Související články

Rovnoprávné postavení velkých i malých států Evropské unie považují dánský i český premiér Anders Fogh Rasmussen a Vladimír Špidla za klíčový princip pro další budoucnost evropské integrace. Oba politici po čtvrtečním setkání v Praze odmítli návrh předsedy Konventu Valéryho Giscarda d'Estaing na ustavení funkce prezidenta EU a zánik rotujícího předsednictví.

"Jsem trochu skeptický k návrhu pana předsedy Giscarda d'Estaing. Obávám se, že směřuje k posílení velkých států na úkor těch malých," řekl novinářům dánský premiér, který se setkal i s prezidentem Václavem Klausem a předsedou Senátu Petrem Pithartem.

Evropská unie podle Rasmussena potřebuje reformu svých institucí, nezbytné je ale zachování rovnosti všech členských států bez ohledu na jejich velikost. Nevylučuje vznik voleného předsedy Rady EU, prezidenta však podle něj unie nepotřebuje. "To, co potřebujeme, je efektivní a prakticky zaměřený předseda Evropské rady, ne prezident s prezidentským pravomocemi," uvedl.

Špidla míní, že český a dánský pohled na příští architekturu unie je velmi blízký. "Princip rovnosti je pro nás klíčový, nejlépe při zásadě rotace," řekl. Pro Českou republiku jako budoucího člena unie je inspirující právě příklad Dánska a dalších menších států, které se spolu s velkými po půl roce střídají v čele Evropské unie.

Tisk komentuje především odchod bývalého ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka z poslanecké funkce. Podle Lidových novin je odchod logickým řešením situace, v níž poslanec zvolený na kandidátce politické strany cítí, že už nemůže být loajální k většinovému názoru svého klubu. "Doufejme, že Rusnok založil novou tradici, kdy budou zákonodárci ctít názor voličů. Ti přece v naprosté většině nedávali hlas jim osobně, nýbrž politice jejich strany," domnívají se Lidové noviny.

Český zástupce v Konventu EU Jan Zahradil (ODS) předložil v Bruselu návrh, který by členským státům EU umožnil větší, ale i menší stupeň zapojení do evropských struktur. Zahradil ve středu novinářům řekl, že to navrhl do vznikající ústavy EU, kterou Konvent nyní tvoří. Koncept ústavy, podle níž by měla fungovat budoucí EU, by měl být hotov do 20. června. Pak by se k této věci měl konat zvláštní summit. Pokud by jeden či více členů ústavu do dvou let od podpisu neratifikoval, měla by podle Zahradila pozice tohoto státu zůstat na úrovni, která byla před podpisem ústavy, což je v současnosti smlouva z Nice. "Byla by to přímá cesta k takzvané flexibilní, nebo-li vícerychlostní Evropě, což je koncept, o kterém se hodně hovoří," řekl Zahradil, jehož strana odmítá federativní uspořádání EU. Chce, aby tato úprava nahradila současný navržený paragraf, podle něhož by pozici státu, který ústavu neratifikuje například na základě referenda, řešila Evropská komise.

Menší země jako Česká republika a Lotyšsko musí mít v budoucí Evropské unii reálný vliv a rovné postavení s většími zeměmi, shodli se ve středu lotyšská ministryně zahraničí Sandra Kalnieteová a její český protějšek Cyril Svoboda. Oba také chtějí, aby se mezivládní konference o budoucnosti EU konala poté, co se kandidátské země stanou členy EU. ČR a Lotyšsko, které patří mezi deset kandidátských zemí, prosazují zachování rotujícího předsednictví v EU. Na druhé straně stojí návrh na stálého předsedu EU, s čímž oba ministři nesouhlasí. "Chceme, aby každá země měla tímto šanci být předsednickou zemí EU," řekl Svoboda novinářům. Oba diplomaté zastávají názor, že česko-lotyšské vztahy jsou vynikající. Lotyšská ministryně poděkovala Svobodovi za českou podporu při cestě do NATO. Uvedla, že v rámci NATO je nutné další posilování euroatlantických vazeb. Svoboda nabídl zkušenosti s přechodem k profesionální armádě i se sladěním práce armády s aliancí.

Po vstupu České republiky do Evropské unie bude možné zasílat do kteréhokoli členského státu českým občanům důchody a sociální dávky. Sdělil to ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Čeští důchodci si budou moci přivydělat nejen v ČR, ale také v dalších zemích unie. Nadále však bude platit současná podmínka, že dva roky po odchodu do penze si nemohou důchodci vydělat více než 8200 korun čistého měsíčně. Pokud tuto podmínku poruší, přestanou dostávat důchod. V budoucnu by důchodová reforma podle Škromacha měla toto dvouleté omezení možných příjmů zrušit. Pojištění na důchod za odpovídající dobu vzniká v zemi, kde občan pracuje. Zaměstnanec má dokonce v zemi, kde pracuje, nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale jen po dobu tří měsíců. Základní nárok na nemocenské dávky vzniká tam, kde si pracovník platí nemocenské pojištění.

Členství v unii nebude mít vliv na výši českých důchodů. Vláda je má ze zákona každoročně valorizovat minimálně ve výši inflace a minimálně z jedné třetiny ve výši růstu průměrné mzdy. Předpisy, kterými se řídí důchodové zabezpečení, jsou v unii plně v kompetenci jednotlivých států. Rovněž systém sociální ochrany je v členských státech odlišný.

Premiér Vladimír Špidla označil za nebezpečné snahy komunistů oddálit vstup České republiky do Evropské unie. Mohly by nabýt na významu především ve chvíli, kdyby se červnového referenda o vstupu do unie zúčastnilo málo lidí. Jejich kampaň nepodceňuji, řekl Špidla při úterní besedě se studenty v Mladé Boleslavi. Podle Špidly jsou nebezpečné především motivy komunistů zůstat v izolaci. "KSČM nemá v Evropské unii svého spoluhráče. Vědí, že největší pozici si udrží jen v případě, když budeme izolováni," řekl premiér. Je podle něho zásadním omylem myslet si, že vstup Česka do unie bude vhodnější až za několik let. Pokud bychom podle něho čekali na vstup až po boku Rumunska a Bulharska, promarníme šanci stát se členy unie v době procesu její reformace.

Studenti v téměř dvouhodinové besedě bombardovali premiéra i další členy vlády a parlamentu otázkami ohledně politických i ekonomických dopadů vstupu Česka do unie. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban je například ujistil, že po vstupu do unie se nezvýší zásadním způsobem daňová zátěž obyvatel. Špidla i ministryně školství Petra Buzková také odmítli obavy studentů, že po vstupu do unie nastane odliv "mozků" z Česka. Podle premiéra elitní vědečtí pracovníci mají šance uplatnit se v cizině již nyní a nemusí čekat na vstup do unie. Naopak se podle něho zvýší výrazně možnosti uplatnění na trhu práce či při studiu i pro obyčejné lidi.

Některé z mobilních telefonů, které si před časem nechali prověřit poslanci kvůli obavám ze sledování, skutečně odposlouchávala policie. Ke všem odposlechům vydal povolení soud, informují Hospodářské noviny s odvoláním na dva nejmenované zdroje blízké ministerstvu vnitra. Podle zdrojů listu policie odposlouchávala zhruba deset z přibližně 50 čísel, které poslanci odevzdali k prověření sněmovní komisi pro kontrolu policejních odposlechů.

Česká média se zapojují do příprav vstupu do EU. Informují veřejnost o výhodách a nevýhodách vstupu, i když občas spíš jen propagandisticky masírují veřejné mínění. Času už nezbývá mnoho, referendum proběhne v červnu. Vilém Faltýnek informuje o svého druhu ojedinělém multimediálním projektu Evropská rodina. Spojila se v něm média audiovizuální, tištěná a rozhlas a v těchto dnech roční projekt končí.

Připravovaná ústava Evropské unie by měla podle Senátu zaručit parlamentům členských zemí výrazný podíl na přijímání evropských zákonů. Národní parlamenty by měly mít právo přípravu takových norem zablokovat, pokud by dospěly k názoru, že porušují rozdělení kompetencí mezi EU a členské země. Vyplývá to z usnesení, které ve čtvrtek horní komora schválila rozdílem jednoho hlasu navzdory protestům zastánců jednotné Evropy. Po tříhodinové bouřlivé debatě usnesení prosadili zejména senátoři ODS s pomocí poloviny lidovců, komunistů, některých nestraníků a místopředsedy Senátu Ladislava Svobody (ČSSD).

Zejména zastánci federalistického uspořádání Evropy usnesení vytýkali, že je málo komplexní a neodráží názory Senátu. Daniel Kroupa (za ODA) označil text usnesení za "nevkusný", formulačně zmatený a nepřesný "blábol". Senátorovi mimo jiné vadilo, že se usnesení netýká provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

Česká republika ve středu v Aténách podepsala přístupovou smlouvu s Evropskou unií. "Od dnešního dne už bude budoucnost pevně v našich rukou," řekl před podpisem smlouvy premiér Vladimír Špidla.