Související články

Mezi českou populací panují rozporné názory na to, zda se Česká republika dokáže v Evropské unii perspektivně prosadit z hlediska hospodářství a jeho konkurenceschopnosti. Přibližně 40 procent lidí si myslí, že ano, stejně častý názor však je, že se česká ekonomika v EU prosadit nedokáže. Vyplývá to z průzkumu společnosti Factum Invenio z přelomu srpna a září.

Optimisty jsou podle výsledků průzkumu především lidé s hrubým měsíčním příjem od 25.000 do 30.000 korun, obyvatelé nejmenších obcí do 500 obyvatel a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Mezi pesimisty patří hlavně voliči KSČM a lidé od 45 do 59 let.

Asi 62 procent Čechů si myslí, že se rozhodnutí Evropské unie nebudou shodovat se zájmy České republiky. V jejich shodu věří 30 procent dotázaných. Celkem 14 procent lidí uvedlo, že v takový soulad nevěří vůbec. Vyplynulo to z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Ještě méně věří lidé tomu, že EU bude rozhodovat v jejich vlastním zájmu. Jen 27 procent si myslí, že ano, 64 procent lidí se vyjádřilo skepticky. V tomto případě tomu vůbec nevěří dokonce každý čtvrtý. Názory respondentů se lišily podle toho, jak hlasovali v referendu o vstupu České republiky do EU. Ale i mezi stoupenci vstupu převažovali ti, kteří nevěří tomu, že EU bude rozhodovat v souladu s jejich vlastními zájmy. Podle CVVM vidí situaci optimističtěji lidé, kteří považují svoji životní úroveň za dobrou, absolventi vysokých škol a příznivci ODS nebo KDU-ČSL. Silnou skepsí se vyznačují zvláště lidé se špatnou životní úrovní, respondenti bez maturitního vzdělání a voliči KSČM.

Francie chce navrhnout sankce vůči novým členským zemím Evropské unie za to, že mají oproti starým členům unie příliš nízké firemní daně. Nové země, tedy i Česko, by neměly mít možnost čerpat peníze ze strukturálních fondů unie, určených na pomoc chudším regionům. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

České děti se v tzv. Evropské škole v Bruselu budou učit v jednotřídce. Bude v ní pětadvacet žáčků od tří do jedenácti let. Takto koncipovaná česká sekce bude poprvé otevřena v zařízení EU v bruselské čtvrti Ixelles. Podle ředitele této "třetí evropské školy" v Bruselu Petera Hilmerssona není českých žáků dost na otevření jednotlivých tříd, takže se zatím bude improvizovat. Z Prahy dosud přijela jedna učitelka, další dvě síly budou najaty na místě. Děti budou rozděleny do tří sekcí - mateřské školy, první a druhé třídy, třetí až páté třídy. Na druhém stupni je zájem mnohem slabší, uvedl Hilmersson, takže čeští žáci budou dál navštěvovat britskou a francouzskou sekci. Škola jim zajistí základní výuku mateřštiny; na tuto práci však zatím žádného učitele nemá. Do evropských škol při institucích EU mohou bezplatně posílat své děti jejich zaměstnanci. V závislosti na kapacitě jsou otevřeny také pro děti diplomatů či podnikatelů, kteří ovšem musí platit vysoké školné, kolem 3000 eur ročně.

Úternímu dennímu tisku dominují témata ekonomická. Mladá fronta Dnes a Hospodářské noviny se na titulní straně věnují snižujícímu se růstu mezd. Nejméně si od dubna na výplatních páskách připsali státní zaměstnanci. Růst hrubé mzdy ještě výrazně utlumily vyšší ceny - reálná mzda se tak podle Mladé fronty zvýšila nejméně za posledních pět let. Podle ekonomů, které citují Hospodářské noviny to povede k nižší chuti občanů utrácet a tím možná i ke spomalení ekonomiky.

Premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross soudí, že čeští občané by o přijetí evropské ústavní smlouvy měli rozhodnout v referendu v červnu 2006. Plebiscit by se konal ve stejném termínu jako volby do Poslanecké sněmovny. Gross to řekl českým velvyslancům při jejich pravidelné poradě v Praze. Český premiér očekává, že ratifikační proces nebude snadný. Věří ale, že čeští voliči budou mít dostatek hodnověrných informací a nakonec ústavu schválí. O termínu referenda se podle něj ještě bude diskutovat ve vládní koalici. Premiér při ní bude prosazovat, aby se referendum o euroústavě a parlamentní volby konaly v jednom termínu.

Tým spolupracovníků budoucího eurokomisaře Vladimíra Špidly povede Španěl Ramiro Cibrian. Špidla to řekl rozhlasové stanici BBC. Cibrian stál do loňského roku v čele pražského zastoupení Evropské komise. Zbytek celkem šestičlenného kabinetu by měl mít Špidla sestaven do poloviny října. Špidla v Evropské komisi v listopadu vystřídá dosavadního českého zástupce Pavla Teličku. Expremiér dostane na starosti zaměstnanost a sociální záležitosti. "Prozatím jsem se dohodl s bývalým velvyslancem EU v ČR Ramiro Cibrianem, že mě pomůže sestavit kabinet a že se potom stane šéfem mého kabinetu. Ostatní místa jsou ještě otevřená a probíhají na ně výběrová řízení," řekl bývalý premiér.

Česká zahraniční politika má podle premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) znít jedním hlasem. Měla by být jednoznačná, vyvážená a aktivní a není důležité, zda bude mít přívlastek proevropská nebo proamerická, řekl předseda vlády českým velvyslancům. Diplomaté se na tradiční poradě v Černínském paláci sešli poprvé po vstupu republiky do Evropské unie. Premiér ve svém projevu také řekl, že referendum o ratifikaci evropské ústavy by se mohlo v České republice konat v červnu 2006 souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny. Gross i staronový šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU- ČSL) uvedli, že priority zahraniční politiky se nemění ani po změně vlády, novým faktorem je jen plnohodnotné členství v unii. Grossův kabinet hodlá i nadále rozvíjet transatlantické spojenectví a dobré vztahy se sousedy, podílet se na potírání terorismu i dodržování lidských práv a podporovat český export.

Vláda Stanislava Grosse chce zajistit vyšší konkurenceschopnost České republiky ve světě. Premiér to uvedl na pondělním setkání s českými diplomaty v pražském Černínském paláci. Na místě byla i Milena Štráfeldová:

Pokud Česká republika neschválí zákon o evropském zatýkacím rozkazu, který v pondělí vetoval prezident Václav Klaus, poruší podmínky vstupu do Evropské unie. "EU by v souladu s podepsanou smlouvou mohla reagovat ochrannými opatřeními," řekl ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Takzvaný eurozatykač má umožnit vydávání českých občanů ke stíhání do členských zemí EU. Kromě ČR a Itálie již zákon schválili všichni členové unie. Eurozatykač má podle předkladatelů zlepšit mezinárodní justiční spolupráci, jeho smysl je zdůrazňován zejména v souvislosti s bojem proti terorismu. K přehlasování prezidentova veta je třeba 101 poslaneckých hlasů.

Kdyby ČR zatykač neschválila, nemá Evropská komise žádný formální nástroj, jak ji k tomu nutit. Legislativa v oblasti vnitra a spravedlnosti má až na výjimky mezivládní povahu, jde tedy spíše o smlouvy než o nadnárodní evropské akty. Stát, který by nesladil takový předpis a neaplikoval ho, by se vystavil politickému tlaku ostatních členů. České ministerstvo spravedlnosti také varuje, že v případě konečného odmítnutí eurozatykače by stát porušil Ústavu, podle níž ČR dodržuje své mezinárodní závazky. Právě porušením ústavních zákonů však argumentují i kritici novely - podle Listiny základních práv a svobod nemůže být občan ČR nucen k opuštění vlasti.