Související články

Od 6. března se plátnech českých kin objeví příběh lásky, hříchu a naděje Krysař, který režisér František Antonín Brabec natočil na Silvestra, v ďábelském tempu jediné noci. Bylo to náročné pro něj i pro představitele hlavních rolí Petra Jákla, Ester Geislerovou, Richarda Krajča a Karla Dobrého. Způsobem svého vzniku má tento snímek naději být nejrychleji natočeným filmem na světě, zapsaným v Guinnessově knize rekordů. Během silvestrovské noci filmaři natáčeli například na Staroměstském a Václavském náměstí, na Karlově mostě, v Ungeltu, na Janáčkově nábřeží a také u židovského hřbitova. Tam všude zavítaly postavy příběhu tragické lásky démonického cizince Krysaře s magickou mocí a píšťalou. Dvě kamery běžely takřka nepřetržitě a spotřebovaly téměř deset kilometrů filmu. Kameraman Brabec má za sebou deset celovečerních snímků, z nich dva i jako režisér. Střihačem je Jiří Brožek. Filmová balada Krysař má mít stopáž 70 minut.

Dohánění ekonomické úrovně Evropské unie České republice zřejmě ještě zabere několik desetiletí. Podle prognózy ministerstva financí letos ekonomická úroveň Česka dosáhne 59 procent průměru zemí Evropské unie, zatímco slovinská ekonomika již bude na úrovni 73 procent. Naopak Maďarsko, Polsko a Slovensko jsou na tom ještě hůř než Česká republika. "Výkonnost ČR v porovnání s Portugalskem a Řeckem jako nejméně rozvinutými státy EU je přibližně o 20 procent nižší," uvedlo ministerstvo. Podle vládní studie se ekonomická úroveň České republiky měřená hladinou hrubého domácího produktu na obyvatele dostane na 70 procent průměru 15členné Evropské unie v letech 2008 až 2010. Na 70 procent ekonomické úrovně EU rozšířené na 25 členů by se země měla dostat již v roce 2005, tedy rok po plánovaném vstupu do EU. Podmínkou však je, aby si Česká republika v růstu HDP udržela 1,2 až 1,8bodový náskok nad EU. To by ČR měla letos splnit. Růst domácího HDP ministerstvo letos odhaduje na 3,3 procenta, zatímco ekonomika EU by měla vzrůst o 1,5 až 2,0 procenta.

"Domácí ekonomika musí růst rychleji než EU, jinak nemá šanci překonat mezeru mezi ČR a EU," míní analytička České spořitelny Helena Horská. V případě reformy veřejných výdajů má ČR šanci růst ještě rychleji. Na druhou stranu, pokud ČR přijme se vstupem do EU i celý její nákladný sociální systém, pak se bude domácí HDP držet při zemi.

Mezinárodní setkání eurokritiků v Praze vyvrcholilo sbíráním podpisů pod memorandum, v němž nesouhlasí se vstupem do Evropské unie a vládní kampaň k tomuto tématu označují jako jednostranně provstupní. Dokument chtějí poslat vládě a mezinárodním organizacím. "Odmítáme všechna tvrzení, že členství v Evropské unii je nevyhnutelné. Považujeme je za lživá a za součást manipulace veřejnosti," stojí mimo jiné v memorandu. "Vstup do EU sice principiálně odmítáme, přejeme si ale, aby občanům byla dána možnost demokraticky rozhodnout," řekl ČTK organizátor kongresu Pavel Sedláček z Národní strany. K tomu lidé podle něj musejí znát všechna pro a proti. Příprava referenda, jež se má uskutečnit v červnu, nesmí být podle něj založena na propagaci pouze jednoho stanoviska: "ano i ne" mají mít stejný prostor v médiích i odpovídající finanční možnosti. V mnoha dřívějších kandidátských zemích rozdělila podle Sedláčka vláda státní peníze na kampaň mezi zastánce i odpůrce EU. I když tam odpůrci dostali třeba jen zanedbatelnou částku, v Česku nedostali eurokritici z 200 milionů určených na kampaň ani korunu, poznamenal.

Vládní kampaň k referendu o vstupu do unie má vyvrcholit ve druhé polovině května. Ministerstvo zahraničí již dříve oznámilo, že bude dbát na vyváženou propagaci, která se nebude bát vykreslit i stinné stránky členství. Logo vlády pro kampaň tvoří zlatý nápis ANO na modrém pozadí. Písmeno O se skládá z hvězdiček, podobně jako je tomu na vlajce unie. Logo eurokritiků připomíná zákazovou dopravní značku. Písmena EU uprostřed jsou přeškrtnuta.

Za poslední tři roky se ztrojnásobil počet lékařů, kteří chybějí v českých nemocnicích. V současné době jich schází více než 500. Stále více lékařů odchází za prací do zemí EU, protože jejich platy tam jsou pětinásobně vyšší. Zároveň neustále klesá zájem o studium na lékařských fakultách, řekl novinářům předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Milan Kubek. Česká lékařská komora eviduje každý měsíc 20 až 30 odchodů kvalifikovaných lékařů do zahraničí. Podle Kubka je práce českých lékařů podhodnocena, většina odchází především kvůli penězům. K vyřešení situace žádají odboráři urychlené zvýšení platů lékařů alespoň na 40 procent úrovně států EU. V současné době jsou asi na 20 procentech.

Jakou šanci má premiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla najít průchodného prezidentského kandidáta pro třetí parlamentní volbu a nápad některých umělců navrhnout na prezidenta zpěváka Karla Gotta - to jsou hlavní témata českých deníků s datem 6.února.

Evropská unie již pro Českou republiku celkem uvolnila přes 1,3 miliardy eur (přes 39 miliard korun). Nejmasivnější pomoc přitom plyne z programu Phare, když od roku 1990 byly v Česku pro tento program schváleny investiční akce za přibližně 953 milionů eur. Nejnovější akcí je rekonstrukce kanalizace v Mariánských Lázních, která bude slavnostně dokončena 6. února. Celý projekt si vyžádal 133 milionů korun, z čehož EU hradila 60 procent. Kromě Phare získává Česko eura též prostřednictvím programu ISPA na budování dopravní a ekologické infrastruktury. Pro tento program byly od roku 2000 pro ČR schváleny projekty za 304 milionů eur. K financování zemědělství a rozvoje venkova slouží program SAPARD, pro který byly od roku 2000 schváleny projekty za 46,6 milionu eur. Dalších 129 milionů eur bylo pro Českou republiku schváleno v rámci Fondu solidarity EU na pomoc při nápravě povodňových škod.

Evropská unie ve středu vyjádřila v Bruselu souhlas se zněním Smlouvy o přistoupení s deseti vstupujícími kandidátskými zeměmi včetně ČR. Velvyslanci "patnáctky" sdružení ve Výboru stálých zástupců souhlasili s řadou změn, doplňků a jednostranných deklarací nováčků, které budou do smlouvy začleněny. Česká republika se dočkala udělení zeměpisného označení původu Měšťanskému budějovickému varu, který tak bude požívat stejné ochrany z hlediska evropského práva jako názvy Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Praha dosáhla také změny ve smlouvě, která odbourává revizní klauzuli z ujednání o trvalém snížení spotřební daně z podomácku vyráběných ovocných destilátů, a prosadila řadu dalších technických změn a úprav. Nepodařilo se naopak odstranit diskriminační podmínky obchodu na jednotném vnitřním trhu EU pro české výrobce starších generických léčiv. Českou stranu výsledek uspokojil. Podle vyjednavače Pavla Teličky se povedlo dosáhnout shody v naprosté většině otevřených věcí. "Rozhodnutí je lepší, než jsme minulý týden očekávali," řekl Telička.

Kabinet Vladimíra Špidly se ve středu seznámí se strategií informační kampaně k referendu o vstupu České republiky do Evropské unie. Vedle obecné koncepce se mají ministři vyjádřit také ke konkrétním aktivitám spojeným s kampaní. Na konečnou podobu řady z nich se ale stále ještě čeká, protože dosud nebyly vyhlášeny výsledky výběrových řízení.

"Teď se nám některé posunuly na 10. února, kdy bychom mohli uzavírat smlouvy s dodavateli. Ti pak předloží konkrétní návrhy," upřesnila ředitelka odboru komunikační strategie ministerstva zahraničí Jana Adamcová. Vybraní dodavatelé budou mít na starost šest týdnů trvající mediální kampaň před červnovým referendem.

Plán komunikační strategie počítá i s tím, že kampaň bude informovat i o případných rizikách členství. Důraz na vyváženost kampaně, která se nebude bát poukázat také na negativní stránky integrace, kladou rovněž odborníci zabývající se EU. Takovým přístupem zvýší vláda podle jejich názoru legitimitu členství a zároveň i zmírní šok, který po vstupu do unie často následuje. Podle deníku Právo má vládní kampaň například v plánu upozornit na možný nárůst cen potravin, služeb a nájemného.

Do kampaně by se podle Adamcové měly zapojit také odbory, církve, komory, asociace a další subjekty. Podíl by na ní měla mít i jednotlivá ministerstva. Nečekat na oficiální odstartování vládní kampaně se rozhodlo ministerstvo životního prostředí, když v pátek zahájilo vlastní informační projekt.

Naopak protiintegrační kampaň připravují odpůrci vstupu. Sdružení Občané proti EU, které tvoří ultrapravicové organizace, chce rozesílat do domácností letáky, organizovat demonstrace a protestní koncerty.

Předsednictvo vlády již vybralo pro kampaň logo. První referendum v historii České republiky by se mělo uskutečnit v polovině června. Vláda na kampaň vyčlenila 200 milionů korun. Z toho asi 20 procent půjde na informační kampaň v nynějších členských zemích EU.

Podle výsledků lednového šetření agentury STEM má v plánu zúčastnit se referenda 63 procent Čechů. Pro vstup země do EU by v něm hlasovalo 47 procent, proti by bylo 19 procent dotázaných. V porovnání s prosincovým průzkumem se postoje lidí příliš neliší.

Středoškolských studentů, kteří podporují vstup republiky do Evropské unie, ubývá. Před několika lety jich integraci podporovalo až 70 procent, nyní necelých 60 procent. Proti byla pětina a stejný počet nebyl zatím rozhodnut. Vyplynulo to z více než 1800 dotazníků, které zpracovala Národní agentura Sokrates. Dotazník byl připojen ke studentskému diáři Generace Evropa, který dostalo zhruba 30.000 žáků, řekl ve středu novinářům ředitel agentury Sokrates Josef Vochozka. Z dotazníků také vyplynulo, že největšího výhodu členství v unii studenti spatřují v možnostech studia a práce v zahraničí. Líbí se jim také, že se ČR stane součástí Evropy. Z členských států mají nejraději Francii, Británii a Německo. Z kandidátských zemí je jim nejsympatičtější Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Prestižní cenu Evropan roku letos získal Šimon Pánek z humanitární organizace Člověk v tísni. Tuto cenu uděluje časopis Reader´s Digest a jejího vítěze volí 19 šéfredaktorů jeho evropských edicí. Šimon Pánek je prvním Čechem, který toto ocenění získal.