Související články

Čtvrtečním českým deníkům dominuje dění na athénském summitu Evropské unie a zvláště podpis přístupové smlouvy mezi Unií a Českou republikou. Hlavní titulek Práva oznamuje: Česko podepsalo vstup do EU, Hospodářské noviny konstatují, že Česko dělí od EU jen referendum a citově zabarvený titulek Lidových novin hlásá: Osudový podpis v Athénách.

Ministerstvo zahraničí zamítlo další žádost euroskeptické Národní strany na projekt v kampani před referendem o vstupu do EU. Národní strana žádala 330.000 korun na přednáškové mobilní centrum, které by jezdilo po vesnicích a šířilo materiály jak proti, tak pro vstup do EU. Ředitelka ministerského komunikačního odboru Jana Adamcová to odůvodnila tím, že ministerstvo nechce podporovat politické strany. Navíc podobný projekt již existuje. Předseda Národní strany Pavel Sedláček o zamítnutí nevěděl.V první reakci však řekl, že ho udané důvody překvapují, neboť mu prý Adamcová v minulosti sdělila, že žádost o peníze na projekt může podat. Národní strana chtěla s mobilním centrem jezdit po vesnicích a mluvit hlavně s obtížně oslovitelnými skupinami lidí. Toto kritérium bylo dáno v nedávno uzavřeném výběrovém řízení pro neziskové organizace, jehož se neúspěšně účastnila i Národní strana. Původně požadovala 36 milionů korun na projekt zaměřený proti vstupu země do EU. Národní strana patří k odpůrcům českého vstupu do EU a považuje vládní kampaň za jednostrannou a nevyváženou. Vláda na kampaň před červnovým referendem vyčlenila 200 milionů korun. Součástí kampaně jsou například regionální debaty, spoty v televizi a další mediální aktivity, například billboardy, které se objeví 1. května.

Český prezident Václav Klaus a předseda vlády Vladimír Špidla podepsali v Aténách Smlouvu o přistoupení k Evropské unii. Česká republika na jejím základě vstoupí do EU 1. května 2004, pokud do té doby úspěšně proběhne proces ratifikace. O vstupu do unie definitivně rozhodnou čeští občané v referendu, které se má uskutečnit v polovině června. Premiér Špidla přednesl tříminutový projev v češtině. Řekl v něm mimo jiné, že Česká republika se stává dobrovolně rovnoprávným členem společenství, do něhož chce přinést svůj vlastní otisk a jehož budoucnost chce aktivně ovlivňovat. Upozornil, že bylo definitivně překonáno rozdělení Evropy; je veliká šance, aby svobodná a prosperující Evropa byla už trvale zárukou lidských práv a ekonomického pokroku. Špidla promluvil na slavnostní ceremonii podpisu Smlouvy o přistoupení jako třetí, po premiérovi hostitelské země Kostasovi Simitisovi a po belgickém premiérovi Guy Verhofstadtovi. Smluvní dokument má 4800 stran a skládá se z mnoha částí, včetně národních příloh, jež obsahují vyjednané podmínky přistoupení každé země k unii. Praví se v něm, že "Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika se stávají členy Evropské unie a smluvními stranami smluv, na nichž je Unie založena, jak byly změněny nebo doplněny". Václav Klaus usedl za podpisový stolek vpravo, Vladimír Špidla vlevo. Klaus připomněl, že v roce 1996 jako tehdejší český premiér podal v roce 1996 za Českou republiku přihlášku do Evropské unie. Česká republika podle něj vždycky byla, je a bude účastníkem klíčovým momentů v evropské historii.

"Pro Českou republiku jako zemi v centru Evropy je prostě nemožné nevstoupit do Evropské unie. Vstup do EU pro nás nemá alternativu. Vždy jsme byli a stále jsme v Evropě. V úterý nelze být v Evropě bez členství v EU. Ale že by to byl pro mě nějaký sen, to tedy skutečně ne. Je to manželství z rozumu, ne z lásky." Uvedl to v rozhovoru pro středeční vydání německého týdeníku Die Zeit český prezident Václav Klaus. V obsáhlém interview zdůraznil, že podle jeho názoru by Evropa neměla být protiváhou k Americe. Evropa by měla v dnešním světě hrát jen "komplementární roli" a pečovat o udržování transatlantické solidarity. V tendenci k posilování jednotnosti Evropy a ke vzniku supranacionálního státu spatřuje Klaus spíše nebezpečí ohrožení demokracie v Evropě. "Členství v EU je investice a jako každá investice znamená napřed nést náklady a doufat, že v budoucnu přinesou zisk. Já ale nepatřím k těm, kdo srovnávají finanční transfery do České republiky a z České republiky a ptají se, zda je saldo pozitivní. To dělají jiní, kteří současně hovoří o snech," uvedl Klaus. Odmítl domněnku, že by vstup osmi zemí se společnou zkušeností s komunismem mohl Evropskou unii nějak změnit. "Máme- li společné zkušenosti, nemusí to ještě znamenat, že mezi námi panuje jednota. Máme sice srovnatelné zkušenosti, ale rozdíly mezi námi jsou velké. Proto neočekávám žádné vytváření bloků uvnitř EU," řekl Klaus.

Česká polní nemocnice do Iráku nakonec pojede, píší Lidové noviny. Ale zřejmě jenom díky tomu, že ji nebude doprovázet speciální ochranná jednotka, nýbrž obyčejná vojenská policie a potom - čističky vody. Pokud s nemocnicí nepojedou ozbrojenci, nevidí odpůrci mise důvody, proč její vyslání v parlamentu nepodpořit.

Historicky první celostátní referendum v ČR, v němž občané rozhodnou o vstupu do EU, se uskuteční nejspíš v pátek a sobotu 13. a 14. června. O tom, zda to bude přesně tento termín, rozhodne prezident Václav Klaus. Ten je podle zákona, který minulý týden jednomyslně schválila Sněmovna, povinen hlasování vyhlásit do 30 dnů od podpisu smlouvy o přistoupení Česka k Evropské unii, k němuž dojde tuto středu. Jak uvádí Zdeněk Vališ, vláda má do doby konání referenda ještě co dohánět a lidem co vysvětlovat, protože spousta občanů asi nemá ve věci vůbec

Vstup České republiky do Evropské unie bude podle odborníků, kteří v pondělí vystoupili na Evropském stavebním fóru v Brně, pro české stavební firmy přínosem. Výhody ze vstupu prý budou převažovat nad riziky jednotného evropského trhu. Mezi výhody patří například možnost většího přílivu zahraničních investic a účast na evropském trhu. Ke slabinám se řadí silnější konkurenční prostředí.

"Vedle možnosti větších zahraničních investic by vstup do unie měl vést ke zvýšení poptávky po stavebních pracích v České republice," řekl prezident Evropské federace stavebního průmyslu (FIEC) Wilhelm Küchler. "Dodavatelé na stavebním trhu se budou moci snadněji účastnit evropských projektů," dodal Heinz Zourek z Evropské komise. Firmy budou moci využít i peněz ze strukturálních fondů. Zourek zároveň upozornil na to, že české firmy budou vystaveny konkurenci evropských firem. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Milana Veverky budou české stavební firmy schopny po vstupu do unie konkurovat evropským firmám. K výhodám tuzemských firem podle něj například patří nižší ceny stavebních prací a mzdové náklady. V době vstupu České republiky do EU budou podle SPS ceny ve stavebnictví zhruba dvakrát nižší než v EU. "Vstup do Evropské unie je šancí pro české stavebnictví. Nemyslím si, že by k nám přišlo mnoho zahraničních stavebních firem. Naopak, vytvoří se příznivé prostředí pro investory," řekl ČTK generální ředitel společnosti Skanska CZ Zdeněk Burda. Podobný názor zastává i ředitel odboru stavebnictví ministerstva průmyslu a obchodu Jaromír Kovář. Podle něj bude vstup do EU snazší proces, než byl přechod ČR na tržní ekonomiku.

Stavební firmy před vstupem do unie čeká mimo jiné příprava na přísnější opatření v oblasti bezpečnosti práce. "Nároky EU na bezpečnost práce zatíží firemní rozpočty. Zhruba 20 procent investic bude třeba směřovat do této oblasti," uvedl prezident SPS. Problémem podle něj v současnosti zůstává přijetí evropských norem. "Přípravu jsme podcenili," uvedl Veverka. Pokud si stavební firmy nezajistí osvědčení, že splnily evropské stavební normy, jejich pozice na zahraničním, ale i domácím trhu se prý zhorší. Žádané totiž budou výrobky a firmy, které normy splňují.

Obsah přístupových jednání, která byla uzavřena loni v prosinci v Kodani, shrnuje smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Její český překlad zveřejnilo ministerstvo zahraničí v pondělí, několik před jejím podpisem v Athénách a dva měsíce před referendem o vstupu.

Po vstupu České republiky do Evropské unie budou moci čeští občané v ostatních evropských zemích navštívit lékaře za podobných podmínek jako doma. Nebudou se muset obávat závratných plateb za ošetření ani si platit další zdravotní pojištění. Zdravotní péči, která bude českým občanům poskytnuta v ostatních členských zemích EU, budou podle ministryně zdravotnictví Marie Součkové plně hradit české zdravotní pojišťovny. "Naše pojišťovny budou plně hradit péči poskytnutou našim občanům v zahraničí," řekla v neděli ministryně Součková ČTK v Srní na Klatovsku po skončení konference Zdravotnictví po vstupu ČR do EU. "A naopak, pokud bude v naší zemi ošetřen občan jiné členské země, budou jeho pojišťovny uhrazovat zdravotní péči na našem území," dodala. Obavy z případných dluhů cizinců za ošetření proto podle ní nemusí mít ani čeští lékaři. Nesrovnalosti bude podle ministryně řešit Centrum mezistátních plateb.

Premiér Vladimír Špidla, ministr zahraničí Cyril Svoboda, ale i vyjednávač Pavel Telička podepíší ve středu v Aténách za Českou republiku Smlouvu o přistoupení ČR a dalších devíti zemí k Evropské unii. Řecké ministerstvo zahraničí rozhodlo, že umožní podpis až třem lidem z každého z 25 států, které se ceremonie zúčastní. "Sedm zemí včetně České republiky chtělo, aby podepisovali tři lidé. Bylo rozhodnuto to umožnit," řekl ČTK mluvčí Russos Kunduros. Vysvětlil, že při prvním kole podpisů se zvěční dva za každou zemi; případný třetí přijde na řadu při dalším kole. Obě kola by se však podle něj měla odehrát v rychlém sledu za sebou, v rámci téhož obřadu.