Související články

Spor, který v Evropské unii vyvolaly návrhy německého kancléře Gerharda Schrödera na slaďování daní uvnitř unie, komentují Hospodářské noviny. Podle nich je premiér Vladimír Špidla jediným významným politikem z nových členských zemí EU, který názorům německého kancléře přitakává. Vystupuje tak jako exot.

Rozšíření Evropské unie může českým firmám, které jsou vývozně orientované, krátkodobě způsobit komplikace, než zvládnou veškeré nové předpisy. Na úterní konferenci o příležitostech a ohrožení firem v EU to řekl šéf vládní agentury CzechTrade Martin Tlapa. Celkově se však vzájemný obchod zjednoduší, dodal.

Český export by podle něj na nově rozšířeném trhu potřeboval větší odvětvové a teritoriální rozčlenění.

Obchod se zeměmi EU zaujímá v českém zahraničním obchodu 85 procent, čímž je podle Tlapy zranitelný cyklickými vlivy a konjunkturami. "Je to riziko, které může postihnout řadu podniků. Řada podniků má vazbu na jednoho dominantního obchodního partnera, nemá diverzifikované obchodní vtahy," uvedl.

Polovinu českého průmyslu tvoří podle Tlapy 190 největších firem. Naopak více než 80 procent z celkového počtu 40.000 exportérů se podílí na vývozech méně než čtyřmi procenty. Stabilitu zahraničního obchodu může prý ohrožovat také vysoký čtvrtinový podíl automobilového průmyslu na celkovém exportu.

O úspěšnosti tuzemských podniků bude podle něj čím dál tím více rozhodovat kvalita podnikatelského prostředí. "Osmdesát procent zásad podnikatelského prostředí jsou regulovány ve společném evropském rámci," uvedl Tlapa. Důležitý tak bude napříště také politický lobbizmus v Bruselu, doplnil.

Česká republika má po vstupu do unie společný celní sazebník se všemi státy unie. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Miroslava Somola se však výrazné změny nestaly. Ze sta nejobjemnějších položek dovozu zůstala u 60 z nich sazba beze změny, nižší u zhruba 20 a u stejného počtu vyšší. Nižší cla se dotknou například osobních nákladních automobilů, pneumatik, lékařských přístrojů, naopak vyšší clo je po vstupu do unie například u banánů, hliníku, hnojiva či tabáku.

Podle ředitele celní politiky a celního tarifu Generálního ředitelství cel Martina Hanuše je celní systém po vstupu do EU složitější, ale nové celní předpisy zároveň skýtají mnohé výhody. "Bude záležet na dovozcích, jak nový systém využijí," uvedl. Dodal, že Česká republika má možnost výši celních sazeb ovlivňovat i po vstupu do EU, ale vzhledem ke zdlouhavému schvalovacímu procesu v unii musí žádosti o snížení sazeb podávat Evropské komisi se značným předstihem.

V zahraničním obchodě se zeměmi Evropské unie Česká republika v minulém roce vykázala přebytek více než 100 miliard korun. V roce 1993 Česká republika naopak měla deficit asi 100 miliard korun. Je tam vidět ohromnou změnu v tocích, uzavřel Tlapa.

Vláda chce, aby v příštích letech z rozpočtu Evropské unie získávala více peněz, než do něj bude odvádět. Prioritou evropského rozpočtu by podle České republiky měla být podpora zaostalých regionů a zemí. Předpokládá to stanovisko ČR k finančnímu výhledu Evropské unie v letech 2007 až 2013, který ve středu projedná vláda.

Podle některých odborníků ČR asi letos nevyužije velkou část z peněz, které jí Evropská unie nabízí. Může se tak stát čistým plátcem a do unijního rozpočtu odvede více peněz, než sama získá.

Evropská komise ve svém plánu počítá s tím, že průměrná výše plateb do unijního rozpočtu bude 1,14 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU, maximálně však 1,24 procenta HND unie. Tento limit je také pro Českou republiku maximem.

"Lze uvažovat o snížení tohoto limitu, ale nemělo by v této souvislosti dojít k negativnímu dopadu na absolutní výši příjmů nových členských zemí," uvádí české stanovisko, které vypracovala ministerstva financí a zahraničí.

Výdaje rozpočtu EU by podle dokumentu měly co nejvíce prospívat ČR. Za prioritu považuje tzv. kohezní politiku, tedy podporu zaostávajících regionů a zemí. Příjem jednotlivých zemí v rámci kohezní politiky je ale omezen maximálně čtyřmi procenty jejich hrubého domácího produktu. "V návrhu Evropské komise se počítá u většiny přistupujících zemí s tímto maximálním příjmem," uvádí dokument.

EU počítá s tím, že jednotlivé státy do rozpočtu unie přispějí od 124,6 miliardy eur v roce 2007 do 143,1 miliardy eur o šest let později. Celkové výdaje rozpočtu by se měly zvýšit ze 133,56 miliardy eur v roce 2007 na 158,45 miliardy v roce 2013.

V příštím roce by měla Evropská unie utratit 109,5 miliardy eur, tedy 1,03 procenta hrubého národního důchodu "pětadvacítky". Polovina výdajů bude směřovat do zemědělství. Nováčci by měli být čistými příjemci.

Úterní noviny se věnují poměrům v českém fotbalu. Tisk si všímá případu údajných úplatků v zápase mezi Spartou a Synotem a vandalismu na stadionech. Šéfové českého fotbalu dlouho zavírali oči před neřestmi v domácí lize, míní Mladá fronta Dnes. Také kvůli nim se zrodil případ Hastík, ve kterém manažer fotbalového klubu Synot údajně nabízel úplatek rozhodčímu. Český fotbalový svaz svým alibismem nahrává korupci.

Společně s Vilémem Faltýnkem se vrátíme do Trojzemí, kde se o víkendu slavilo rozšíření Evropské unie o deset nových členů. Němci za stávající členy a Poláci s Čechy za přistupující společně přivítali začátek nových forem spolupráce, které se zde v pohraničí promítnou o to zřetelněji, že zdejší Trojměstí Hrádek nad Nisou, Zittau (Žitava) a Bogatyňa spolupracuje už od roku 2001 a nové poměry by měly přinést zjednodušení mnoha procedur.

České obchody prožily o víkendu nejrozsáhlejší přeceňovací akci od roku 1993. V důsledku změny daně z přidané hodnoty, která začala platit hned po vstupu země do Evropské unie, získaly tisíce druhů zboží nové cenovky. Asi největší pozornost ale byla věnována restauracím, kterým se zvýšila DPH ze snížené 5procentní sazby do základní 19procentní. Jak se zdražení restauračních služeb projevilo v praxi, to se vydal zjišťovat Zdeněk Vališ.

Během prvního pracovního dne po našem vstupu do Evropské unie lze sledovat, co všechno se změnilo. Především podražily hospody a restaurace. Ovšem potraviny v obchodech, z jejichž zdražení měli lidé strach, se zatím drží, stejně jako běžné zboží v obchodech. Na hranicích s ostatními unijními zeměmi skončily pravidelné celní kontroly a díky tomu zmizely mnohahodinové fronty kamionů. Co všechno se mění?

Jakou má Česko budoucnost? ptá se komentátor MF Dnes. Václav Klaus se obává možnosti "zániku unikátního díla našich předků". Cyril Svoboda naopak překypuje optimismem, který v době před loňským referendem o vstupu do EU hraničil s demagogií.

Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla chce schvalování chystané evropské ústavní smlouvy využít k prosazení zákona o obecném referendu. Předseda opoziční ODS Mirek Topolánek, který chce referendum jen o euroústavě, to považuje za vydírání. Uvedli to v Nedělní partii televize Prima "Je to podobné vydírání jako byl zákon o DPH, kdy k čisté euronovele se přidaly politické ambice této vlády," řekl Topolánek. Na rozdíl od Špidly chce speciální všelidové hlasování o euroústavě. Vzhledem k dlouhodobému neúspěšnému úsilí ČSSD o prosazení obecného referenda předvídal problémy se schvalováním příslušného zákona. "V každém případě jsem zastáncem toho, že by to měl být zákon o obecném referendu, nikoli jenom o referendu jednorázovém," prohlásil Špidla. Za vládu sliboval předložit zákon o obecném referendu už loni v říjnu, avšak ani ve vládních stranách na to nepanuje jednotný názor. Parlament dosud dokázal uzákonit pouze pravidla pro loňské referendum o vstupu Česka do unie. Topolánek přišel do diskusního pořadu s českou trikolorou v klopě saka, po skončení debaty daroval Špidlovi vzhledem k čerstvému členství v EU obří gumový dudlík se znakem EU pro čerstvě zrozeného člena unie.

V duchu oslav vstupu Česka do Evropské unie (EU) se o tomto víkendu nesl sraz majitelů slavných tříkolových vozidel - velorexů v Boskovicích na Blanensku. Zatímco loni při společném klání plnili netradiční úkoly hrdinů z pohádek, letos byla soutěž osádek přibližně 200 strojů zaměřena spíše na prosazování nových členských států v unii. Cílem srazu není jen představit novinky na podomácku modernizovaných velorexech, ale také změřit své síly. "Proto každý sraz majitelů tříkolek v Boskovicích tvoří soutěž. Všechny osádky vyrážejí do terénu, kde plní nejrůznější úkoly," řekl ČTK jeden z hlavních organizátorů akce Tomáš Kostík. Tak například na jednom z letošních stanovišť hráli soutěžící francouzskou hru petanque, aby se tak připravili na důchod, který mohou prožít na Francouzské riviéře. Na dalším zkoušeli šikovnost v dětském golfu, který měl představovat místo uzavírání obchodů mezi evropskými manažery. Jinde se zase konala lyžařská soutěž. Místo sněhu se jelo na asfaltu, a závodníci se tak připravovali na dobu, kdy budou všem finančně dostupné rakouské Alpy. "Vše vyvrcholilo soutěží nazvanou princ Charles. Následník anglického trůnu si libuje v koňském pólu. My koně nemáme, a tak jsme pólo hráli v hadrácích (veloroxech)," vysvětlil Kostík. Zdůraznil, že boskovický sraz velorexů přilákal motoristy i z dalších zemí unie, například ze Slovenska, Polska, Maďarska, Německa a Nizozemska. Populární Velorex, dříve známý pod jménem Oskar, zkonstruovali již v roce 1936 bratři Mojmír a František Stránští. O 14 let později se tříkolka začala vyrábět sériově v České Třebové. Výroba byla zastavena v 70. letech. Do ulic postupně vyjelo na 20.000 velorexů, přičemž mnohé z nich byly vyvezeny do Polska, tehdejší NDR a Maďarska.