Související články

Dočasná ochrana by měla být cizincům v České republice poskytována v budoucnu podle jednotných pravidel uplatňovaných v zemích Evropské unie. V současnosti je ochrana zajišťována v rámci zákona o pobytu cizinců na území ČR z roku 1999. Zvláštní zákon, který se bude zabývat pouze dočasnou ochranou a který bude v souladu se směrnicí EU, projedná ve středu vláda. Dočasně by podle předkládaného návrhu měli být chráněni zejména lidé, kteří potřebují ochranu mezinárodního společenství, osoby, v jejichž zemi se například válčí. Ve středu se bude vláda také zabývat stanovením denního příspěvku pro obce, na jejichž území je azylové zařízení. Útočiště pro azylanty provozuje a financuje Správa uprchlických zařízení, tedy stát. Vláda se snaží každoročně přispět obcím na veřejné náklady, které občané hradí z daní. Uprchlíci totiž mnohdy užívají obecních zařízení - školy, veřejné osvětlení, prostranství či infrastrukturu. Navrhovaný příspěvek, který tyto obce dostávají každoročně, činí letos sedm korun na osobu. Stejnou částku za denní pobyt uprchlíka dostaly obce od vlády také v posledních třech letech. Příspěvek, který ročně činí asi 2600 korun, se vztahuje i na úhradu nákladů základních škol, které navštěvují děti žadatelů o azyl.

Až 63 procent občanů se chce zúčastnit referenda o vstupu České republiky do EU. Necelá třetina lidí se ještě nerozhodla a sedm procent by k referendu nepřišlo. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Pro vstup země by v referendu hlasovalo 47 procent, proti by bylo 19 procent lidí. Třetina Čechů není rozhodnuta, jak by hlasovala. Podobné postoje měli lidé i v prosinci. Nejčastěji vstup do unie podporují mladší lidé, s vyšším vzděláním, dobře zajištění lidé, studenti a podnikatelé a stoupenci ODS a Unie svobody-DEU. Proti jsou hlavně lidé starší 60 let a příznivci KSČM. Mezi voliči ČSSD a KDU-ČSL není situace tak jednoznačná, je mezi nimi vysoký podíl nerozhodnutých. Referendum by se mělo konat 15. a 16. června. Vláda k němu připravila informační kampaň, do níž investuje přes 200 milionů korun.

Stav veřejných financí v České republice vidí guvernér České národní banky Zdeněk Tůma jako zřejmě největší překážku budoucího přistoupení České republiky k jednotné evropské měně euro. Na bruselském investičním semináři pořádaném agenturou Czechinvest zdůraznil, že Česká republika musí zreformovat strukturu veřejných financí, nastolit fiskální konsolidaci a ještě zlepšit soudní systém. "Hlavním znepokojením České národní banky je vývoj veřejných financí. Není to nový problém, upozorňovali jsme na něj už před třemi či čtyřmi lety. Podíl mandatorních výdajů je příliš vysoký a není zcela pod kontrolou vlády," řekl guvernér. Na rychle stoupající deficity veřejných financí poukazuje i Evropská komise. Podle centrální banky mohou strukturální problémy veřejných rozpočtů ohrozit střednědobou stabilitu. Reformu proto nelze dál odkládat. Podle ČNB má Česko nízký státní dluh, jen 25 procent HDP, deficity veřejných financí ale rychle rostou. Česko zatím nemá oficiální strategii přistoupení k euru. Centrální banka v minulosti prohlásila, že realistickým datem pro přijetí eura je rok 2007, kdy by česká ekonomika mohla splňovat Maastrichtská kritéria nezbytná pro vstup do eurozóny. Podle Maastrichtských kritérií nesmí roční míra inflace přesahovat o více než 1,5 procenta průměrnou inflaci tří členů eurozóny, kteří si v této oblasti vedou nejlépe. Deficit státního rozpočtu nesmí přesáhnout tři procenta HDP a státní dluh nesmí překročit 60 procent HDP. Guvernér v Bruselu jednal i s představiteli belgické banky KBC, majoritního vlastníka ČSOB. K obsahu jednání se však odmítl jakkoliv vyjádřit s tím, že bylo neoficiální.

Evropsko-české fórum, které zastupuje obchodní a průmyslové komory pěti zemí Evropské unie, kritizuje podnikatelské prostředí v ČR. Fórum předá v úterý české vládě dokument Agenda 2003, který udává doporučení na zlepšení situace v deseti klíčových oblastech. "Očekávali jsme, že změny budou mnohem rychlejší," řekli ČTK zástupci fóra, které na nedostatky upozornilo již loni v březnu. Situace v Česku je podle zástupců fóra nyní znepokojivá. "Reforma musí proběhnout v roce 2003, aby bylo pro podnikatelský sektor připraveno efektivní a řádně fungující prostředí, srovnatelné s prostředím v členských zemích Evropské unie," zdůraznilo fórum. Především jde o urychlení konkurzních řízení a posunutí celého systému k převzetí zdravých částí podniků tak, jak to navrhuje Světová banka. Neuspokojivé jsou obchodní právo, obchodní rejstřík a zvýšenou průhlednost potřebuje zadávání veřejných zakázek. Zlepšení vyžadují ochrana hospodářské soutěže a pracovní a ekologické právo.

Češi říkají ano vstupu republiky do Evropské unie. Tak to alespoň vypadá při pohledu na logo, které na dnešním zasedání vybralo předsednictvo vlády pro kampaň před červnovým referendem. Logo tvoří zlatý nápis ANO na modrém pozadí a poslední písmeno O se skládá z hvězdiček, podobně jako je tomu na vlajce unie. "Hledali jsme logo, z něhož by bylo naprosto zřejmé, že jde o EU, logo, jež odpovídá vůli celé politické reprezentace," řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Ministři podle něj vybírali ze tří návrhů, které postoupily do užšího výběru. Některé z nich byly prý vhodné spíše pro čistící prostředky než pro kampaň ke vstupu do EU. Vítězné logo navrhla agentury TBWA/Praha. Logo, které se bude objevovat na všech propagačních materiálech, doprovodí také hesla. V první fázi to budou otázky jako například: "Chcete znát klady a zápory evropské sociální politiky?" Druhou fázi kampaně před referendem by měly reprezentovat například hesla: "Investice neznají hranice. Růst nezná hranice. Vzdělání nezná hranice." Poslední fází kampaně bude výzva k tomu, aby lidé šli k referendu. Svoboda se neobává toho, že by kampaň s tak jednoznačným logem nebyla objektivní. "Neexistuje politická strana, která by říkala ne vstupu do unie. Vláda se nemůže tvářit neutrálně. Nic ale nebude zamlčeno, nic nebude zkresleno," dodal ministr. Svoboda je přesvědčen o tom, že ani komunisté se nebrání vstupu do unie. "Dosud jsem neslyšel, že by KSČM řekla ne evropské integraci. Četl jsem přitom, možná jako jeden z mála lidí, i volební program KSČM," poznamenal.

Čeští žáci a studenti mohou diskutovat o budoucnosti Evropské unie a připojit se tak k projektu První jarní den Evropy. Cílem projektu je napomoci diskusi o budoucnosti Evropy. Školy by 21. března měly zorganizovat různé akce, například diskuse či setkání s významnými osobnostmi a odborníky zabývajícími se problematikou EU. Do projektu se již zapojilo více než 1000 škol nejen ze zemí EU, mezi nimi je 12 českých základních a středních škol. Z kandidátských zemí má více zástupců než Česká republika například Slovensko, Polsko a Maďarsko. Informace o akci získají zájemci na internetové adrese www.eun.org, kde se mohou také zaregistrovat.

Čeští ovocnáři se po vstupu České republiky do Evropské unie obávají nárazového přílivu ovoce z nyní přidružených zemí, zejména z Polska. "Tento náraz pro nás může být nebezpečný a musíme se na něj připravit zejména informační kampaní, v níž budeme českým spotřebitelům říkat, že naše ovoce je kvalitní," řekl ČTK na úterních Ovocnářských dnech v Hradci Králové předseda Ovocnářské unie ČR Jaroslav Muška. Právě příliv levných jablek z Polska v mimořádné výši více než 14.000 tun způsobil loni českým ovocnářům ztráty za asi 60 milionů korun. Polská jablka loni dokonce z prvních příček vytlačila tradiční importy z Itálie a Nizozemska.

Jako celek je české ovocnářství podle Mušky na vstup do EU připraveno lépe než jiná odvětví zemědělství. "Naše ovocnářství je otevřené už od roku 1993. Zažilo si peripetie s kvótami či jablečnou válkou," řekl Muška.

Vstup České republiky do Evropské unie podporuje podle posledních průzkumů více než 60 procent občanů. K odpůrcům se mimo jiné řadí i členové a přívrženci stran a hnutí ultrapravice. Z jejich iniciativy také vzniklo sdružení Občané proti Evropské unii, které chce v příštích týdnech oslovit širokou veřejnost.

V polovině června letošního roku rozhodnou občané České republiky v referendu o vstupu do Evropské unie. Česká vláda se však obává nízké účasti a možného negativního výsledku tohoto lidového hlasování. Proto uvolnila z rozpočtu 200 milionu korun na kampaň, ve které chce vláda lidem vysvětlit, proč je vstup do unie pro Českou republiku nezbytný.

První pracovní den v úřadu českého velvyslance při Evropské unii absolvoval Pavel Telička, do minulého týdne první náměstek ministra zahraničí a státní tajemník. Zůstává hlavním vyjednávačem pro vstup do EU; od dubna bude prvním Čechem, který zasedne v mocném Výboru stálých zástupců (COREPER), i když zatím v roli pozorovatele. Přechodné období" mezi ukončením vstupních rozhovorů loni v prosinci a pravděpodobným vstupem do unie 1. května příštího roku nevidí vůbec jako poklidnou procházku. Telička převzal stálou misi Česka při EU s 25 diplomaty. Jeho úkolem je ji do roka rozšířit v souladu s vládním usnesením na dvojnásobek, dokonale ji připravit na roli Stálého zastoupení České republiky při EU, na obsazení desítek orgánů, výborů, komisí a pracovních skupin, které působí při Radě EU, na pružnou interakci s Prahou. Znamená to přehodnotit strukturu, osvojit si mechanismy fungování unijních orgánů - a především sehnat schopné lidi.