Související články

Evropské unii se nedaří zaujmout společná stanoviska vůči kandidátským zemím v kapitole "zemědělství", podle očekávání zejména kvůli poskytování přímých podpor jejich rolníkům po vstupu. Německo, Británie, Nizozemsko a Švédsko se tento týden opět postavily rozhodně proti tomu, aby novým členům byl po vstupu přiznán byť jen zlomek těchto peněz. Zástupci těchto čtyř zemí se v pracovní skupině pro rozšíření při Radě ministrů EU vyslovili pro to, aby se otázka, zda přímé podpory dát nebo ne, řešila až při "lámání chleba" v samém závěru přístupových rozhovorů, tedy aby nebyla nyní v pozičním dokumentu zmiňována.

Evropská komise přijala sérii rozhodnutí s cílem umožnit profesionálním filmovým tvůrcům z České republiky, Slovenska a dalších šesti kandidátských zemí lepší rozvoj, distribuci a propagaci svých filmů v zemích Evropské unie. A to povolením jejich účasti v programu Media na léta 2001-2005 od letošního, nejpozději příštího roku. Uvedla to v pátek v Bruselu Evropská komise. Rozhodnutí EK se kromě ČR a SR týká Bulharska, Kypru, Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska. EK chce brzy zapojit i Slovinsko.

Česká republika si nechala vypracovat v Ústavu mezinárodních vztahů studii, která odhalila, že čeští úředníci nepostupují koordinovaně v procesu přípravy na vstup České republiky do Evropské unie. Navíc státní zaměstnanci dostatečně neovládají cizí jazyky. Podrobnosti přinesl Mikuláš Kroupa.

Mechanismy rozhodování v Evropské unii, která na počátku sdružovala pouze šest zemí, musí podle ministra zahraničí Jana Kavana do budoucna reflektovat rozšířený počet členů tohoto společenství. Kavan si ale nemyslí, že pro fungování rozšířené Evropské unie je nutná radikální transformace jejích institucí. "Nechceme vytvářet novou Evropskou unii, ale učinit tu stávající efektivnější v podmínkách rozšířeného množství členů," uvedl ministr na veřejném slyšení v Senátu o budoucnosti unie. Podle něj bude například nutné zvážit zachování práva veta, aby jeho příliš časté užívání neparalyzovalo práci unie. Jan Kavan je pro rozšíření oblastí, kde bude unie rozhodovat kvalifikovanou většinou svých členů. Ministr Kavan je vládním zástupcem v Konventu EU, který má doporučit budoucí uspořádání evropského společenství. Senátní zástupce Josef Zieleniec při slyšení uvedl, že evropská politika je nyní pouze výsledkem mezivládních jednání jednotlivých členských států. "Doufám, že Konvent přijde s ústavním dokumentem, který vytvoří rámec pro evropský politický život. Pro to, aby nikoli technokraté, nikoli zástupci vlád, ale občané mohli určovat klíčové směry rozvoje Evropské unie," míní senátor. Až na takto vybudovaném základě bude podle něj možné dobudovat systém rozdělení kompetencí mezi unii a její členy.

Drtivá většina českých úředníků, kteří se ve státní správě věnují přípravě na vstup do EU, považuje přizpůsobování administrativy unijním podmínkám za obtížné. Tento názor zastává 91 procent úředníků, kteří pracují ve třech desítkách různých státních orgánů, například ministerstev, České správy sociálního zabezpečení či Českého statistického úřadu. Ukazuje to průzkum organizace TNS Factum. Výzkum, v Česku první svého druhu, si nechal vypracovat Ústav mezinárodních vztahů. Většina úředníků, konkrétně 80 procent, podle něj soudí, že členství v EU bude mít pozitivní vliv na chod státní administrativy.

Česká republika hledá s Evropskou komisí způsob, jak ochránit zeměpisná označení našich produktů po vstupu do Evropské unie. V pondělí proto odjeli čeští vyjednavači do Bruselu se seznamem převážně potravinářských výrobků, který by zaručoval podobné hájení jako má např. italský parmazán. Další podrobnosti připravila Eva Petržílková:

Česká republika hledá s Evropskou komisí způsob, jak ochránit zeměpisná označení českých produktů, například krušovického piva nebo olomouckých tvarůžků, po vstupu do Evropské unie, kdy by tato ochrana mohla být ohrožena. Po jednání v komisi to řekl náměstek českého ministra zemědělství Tomáš Zídek. Problém je v tom, že EU hodlá do vstupu ČR zrušit takzvanou zrychlenou proceduru registrace zeměpisných označení u produktů s národní dlouholetou tradicí. Zatím tak hrozí, že vstupem do EU bude Česko muset vypovědět bilaterální dohody o uznání těchto označení, které má, vysvětlil Zídek.

Vedení Evropského parlamentu rozhodlo, že se obrátí na nezávislé odborníky se žádostí, aby prostudovali, zda dekrety bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše jsou slučitelné s právem Evropské unie. Experti budou určeni do dvou týdnů a závěry své práce by měli předložit do poloviny července. Analýza českého ministerstva zahraničí nesouhlasí s výtkami, že dekrety nejsou v souladu s evropským právem, a Česká republika by je proto před vstupem do EU měla vyškrtnout ze svého právního řádu.

Pro Českou republiku je nepřijatelné uvažovat o ztrátovém postavení vůči rozpočtu Evropské unie. V Bruselu to v pondělí zopakoval první náměstek ministra financí Eduard Janota. Zdůraznil, že pokud by na tom EU trvala, mělo by to negativní politické dopady a špatný vliv na veřejné mínění. Komisařka Michaele Schreyerová českou delegaci ujistila, že se nic nemění na stanovisku EK, podle něhož se nesmějí nové členské státy po vstupu ocitnout v horším finančním postavení vůči EU, než v jakém byly v roce před vstupem. Zdůraznila však, že pro to musí hodně udělat i česká strana - musí být hlavně schopna peníze nabízené Bruselem účinně čerpat za předepsaných podmínek. Janota upozornil, že dosavadní debata je nadále do jisté míry fiktivní, protože se nemluví o konkrétních číslech. Co bude ČR do kasy EU dávat, kolik z ní bude brát, na co a za jakých podmínek - to vše bude předmětem až závěrečné fáze přístupových rozhovorů, zřejmě koncem roku.

Budoucnost Evropské unie bude tématem veřejného slyšení, které ve čtvrtek pořádá senátní výbor pro evropskou integraci. Se svým pohledem mají účastníky slyšení seznámit ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD) a senátor Josef Zieleniec (navržen Unií svobody). Oba hájí české zájmy v Konventu EU. Sněm zástupců členských i kandidátských zemí unie má doporučit budoucí podobu evropského společenství. Na slyšení byli pozváni také reprezentanti dolní komory parlamentu v Konventu, místopředsedové ODS Jan Zahradil a Petr Nečas, oba poslanci ale pozvání na slyšení, které se koná měsíc před volbami do sněmovny, kvůli časovému zaneprázdnění odmítli. Při slyšení mají vedle politiků vystoupit i mluvčí České biskupské konference Daniel Herman a docent Vladimír Vopálka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jejich příspěvky se mají týkat zákonných úprav lidských práv v rámci EU. O tom, jak by měla vypadat reforma evropských institucí, mají hovořit zástupci Svazu průmyslu a obchodu, Českomoravské konfederace odborových svazů a Svazu měst a obcí.