Související články

Zdrženlivě a vyhýbavě se v neděli vyjádřil německý ministr zahraničí Joschka Fischer (Zelení) k požadavku svého vládního kolegy, ministra vnitra Otty Schilyho (SPD), aby Česká republika zrušila takzvané Benešovy dekrety. V nedělníku Welt am Sonntag především varoval před jakýmikoli reparačními nároky, které by nakonec poškodily především Němce.

"Musíme hledět dopředu. To je moudrost, která spočívá v česko-německé deklaraci (z roku 1997)," uvedl vicekancléř na dotaz, co si myslí o tom, že Schily před týdnem na sudetoněmeckém srazu v Norimberku jako první člen vlády Gerharda Schrödera žádal odstranění poválečných československých výnosů k vyvlastnění a vysídlení Němců.

Joschka Fischer už po norimberském srazu ostře kritizoval výroky konzervativního kandidáta na úřad kancléře v zářijových volbách Edmunda Stoibera o české způsobilosti pro Evropu. Jestliže chce Stoiber svým požadavkem na zrušení dekretů před členstvím v Evropské unii klást dodatečnou překážku vstupu ČR do společenství, pak by to znamenalo "těžké poškozování německých zájmů", řekl vicekancléř.

Emotivní debata kolem Benešových dekretů je jednou z příčin, proč v České republice roste odpor proti vstupu do EU a proč část německých a rakouských poslanců rozsévá pochybnosti v Evropském parlamentu. S tímto vyhrocováním napětí je třeba rychle skončit, soudí předseda klubu liberálů v Evropském parlamentu Graham Watson.

"To nejhorší, co mohou politikové na obou stranách udělat, je zvyšování napětí. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že tyto věci vyžadují otevřenou debatu, ta však musí být vedena odpovědně. Jak v našem parlamentu, tak na české scéně jsou politikové, kteří se ji snaží zneužít pro sebe, vyšponovat. Pro přistoupení ČR k unii by to mohlo být velmi nepříznivé," řekl Watson před odjezdem do Prahy.

Českou republiku chce občanům Belgie a Nizozemska představit asi dvacítka studentů Karlovy Univerzity, kteří v sobotu od budovy své alma mater v Praze vyrazili na kolech na druhý ročník expedice Eurobikes. Cesta studenty zavede na radnice měst v obou zemích, ale i do institucí Evropské unie. V sobotu však od Karolina dojeli jen k Černínskému paláci, do ciziny je dopraví autobus. Akce je organizována jako součást komunikační strategie českého zastupitelského úřadu v Haagu před vstupem ČR do Evropské unie.

Česká republika se stejně jako další kandidátské země v poslední době soustavně ztotožňovala se stanovisky Evropské unie vůči Blízkému východu, takže nepanují pochybnosti o nějakém rozdílu ve stanoviscích. Řekl to Vysoký představitel Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana po setkání s českým premiérem Milošem Zemanem. Ten několikrát opakoval, že Palestinci mají právo na nezávislý stát, ovšem za nezbytné podmínky, že zastaví "organizovaný teror" proti Izraeli, proti izraelským civilistům. "Shodli jsme se, že nelze mít nezávislý stát bez zastavení teroristických akcí," zdůrazňoval premiér. Solana připomněl, že "není jediný dokument unie ohledně Blízkého východu, k němuž by se kandidáti včetně Čechů nepřipojili". ČTK posléze řekl, že názorové rozdíly mezi ním a Zemanem "skutečně nejsou velké"; jde spíše o "odstíny v Zemanově osobním postoji". Český premiér vyvolal před časem pohoršení v EU svými výroky na adresu palestinského předáka Jásira Arafata i názory, že by se s Palestinci v Izraeli mělo naložit jako se sudetskými Němci v Československu.

Evropská unie poskytla České republice dalších 79,6 miliónu eur (2,5 miliardy korun) v rámci programů Phare a Jaderná bezpečnost. Peníze mají ČR pomoci s přípravou na vstup do EU. Finanční memoranda podepsali v pátek ředitelka odboru pro evropskou integraci ministerstva financí Hana Heidlerová a Ralf Dreyer z delegace Evropské komise v České republice. V rámci programu Phare EU poskytne ČR 78,5 miliónu eur. Financované projekty budou zaměřené na reformu veřejné správy na centrální a regionální úrovni, boj proti hospodářské kriminalitě a na lepší fungování kapitálových trhů. Dalších zhruba 1,1 miliónu eur ČR dostane v rámci programu Jaderná bezpečnost. Cílem projektů v rámci tohoto programu je podpora Státního úřadu pro jadernou bezpečnost při bezpečnostních analýzách reaktorů typu VVER-440/213 a při zavádění systému RODOS v tuzemsku. Smlouvy na realizaci projektů uvedených ve finančních memorandech musí být uzavřeny do 31. října 2004. Všechny smlouvy budou uzavírány na základě veřejných mezinárodních výběrových řízení.

Premiér Miloš Zeman se v pátek v Bruselu loučil s vysokými politiky NATO a Evropské unie. Generální tajemník aliance George Robertson a vysoký představitel EU Javier Solana mu říkali před novináři hezké věci. Zároveň se vyjadřovali pochybovačně o jeho skutečném odchodu z politiky. "Přivedl svou zemi do aliance, kde se stala předním členem. Hrál podstatnou roli a významně přispěl k tomu, jaké dnes NATO je a co dělá," řekl Robertson. Usoudil, že politika "je něco, co se člověku dostane do krve a čeho se obtížně zbavuje", takže si není Zemanovým odchodem tak docela jist. "Uvidíme," řekl s úsměvem. "Tvrdí, že je tady naposledy, a já říkám, že to není pravda," promlouval před tiskem na Zemanovu adresu rozšafně Solana. Připomněl, že Zeman vytvořil silnou sociální demokracii, stal se premiérem, dovedl svou zemi do NATO a nyní na práh Evropské unie. Zeman předpověděl, že se Solana stane jednoho dne ministrem zahraničí Evropské unie a možná i jejím ministrem obrany. Dostalo se mu ujištění, že on sám najde dveře institucí EU vždycky otevřené.

Vláda na zasedání schválila novelu zákona, která umožní vzájemné uznávání kvalifikací architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě mezi Českou republikou a Evropskou unií. Kvalifikační předpoklady pro činnost architekta jsou stanoveny jednotně pro všechny členské státy EU. Uznávání kvalifikace inženýrů a techniků se rovněž řídí jednotnými pravidly. Výkon činností je zde však regulován národními předpisy, kvůli odborné technické náročnosti a rozdílnosti technických předpisů v jednotlivých členských státech EU. Novela mění zákon z roku 1992, který se týká výkonu povolání autorizovaných architektů, inženýrů a techniků ve výstavbě. Jednou ze zásadních změn je také ukončení platnosti oprávnění a osvědčení k projektové činnosti a provádění staveb, která byla vydána na základě předpisů zrušených na začátku 90. let.

Zahraniční výbor Evropského parlamentu schválil návrh rezoluce o rozšíření EU, která v části věnované České republice obsahuje jediný kompromisní odstavec ohledně Benešových dekretů. Vyjadřuje se v něm očekávání, že pokud by se zjistilo, že česká legislativa obsahuje diskriminační ustanovení plynoucí z dekretů, Praha takové normy do vstupu zruší.

Podmiňovací způsob, který schválil zahraniční výbor Evropského parlamentu u formulace o Benešových dekretech, premiéru Miloši Zemanovi vyhovuje. "Jsem přesvědčen, a analýza, kterou jsme udělali, prokázala, že žádné diskriminační opatření v dekretech není, a proto není důvod cokoli změnit. Proto si myslím, že tato formulace je přijatelná," řekl premiér během jednání vlády. Na kompromisním znění se ve výboru dohodli zástupci všech politických klubů. Je ještě mírnější než původní návrh zpravodaje pro Českou republiku, křesťanského demokrata Jürgena Schrödera. Přijaty nebyly žádné návrhy změn. Na červnové schůzi projedná rezoluci plénum Evropského parlamentu, text už by se ale neměl změnit. Analýza, o níž se Zeman zmínil, vznikla z popudu české vlády poté, co se diskuse o údajně diskriminačním charakteru dekretů přenesla na evropskou úroveň. Podle materiálu, který shrnuje oficiální postoj Prahy, se sporné dekrety takzvaně zkonzumovaly okamžikem vydání a v současnosti nemohou vyvolávat nové právní účinky. Je proto vyloučeno, aby diskriminovaly jakoukoli společenskou skupinu. Dekretům, které se vztahují k poválečnému zbavení občanství a majetku sudetských Němců a Maďarů, odpůrci z řad sudetských Němců a některých rakouských kruhů vytýkají, že jsou diskriminační.

Český a slovenský premiér Miloš Zeman a Mikuláš Dzurinda spolu nejen bilancovali výsledky téměř čtyřleté spolupráce svých vlád, ale hovořili i o společné strategii vůči Evropské unii. Dzurinda znovu nabídl spolupráci při přípravě pražského summitu NATO. Slovenská republika poskytne České republice pomoc, o kterou požádá, a ráda, řekl šéf slovenské vlády na tiskové konferenci po setkání se Zemanem. Společná strategie vůči unii se podle Zemana týká zejména zemědělství. Nelze podle něj žádat, aby Česká a Slovenská republika byly v nerovnoprávné pozici z hlediska zemědělských dotací, a současně chtít, aby od nich unie dostávala plné platby do rozpočtu. Dzurinda novinářům vypočítal dlouhý seznam česko-slovenských problémů, které se podařilo za volební období vyřešit. Uzavřeno bylo 55 mezistátních smluv, podařilo se vytvořit společnou česko- slovensko-polskou vojenskou jednotku pro mezinárodní akce a vyřešit dvojí občanství pro české a slovenské občany. Dzurinda prý před čtyřmi lety nevěřil, že se podaří vyřešit rozdělení zbývajícího společného majetku po rozdělení Československa. Zeman po Dzurindově výčtu řekl, že nemá co doplnit. Žertem dodal, že také navrhl, aby uzavřeli ještě 56. smlouvu, ve které by se obě země zavázaly, že se budou vzájemné podporovat při boji o titul mistra světa v ledním hokeji. Slovensko letos "převzalo" titul od českých hokejistů. Dzurinda se sešel také s předsedou sněmovny Václavem Klausem. I s ním se shodl na tom, že česko- slovenské vztahy jsou na vynikající úrovni. Dzurinda dodal, že s Klausem mluvil rovněž o "výzvách", které před oběma zeměmi stojí, tedy například o společné snaze vstoupit do EU. "Samozřejmě pro Slovensko je nesmírně velkou výzvou (pražský) summit Severoatlantické aliance v listopadu," řekl. Klaus dodal, že předpokládá přijetí Slovenska do NATO.

Německý ministr vnitra Otto Schily potvrdil stanovisko spolkové vlády, které se opírá o česko-německou deklaraci z roku 1997, že vstup České republiky do Evropské unie nebude zatěžován historickými otázkami minulosti. Na úvod sudetoněmeckého srazu v Norimberku ale zároveň vyzval, aby se česká strana v budoucnu odhodlala ke zrušení takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě došlo k vyvlastnění a vysídlení Němců. Účastníci sudetoněmeckých dnů s pískotem reagovali na jeho prohlášení, že případné prohlášení dekretů za neplatné nemůže vést k odškodňování majetkových nároků a k dalším právním satisfakcím. Schily dále upozornil, že "státem odůvodňované vyhnání je nespravedlivé", ale že jako první byli v roce 1938 vyháněni Češi. "Tuto pravdu musíte unést," řekl Schily protestujícím stovkám funkcionářů sudetoněmeckých organizací.