Související články

Evropská unie trpí podle prezidenta Václava Klause nedostatkem demokracie a liberálních principů, a proto potřebuje změnu. Klaus to řekl ve své přednášce na Harvardově univerzitě v Cambridge u Bostonu ve státě Massachusetts před nabitým sálem, v němž zasedli posluchači a učitelé této jedné z nejprestižnějších univerzit Spojených států. Deficit demokracie", uvedl prezident, vzniká přesunem rozhodování z národních států na nadnárodní úroveň, čímž se oslabují tradiční demokratické mechanismy. "Nemyslím, že doba národních států skončila," řekl. Přesun rozhodování na evropskou úroveň, která je více vzdálená jednotlivým občanům a jejich dohledu, také nepřinesl žádnou liberalizaci lidského života a lidských aktivit. Klaus nezpochybnil existenci Evropské unie, naopak prohlásil, že "EU tu je a zůstane". Kritizoval ovšem její institucionální prohlubování. Zopakoval svoji myšlenku, že unie by se měla přetvořit v uskupení, jehož členy by byly státy, a nikoli jednotliví občané, a kde panuje systém liberální demokracie s "autentickým občanstvím" spojeným s loajalitou k vlastnímu národu. Soustavné prohlubování Evropské unie podle Klause vzdaluje občany od jejich představitelů a institucí a zpomaluje ekonomický růst. Místo posilování evropských institucí se vyslovil pro rozšiřování unie, včetně například o Turecko či Ukrajinu.

Češi jsou Evropané, kteří vědí, že se chtějí a musejí podílet na evropském integračním procesu, ale současně platí, že není třeba přijímat vše, co se v něm odehrává, řekl po přednášce novinářům. Máme mít své názory a máme říkat svá základní stanoviska, která vycházejí i z naší přecitlivělosti z komunistického režimu, uvedl. "Proto vidíme něco ostřeji než někteří jiní." Harvardova univerzita a její Středisko pro evropská studia, kde často hostují významní politici a státníci, je podle Klause pro to ideálním místem.

Klaus byl při návštěvě Harvardu mile překvapen, kolik českých posluchačů studuje na vysokých školách v bostonské oblasti. Jeden z nich, Jan Straka z Prahy, potkal prezidenta při procházce po univerzitním areálu na den přesně dva roky poté, kdy se náhodně setkali v Tennessee, kde mladík rok studoval na střední škole. "Prostě svět je malý a těch českých studentů je tady dost," řekl prezident.

V Evropská unii hrozí chudoba nejvíce obyvatelům Slovenska. Nebezpečně nízké příjmy tam má 21 procent všech obyvatel. Naopak nejmenší riziko chudoby je v České republice, kde se s výrazně podprůměrnými příjmy potýká jen osm procent lidí. V celé EU bylo chudobou v roce 2003 ohroženo asi 72 milionů lidí, vyplývá z nové studie statistického úřadu Eurostat. Podobné problémy jako Slováci mají i obyvatelé Irska a jižních států unie - Řecka, Itálie, Španělska a Portugalska, kde chudoba trápí přibližně pětinu občanů. V Turecku, které bude na svůj vstup do EU ještě řadu let čekat, je to dokonce čtvrtina populace. Naopak v Maďarsku, Slovinsku či skandinávských státech má extrémně podprůměrné příjmy jen deset až 12 procent obyvatel. Statistiky potvrzují, že chudobu v EU výrazně snižuje vyplácení důchodů a různých sociálních dávek. Bez sociální politiky států by v chudobě žilo 40 procent občanů ČR i celé Evropské unie, v Polsku dokonce téměř 50 procent. Nejvíce pomáhají sociální dávky snižovat chudobu v Dánsku, Švédsku, ČR a Finsku, naopak nejméně v Řecku, Španělsku a Itálii.

Pro nejsilnější opoziční stranu ODS jsou nepřijatelná pracovní omezení, která vůči českým občanům po vstupu do EU uplatňuje Německo. Novému německému velvyslanci Helmutu Elfenkämperovi to řekl předseda ODS Mirek Topolánek. Německo a většina dalších zemí EU má možnost si chránit svůj pracovní trh až sedm let. Bojí se přílivu levné pracovní síly. "Přechodná období nemají opodstatnění," řekl ČTK Topolánek. Také česká vláda se snaží své partnery v EU přesvědčit, aby přechodné omezení odstranili. Zcela volný přístup k pracovním místům je jen v Irsku, Británii a Švédsku.

Kvůli tíživé situaci zemědělců s nedostatkem hotovosti hrozí protesty, řekl ČTK prezident Agrární komory Jan Veleba. Podle něj je možné, že nejrazantnější Jihomoravský kraj vyrazí vyjádřit svou nespokojenost i do Bruselu. Agrární komora chce komisařce Mariann Fischerové-Bölové poslat protestní nótu. Domácím rolníkům chybí hotové peníze kvůli snížení příjmů z hlavních komodit a požadují dřívější výplatu dotací. Podle Veleby může dojít i na kolapsy podniků. Žádost ministerstva zemědělství o povolení časnějšího termínu pro výplatu přímých podpor z EU ale v Bruselu neuspěla.

Tlumené hlasy v diskrétním pološeru ještě letního večera, naleštěné černé polobotky na čerstvě střiženém trávníku, sotva slyšitelný zpěv pípy a hovor točící se neustále kolem Evropské unie. Tak vypadala první česká pivní slavnost v Bruselu. Ty další prý budou bujařejší. Zahrada nové rezidence velvyslance při EU Jana Kohouta přivítala v této roli své první hosty. Letenku do Prahy od ČSA vyhráli v tombole stálý zástupce Finska při EU a poslanci EP Petr Duchoň a Zuzana Roithová, která přijela na kole. "Tak ti to zrovna nepotřebovali," zareptal v davu jakýsi úředník. Hostitel vyložil, že i jinde, třeba v New Yorku nebo ve Vídni, byly počátky českých pivních slavností spíše rozpačité; pak se ale chytly a staly se součástí místního kalendáře. To si Kohout představuje i pro Brusel, kde se český element bude dál množit a růst.

Kroměříž se podělila se španělským městem San Sebastián o druhou a třetí cenu Evropské unie za nejlepší ekologickou dopravní iniciativu. Nejvyšší ocenění v Londýně z rukou příslušného komisaře EU Stavrose Dimase převzalo francouzské město Nantes. Ceny byly uděleny při příležitosti zahájení Evropského týdne mobility na konferenci, která se konala na londýnské radnici.

Zapojení do nového vízového informačního systému EU, který má zlepšit bezpečnost v členských zemích, bude stát Českou republiku do konce roku 2015 odhadem přes 700 milionů korun. Informační systém má usnadnit kontroly lidí ze zemí mimo EU na vnějších hranicích unie. V Senátu to uvedl ministr vnitra František Bublan. Česká republika by na systém měla být připravena v roce 2007 v návaznosti na vstup do schengenského prostoru, v němž jsou zrušeny vnitřní hranice a pasové kontroly mezi státy. "Příprava na informační systém se nesmí zpozdit," zdůraznil Bublan.

Systém bude mít centrální informační databázi, na kterou se napojí systémy v jednotlivých zemích. V nich si úředníci budou moci zjistit "vízovou historii" žadatele - tedy například ověřit, zda už o vízum žádal v jiné zemi a zda mu tam bylo odmítnuto. Nyní nastávají situace, kdy někdo zkouší žádat o víza do schengenského prostoru nejprve například na belgickém konzulátu, kde neuspěje. Pak ale zkusí jiné úřady, kde třeba uspěje, což není žádoucí.

Otevřít hranice do členských zemí Evropské unie na východě ještě není možné. Doba k odbourání hraničních kontrol v Bavorsku a Rakousku do nových členských zemí EU Česka a Slovenska ještě nedozrála. Po schůzce v Pasově to zdůraznili ministři vnitra Rakouska Liese Prokopová a německé spolkové země Bavorsko Günther Beckstein. Podle rakouské agentury APA, která o schůzce informuje, jsou oba ministři toho názoru, že zrušení hraničních kontrol do těchto zemí přichází v úvahu až poté, co bude zaručeno trvalé dodržování všech kritérií takzvaných schengenských dohod.

Ministr kultury Vítězslav Jandák chce hledat alternativní finanční zdroje na péči o památky a o národní kulturní poklad v zahraničí. "Musíme najít klíč k bruselským a norským velkým penězům," prohlásil na čtvrteční tiskové konferenci. Vedle fondů EU lze podle něj počítat totiž i s Norskem, které, jak řekl, "vydělává na ropě a chce přispívat na památky".

Vláda Jandákovi ve středu uložila, aby s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou hledali mimorozpočtové zdroje k pokrytí nového programu péče o takzvaný národní kulturní poklad, tedy movité dědictví spravované státními institucemi. Částku, která bude v letech 2007 až 2014 potřebná, Jandák předběžně vyčíslil na 17,7 miliardy korun. "Dalo by se uvažovat třeba i o patnácti miliardách, ale teď nebudeme hovořit o konkrétních částkách," poznamenal ve čtvrtek. Podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše obsahuje nový program jako jednu z priorit rekonstrukci hlavní muzejní budovy.

Jandák zároveň usiluje o nalezení většího objemu peněz pro aktuální záchranu a péči o nemovité památky, a to ještě i v tomto roce. "Jedná se mi hlavně o střechy v havarijním stavu," řekl a jmenoval mimo jiné kláštery a zámky v Doksanech, v Krásném Dvoře, Horšovském Týně, Kladrubech, Lednici či Stráži pod Ralskem. Pro tyto účely počítá s pomocí sponzorů - podnikatelů a firem. Ministr kultury ve čtvrtek uvedl, že se mu v návrhu rozpočtu na příští rok podařilo na jednání vlády prosadit zvýšení původně uvažované částky o 326 milionů korun. Podle jeho mluvčí by to tak mělo být 5,807 miliardy korun.

Naprostá většina obyvatel Česka si nepřeje, aby Evropská unie překročila svou ekonomickou roli a stala se politickou unií. Více než čtyři pětiny lidí si myslí, že by měla dál zůstat především hospodářským prostorem a umožňovat volný pohyb zboží a osob. Prohloubení integrace by naopak ráda viděla necelá pětina lidí. Vyplynulo to z červencového výzkumu agentury STEM, jehož výsledky ČTK obdržela. Předprázdninový průzkum Eurobarometr, jehož výsledky počátkem září zveřejnila Evropská komise, přitom dospěl k opačným výsledkům než STEM. Proti hlubší integraci EU je prezident Václav Klaus. Odmítá přesun pravomocí států na unii a obává se ztráty národní identity.