Související články

Také v úterý byla hlavním tématem zpravodajství i komentářů většiny českých deníků kauza unionistického poslance Zdeňka Kořistky, který podle svých slov dostal nabídku deseti milionů korun za nepodpoření nové vlády.

Prezident Václav Klaus v pondělí vetoval zavedení takzvaného eurozatykače. Návrh zákona počítá s tím, že pokud by na občana České republiky byl vydán evropský zatykač, mohl by být vydán do jiného státu Evropské unie. Návrh se nyní vrací do Poslanecké sněmovny, která by o něm měla hlasovat v září. K přehlasování prezidentského veta je zapotřebí minimálně 101 hlasů. Koalice věří, že je dá dohromady, opozice nechce výsledek hlasování předpovídat. "Znamená to rezignaci na vlastní svrchovanost České republiky a na její způsobilost v tomto ohledu samostatně jednat," vysvětlil Klaus důvody svého veta na osobních internetových stránkách www.klaus.cz. Jeho postoj přivítala opozice. Eurozatykač totiž dlouhodobě kritizovala a odmítala jako věc, která porušuje práva, jež občanům zaručují Ústava a další normy.

S prezidentovým hodnocením se plně ztotožnil stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil. S krokem Klause souhlasí i místopředseda KSČM Vojtěch Filip, který ale stejně jako Pospíšil nechtěl předpovídat, zda dolní komora prezidentovo veto přehlasuje. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Zdeněk Koudelka (ČSSD) ale věří, že se to koalici podaří. ČTK řekl, že v evropském zatykači rozhodně nevidí hrozbu suverenitě Česka, ale zločinnosti a zločincům.

Pondělní český tisk komentuje zejména kauzu unionistického poslance Zdeňka Kořistky, který podle svých slov dostal nabídku deseti milionů korun za nepodpoření nové vlády. Deníky se rovněž vracejí k osobě Pavla Přibyla, jenž minulý týden odstoupil z funkce vedoucího Úřadu vlády.

Krabička cigaret by měla v příštím roce podražit o šest korun a v roce 2006 o dalších sedm korun. Odhadují to odborníci, které ČTK oslovila v reakci na zveřejnění plánu ministerstva financí ohledně růstu spotřebních daní. Nejcitelnější zdražení přinese rok 2007, kdy ceny vzrostou o dalších osm až 12 korun. Za tři roky tak cigarety podraží asi o 21 korun. Stát musí zvyšovat spotřební daně u tabákových výrobků kvůli vstupu do Evropské unie. ČR je zatím hluboko pod minimální povolenou hranicí daně, ale vyjednala si výjimku do roku 2007. "Připravená novela zákona navrhuje zvýšení daní jen v příštích dvou letech," řekl ČTK mluvčí MF Marek Zeman. Konečné srovnání daní s EU bude závislé i na kurzu koruny k euru, a růst cen cigaret v roce 2007 tak zůstává otevřený.

Pondělní český tisk se věnuje hlavně spekulacím o minulosti šéfa úřadu vlády Pavla Přibyla. Přibyl se v roce 1989 údajně podílel na zásazích komunistické moci proti demonstrantům. Komentátoři se také vrací k nedělnímu pořadu České televize Otázky Václava Moravce, v němž vystoupil premiér Stanislav Gross a předseda ODS Mirek Topolánek.

Zemědělci vidí 100 dní po vstupu do EU spíše klady. České zemědělství prokázalo, že je na vstup připraveno, řekl na úterní tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Díky včasnému zahájení činnosti platební agentury se zdá, že také veškeré nabízené prostředky se podaří vyčerpat. Zemědělci si podle něho uvědomují novou situaci v zahraničním obchodu po zrušení cel. To vyvolalo například podstatné zvýšení vývozu živých prasat, které však chybí na domácím trhu, a tak roste dovoz masa. Podobné je to se skotem. Pokles v živočišné produkci ale přes vstup do EU stále pokračuje.

V rostlinné výrobě čekají zemědělci obrat díky příznivému klimatu. Letošní sklizeň bude ve srovnání s minulými slabými lety úspěšná, ne však rekordní. Vlhko a chladné počasí totiž sklizeň oddálilo asi o 14 dní a umožnilo delší dozrávání, což se odrazilo vyššími výnosy. Celková produkce českého zemědělství včetně klesající živočišné výroby se tak i přes úspěšnou sklizeň ani nedorovná na úroveň roku 2001, který předcházel dvěma letům velkých poklesů.

Vyšší produkce rostlinné výroby nebude mít na ceny tak velký vliv jako v případě, že bychom nebyly členy EU, řekl Jirovský. Kvůli otevřeným možnostem obchodu sice výkyv v cenách nastane, ale nebude tak nebezpečný. Navíc v ČR i v Evropě bude nutné po slabých minulých letech z letošní silné úrody doplnit rezervy. Celkově svaz očekává, že se ceny zemědělců dostanou za celý rok tři procentní body pod úroveň roku 2001. Proti roku 2003, který byl velmi slabý, však jsou již nyní ceny asi o 14 procent vyšší. Přesto jsou stále asi o deset procent pod průměrem EU.

Největším negativem otevření trhu po vstupu do EU je pro české zemědělce silnější dovoz, a to hlavně zeleniny a brambor z Polska. Tamní podpory v sociální oblasti totiž umožňují podstatně levnější výrobu. Podle Jirovského tak již letos dojde k výraznému útlumu produkce brambor a zeleniny v Česku. Zemědělci také žádají dorovnání přímých plateb pro nové členské státy. Zatímco výměra zemědělské půdy v deseti přistupujících zemích je 21,7 procenta EU, tak přímé platby představují jen 3,9 procenta v rámci celé EU. Na druhou stranu podpory do rozvoje venkova jsou v přistupujících zemích vyšší než v původních státech unie.

Českým firmám chybějí praktické informace o evropských fondech i dalších oblastech Evropské unie. Potřebné údaje by nejraději čerpaly z internetových stránek a od stálých poradců, naopak příliš nevěří informacím od státu a podnikatelských svazů. Problémy s přípravou na vstup do EU měla zhruba polovina středních společností, uvedl na úterní tiskové konferenci předseda Středního podnikatelského stavu Zdeněk Somr. Nespokojeným firmám se podle něho příprava na vstup do EU zdála málo konkrétní, nepřesně zaměřená nebo nedostatečná a kritizovaly především příliš obecné semináře. Naopak 41 procent společností označilo svoji přípravu jako zcela dostačující.

Podle Somra pro podstatnou část českých podnikatelů se žádný převrat po vstupu do unie nekonal. Subdodavatelé pro západní firmy mají unijní zvyklosti zažité již léta, a také pro malé místní firmy se téměř nic nezměnilo. Firmy proto prováděly hlavně administrativní a technické změny. Téměř netknutá zůstala personální politika. Západní státy se totiž přílivu pracovníků z nových členských států brání a české firmy se tak neobávají odlivu svých nejlepších zaměstnanců.

Očekávání firem ohledně evropských fondů jsou podle Václava Šmejkala z poradenské společnosti European Consulting Institute možná až příliš veliká. Dvě třetiny oslovených firem se chce o peníze z Bruselu ucházet. Pokud by tento poměr platil pro všechny české firmy, přidělené prostředky by určitě nevystačily a na řadu zájemců by se nedostalo. Mnoho firem navíc v systému evropských fondů stále tápe a také úroveň poradenství podle nich není dostatečná. Smrž připomněl, že se letos sice vyrojilo velké množství různých samozvaných poradců, většina však nemá skutečné znalosti a problematice EU se věnuje jen krátkodobě. Pro české podniky jsou kromě evropských fondů klíčové zejména informace o odstraňování obchodních bariér, hospodářské soutěži nebo poskytování pomoci státním firmám.

České republice hrozí pozastavení přílivu peněz i z dalších fondů Evropské unie. V září by měly být známy výsledky auditu, který si kvůli čerpání peněz z EU nechalo vypracovat ministerstvo financí. Podle dobře informovaných zdrojů, které ČTK oslovila, jsou dosavadní výsledky špatné a pokud by tak dopadl celý audit, Brusel by na to reagoval pozastavením zálohových plateb a dalších peněz. Ministerstvo financí to však popírá. Evropská komise již 4. srpna pozastavila čerpání asi dvou miliard korun z předvstupního fondu Phare. Podle mluvčí zastoupení Evropské komise v ČR Kathariny Schnurbeinové v tomto případě nedodala Česká republika všechny potřebné informace. "Téměř není možné, aby audit dopadl pozitivně. To by tam musely být silné politické tlaky," řekl ČTK jeden ze zdrojů, který si nepřál být jmenován. Podle něj to již nyní vypadá, že ČR bude na konci roku čistým plátcem do společného rozpočtu unie. To by znamenalo, že do rozpočtu EU více peněz odvede, než z něj získá. Ministerstvo financí však tvrdí, že audit nebude mít přímý vliv na čerpání. "Audit je národní iniciativa, komise jej po nás nechtěla," řekl ČTK mluvčí resortu Marek Zeman. Všechny úřady podle něj ke konci července odeslaly potřebné podklady a auditor, kterým je společnost PricewaterhouseCoopers, zveřejní závěrečnou zprávu koncem září.

Počet lidí z deseti nových členských zemí Evropské unie, kteří hledají práci v Irsku, výrazně vzrostl od rozšíření unie 1. května. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na údaje, které v pátek zveřejnilo irské ministerstvo sociální péče. Za poslední tři měsíce hledalo v Irsku zaměstnání z těchto zemí nejvíce Poláků (10.854). Z Litvy bylo registrováno 4800 uchazečů o práci, z Lotyšska přes 2300, ze Slovenska více než 2100 a z České republiky přes 1400. Celkem z deseti nových zemí hledalo v Irsku práci 22.933 lidí, což je 36 procent ze 63.726 zahraničních žadatelů o práci. Vzestup žadatelů z nových států dokumentuje přírůstek Poláků - zatímco loni jich bylo za stejné období 2757, letos zmíněných 10.854.

Po květnovém rozšíření Evropské unie se stále více lékařů stěhuje za lepším výdělkem na západ a na jejich místa nastupují kolegové z východu. To, co se dělo po sjednocení Německa, kdy němečtí lékaři z východu hledali uplatnění na západě, se nyní opakuje ve velkém. Češi míří do Německa a Velké Británie a za ně přicházejí do českých nemocnic Slováci. Na uvolněná místa v maďarských nemocnicích nastupují Ukrajinci a Rumuni. Prázdná místa ve východoněmeckých nemocnicích obsazují lékaři z Polska, Ruska, Ukrajiny, Česka a Slovenska. Němečtí lékaři pak míří za lepším výdělkem do Skandinávie a Velké Británie. Podle údajů německých lékařských odborů pracuje v Německu 700 českých lékařů, před vstupem jich bylo 400. Počty lékařů pracujících v cizině nikdo v Česku neeviduje, odchod za prací nemusejí hlásit ministerstvu zdravotnictví ani úřadu práce. Podle předsedy Lékařského odborového klubu Milana Kubka našlo ve starých zemích EU uplatnění až 2000 z 33.000 českých lékařů. Před vstupem jich podle něj byla asi tisícovka.