Související články

Prezident Václav Klaus se obává o budoucnost svobody, demokracie a prosperity na evropském kontinentě a usuzuje, že poslední vývoj v Evropské unii přispívá k oslabení těchto hodnot. Klaus to ve čtvrtek řekl na přednášce o problémech v EU, kterou pořádala organizace Paasikivi Society při příležitosti jeho návštěvy v Helsinkách. "Moje hlavní znepokojení se týká budoucnosti svobody, demokracie a prosperity na evropském kontinentě," prohlásil Klaus. Uvedl, že jistě není jediný, kdo si myslí, že se svoboda a demokracie v Evropě ztrácí. "Ale jsem zřejmě v menšinové skupině, pokud si dovolím tvrdit, že poslední vývoj v EU může být důležitým nástrojem pro tyto nežádoucí tendence," podotkl prezident, který současně odmítl "nadnárodní ambice" Evropy. V debatách o Evropě a EU mu chybí kvalitní "volný evropský trh myšlenek", a to ho znepokojuje. Demokratický deficit v EU je dále podle Klause patrný v institucích EU. Rozhodování se mění z demokratického typu na hierarchický a anonymita rozhodování vzrůstá, poznamenal.

Finská prezidentka Tarja Halonenová nesouhlasí s prezidentem Václavem Klausem, který tvrdí, že euroústava je mrtvý dokument. Oba se ve čtvrtek v Helsinkách nicméně shodli, že po zamítavých referendech ve Francii a Nizozemsku není důvod k panice, avšak vážné obavy jsou na místě, a je nutné jednat. Oba se liší v náhledu na euroústavu. "Nesouhlasím s tím, že to je mrtvý dokument," řekla novinářům po jednání s Klausem Halonenová, podle níž si kompromisní znění ústavy zaslouží vejít v platnost. "Paní prezidentka je z výsledku (referend) nešťastná. Já si myslím, že to je vítězství svobody a demokracie," řekl Klaus, podle něhož by však i opačný výsledek všelidového hlasování byl legitimní. Podle hlav obou států je nutné situaci vyhodnotit a jednat. Klaus dodal, že Evropská unie mohla existovat i dosud bez euroústavy. Nastal čas začít o dokumentu konečně seriózně hovořit, konstatoval český prezident. "Dosud se žádná vážná debata nevedla," řekl.

Prodlužování ratifikačního procesu evropské ústavy považuje předseda ODS Mirek Topolánek za nesmyslné. "Nemám pocit, že se dohodli, spíše byli lidovci smeteni," řekl Topolánek novinářům v Brně. Podle Topolánka je současné dvouleté období dostatečné. Osobně považuje pokračování ratifikačního procesu po francouzském "ne" za zbytečné, protože půjde jen o orientační hlasování. "Pokusy nějakým způsobem zmanipulovat ratifikační proces a prodlužovat nejistotu budou znamenat jen další vzdálení evropské byrokracie a politických elit od občanů jednotlivých národních států," zdůraznil šéf opoziční ODS. Pokračování v přípravě informační kampaně o euroústavě považuje za zbytečné vyhazování peněz. Předseda ODS poznamenal, že euroústava je jedinou programovou prioritou této vlády. "Toto téma ztrácí smysl a svým způsobem i tato vláda, a proto se nemůžeme divit, že se zuby nehty drží jediného tématu," míní Toplánek.

Premiér Jiří Paroubek má koaliční mandát prosazovat na červnovém summitu EU pokračování ratifikačního procesu evropské ústavy. Navrhnout má rovněž takové řešení, které usnadní pozici zemí, jež dokument napoprvé neschválily. Lidovci nepřesvědčili sociální demokraty a unionisty, že se má pozastavit informační kampaň o euroústavě. "Jedním z možných řešení je prodloužení ratifikačního období ze dvou na tři roky," řekl novinářům po koaliční schůzce místopředseda US-DEU František Pelc. Podle nynější dohody má ratifikace skončit v říjnu příštího roku. I když lidovci koaliční partnery ráno nepřesvědčili, na zasedání kabinetu znovu navrhli přerušit eurokampaň do doby, než se špičky EU dohodnou na dalším postupu. Podle očekávání se k nim ale nikdo jiný nepřidal a návrh neprošel. "Neměli jsme a nemáme společný názor na pozastavení kampaně," uvedl po jednání koalice předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Sociální demokracie podle Kalouska odmítla zúčastnit se schůzky tří koaličních stran a ODS, na níž by politici demokratických stran projednali českou pozici po francouzském odmítnutí euroústavy. Účast na takovém jednání, které chtěli svolat lidovci, odmítl i Pelc.

Šéf ČSSD Stanislav Gross uvedl, že občané mají právo získat informace o ústavě a že ratifikační proces bude pokračovat. Opoziční ODS tvrdí, že po francouzském "ne" je ústava neplatná a schvalování nemá smysl. Kalousek řekl, že takový názor občanských demokratů je předčasný, ukvapený a ve svých důsledcích může ohrozit myšlenku evropské integrace. Totéž podle Kalouska platí i o postoji ČSSD, která se tváří, jako by se nic nestalo.

Koaliční lídři o výsledcích středečního jednání neinformovali jednotně. Kalousek řekl, že je potřeba do jednání Evropské rady, která se má konat 16. června, udělat pauzu v kampani, přestávku využít k jednání, a pak začít kampaň na jiných základech. Gross hovořil o nutnosti pokračovat v kampani i v ratifikačním procesu v Česku s odvoláním na přijaté závazky vlády. "Je zapotřebí, aby vláda České republiky jednoznačně stála za tím, co je v jejím programu," zdůraznil. Po bruselském jednání se podle něj uvidí, na čem se Evropa shodne. K postoji KDU-ČSL na středečním jednání poznamenal: "Chovali se jako lidovci."

Česká republika loni jako jediná ze čtveřice nových členských zemí EU ze střední Evropy splnila tři že čtyř maastrichtských kritérií nutných pro přijetí eura. Zaplatila za to však nižším tempem hospodářského růstu, protože Polsko, Slovensko a Maďarsko rostly i při vyšší inflaci rychleji. Uvádí to analýza makroekonomického vývoje, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Česká ekonomika se ve srovnání s ostatními středoevropskými státy vyvíjela v letech 1997 až 2004 nejpomaleji a průměrné tempo růstu bylo nižší i proti patnáctce zemí EU. Relativní úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele k průměru evropské pětadvacítky v letech 1997 až 2000 dokonce klesala. Česku se však dlouhodobě daří dodržovat cenovou stabilitu. Například spotřebitelské ceny vzrostly od roku 1996 do letošního března o 37,2 procenta, což byl nejnižší přírůstek ve srovnání s ostatními středoevropskými zeměmi, které loni vstoupily do EU. Česko plní také požadovanou úroveň úrokových sazeb a loni snížilo i schodek veřejných rozpočtů pod tři procenta hrubého domácího produktu. Ještě o rok dříve to bylo téměř 12 procent. Na příznivějším výsledku se projevil nižší schodek státního rozpočtu i převod nevyčerpaných téměř 26 miliard korun do rezervních fondů. Daří se i českému vývozu, podíl českého zboží na zahraničních trzích roste a příznivě se vyvíjejí i směnné relace. To znamená, že zatímco ceny dováženého zboží rostly v letech 1993 až 2004 v průměru o 1,1 procenta ročně, vývozci mohli zdražovat až o 2,5 procenta ročně. Český vývoz se v roce 2002 podílel na světovém obchodu 1,5 procenta.

Premiér Jiří Paroubek se v pondělí sejde se svým lucemburským protějškem a předsedou Evropské rady Jean-Claudem Junckerem, aby probrali návrh rozpočtu EU na léta 2007 až 2013. Česká republika chce přispět k dosažení dohody, ale přeje si, aby nebyly dotčeny její zájmy, pokud jde o příjmy z unijních fondů. Vyplývá to z dosavadních českých stanovisek k této věci.

České republice jde hlavně o to, kolik dostane ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a z titulu venkovského rozvoje. O zemědělských penězích bylo již rozhodnuto v roce 2002 a Lucembursko nehodlá tuto dohodu zpochybňovat. Výdaje z rozpočtu EU směřují především do zemědělství (kolem 40 procent) a na pomoc zaostávajícím zemím a regionům (zhruba 30 procent). "Naším cílem je udržet strop příjmů z fondů EU ve výši čtyř procent hrubého domácího produktu, na něž máme nárok podle stávajících pravidel," řekl ČTK český stálý zástupce při EU Jan Kohout. Připustil ovšem, že lze uvažovat i o nižším číslu. "Cílem jsou čtyři procenta, musíme však postupovat realisticky," uvedl a dodal, že přesné mantinely nebyly zatím vytyčeny.

Lucembursko navrhlo podstatné snížení výdajů pro chudší členské státy, což se nelíbí ČR ani dalším členům. ČR by měla mít nárok na 3,6 procenta HDP. Juncker usiluje o dohodu o rozpočtu unie na summitu svolaném do Bruselu na 16. a 17. června.

Desítka nacionalistů a sympatizantů politických stran Národní sjednocení a Dělnická strana před francouzským velvyslanectvím podpořila v sobotu francouzské odpůrce přijetí euroústavy. Nacionalisté evropskou ústavní smlouvu odmítají, protože ji považují za nástroj k vytvoření evropského federálního státu. "Jsem přesvědčen o tom, že francouzský lid tento dokument odmítne, a budeme tak mít důvod toto odmítnutí oslavovat," řekl předseda Národního sjednocení František Červenka. Věří, že odmítnutí euroústavy ve Francii povede k dominovému efektu a euroústavu odmítnou i v dalších zemích. "Věřím, že po Francii bude následovat Nizozemsko, Dánsko, Velká Británie a nakonec i Česká republika," doplnil předseda Dělnické strany Tomáš Vandas.

Francouzského referenda o evropské ústavní smlouvě se účastnili i Francouzi žijící v Česku. Své "ano", či "ne" euroústavě mohli říct na francouzském velvyslanectví v Praze. Právo hlasovat jich má v Česku více než 1100. Na jindy tichém malostranském Velkopřevorském náměstí, kde velvyslanectví sídlí, bylo od nedělního rána neobvykle živo. Sjížděly se tam i celé rodiny s dětmi. Z odpovědí těch, kteří vycházeli z volební místnosti, se zdálo, že většinou hlasovali pro ústavu.

"Pro mě bylo jasné hlasovat ano. Pracuji v Praze, a to je Evropa. A myslím si, že ústava je dobrá pro všechny, kdo v Evropě žijí," řekl ČTK například inženýr Michel Bourloux, který pracuje v ČR v energetice. "Musíme říci ano, protože je to důležité pro další život," uvedla stručně Isabelle Petitová, která vezla kočárek a další dítě vedla za ruku. V Česku žije s rodinou tři roky. Pracuje jen její muž, ona se stará o rodinu a domácnost. Soudí, že stejně jako ona hlasuje i naprostá většina jejích krajanů, kteří žijí v zahraničí.

Národní muzeum představilo veřejnosti svůj nový projekt nazvaný Lidé pro Evropu. Jedná se o internetový portál, který představuje významné osobnosti středoevropského regionu, jejichž dosah je ovšem celoevropský. O projekt se zajímala Martina Lustigová.

Všechny členské státy Evropská unie musejí mít i do budoucna stejná práva bez ohledu na to, kdy se staly jejími členy. Shodli se na tom ve sředu v Praze předsedové rumunského a českého Senátu Nicolae Vacaroiu a Přemysl Sobotka, který přislíbil pomoc Rumunsku pro jeho zdárné začlenění do unie k 1. lednu 2007. "Odmítáme, aby se Evropa stala vícerychlostní. Evropa má 25 a po přistoupení Rumunska a Bulharska bude mít 27 členů. To jsou všechno rovnocenné státy s plnými právy, na kterých byla založena Evropská unie," řekl Sobotka po setkání s Vacaroiem. Sobotka mu přislíbil, že horní komora nebude ratifikaci dohody o vstupu Rumunska do EU zdržovat. "Projednáme to urychleně a s předpokládaným pozitivním výsledkem," uvedl.

Vacaroiu ocenil pomoc a podporu, které se jeho zemi dostalo z Česka pro začlenění do NATO i pro přípravu na vstup do EU. "Nám se díky ní podařilo odstranit to, v čem jsem zůstávali pozadu při vyjednávání," podotkl Vacaroiu. Chtěl by využít pomoci českých odborníků hlavně v legislativní oblasti i ve zbývajícím půldruhém roce příprav na členství v EU.