Související články

Evropská unie a 13 kandidátských zemí se v Bruselu shodly, že se v budoucnosti budou snažit vyhnout dělicím liniím a zajistit v krizích společný postoj. Kandidáti se ztotožnili s pondělním společným prohlášením EU k irácké krizi. Po setkání zástupců EU a kandidátských zemí, na němž se uchazeči dozvěděli o výsledcích pondělního mimořádného summitu EU o Iráku, zdůraznil řecký premiér Kostas Simitis, že názory kandidátů tvoří neocenitelný příspěvek do diskuse o irácké krizi. Toto prohlášení obsažené i ve společné deklaraci EU a uchazečů, přichází den po ostré kritice francouzského prezidenta Jacquese Chiraka na adresu proamerického postoje zemí východní Evropy.

V červnu příštího roku si budou moci občané České republiky poprvé zvolit své poslance do Evropského parlamentu. Poslanecká sněmovna se připojila k Senátu a schválila zákon o volbách do europarlamentu. Česko v něm bude mít 24 poslanců. Občané by je měli poprvé volit 14. a 15. června příštího roku.

Prosazovat své tradiční hodnoty ve společné Evropě podle ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) křesťané mohou a musí. Naopak se podle něj nemají obávat údajného ohrožení příliš liberálním světem a váhat nad vstupem do Evropské unie. "Zápas o zduchovnění Evropy se musí svést, a to zevnitř," prohlásil Svoboda na pondělní konferenci Křesťané a Evropská unie uspořádané Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferencí. "Do evropského společenství, v němž je šance bojovat o tyto hodnoty, by křesťané směřovat měli," dodal ministr se záměrem podpořit kladný výsledek připravovaného referenda. Ministr zahraničí upozornil, že v referendu občanů o vstupu do EU se bude rozhodovat o sebedůvěře, odvaze a způsobilosti Čechů. "Unie o rozšíření již rozhodla," připomněl. V tomto světle podle něj blednou argumenty o kvótách a platbách platných pro přechodné období i otázky typu "chtějí nás?" nebo "mají nás za připravené?". Evropská unie je podle Cyrila Svobody prostředím míru a stability a také možností, jak se vypořádat v globalizovaném světě s úkoly, na které jeden stát sám nestačí.

Pokud ta či ona kandidátská země nesplní závazky, které na sebe vzala při vstupních rozhovorech, Evropská komise nebude váhat navrhnout, aby proti této zemi byla v nesladěných oblastech uplatněna okamžitě od vstupu ochranná opatření, uvedl Eneko Landaburu, generální ředitel v Evropské komisi odpovědný za rozšíření. Vrchní vyjednávač EK s kandidáty nechtěl popisovat, kterých zemí a politik EU by se to mohlo týkat. Podotkl, že klíčový definitivní posudek bude komise zpracovávat až v říjnu, do té doby lze leccos napravit. Česká republika má po ukončení rozhovorů spíše dobrou pověst, není zdaleka považována za problémovou zemi. Ale i v Praze je podle nejmenovaného zdroje EU cítit od prosincového summitu v Kodani až přílišné uvolnění, jako by tím všechno skončilo. Největší problém představuje Polsko, kvůli své velikosti a rozsahu problémů, ale v poslední době i kvůli svému politickému chování.

Předseda ODS Mirek Topolánek chce využít veškeré své autority k tomu, aby Občanští demokraté i jejich voliči hlasovali v červnovém referendu pro vstup České republiky do Evropské unie. Na setkání Mladých konzervativců v Plzni řekl, že cílem české angažovanosti v EU by mělo být posílení pozice USA v Evropě. ODS odmítá jednotnou evropskou ústavu, evropský bezpečnostní sbor, soudní systém a zkracování pracovního týdne. Občanští demokraté naopak požadují po EU suverenitu národních vlád, daňovou a sociální samostatnost a mezivládní spolupráci.

Komisař Evropské unie pro její rozšíření Günter Verheugen věří, že se většina Čechů v červnovém referendu vysloví pro vstup do společenství. Prohlásil to na Česko-německém diskusním fóru v Mnichově, které se věnuje společné perspektivě obou národů v Evropské unii. Referendum se koná 15. června, jen týden po tradičním svatodušním sudetoněmeckém srazu. Za potlesku asi 200 účastníků fóra vyzval proto důrazně německou i českou stranu, aby před hlasováním v ČR nezabředly do polemických debat kolem složité historické minulosti a vysídlení Němců. Vysídlence vyzval, aby se zřekli vznášení ultimativních požadavků.

Část poslanců ČSSD, kteří mají výhrady k nominaci Jana Sokola na prezidentský úřad, ale současně chtějí, aby byl na konci února zvolen nový prezident, mají podle Práva připraven staronový návrh. Pokud by se Sokol ukázal jako neprůchodný, nominován by mohl být ještě na poslední chvíli bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Podle nepotvrzených informací je jedinou výhradou předsedy vlády k Šedivému jeho pokročilý věk, píše list.

Vláda zatím nerozhodla o tom, kdy Česká republika přijme jednotnou evropskou měnu. Kabinet totiž přerušil projednávání strategie přistoupení k euru, řekl po zasedání vlády ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle něj bude nutné hovořit nejen o splnění nominálních kritérií přijetí eura, ale musejí se projednat rovněž otázky reálného přiblížení domácí ekonomiky a její schopnosti absorbovat pozitivní i negativní vlivy přijetí evropské měny. Česká národní banka doporučuje co nejrychlejší přijetí eura. Prvním možným termínem pro jeho zavedení je rok 2007, nutná je však výrazná reforma fiskální politiky a veřejných financí. Někteří ministři nicméně nejsou razantní reformě příliš nakloněni. Rovněž premiér Vladimír Špidla již několikrát prohlásil, že ČR euro přijme mezi roky 2009 a 2011.

Vláda ve středu projedná návrh na snížení počtu sektorových operačních programů, jež umožní České republice čerpat v prvních letech po vstupu peníze z Evropské unie. Snížení počtu těchto programů z šesti na tři navrhla EU.

Podle Martiny Petříkové z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj by se navrhovaný program Cestovní ruch a lázeňství měl začlenit do Společného regionálního operačního programu. Peníze na operační programy Doprava a Životní prostředí mají přejít z části do Fondu soudržnosti a regionálního programu.

Samostatné operační programy, tedy základní programové dokumenty pro získání peněz ze strukturálních fondů EU, by tak měl pouze průmysl a podnikání, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Celkový objem prostředků vyčleněných na projekty se však při snížení počtu operačních programů nezmění.

Česká republika by tedy měla mít po započtení změn z kodaňského summitu Evropské unie na operační programy v letech 2004 až 2006 k dispozici 39,878 miliardy korun. K penězům, které bude moci Česká republika ze strukturálních fondů čerpat, musí zajistit z národních zdrojů, veřejných či soukromých, spolufinancování minimálně ve stejném objemu.

Podle odborníků může být nižší počet operačních programů výhodnější. Česká strana totiž nemusí v případě přesunů peněz v rámci jednoho programu žádat o souhlas Brusel. Je tedy výhodnější mít větší objem peněz v jednom programu. Podle MMR je výhodou nižšího počtu programů i menší počet orgánů, jež programy spravují.

Česká národní banka doporučuje co nejrychlejší přijetí eura. Prvním možným rokem pro zavedení eura je rok 2007, nutná je však výrazná reforma fiskální politiky a veřejných financí. Centrální banka to uvádí v návrhu strategie přistoupení k euru, který ve středu projedná vláda.

Někteří ministři však razantní reformě nejsou příliš nakloněni. Rovněž premiér Vladimír Špidla již několikrát prohlásil, že ČR euro přijme mezi roky 2009 a 2011.

Oproti tomu centrální banka se přiklání k rychlejšímu zavedení jednotné evropské měny. "Zhodnocení pozitivních efektů a možných rizik hovoří ve prospěch rychlého přistoupení České republiky k eurozóně," uvádí návrh. Centrální banka však zároveň připouští, že stávající výhled v oblasti fiskální politiky rychlému přistoupení neodpovídá.

ČNB vládu za stav veřejných financí pravidelně kritizuje. "Je třeba realizovat opatření tak, aby nebyla vyloučena možnost přistoupení k eurozóně kolem roku 2007," uvádí návrh. Vláda se nyní rozhoduje o konečné podobě reformy veřejných financí a centrální banka jí doporučuje přijmout co nejradikálnější postup. Ten však ve vládě asi nebude průchodný.

Členství v eurozóně bude mít podle ČNB pozitivní dopad na domácí hospodářskou politiku, protože bude nutit ke střednědobě vyrovnaným rozpočtům a strukturálním reformám. Z přijetí eura bude těžit i podnikový sektor, protože skončí období prudkého posilování kurzu a kurzových turbulencí. Dojde rovněž ke stabilizaci úrokových sazeb.

Naopak největšími bariérami přistoupení mohou být právě nedostatečná sladěnost české ekonomiky s podmínkami v eurozóně a malá přizpůsobivost fiskální politiky. Nedostatečně flexibilní je rovněž trh práce.

ČNB vládě vytýká především vysoké deficity rozpočtů a jejich další prohlubování. Jednou ze základních podmínek přijetí eura je přitom splnění tříprocentního schodku veřejných financí na HDP, ve střednědobém horizontu by dokonce rozpočty měly být vyrovnané. Radikální návrh reformy přitom počítá se stlačením schodku v roce 2006 pod čtyři procenta. Ani radikální návrh tak není dostačující.

Kromě požadavku na maximálně tříprocentní schodek požaduje EU rovněž cenovou stabilitu, stabilní úrokové sazby, poměr veřejného dluhu k HDP pod 60 procenty a dvouleté setrvání v evropském kurzovém mechanismu ERM II. Guvernér Zdeněk Tůma přitom již několikrát naznačil, že dvouleté setrvání v tomto režimu je zbytečně dlouhé v době, kdy česká měna již stabilitu prokázala.

Závazek o následném přistoupení k eurozóně je nedílnou součástí přistoupení ČR k EU, ke kterému by mělo dojít v příštím roce. "Česká národní banka doporučuje přistoupení k eurozóně jakmile pro to budou vytvořeny ekonomické podmínky a současně doporučuje urychlit proces prohlubování strukturálních reforem a realizace fiskální konsolidace," zdůrazňuje návrh.

Prakticky všechny kandidátské země chtějí euro přijmout co nejdříve a hovoří nejčastěji o letech 2006 až 2007. Zástupci Evropské centrální banky a Evropské komise však již několikrát varovali kandidáty před uspěchanou snahou o přijetí eura. Podle EK bude do roku 2007 v eurozóně z desítky nových členů EU jen jedna, maximálně dvě země.