Související články

Česká republika příští týden velmi pravděpodobně uzavře při jednání s Evropskou unií stěžejní kapitolu "hospodářská soutěž". Takovému rozuzlení dlouho bránila nespokojenost EU se státní podporou českých hutním podnikům Vítkovice a Nová Huť, která nebyla vázána na životaschopný restrukturalizační program. Ten Praha dodala teprve nedávno. Evropská komise navrhla členským státům uzavření kapitoly s tím, že ČR musí přistoupit na omezení státní pomoci těmto ocelárnám do roku 2006 při souběžném snížení objemu výroby a dosažení stejné produktivity, jako mají hutní podniky v EU. Státní podpora do roku 2003 byla stanovena na nejvýše 413 miliónů eur, přičemž do roku 2006 musí objem výroby klesnout o 470.000 tun.

Připravenost Libereckého kraje na vstup do Evropské unie ocenil při návštěvě v Liberci velvyslanec unie v České republice Ramiro Cibrian. "Z krajů, které jsem zatím navštívil, má ten Liberecký nejlepší spolupráci se zahraničními sousedy a je nejdál v přípravě projektů, které se budou ucházet o příspěvky unie. Málo se však věnuje oblasti životního prostředí," řekl novinářům Cibrian. Ocenil především projekt Regiotram Nisa, který řeší kombinaci městské a regionální železniční dopravy od německé Žitavy přes Liberec až do polské Jelení Hory. Projekt, jehož náklady se odhadují na 14 miliard korun, má podle Cibriana šanci získat podporu unie. Za slabinu Liberecka označil velvyslanec nedostatečnou připravenost projektů v oblasti životního prostředí, s tím se však podle něj potýkají i ostatní kraje. Podle libereckého hejtmana Pavla Pavlíka je to však spíše problém obcí. Ty podle něj připravují projekty výstavby čistíren odpadních vod či budování skládek odpadů. Na závěr tiskové konference předal Cibrian Pavlíkovi Lípu Evropy. Hejtman převzal dvoumetrový stromek v modrém květináči s omluvou, že pro něj zatím nemá místo, a proto ho předá do školního zahradnictví. Na oplátku předal Cibrianovi a také polskému a německému velvyslanci Andreji Krawczykovi a Michaelu Libalovi grafiky libereckého výtvarníka Václava Plechatého.

Naděje, že Poslanecká sněmovna schválí senátní návrh ústavního zákona o referendu o vstupu Česka do Evropské unie, je velká. Předlohu jednomyslně navrhl Senát. Platit bude tehdy, pokud ji podpoří dolní a po ní znovu i horní komora parlamentu. Pro její schválení ve dvousetčlenné sněmovně bude třeba nejméně 120 hlasů. Vládní koalice jich má 101, opozice 99. Proto bude muset vzniknout širší politická dohoda napříč vládním a opozičním táborem. V horní komoře musí zákon podpořit nejméně tři pětiny přítomných senátorů, kterých je celkem 81. Velké šance na přijetí ve sněmovně dává senátní předloze místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Podle místopředsedy ODS Ivana Langra bylo přijetí zákona v Senátu prvním krokem, který byl součástí politické dohody parlamentních stran. Šéf poslanců Unie svobody-DEU Karel Kühnl upozornil na naprostou shodu v tom, že vstup země do EU musí projít všelidovým hlasováním. Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik nevyloučil, že komunisté by senátní návrh mohli podpořit. Možnost občanů rozhodnout o vstupu země do EU v referendu považují komunisté za prioritu. Současně ale soudí, že lidé by měli mít možnost rozhodovat v referendu i o dalších důležitých otázkách, jež se jejich života týkají. Ke schválení zákona by měly přispět i závěry schůzky zástupců politických stran, s nimiž se před týdnem setkal vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD).

Evropská komise ve středu rozhodne o přesunu prostředků v rámci programu Sapard na škody způsobené v České republice zemědělcům povodněmi. Na tento účel má být vynaloženo 5,5 miliónu eur, které budou uvolněny za snazších podmínek a při vyšším spolufinancování projektů ze strany EU. Půjde o peníze z částky 22 miliónů eur, tj. zhruba 660 miliónů korun, které byly letos České republice z programu Sapard přiznány.

Za vnitřní problém, který Evropská unie pouze sleduje, označují vysocí úředníci Evropské komise bouři uvnitř české vládní koalice způsobenou pátečním hlasováním poslankyně Unie svobody Hany Marvanové proti balíčku "povodňových" zákonů. "Je to vnitřní věc. Jsme si samozřejmě vědomi, co je v sázce, sledujeme to však z pozice vnějšího pozorovatele," řekl ČTK Eneko Landaburu, generální ředitel pro rozšíření EU v Evropské komisi. Pro komise je podle něj hlavní, aby nebylo narušeno tempo jednání s Českou republikou v klíčovém období. "Jde nám o to, aby proces pokračoval podle plánu," uvedl. Vyjednávač EK pro Českou republiku Rutger Wissels řekl, že "sleduje vývoj se zájmem".

Česká republika se v podstatě dohodla s Evropskou komisí, že po vstupu do Evropské unie bude moci zachovat název "slivovice" jak pro pálenku vyrobenou čistě ze švestek, tak pro typicky moravský produkt doplněný čistým lihem. V prvním případě bude na etiketě připsáno "švestkový destilát", ve druhém pak "lihovina". Ohledně vína dál panují neshody. Podle vrchního ředitele pro vztahy s EU na ministerstvu zemědělství Josefa Vrzáně záleží nyní už jen na tom, jak Evropská komise navrhne vzhled budoucích etiket, tedy jak velkými písmeny bude slovo "lihovina" například u Jelínkovy slivovice muset být vyvedeno. Pokud nepřijde s něčím nepřijatelným, bude česká strana s v pondělí navrženým řešením souhlasit. Znamená to, že Praha by se zřekla žádosti o trvalou výjimku pro slivovici a Evropská komise by změnila příslušný předpis EU tak, aby umožňoval použití názvu "slivovice" pro dva nápoje, které jsou z hlediska evropského práva odlišné. Vrzáň měl z jednání dojem, že takové porozumění bylo nalezeno.

Pravidelná hodnotící zpráva Evropské komise o připravenosti České republiky na vstup do unie bude dokončena již 9. října. To je o týden dřív, než se původně předpokládalo. Novinářům to v pondělí v Bruselu řekl velvyslanec stálé mise ČR u Evropské unie Libor Sečka. V EU podle něj panuje nyní, mimo jiné i v souvislosti s nedávnými povodněmi, nálada podporující vstup ČR. "Atmosféra je nyní příznivá. Je však třeba splnit, co jsme slíbili, a dotáhnout věci do konce," poznamenal. Ani stálá mise v Bruselu, ani delegace Evropské unie v Praze dosud z Prahy žádné projekty související s odstraňováním povodňových škod neobdržely.

V prostor setkání Evropanů se v sobotu na několik hodin proměnil středověký hrad Helfštýn na Přerovsku. Památku obsadili místo šermířů odborníci se stánky, kteří vysvětlovali lidem přínos budoucího vstupu země do Evropské unie. Na návštěvníky hradu čekaly také besedy a speciální výstavy.

"Lidé se zde mohou dozvědět vše, co je zajímá. Připraveni jsou odborníci na slovo vzatí. Ať už jsou to politici, nebo zpravodajové z centra Bruselu," řekla senátorka Jitka Seitlová (ODA), která pomáhala s organizací. Akce s názvem My v Evropě se na Helfštýně konala již podruhé.

Letošní setkání zaměřili pořadatelé na sociální otázky. Návštěvníci se na hradě například dozvěděli, jak na tom budou po vstupu do unie lidé bez práce či ženy na mateřské dovolené. Lidé také diskutovali se zástupci ministerstva zahraničních věcí, senátory či se zpravodajem Českého rozhlasu v Bruselu Milanem Fridrichem, který vyprávěl o vlastních zkušenostech s životem v Evropské unii.

Velký zájem vzbudil na hradě obrovský papírový drak, jehož ocas vázali samotní návštěvníci. V poledne již vlál téměř přes tři hradní nádvoří.

Setkání připravil Evropský klub v Přerově, který vznikl v prosinci roku 1999 a od té doby pořádal desítky akcí tohoto druhu. Smyslem jeho vzniku bylo přiblížit lidem Evropskou unii neformálním způsobem

Vláda ve středu s konečnou platností schválila návrh zákona o volbách do Evropského parlamentu (EP). Během středečního zasedání kabinetu to řekla jeho mluvčí Anna Stárková. Předlohou se na jaře zabýval kabinet Miloše Zemana, který ji sice schválil, ale současně uložil ministru vnitra, aby v ní uskutečnil formulační a technické úpravy. Zákon stanoví pravidla pro volby českých zástupců do EP. V platnost by měl vstoupit v den vstupu České republiky do Evropské unie. Rozšíření unie o nové členy se očekává počátkem roku 2004, kdy se budou rovněž konat volby do EP. Mandát českých členů EP má být podle předlohy pětiletý, zatímco jejich tuzemští kolegové mají čtyřleté funkční období. Europoslancem nemůže být zvolen prezident. V lavicích EP nemohou usednout ani členové vlády, parlamentu, soudci a veřejný ochránce práv - ombudsman. Návrhem zákona se bude ještě zabývat Poslanecká sněmovna a po podzimních volbách obměněný Senát. Podléhá rovněž schválení prezidentem republiky.

Český ministr zemědělství Jaroslav Palas svým protějškům z 15 zemí Evropské unie na neformální schůzce v dánském Nyborgu vysvětloval, že představy Prahy o budoucím postavení českých zemědělců v EU jsou oprávněné a zdůvodněné. Z debat měl pocit, že mu kolegové naslouchají s porozuměním. Svých prvních kontaktů s ministry EU v uvolněné atmosféře v Nyborgu využil zejména k tomu, aby jim vyložil, jaké požadavky bude Česká republika v podzimních měsících zejména uplatňovat a z čeho nehodlá slevit. Hlavní nápor se podle něj soustředí na dosažení lepších produkčních kvót pro výpočet zemědělských dotací ze strany EU, než jsou ty, které zatím pro Česko navrhla Evropská komise. Česká vláda by měla zemědělcům zaručit, že jejich postavení se po vstupu do EU nezhorší, a čelit tak jistému katastrofismu, který se tohoto sektoru zmocňuje, usoudil ministr zemědělství Jaroslav Palas na okraji neformální schůzky EU v dánském Nyborgu.