba osm eur řidiči kamionů nejen na dálničních přechodech, ale také na silnicích první třídy. Cílem je dosáhnout toho, aby se platilo nejen asi za 900 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací, ale celkem zhruba za 2100 kilometrů silnic do té doby, než bude zaveden nový systém. "Barrot nevyloučil, že to bude podle stávajících směrnic možné, a souhlasil s tím, aby o tom začali záhy jednat experti," potvrdil ČTK zdroj komise. Cílem podle Šimonovského je rozjet povinné nakupování známek na dalších přechodech od druhého pololetí. Přispěje to podle něj aspoň k vyšším příjmům na údržbu a zmírní to diskriminaci českých dopravců.

Česká republika má ze všech 25 členských zemí EU nejhorší skóre v přejímání unijní legislativy, sdělila ve čtvrtek Evropská komise. V pravidelné zprávě o harmonizaci práva v oblasti jednotného vnitřního trhu oznámila, že český deficit na začátku roku 2005 činí 151 směrnic EU, které nebyly převedeny do národního právního řádu. "Česká republika je na poslední příčce a zbývá jí převést ještě více než 150 směrnic. Lze však předpokládat, že její výkon se brzo zlepší," píše se ve zprávě předložené komisařem pro vnitřní trh Charliem McCreevym. Komise vychází z toho, že ČR od minulého hodnocení loni v červenci stihla převést kolem 150 směrnic a snížit manko z 23,6 procenta předpisů v oblasti vnitřního trhu na dnešních 9,6 procenta. Daleko rychleji se ovšem zlepšovala například Malta, které ve stejné době sladila 522 směrnic. Z nejhoršího místa se posunula na čtvrtou příčku od konce s deficitem šest procent. "Česká strana není na svou bilanci hrdá a slibuje do letošního jara radikální zlepšení," řekl ČTK Gerard de Graaf z generálního ředitelství EK pro vnitřní trh. Komise si je podle něj vědoma průtahů při schvalování zákonů v českém parlamentu, ale i českých slibů, že legislativa bude sladěna sice později, ale zato kvalitně. Právě v tomto duchu reagovalo i české stálé zastoupení při EU. "Procedury v ČR jsou delší, ale velmi pečlivé. Jde nám především o kvalitu transpozice. Uznáváme ovšem, že se proces musí urychlit," řekla jeho mluvčí Petra Mašínová. Poukázala na to, že se tempo v poslední době zvýšilo, i když ne tak, jako třeba na Maltě.

Komise rozeslala novým členským zemím v prosinci 754 varovných dopisů kvůli zpoždění při přejímání směrnic; několik desítek z nich směřovalo do Prahy. Je to první etapa procedury pro porušení práva, na jejímž konci jsou žaloby k Evropskému soudnímu dvoru. Do této fáze dospěje zhruba deset procent případů. "Jde o normy, které ČR měla mít ve svém právním řádu ke dni vstupu, tedy k 1. květnu 2004, ale v prosinci tam ještě nebyly," řekl De Graaf. Jako příklad uvedl směrnice o obchodování s elektřinou nebo plynem na vnitřním trhu EU, o registračních dokumentech pro motorová vozidla, o elektronických komunikačních sítích či o nežádoucích látkách v krmivech pro zvířata. Upozornil, že mezitím vstoupily v platnost další předpisy, takže břemeno nedodělků by mohlo narůstat.

Farmáři mají od letošního roku možnost po dosažení 55 let ukončit zemědělskou činnost a předat hospodářství s tím, že budou pobírat dávky financované státem a EU. Příslušné nařízení schválila ve středu vláda. Zemědělec, který předčasně skončí, může při splnění podmínek dostat ročně paušál 75.000 korun a k tomu 4500 Kč za každý hektar půdy, který převedl na svého nástupce, nejvíce však za 30 hektarů. Horní limit renty je 210.000 korun ročně.

Dotace na předčasné ukončení zemědělské činnosti jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova, který ze čtyř pětin financuje EU, zbytek platí stát. Letos je celkově vyčleněno 95 milionů korun. Podle ministerstva zemědělství má opatření usnadnit přechod zemědělského hospodaření z generace na generaci a pomoci udržet lidi na venkově. "Horentní zájem ale neočekáváme, spíš půjde o desítky lidí," uvedl Hugo Roldán z MZe.

Nárok na podporu trvá do 75 let, poté farmář dostane starobní důchod. Při současném nároku na důchod i dávku se vyplácí dávka, jen pokud důchod převyšuje, a to ve výši rozdílu.

Aby zemědělec podporu dostal, musí mimo jiné ukončit komerční zemědělskou činnost, při které obhospodařoval nejméně pět hektarů. Jeho aktivní hospodaření musí mít nejméně desetiletou historii, přičemž zemědělství pro něj představovalo aspoň 50 procent příjmu z podnikání. Nástupce musí být mladší než 40 let a musí přijmout závazek hospodařit na převzaté farmě nejméně pět let.

Předseda ODS Mirek Topolánek vyzval pravicové poslance Evropského parlamentu, aby se zasadili o to, že Evropská unie dá Ukrajině naději na budoucí přistoupení. "Dejte (Viktoru) Juščenkovi šanci," řekl na zasedání klubu Evropské lidové strany-Evropských demokratů (ELS- ED) v EP den před tím, než na plenární schůzi promluví nový ukrajinský prezident. "Ukrajina potřebuje jasný signál. Nikoli datum a pořadí, ale demonstraci, že Ukrajina je evropská země a pokud splní podmínky, nemá být z procesu vyloučena," řekl Topolánek v krátké zdravici v úvodu schůze klubu.

Topolánek zopakoval stanovisko ODS, podle něhož je evropskou ústavu třeba odmítnout. Považuje ji za "ne úplně podařený návrh něčeho, co by se jednou mohlo nazývat ústavní smlouvou", a přeje si, aby se na tomto základě dál jednalo. Zásadně nesouhlasí s těmi, kdo tvrdí, že "Evropská unie stojí a padá s touto smlouvou".

Čeští zemědělci si loni polepšili, ale méně než odhaduje Evropská unie, uvádí ve svých propočtech Zemědělský svaz. Českým zemědělským firmám se příjmy podle EU loni zdvojnásobily na zhruba 42 miliard korun. Svaz uvádí nárůst asi o polovinu na 32 miliard Kč. Unie srovnává příjmy zemědělských podniků, které jsou v podstatě výsledkem z podnikání a zahrnují zejména zisk, mzdové náklady, nájem půdy a úroky. EU především nadhodnotila rostlinnou výrobu, řekl na předseda svazu Miroslav Jirovský.

I při pesimističtější kalkulaci Zemědělského svazu si domácí rolníci polepšili zřejmě nejvíc z nových členských zemí. Podle odhadů se loni české zemědělství dostalo do zisku asi čtyři miliardy korun. Vstup do Evropské unie přinesl otevření trhu a hlavně nárůst dotací do zemědělství. Ty se loni podle ministerstva zemědělství pohybovaly kolem 22 miliard korun, což bylo výrazně více než v minulých letech.

Česká republika musí zaplatit celkem 13 000 eur (390 000 korun) dvěma Indům, které po odpykání trestu za pašování lidí držela dlouho ve vazbě s odůvodněním, že nemají pasy, takže není možné je okamžitě vyhostit. Rozhodl o tom v úterý Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Soud dospěl k závěru, že ČR porušila evropskou úmluvu o lidských právech v článku týkajícím se práva na svobodu.

V rozsudku se uvádí, že oba muži, z nichž jeden nyní žije v Česku a druhý na Slovensku, byli v roce 1998 odsouzeni k 21 měsícům vězení, protože pomáhali dalším osobám nezákonně překročit české hranice. Po odpykání trestu však strávili ještě dva a půl roku ve vazbě s odůvodněním, že nemají pasy, takže je není možné vyhostit. Jejich žádosti o propuštění a o udělení statusu uprchlíka byly marné. Štrasburský soud se domnívá, že české úřady měly být aktivnější, a ptá se, proč nedala policie oběma mužům cestovní doklady ve smyslu zákona o pobytu cizinců před jejich propuštěním z vězení. Podotýká dále, že české zákony umožňují vazbu delší než dva roky jen v případě vážného rizika, že propuštění zadržovaných zmaří nebo zkomplikuje nějakou proceduru. Podle soudu nebyla délka vazby rozumná a české úřady také nereagovaly dostatečně rychle na žádosti obou mužů o propuštění. Soud tudíž přiznal oběma Indům po 5000 eurech z titulu morální újmy a oběma dohromady 3000 eur za soudní výlohy. Rozsudky soudu, který je orgánem Rady Evropy, jsou pro členské státy rady závazné. Lze se proti nim do tří měsíců odvolat.

Česká republika se pravděpodobně spolu s Francií a Švédskem ujme v červnu 2008 předsednictví Evropské unie. Češi by patrně předsedali v první polovině roku 2009. O to, co předsednictví České republice přinese, se zajímala Martina Lustigová.