Související články

Se vstupem České republiky do Evropské unie a jejím členstvím v Severoatlantické alianci souhlasí více než polovina Čechů. Podle průzkumu Střediska empirických výzkumů by v listopadu v referendu hlasovalo pro vstup do unie 64 procent lidí. Členství v NATO podporovalo v téže době 68 procent občanů. Agentura TNS Factum v říjnu zjistila, že začlenění země do EU má menší podporu, tehdy by pro ni hlasovalo 47 procent dotázaných. Centrum pro výzkum veřejného mínění naopak v listopadovém průzkumu dospělo k obdobnému závěru jako STEM: se členstvím v alianci je podle CVVM spokojeno 61 procent lidí. Euroatlantickou orientaci Česka, tedy začlenění do unie i aliance, schvaluje 56 procent dotázaných, rozhodně proti je 24 procent. Proti vstupu do EU a pro členství v NATO je 12 procent a pro vstup do EU a proti členství v NATO je osm procent lidí.

Čeští vyjednavači budou zřejmě souhlasit se vstupem země do Evropské unie i v případě, že se jim nepodaří dohodnout úplně ideální vstupní podmínky. Vyplynulo to z vyjádření šéfa českých vyjednavačů Pavla Teličky, podle kterého bude možné po vstupu do unie o sporných bodech opět diskutovat. "Po vstupu vyjednávací pozice výrazně vzroste, protože už budeme členskou zemí unie," řekl Telička. Podobnou strategii podle něj zvolili už dříve například Španělé. "A přitom o Španělsku se říkalo, že podmínky, které dojednalo, byly daleko od toho, co je dobré. Ale s touto strategií jsou, si myslím, nyní podstatně dál, než kdyby tvrdě vyjednávali před vstupem," dodal. Telička ale odmítl, že by si tak jeho tým vytvářel alibi pro chvíli, až se objeví kritika toho, čeho se českým vyjednavačům skutečně podařilo dosáhnout. "Až čas ukáže, že taktika některých kandidátských zemí byla kontraproduktivní," podotkl pouze. Názorným příkladem podle něj mohou být produkční kvóty. Je totiž možné, že Česká republika nebude schopna unií stanovené výrobní limity vůbec naplnit. Podle Teličky by tudíž bylo nyní zbytečné usilovat o jejich maximální zvyšování. Vyjednavačům nyní zbývají přibližně dva týdny na to, aby se dohodli na posledních sporných bodech. Česká republika má ještě uzavřít kapitoly týkající se dopravy, zemědělství, institucí, financí a kapitolu různé. K nejožehavějším tématům patří asi přímé platby zemědělcům, jejich počáteční výše a délka takzvaného přechodného období, tedy doby, po kterou budou přímé platby pro české rolníky nižší než dostávají stávající členové patnáctky. Jednat se bude rovněž o tom, kolik bude Česko platit do společné evropské kasy a kolik z ní naopak bude dostávat. Vyjednavači budou zřejmě diskutovat také o některých produkčních kvótách.

Balíček návrhů předložených České republice předsedajícím Dánskem a Evropskou komisí jde správným směrem a poskytuje prostor pro další jednání, soudí český státní tajemník Pavel Telička. "Ve srovnání s minulými návrhy jsme shledali jistá vylepšení. Ohledně některých témat jsme se přiblížili k našemu očekávání," řekl Telička po konzultacích s dánskými diplomaty a činiteli EK. Dodal ovšem, že řada věcí potřebuje ještě vyjasnit. Ohledně přímých zemědělských podpor Česko "nadále trvá na tom, že počáteční hodnota má být vyšší než 25 procent", což EU vylučuje. Telička však ocenil možnost dorovnávat subvence zemědělcům na úroveň, kterou jim bude vláda vyplácet rok před vstupem, a využít pro to částečně prostředky EU.

Vývoz českých výrobků do Evropské unie se propadl za deset měsíců o více než pět procent na 696 miliard korun z předchozích 733,5 miliardy korun. Dovoz klesl o osm procent na 662 miliard z 719 miliard korun. "Klesl vývoz na naše tradiční trhy, zejména do Německa, Rakouska, Itálie a Belgie," řekl ČTK generální ředitel vládní agentury Czechtrade Martin Tlapa. Na vývozu do unie se přitom stále negativně podepisuje silná koruna a ochlazení růstu na uvedených, pro Česko rozhodujících trzích. "Oživení německé a rakouské ekonomiky, které jsou pro nás dominantní, lze očekávat v polovině příštího roku," domnívá se. To by také měl být impuls k opětovnému růstu exportu do unie. České firmy však zvýšily export do jiných zemí unie, například Nizozemska, Španělska a Francie, které jsou méně postiženy poklesem poptávky. Přebytek obchodu pro Česko se tak zvýšil na 34 miliard ze 14,5 miliardy korun v lednu až říjnu 2001.

Základní nabídka Evropské unie v kapitole zemědělství zůstala pro Českou republiku beze změny. V "balíčku" předloženém v pondělí v Bruselu členským státům se výchozí hodnota přímých zemědělských podpor nadále pohybuje od 25 procent v roce 2004 po 35 procent úrovně běžné v EU v roce 2006. Zůstalo také zachováno desetileté přechodné období. V návrhu je pouze řečeno, že pro období 2007-2013 nemůže roční nárůst přímých plateb klesnout pod předpokládanou úroveň, obvykle deset procent ročně, vypočítávanou z úrovně plateb v roce 2006. Tato klauzule by měla zabránit relativnímu zpomalení náběhové křivky, kdyby se absolutní výše přímých plateb v celé EU snižovala. EU souhlasí s tím, aby čeští zemědělci dostávali vedle unijních dotací také podpory ze státního rozpočtu, případně aby se na tyto účely převáděla část peněz vyčleněných na rozvoj venkova. Celkové podpory však v letech 2004-2006 nesmějí překročit 40 procent úrovně přímých plateb v EU. O balíčcích jednal v pondělí v Bruselu se zástupci Evropské unie a Evropské komise český premiér Vladimír Špidla.

S kým sousedí Česká republika? Odpověď na tuto otázku dělala největší potíž stovkám Francouzů a Němců, kteří se v neděli ve Štrasburku přihlásili do kvízu o Česku. Kdo vyhraje, dostane od Eurolines zadarmo zpáteční jízdenku do Prahy a od hotelu Andel's pokojík na dvě noci. Tradiční den otevřených dveří v budově Evropského parlamentu ve Štrasburku byl letos v znamení nadcházejícího rozšíření Evropské unie. Kandidátské země zřídily stánky, rozdávaly propagační materiály, některé se zmohly i na speciality. Český diplomat Libor Boháč nabízel moravské víno a plzeňské pivko, vánočního cukroví měl deset druhů. Podle Boháče se do architektonického skvostu na řece Ill hrnuli po celý víkend tisíce lidí, domácích i přespolních, z francouzského i německého břehu Rýna. Měl dojem, že o kandidátských zemích, jejich obyvatelstvu, zeměpisné poloze slyší vesměs poprvé. Jistá paní při pohledu na český stánek spráskla ruce a vykřikla: Jéje, Čečensko.

ČR položí v pondělí na váhy vyjednávání o podmínkách členství v Evropské unii své nejtěžší politické závaží - stanoviska a požadavky Prahy vyloží Evropské komisi premiér Vladimír Špidla. Bude v Bruselu přesně v den, kdy mají členské státy poprvé projednávat definitivní "balíčky" návrhů, které přes víkend dolaďovala komise s diplomaty nyní předsedajícího Dánska. Podle státního tajemníka Pavla Teličky byla návštěva správně načasována. "Je to poslední možnost ovlivnit na nejvyšší politické úrovni myšlení našich protějšků. Není důvod, proč bychom neakcentovali některé věci v době, kdy unie bude návrh teprve posuzovat," řekl Telička ČTK.

Premiér Špidla se v Bruselu sejde s předsedou Evropské komise Romanem Prodim. Zvlášť bude jednat s komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem a zajde také za belgickým premiérem Guym Verhofstadtem. Belgie má při jednání o rozšíření vliv jako zakládající člen EU i jako země, která se k tomuto procesu stavěla dlouho zdrženlivě. Český premiér se setká také s místopředsedou Evropského parlamentu Guidem Podestou; večeřet bude s komisařem pro zemědělství Franzem Fischlerem.

Česká strana se obsah "balíčku" dozví v průběhu týdne, podle toho, jak snadno nebo naopak složitě na něj zareagují členské státy. Některé, zejména Německo, dávaly už minulý týden najevo, že nebudou souhlasit s žádnými finančními vylepšeními či úlevami pro vstupujících deset zemí.

Zastánci Evropské unie musejí přesvědčit české voliče, aby se pro vstup do Unie vyslovili jasnou a rozhodnou většinou. Uvedl to předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek v sobotním diskusním pořadu České televize. Podle něj není možné, aby Česko vstupovalo do unie jen se souhlasem těsné většiny lidí. "Pokládám za nemožné, abychom v tom referendu zvítězili 51 procenty hlasů. Nelze podle mne jít do Evropské unie s takovýmto těsným výsledkem," prohlásil. Podle zákona ovšem bude platný takový výsledek referenda, pro který se vysloví jakkoli velká nadpoloviční většina hlasujících. Referendum by se mělo podle vlády konat v polovině příštího roku. Má mu předcházet nákladná informační kampaň, na kterou vláda vyčlenila 200 miliónů korun. Na nevýhody spojené se vstupem do unie chtějí upozorňovat euroskeptici, kteří mají na parlamentní půdě zastánce zejména v řadách ODS a KSČM.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění v celé české populaci procento příznivců vstupu roste. Agentura STEM uvedla, že v říjnu by se vstupem souhlasilo 44 procent, proti by bylo 18 procent lidí. K podobnému výsledku dospělo ve svém průzkumu i CVVM, podle něhož by pro začlenění hlasovalo 47 procent dotázaných. Jazýčkem na vahách by tedy mohli být dosud nerozhodnutí.

Lubomír Zaorálek si neumí představit, že by předsedové ČSSD a KSČM Vladimír Špidla a Miroslav Grebeníček usedli vedle sebe v jedné vládě. Důvodem je podle Zaorálka jejich rozdílný pohled na svět i výroky šéfa komunistů z tohoto týdne. Grebeníček mimo jiné Špidlu obvinil z patolízalství vůči NATO. "Jak jsem poslouchal pana Grebeníčka, tak mně ten jazyk, který použil, skutečně připomněl nechvalně proslulého křiklouna Václava Kopeckého nebo dokonce Klementa Gottwalda z těch nejhorších časů," uvedl Zaorálek v České televizi. Připomněl tak dva komunistické politiky z 50. let. Vystoupení Grebeníčka označil za "dryáčnický způsob politiky". Zaorálek připustil spolupráci sociálních demokratů s komunisty na prosazování společných bodů programu na komunální úrovni.

Německá opoziční Křesťanskosociální unie (CSU) bavorského premiéra Edmunda Stoibera na závěr svého sjezdu v Mnichově uvítala chystané rozšíření Evropské unie. Podpořila zároveň dlouhé přechodné lhůty proti přílivu pracovních sil z kandidátských zemí a pokračující hraniční kontroly po rozšíření společenství. Odmítla i takzvané Benešovy dekrety, které se týkaly vyvlastnění Němců a zbavovaly je jejich práv. Rozdíly mezi Bavorskem a Českou republikou v sociální úrovni nesmějí vést k tom, aby hraniční regiony nevyužívaly výhod rozšíření. Otevření EU je přitom politická, kulturní a hospodářská nutnost, která nemá alternativu, konstatuje usnesení sjezdu, na kterém byla těžištěm evropská integrace.

Zvláštní kapitolu usnesení CSU tvoří tzv. Benešovy dekrety a československý zákon o amnestii z roku 1946, který mimo jiné ospravedlňoval poválečné násilí na Němcích. Jejich trvající platnost je pro CSU nepřijatelná. Bavorská strana jako patron sudetských Němců vyzvala ČR, aby k dokumentům zaujala stanovisko ještě před schvalováním jejího přijetí do Evropské unie. Bavorský ministr pro evropské záležitosti Reinhold Bocklet na sjezdu chválil vyjádření Evropského parlamentu k rozšíření EU z tohoto týdne, že zákon o amnestii nemá opodstatnění z hlediska moderního práva a spravedlnosti. EP prohlásil, že dekrety nejsou z hlediska evropského práva překážkou přijetí ČR do společenství, a žádal zároveň od ČR politické gesto ve smyslu česko-německé deklarace z roku 1997.

Evropský parlament se přizpůsobil stanovisku členských států EU, aby termín přistoupení nových členů byl stanoven na 1. května 2004. V rezoluci o rozšíření unie "patnáctku" také požádal, aby nedopustila nevýhodné postavení nových členů po vstupu. EP přejímá také návrh šéfa Zelených Daniela Cohn-Bendita, aby všechny členské a kandidátské země podepsaly "evropskou deklaraci", v níž by vzájemně uznaly všechny zločiny a násilnosti spáchané za druhé světové války a po ní a litovaly jich. Cohn- Bendit původně tento návrh formuloval místo odstavce věnovaného v české části rezoluce Benešovým dekretům. Rezoluce se tradičně pozastavuje nad úplatkářstvím a dalšími nešvary v kandidátských zemích a připomíná, že EP si od nich a od Europolu objednal zevrubné zprávy o korupci a organizovaném zločinu, které mají být hotovy do konce roku.