Související články

Česká republika se spolu s Francií a Švédskem velmi pravděpodobně ujme předsednictví Evropské unie v červnu 2008. Novinářům to řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) po setkání s francouzskou ministryní pro evropské záležitosti Claudií Haigneréovou. Ministři spolu mluvili také o ratifikaci evropské ústavy. Francouzi se k ní vyjádří v referendu, které se má konat nejpozději do léta. Kdy a jakým způsobem o dokumentu rozhodnou Češi, se zatím neví. Nyní se jednotlivé státy EU střídají v předsednické funkci po půl roce. Podle ústavy má od roku 2007 předsedat unii po dobu 18 měsíců tým tří zemí, které si toto období mezi sebou rozdělí po šesti měsících. Předpokládá se, že systém by zůstal zachován, i kdyby ústava nebyla ratifikována. Od léta 2008 do konce roku 2009 by se předsednictví ujaly Francie, Česká republika a Švédsko, přičemž Češi by zřejmě hráli prim v prvním pololetí 2009. Předsednická země řídí v daném období veškerý chod Evropské unie. Pro členské státy je to velká výzva, na níž se připravují několik let předem.

Češi a Češky se po vstupu do EU zatím nejvíce zajímají o práci v Británii. Z členských zemí je pak ještě láká možnost získat zaměstnání v Irsku. Za ním následuje Německo a Rakousko. Dokládá to návštěvnost webových stránek evropského systému EURES, který má podpořit volný pohyb pracovních sil po unii. Česko se do něj zapojilo jako první z nových členských zemí hned po 1. květnu 2004. Lidé nalistovali od května do konce roku více než 9300 stránek o Velké Británii, 7700 o Irsku, 5300 o Rakousku a 4900 o Německu. Zajímali se například i o Kypr a Maltu. Naopak nestáli příliš o severské státy.

Většina starých zemí EU uzavřela lidem z nových států své pracovní trhy. Bez povolení mohou zájemci sehnat místo jen v Británii a Irsku. Velké překážky jim neklade ani Švédsko. Omezení jednotlivé země přehodnotí po dvou letech, mohou trvat sedm let. Český vedoucí partnerského projektu k zavedení systému EURES v ČR Miloš Tichý již dříve řekl, že českým občanům přestávají podle zjištění odborníků překážky vadit a o práci například v Německu či Rakousku pomalu ztrácejí zájem.

Ministr financí Bohuslav Sobotka navrhuje pro příští dva roky tak razantní omezení výdajů, že vyděsil své vládní kolegy. Jak píše deník Právo, Sobotka by v roce 2006 chtěl ušetřit 34 miliardy korun a o rok později dokonce 44 miliard. Nejvíc by se mělo uspořit na sociálních výdajích. Vyplývá to z návrhu, který chce ministr financí předložit vládě a který má list k dispozici.

Praha je podle expertů britského ekonomického ústavu CEBR v Evropské unii nejvíce perspektivním regionem pro investice. CEBR uvádí, že většina nadprůměrných příležitostí je nyní právě v nových členských zemích. Po Praze následují Budapešť na druhém a Bratislava na třetím místě. Na konci je Korsika. Experti CEBR při hodnocení vycházeli z ukazatele, který pojmenovali Index EU pro regionální investice a který vycházel z hospodářského růstu oblastí, jejich vyhlídek, vzdělání populace, velikosti trhu a možnosti získat fondy z unie. Mezi starými členy unie patří k nejlépe postaveným regiony Británie, která je jako celek nad Německem, Francií či Itálií.

Nejen úskalí rumunského a tureckého vstupu do Evropské unie, íránský jaderný program či vztahy s Ruskem a Ukrajinou, ale i problémy s tlumočením do češtiny se dostaly na pořad úterního zasedání zahraničního výboru Evropského parlamentu. "Nerespektují se tu lidská práva!" postěžoval si na absenci českého překladu ve sluchátkách europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM) během seznamovací debaty výboru s lucemburskými ministry Jeanem Asselbornem a Nicolasem Schmitem. Marně. Zatímco šéf lucemburské diplomacie Asselborn pominul Kohlíčkův apel, aby předsedající země zjednala v europarlamentu pořádek, předseda výboru Elmar Brok vykázal "jazykovou otázku" z pořadu.

Že protest byl spíše "teatrální", připustil po zasedání i Kohlíček. ČTK ale současně řekl, že "je třeba se ozvat", i proto, že ani na písemnou stížnost, sepsanou pro jistotu v češtině i ve francouzštině, dosud od vedení EP odpověď nedostal. "Netlumočí se pouze čeština! Dokonce i slovenština tu je, i maltšina, dánština, finština, estonština či litevština. Je to opravdu skandál, diskriminace," rozhořčil se Kohlíček; na rozdíl od jiných zasedání byl jednací sál vybaven dostatkem tlumočnických kabinek pro všech dvacet úředních řečí. "Jestli uvnitř EU, která se ohání lidskými právy na každém kroku, jsou takové poměry, jak to má vypadat v zahraniční politice?"

Poslanec se sice domluví anglicky, francouzsky, německy či italsky, ale za mateřštinu se míní zasazovat z principu. "Jestli se nebudu prát za svá práva, můžeme tu zanedlouho mít dva tři oficiální jazyky...," vysvětlil.

Inspekce EU nezjistila závažná pochybení v dodržování pohody zvířat v tuzemsku, řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Drobné nedostatky se podle něj našly, šlo například o chybu ve vyplnění formuláře, který doprovází přepravovaná zvířata. Inspektoři svou misi zahájili v pondělí a skončili v pátek závěrečným hodnocením na ministerstvu zemědělství. Mise se zaměřila na kraj Vysočina. Prověřila drůbeží jatka, porážku skotu a prasat, shromažďovací středisko pro skot a dvě farmy nosnic. Mezi zkontrolované provozy patřila například porážka drůbeže v Kosteleckých uzeninách, která patří k největším v republice. Inspektoři si prohlédli také drůbežárnu firmy Bikos v Košíkově u Velké Bíteše a chov drůbeže v akciové společnosti Mydlářka v Benešově. Navštívili rovněž jatka v Polné na Jihlavsku a jatka podniku Agro Měřín na Žďársku. Kromě státního veterinárního dozoru nad porážkami a transportem zvířat a kontroly dokumentů misi zajímal i způsob proškolování odborných pracovníků, především inspektorů krajských veterinárních správ a dopravců zvířat. "Systém shledali jako účinný a plně funkční," uvedl Duben. Po zaslání návrhu závěrečné zprávy a jejím připomínkování ze strany SVS budou závěry uveřejněny na internetu. Inspektoři EU naposledy zamířili do Česka loni v říjnu, kdy v potravinářských podnicích prověřovali zejména dodržování veterinárních a hygienických předpisů. Nedostatky našli v jednom ze šesti závodů. Šlo o jatka Agroprim Všetice. Podle českých veterinářů však poměry v potravinářských provozech hodnotili celkově pozitivně.

Opoziční ODS ve čtvrtek oficiálně předložila v Senátu návrh ústavního zákona o referendu k evropské ústavní smlouvě. Počítá s tím, že Češi by o pravidlech budoucího fungování Evropské unie rozhodovali ještě před koncem letošního roku. Občanští demokraté budou muset pro tento termín získat další strany, neboť například vládní sociální demokraté a lidovci chtějí referendum spojit s parlamentními volbami v roce 2006. Předseda senátorů ODS návrh předložil Sobotkovi tak, aby jej Senát mohl začít projednávat už na schůzi 27. ledna. ODS bude zároveň navrhovat určitou zkrácenou lhůtu pro projednání. Referendum by mělo být podle návrhu ODS závazné. Předloha nepočítá s podmínkou určité minimální účasti voličů na hlasování pro platnost referenda. Občanští demokraté ale očekávají, že stanovení tohoto kvóra bude předmětem debaty v Senátu i ve sněmovně. S referendem k euroústavě souhlasí většina parlamentních stran, proti referendu se v Senátu stavějí někteří členové Klubu otevřené demokracie, který sdružuje hlavně unionisty a nestraníky. Jsou pro schvalování euroústavy parlamentní cestou a argumentují tím, že ani česká ústava nebyla schvalována v referendu. Uspořádání referenda by stálo zhruba 380 milionů korun.

Evropský parlament dal jednoznačné ANO evropské ústavě. Pro tento dokument hlasovalo 500 poslanců, proti bylo 137. Europoslanci ODS patřili spolu s komunisty podle očekávání mezi ty, kdo hlasovali proti ústavě. Pro bylo jen sedm ze 24 českých členů parlamentu. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Čtvrteční český tisk komentuje schválení euroústavy a hodnotí význam tohoto aktu pro budoucnost Evropské unie. Podle Mladé fronty Dnes středeční hlasování není koncem, nýbrž začátkem boje o ústavu. Podle Lidových novin pak euroústavou nic nového nevzniká a Evropská unie bude existovat nezávisle na tom, zda ji všech 25 států ratifikuje. Také podle Hospodářských novin má štrasburské hlasování hodnotu pouze symbolickou. Tvrdí to i komentář Práva, podle něhož ho ale naprostá většina euroobčanů vnímá také jako další krok ve sbližování, které přispívá

Vláda nadále počítá s tím, že Česko přijme euro do roku 2010. Země stále neplní pravidlo rozpočtového deficitu, které je jednou z podmínek pro přijetí eura. ČR má ale od EU podobně jako další noví členové výjimku - pod tři procenta by se schodky měly dostat v roce 2008. S tímto vyhodnocením, které vládě předložily ministerstvo financí a ČNB, kabinet souhlasil. Deficit veřejných financí se pohybuje kolem 40 procent HDP a zde ČR nemá s plněním unijních požadavků problémy. Vládě se také daří plnit stabilitu měnového kurzu a v zásadě i stabilitu cen. Problémy nemá ani u dlouhodobých úrokových měr.

Pro vstup do eurozóny je dobrá vysoká otevřenost české ekonomiky a zaměření zahraničního obchodu na trhy unie. Důležitá prý bude dlouhodobá konsolidace veřejných financí, protože po zrušení vlastní měnové politiky zůstanou jediným nástrojem, kterým bude moci vláda podporovat hospodářství. Problémy by mohlo způsobit vysoké zdanění práce, nízká pružnost trhu práce, zvyšování minimální mzdy nebo regulace nájemného. Bankovní sektor je stabilní.